Harmonizované evropské normy spojovacích součástí

Pro některé obory je však nutné, jak je zřejmé z dalšího rozboru, zajistit požadavek harmonizace i pro strojní součásti, zejména potom spojovací součásti.

Harmonizované technické normy

Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou, nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob (dále jen „harmonizované evropské normy“). Pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu, může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii  a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“)  po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast  týká, určit české technické normy, další technické normy nebo  technickédokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty obsahující podrobnější technické požadavky.

U spojovacích součástí jsou evropské a tedy české technické normy harmonizovány s následujícími směrnicemi EU a příslušnými nařízeními vlády.

• Nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č. 621/2004 Sb.(směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/23/ES ze dne 29. května 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se tlakových zařízení)
• Nařízení vlády č. 20/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby (směrnice Rady 87/404/EHS ze dne 25. června 1987 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se jednoduchých tlakových nádob)
• Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb. (směrnice Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1989 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků ve znění směrnice Rady 93/68/EHS)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/23/ES

Stručně k obsahové náplni směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/23/ES zavedené do právní soustavy ČR nařízením vlády 26/2003 Sb.č. 621/2004 Sb.

Směrnice 97/23/ESse vztahuje na návrh, výrobu a posuzování shody tlakových zařízení a sestav s nejvyšším pracovním tlakem větším než 0,5 bar.

Pro účely směrnice 97/23/ES se rozumí:

• tlakové zařízení – nádoby, potrubí, bezpečnostní výstroj a tlaková výstroj; Poznámka: Tlakové zařízení případně zahrnuje také prvky připojené k součástem vystaveným tlaku, jako jsou příruby, hrdla, spojky, podpory, závěsná oka, Poznámka: Tlakové zařízení případně zahrnuje také prvky připojené k součástem vystaveným tlaku, jako jsou příruby, hrdla, spojky, podpory, závěsná oka, spojovací součásti atd.
• nádoba – těleso navržené a zhotovené tak, aby mohlo být naplněno tekutinou pod tlakem, včetně součástí, které jsou k němu přímo připevněny a zasahují až k místu spojení s jiným zařízením. Nádoba se může skládat z více než jednoho tlakového prostoru;
• potrubí – potrubní části určené k přepravě tekutin, pokud jsou navzájem spojeny tak, že tvoří jeden tlakový systém. Potrubí zahrnuje zejména trubky nebo soustavu trub či trubek, tvarovky, dilatační spoje, hadice nebo případně jiné části vystavené tlaku. Za potrubí se považují také výměníky tepla, skládající se z trubek a určené k chlazení nebo ohřívání vzduchu;
• bezpečnostní výstroj – zařízení určená k ochraně tlakového zařízení před překročením nejvyšších dovolených mezí. Tato zařízení zahrnují:

- omezující zařízení, která buď uvádějí v činnost korekční zařízení, nebo zabezpečují odstavení či odstavení a blokování, jako jsou tlakové spínače, teplotní spínače nebo hladinové spínače a „měřicí, řídicí a regulační zařízení související s bezpečností“;

• tlaková výstroj – zařízení, která mají provozní funkci a jejichž těleso je vystaveno tlaku;
• sestava – několik tlakových zařízení sestavených výrobcem tak, že představují ucelenou funkční jednotku;
• tlak – tlak vztažený k atmosférickému tlaku, tj. přetlak; v důsledku toho se podtlak vyjadřuje zápornou hodnotou;
• nejvyšší pracovní tlak PS – výrobcem udaný nejvyšší tlak, pro který je zařízení navrženo; Poznámka: Nejvyšší pracovní tlak je stanoven v určitém místě udaném výrobcem. Musí to být místo, kde jsou připojena ochranná a/nebo omezující zařízení, nebo nejvyšší místo tlakového zařízení, případně kterékoli jiné stanovené místo. Poznámka: Nejvyšší pracovní tlak je stanoven v určitém místě udaném výrobcem. Musí to být místo, kde jsou připojena ochranná a/nebo omezující zařízení, nebo nejvyšší místo tlakového zařízení, případně kterékoli jiné stanovené místo.
• nejvyšší/nejnižší pracovní teplota TS – výrobcem udaná nejvyšší/nejnižší teplota, pro kterou je zařízení navrženo;
• objem V – vnitřní objem každého tlakového prostoru, včetně objemu hrdel až k prvnímu spoji nebo svaru, po odečtení objemu trvalých vnitřních součástí;
• jmenovitá světlost DN – číselné označení velikosti společné pro všechny části potrubního systému, pokud nejsou označeny vnějším průměrem nebo rozměrem závitu; z referenčních důvodů je to zaokrouhlené číslo, které jen přibližně souvisí s výrobními rozměry; Poznámka: Jmenovitá světlost se označuje písmeny DN, za kterými následuje číslo
• tekutina – plyny, kapaliny a páry jak v podobě čisté fáze, tak ve směsi; tekutina může obsahovat suspenzi pevných látek;
• nerozebíratelný spoj – spoj, který nelze rozpojit jinak než destruktivním způsobem;
• evropské schválení pro materiály – technický dokument, v němž jsou definovány vlastnosti materiálů určených k opakovanému použití při výrobě tlakových zařízení, na která se nevztahuje žádná harmonizovaná norma.

Za tlakovým zařízením ve smyslu směrnice 97/23/EC jsou považovány např.:

• nádoby na plyny, zkapalněné plyny, plyny rozpuštěné pod tlakem, páry, a také ty kapaliny, jejichž tlak par při nejvyšší pracovní teplotě je o více než 0,5 bar vyšší než obvyklý atmosférický tlak (1 013 mbar);
• nádoby na kapaliny, jejichž tlak par při nejvyšší pracovní teplotě nepřekračuje obvyklý atmosférický tlak (1 013 mbar) o více než 0,5 bar.

• musí mít vhodné vlastnosti za všech provozních podmínek, které lze důvodně předvídat, a za všech zkušebních podmínek, především mají být dostatečně tažné a houževnaté. Zejména musí být materiály v případech, kde to je nutné, zvoleny tak, aby se předešlo vzniku křehkého lomu; pokud je ze zvláštních důvodů třeba použít křehký materiál, musí být přijata vhodná opatření;
• musí být dostatečně chemicky odolné v prostředí tekutiny obsažené v tlakovém zařízení; během plánované životnosti zařízení nesmějí být významně ovlivněny chemické a fyzikální vlastnosti nezbytné pro bezpečnost provozu;
• nesmějí být významně ovlivněny stárnutím;
• musí být vhodné pro určené technologické postupy;
• musí být voleny tak, aby se při vzájemném spojování různých materiálů zabránilo významným nežádoucím účinkům.

• použitím materiálů, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami;
• použitím materiálů, na které se vztahuje evropské schválení pro materiály pro tlaková zařízení;
• zvláštním posouzením materiálu.

Směrnice Rady 97/23/ES

Stručně k směrnici Rady 97/23/ES zavedené do právní soustavy ČR nařízením vlády 26/2003 Sb.č. 621/2004 Sb.

Směrnice Rady 97/23/ESse vztahuje na jednoduché tlakové nádoby vyráběné sériově. Pro její účely se „jednoduchou tlakovou nádobou“ rozumí každá svařovaná nádoba vystavená vnitřnímu přetlaku většímu než 0,5 bar, určená k jímání vzduchu nebo dusíku, která není vystavována působení plamene, přičemž:

• části a příslušenství mající vliv na pevnost tlakové nádoby jsou vyrobeny buď z nelegované ušlechtilé oceli, z nelegovaného hliníku nebo z nevytvrzovatelných slitin hliníku;
• nádoba se skládá buď z válcové části kruhového průřezu uzavřené vně klenutými nebo plochými dny souosými s válcovou částí, nebo ze dvou souosých klenutých den;
• nejvyšší pracovní tlak nádoby není větší než 30 bar a součin tohoto tlaku a objemu nádoby (PS x V) není větší než 10 000 bar;
• nejnižší pracovní teplota není nižší než –50 °C a nejvyšší pracovní teplota není vyšší než 300 °C u nádob z oceli a 100 °C u nádob z hliníku nebo ze slitin hliníku.

Členské státy předpokládají, že nádoby opatřené značkou ES, která označuje shodu s odpovídajícími vnitrostátními normami přejímajícími harmonizované normy, splňují základní požadavky na bezpečnost.

Směrnice Rady 89/106/EHS

Stručně k směrnici Rady 89/106/EHS zavedené do právní soustavy ČR nařízením vlády 190/2002 Sb. č. 251/2003 Sb.26/2003 Sb. a č. 128/2004 Sb.

Směrnice rady 89/106/EHS se vztahuje na stavební výrobky v rozsahu, v jakém se jich týkají základní požadavky na stavby, které mohou ovlivnit technické charakteristiky výrobku. Z požadavků směrnice Rady 89/106/EHS lze uplatnit jeden, několik nebo všechny; musí být dodržovány během ekonomicky přiměřené životnosti. Pro účely této směrnice se „stavebním výrobkem“ rozumí každý výrobek vyrobený pro trvalé zabudování do staveb zahrnujících pozemní i inženýrské stavby.

Stavební výrobky jsou zpravidla uváděny v dokumentaci jako výrobky; stavby zahrnující pozemní i inženýrské stavby jsou zpravidla v dokumentaci dále uváděny jako stavby.Technické normy a technická schválení se pro účely směrnice Rady 89/106/EHS nazývají technické specifikace.Za základ pro harmonizované normy nebo jiné technické specifikace na evropské úrovni a pro vypracovávání nebo udělování evropských technických schválení budou zavedeny interpretační dokumenty za účelem konkretizace základních požadavků na technické úrovni.Tyto základní požadavky na výrobky tvoří základ pro vypracování harmonizovaných norem pro stavební výrobky na evropské úrovni. Pro zajištění co největšího možného stupně transparentnosti trhu a pro vytvoření podmínek pro harmonizovaný systém obecných pravidel ve stavebním průmyslu je nutné vytvořit harmonizované normy v co největším rozsahu a co nejrychleji.

Je nutné mít na zřeteli, že zvláštní povaha stavebních výrobků vyžaduje správnou formulaci v harmonizovaných normách. Proto je nezbytné vypracovat interpretační dokumenty a vytvořit tak vazby mezi mandáty pro harmonizované normy a základními požadavky tak, že harmonizované normy budou vyjadřovat pokud možno co nejvíce ukazatelů vlastností výrobků s ohledem na interpretační dokumenty.

Jaroslav Skopal

Jaroslav.Skopal@cni.cz

Český normalizační institut

www.cni.cz