Témata
Reklama

Pokud přijímáte absolventa technické střední či vysoké školy, jaké znalosti u něho postrádáte? Jakou má podobu způsob celoživotního vzdělávání vašich zaměstnanců?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Otto Daněk, předseda představenstva, ATAS elektromotory, Náchod

Stávají se případy, že někdy postrádám u absolventů vědomosti, které by měly být samozřejmostí i z nižších pater úrovně vzdělání. Ale hlavně u nich postrádám samostatnost, práci s daty (analýzu a syntézu) a schopnost komunikace B2B. Naopak většinou překypují asertivitou při jednání o podmínkách nástupu a velmi vysokým hodnocením sama sebe.

Celoživotní vzdělávání je u nás šité každému jedinci „na míru“, a to v oblastech legislativních, odborných a v měkkých dovednostech. Po ukončení každého cyklu vede přímý nadřízený pohovor s absolventem školení, hodnotí jeho přínos pro zaměstnance i zaměstnavatele a připraví další cyklus.

Reklama
Reklama
Reklama

Josef Kadlec, generální ředitel, Wikov Sázavan

Po těchto absolventech je samozřejmě velký hlad. Pozoruji pomalý nárůst počtu těchto absolventů (zřejmě menší preference technických oborů v porovnání s humanitními). Nedělám si žádné iluze o teoretických či praktických znalostech, které absolventi získali během svých studií. Mám ale pocit, že řada absolventů je při studiu masírována oblastí automotive. Občas to vypadá, jako bychom v ČR jenom stáli u výrobních linek a montovali auta. Nicméně základem spolupráce s absolventem je jeho chtění se naučit činnostem, které jsou nezbytné pro výkon budoucího povolání. Sednout si do kanceláře by chtěl skoro každý, ale pokud chce někdo dělat např. technologa, tak by si měl něco odkroutit na dílně, aby se pak podle jeho budoucích technologických postupů dalo vyrábět. Je to vždy o vzájemné a nikdy nekončící diskuzi/komunikaci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Marek Kotrlý, výrobní ředitel, Dormer Pramet

V případě absolventů středních škol postrádáme praktické dovednosti, což je důsledkem oddělení teoretického studia od technické a technologické praxe podniků. V případě absolventů VŠ chybí znalosti pro aplikaci projektového řízení, postrádáme základní znalosti soft skills, chybí dovednost analyzovat a vyhodnocovat komplexní informace a vyvozovat z nich praktické výstupy, postrádáme zaměřenost myšlení na aplikaci inovací a rozvinutých technologií.
V souladu se strategií rozvoje podniku aplikujeme všechny metody vzdělávání zaměstnanců – od MBA přes zahraniční stáže až po krátké praktické výcviky. Celoživotní vzdělávání zaměstnance patří do komplexu řízených HR procesů podniku.

Petr Novák, generální ředitel, Koyo Bearings Česká republika

Celkový počet absolventů technického zaměření je obecně nižší, než průmysl potřebuje, a absolventi se složitě hledají a motivují. Když absolventy přijímáme, chybí nám jazyková vybavenost nebo samotný zájem o pracovní náplň. Co se týká systému vzdělávání a rozvoje zaměstnanců, ten je u nás nastaven s důrazem na zajištění jejich flexibility a neustálého zlepšování. Doplňování kvalifikačních znalostí probíhá ve všech formách, a to od klasických školení a výcviku přímo na pracovišti až po koučink klíčových zaměstnanců. Na školení dané legislativou navazují individuální odborná školení, vzdělávací projekty a jazyková výuka.


Pavel Sobotka, generální ředitel, Frentech Aerospace

Z pohledu střední firmy, která si nemůže dovolit zaměstnávat zaměstnance s tím, že je bude delší dobu zaučovat, to není až tak jednoduchá záležitost. Pokud se pracovní místo uvolní, je třeba, aby nový spolupracovník co nejrychleji zvládnul potřebnou agendu. Protože jsme v zásadě strojírenská firma, klademe důraz na základní znalosti z oboru strojírenské technologie v celé její šíři a znalosti materiálů. Tento elementární základ však není silnou stránkou absolventů. Povědomí o 3D tisku bohužel nestačí. Také jsou důležité jazykové znalosti z oboru. Vzhledem k tomu, že obchodními partnery jsou dost často německy hovořící země, měli by absolventi více ovládat i němčinu. Dalším důležitým faktorem je, aby byli připraveni na vysoké pracovní nasazení a převzetí odpovědnosti. To by měli na školách také trénovat. Školení a vzdělávání je odvislé od pracovní pozice. Umožnujeme částečný pracovní úvazek v případě, že se spolupracovník rozhodne při zaměstnání studovat, nové spolupracovníky zapracováváme, a když je to vhodné, uhradíme speciální kurzy pro rozšíření profesních znalostí. Ve firmě dále organizujeme jazykové kurzy.

Vojtěch Toul, generální ředitel, TOS Kuřim-OS, ČKD Blansko-OS

Poslední dobou se zdá, že úspěšní absolventi pouze přesně vědí, kolik chtějí vydělávat, a rozhodně se nedrží při zemi. Většinou ale postrádají zkušenosti s týmovou komunikací, z práce na společných cílech pracovní skupiny a efektivní práce v různorodém týmu. Navíc často chybí selský rozum a všeobecný přehled. Celoživotní vzdělávání není z pohledu naší firmy jen pouhé realizování plánu vzdělávání, skládající se z různých školení. Realizujeme motivační projekty na všech stupních škol, obnovu a zvyšování kvalifikace všech zaměstnanců bez rozdílu, motivujeme nejzkušenější k předávání pracovních znalostí a zkušeností v oboru. Je však důležité si uvědomit, že celoživotní vzdělávání je především odpovědností každého z nás a podle toho dosahujeme různých pracovních a životních cílů.

Miroslav Vehovský, ředitel společnosti, Strojírna Vehovský

Naše společnost se zabývá kovoobráběčstvím – maturanti a vysokoškoláci nemají pro profese technolog, programátor, kontrolor, seřizovač dostatečné teoretické znalosti, a už vůbec ne praktické zkušenosti. Nemáme vlastní výrobek, proto je naším cílem být výjimeční v technologiích a produktivitě při výrobě komplikovaných dílců. Tomu máme přizpůsobeny plány výcviku všech spolupracovníků – např. technici školení CAM systémů až po 5tiosé programování, školení od dodavatelů nářadí, jednání s techniky zákazníků atd. Příklad z praxe – za měsíc dostaneme první multifunkční, plně vybavený stroj Mazak Integrex – před dodávkou stroje proběhnou školení programátorů, obsluh a seřizovačů u dodavatele, abychom stroj využili co nejefektivněji.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #4
Kód článku: 190446
Datum: 10. 04. 2019
Rubrika: Servis / Názory
Seriál
Firmy
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Fórum výrobních průmyslníků

Dnešní téma anketní otázky se týká oblasti procesů neustálého zlepšování, které zvyšuje efektivitu činností a samozřejmě - finanční úspory. Jakým způsobem jsou vaši zaměstnanci do těchto procesů (např. podávání zlepšovacích návrhů) přizváni a jak na dosaženém výsledku participují?

Související články
Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inovační workshop v Plzni

V polovině listopadu v plzeňském kongresovém centru Primavera uspořádaly společnosti Autodesk a CAD Studio poslední z řady podzimních inovační workshopů určených pro management výrobních firem. Jednalo se o úspěšnou inovační roadshow, která odstartovala v polovině října na zámku Gbelany nedaleko Žiliny, a pokračovala v Brně, Ostravě a nakonec i v Plzni.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Připravme se na budoucnost, Část 6. Jan Mašek, RedButton

Inovační guru, profesor Ján Košturiak, připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, kteří vytvářejí budoucnost pro ty, již chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Připravme se na budoucnost, Část 5. Peter Mačuš, CEIT

Inovační guru, profesor Ján Košturiak připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, kteří vytvářejí budoucnost pro ty, kteří chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Konference o budoucnosti české výroby

Iniciativu Budoucnost české výroby, jejíž zrod před dvěma lety iniciovala společnost Autodesk, má v současné době již na 800 členů zejména z řad výrobních společností. Smyslem jejího založení bylo postupně realizovat pomocí partnerských organizací takové kroky, které napomohou zbavit ČR nálepky levné ekonomiky, jak je bohužel ve světě stále vnímána.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

AI v podnikových procesech

Umělá inteligence nachází uplatnění nejen v komunikaci se zákazníky, ale také při vývoji autonomních aut, řízení elektrických sítí, údržbě strojů a zařízení či medicíně. Je to nástroj, který umí řadu úkonů dělat lépe a efektivněji než člověk. Zvyšuje tak produktivitu práce, ale také umožňuje dělat věci, které by jinak nebyly možné.

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 5. Proč nemůžeme ignorovat Průmysl 4.0

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou z předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit