Hlavní výhodou hydromechanického tváření vnitřním přetlakem (HMT) je možnost dosažení lepšího stupně přetváření; zatímco u mechanického hlubokého tažení (HT) se poměr ß (Do/do) dosahuje max. asi 2,2 na jeden tah, u HMT je ß až 3,4. Technologie vyžaduje menší počet tahů, mnoho výrobků lze vyrobit na jeden tah s jedním nástrojem bez mezižíhání a obecně s menším počtem nástrojů (až na cca jednu šestinu) a v mnoha případech vůbec nevyžaduje negativní nástroj. Hloubku tažení lze u HMT zvýšit proti HT až o 130 %.
Při tažení přes vrstvičku vody dochází k nepatrnému (příp. žádnému) tření mezi tažnicí a materiálem, takže nedochází k poškození jeho vnějšího povrchu a je tak možno zpracovávat materiály s povrchovými úpravami od tloušťky vrstvy 3 µm, např. galvanicky a žárově zinkované plechy, svitky s úpravami coil-coating lakováním nebo plastovými povlaky a dokonce i leštěné plechy z nerezavějící oceli opatřené samolepicí ochrannou fólií.
Při HMT se zpracovávaný materiál nachází ve stavu trojosé napjatosti tah-tlak-tlak, jež na rozdíl od běžného hlubokého tažení, kde převládá stav tah-tlak, účinně brání změnám tloušťky stěny, především v kritických místech přechodu do dna max. o 10 %, proti až -35 % u HT. Výhodou jsou rovnoměrná tloušťka stěny, rovnoměrné rozdělení pevnosti a snížení pnutí, nevznikají vrásnění 1. a 2. řádu (vrásnění 2. typu nevznikají ani při větší tažné vůli díky vodnímu přetlaku) a stopy po nástroji. Obecně charakterizuje HMT vysoká rozměrová a tvarová přesnost i při vysoké geometrické komplexitě. Nabízí i finální povrchovou úpravu mechanickým, chemickým a elektrochemickým leštěním.