Předseda představenstva TOS Varnsdorf, a. s.
I když jsem byl v Indii již potřetí, byla to první cesta zaměřená na soukromý sektor. Moje první překvapení souvisí se srovnáním státní a privátní firmy. Obě sice vyžadují stejnou technickou a kvalitativní úroveň dodávek, ale zatímco ve státním sektoru se většinou setkáte s nepružným byrokratickým přístupem, který prodlužuje jednání o obchodním případu často i na několik let, a s potřebou zprostředkovatelů, kteří daný projekt drží při životě, soukromá firma preferuje přímý kontakt s výrobcem a "tah na branku". Úroveň řízení těchto firem si, pokud jde o motivaci lidí a tlak na kvalitu produkce, nezadá s úrovní vyspělých západoevropských firem. Rozšířeno je zejména svěřování vlastnictví procesů pracovním týmům, týmová práce i vizuální management, které umožňují výrazně snižovat počet řídicích stupňů. Je jen otázkou času, kdy k podstatně levnější pracovní síle přibude srovnatelná produktivita práce a kdy indická produkce dostane novou dimenzi konkurenceschopnosti. Mimochodem, již dnes má například firma Bharat Forge z Púny 52% podíl na americkém trhu v dodávkách náprav pro trucky.
Velice zajímavá je strategie změny chování a návyků indické městské populace. Zatímco mimo fabriku se divíte, "jak v tom mohou žít", zejména v soukromých firmách řád a pořádek působí cíleně na obecnou změnu chování. Nebude to rychlý proces, ale je vidět, že působí. Rychle se vytváří střední vrstva obyvatel, která časem v indické společnosti převládne, a ta bude chtít stejné technické vymoženosti, na které jsme zvyklí my v západním světě. A to je spotřební potenciál srovnatelný s Evropou. A my, čeští výrobci, máme velkou příležitost se na uspokojování této poptávky podílet. Na trhu nás znají a o naše produkty mají zájem. Náš problém je v efektivním marketingu, který nám chybí nebo který je omezen jen na tradiční segmenty svázané se státem řízenými podniky. A to je možná to jediné zklamání, které si z této cesty přivážím. Ztratili jsme čas, ale ne příležitost.