Témata
Reklama

Fórum výrobních průmyslníků

Letošní Fórum výrobních průmyslníků jde do svého finále. Je konec roku, pro většinu firem se uzavírá i po fiskální stránce. Nabízí se tedy logická otázka: S jakými ekonomickými výsledky uzávíráte letošní rok a jaký vývoj očekáváte v roce příštím?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Pavel Cesnek, generální ředitel Žďas

Za uplynulý rok očekáváme přeplnění výsledku hospodaření. Tržby budou oproti plánu nižší, zejména kvůli nedostatku pracovních sil, s nímž se potýká nejen Česká republika, ale celá Evropa. Pro příští rok máme uzavřenou nejvyšší kontraktaci za dlouhou řadu uplynulých let. I přes optimistický výhled ale nesmíme zapomínat, že stále existují rizika spojená s vývojem na mezinárodních trzích a s vyčerpáním potenciálu pracovní síly. Věříme, že díky rozjeté náborové kampani na Ukrajině se nám podaří získat nové pracovníky a v roce 2019 očekáváme téměř 50% nárůst výsledku hospodaření oproti roku 2018.

Reklama
Reklama
Reklama

Daniel Černý, jednatel a spolumajitel, Chodos Chodov

Ekonomické výsledky naší společnosti v letošním roce jsou poznamenané a ovlivněné celosvětovým vývojem v oblasti investic s výrazně vyššími požadavky na dodávané exportní zboží z pohledu zvýšených požadavků na užitnou hodnotu při snížené kupní ceně. Opatření je zajišťováno v největším podílu v oblasti racionalizace nákladů. Ekonomické výsledky letošního roku jsou vyrovnané z pohledu vytváření zdrojů pro krytí nákladů a potřeb společnosti. Tento trend předpokládáme rovněž i v roce příštím se zvýšeným nárokem na růst mzdových nákladů při výrazném nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.

Otto Daněk, předseda představenstva, ATAS elektromotory Náchod

Naše akciová společnost je z 80 % závislá na exportu, a to hlavně do SRN. Již v průběhu prvního kvartálu tohoto roku se začaly objevovat první příznaky chladnoucí poptávky a v kombinaci s dlouhodobým nedostatkem pracovních sil na trhu práce a s neúměrně rychlým růstem mezd to přineslo samozřejmě meziroční zhoršení téměř všech významných ekonomických ukazatelů. Zatím se nejedná o žádné katastrofální zhoršení, jde o jednotky procent, ale je to zřejmě signál pro příští rok, kdy to zhoršení může být už výraznější. A pokud by se k tomu připojilo i výraznější posilování koruny, mohlo by to přinést vrásky na čelo nejednoho exportéra.

Miloslav Kafka, výkonný ředitel, PBS Group

Pro naši skupinu PBS Group byl letošní rok rozhodně úspěšný. V oblasti letectví jsme představili hned dva nové proudové motory a daří se nám úspěšně pronikat na nové zahraniční trhy. Vynikajících výsledků dosahuje slévárna, která dodává své odlitky významným průmyslovým firmám po celém světě. Nové zakázky jsme pak získali také v oblasti energetiky na tuzemských i evropských trzích. Za zmínku stojí dodávka kotlů na zpracování biomasy, v čemž vidíme velký potenciál do budoucna. Výhled na další rok je rozhodně slibný. Abychom si udrželi vysokou úroveň kvality a dodávali v termínu, průběžně investujeme do nových technologií, ale i do náboru kvalitních odborníků.

Olga Kupec, jednatelka a majitelka, Abydos

Jelikož se ekonomice dařilo, nabízel letošní rok velké šance v oblasti zakázek. Na druhou stranu jsme zaznamenali nákladový růst všech vstupů (energie, materiály, personální náklady). Potýkali jsme se s vyčerpaným pracovním trhem, který nám nedal prostor pro výrazný růst. Díky zefektivnění výrobních procesů a prosazení vyšších cen očekáváme v roce 2018 obdobné hospodářské výsledky jako v roce 2017. V současné době také vnímáme, že ekonomika není už tak přehřátá a přichází mírný pokles, i přesto očekáváme další růst ceny vstupů. Firmy nebudou schopny dále snižovat marži, nárůst nákladů budou promítat do svých cen. Pro exportéry, jako jsme my, bude podstatný také vývoj kurzu koruny vůči euru.

Ivan Slimák, šéf závodu, Śkoda Auto ve Vrchlabí

Za prvních deset měsíců roku 2018 dodala Škoda Auto svým zákazníkům na celém světě rekordních 1 038 500 vozů. Podařilo se nám pro tuto značku nadchnout nové skupiny zákazníků. Proto s optimismem očekáváme, že loňský výsledek překonáme. Jsme rádi, že na dosavadním velmi dobrém výsledku má svůj podíl i vrchlabský závod, kde každý den vyrábíme 2 200 automatických převodovek DQ 200. Ty jsou využívány nejen v modelech Škoda, ale i ve vozech dalších značek koncernu Volkswagen. Přísnější předpisy týkající se emisí a CO2 však představují velkou výzvu pro celý automobilový průmysl. V budoucnu je tak nutné počítat se značnými finančními výdaji na nové produkty, elektromobilitu a další technologie budoucnosti. Kromě toho rostou také personální náklady.

Vojtěch Toul, generální ředitel, TOS Kuřim-OS, ČKD Blansko-OS

Rok 2018 byl především obdobím stabilizace a opětovného nárůstu výroby. Oproti loňskému roku jsme o 30 % navýšili počet dodaných strojů a celkové tržby stoupnou o 20 %. Přes všechna opatření a dílčí úspěchy však letošek neuzavřeme v černých číslech. Rok 2019 nás však opravňuje k mírnému optimismu. Již nyní máme pod smlouvou zakázek více, než fakturujeme v roce letošním. Ve stadiu vysoké rozpracovanosti pak máme především dva hodnotově velké projekty. Tržby by se tak měly vyšplhat na přibližně 800 mil. Kč. Konjuktura v našem segmentu se však nekoná. Je potřeba cílit na více trhů, a riziko neúspěchu tak minimalizovat. To se nám začíná pomalu dařit.

Ondřej Tyc, jednatel a majitel, Tyc Kooperace

Letošní rok ukončíme s podobnými hospodářskými výsledky, jako rok předchozí. Uvažovaný obrat roku 2018 bude tedy kolem 60 mil. Kč. Co se však výrazně změnilo, je značný nárůst podílu vlastní výroby na celkovém obratu. Z 10 % v roce 2017 dokážeme letos vyrobit cca 70 % celkového objemu sami. Hlavní podíl na této změně má nová horizontální vyvrtávačka WHQ 105 od TOS Varnsdorf.
Celý rok tedy hodnotím jako úspěšný a v roce následujícím očekávám podobné, možná mírně nižší tržby. Přesto připravujeme významné investice a přesun výroby do vlastních nových prostor.

Jan Vrba, výkonný ředitel, Ace-Tech

Letošní rok hodnotím jako nejlepší v dosavadní historii firmy. Díky investicím se nám podařilo zvýšit výrobu velmi složitých dílů s vysokou přidanou hodnotou a také udržet efektivitu při neustále se zvyšujících, především mzdových, nákladech. Pro příští rok máme za cíl letošní výsledky ještě vylepšit. V lednu 2019 převezmeme další multifunkční soustružnicko-frézovací centrum, v tomto provedení první ve střední a východní Evropě, které nám umožní výrobu dílů, které jsme dosud vyrábět nemohli. Zároveň chceme flexibilně reagovat na vývoj trhu, ať již bude jakýkoliv.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Seriál
Firmy
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Připravme se na budoucnost, Část 6. Jan Mašek, RedButton

Inovační guru, profesor Ján Košturiak, připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, kteří vytvářejí budoucnost pro ty, již chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Inteligentní výroba obráběcích strojů

Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí - část 5

Pokračujeme v našem seriálu o transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali inovacemi, které jsou často jen halucinací. Dnes se zaměříme na nábor a motivaci.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit