Témata
Reklama

Informace nebo znalosti?

Do více než 80 zemí světa dnes směřují produkty, vyrobené na základě žlutého fosforu, české společnosti Fosfa. Její historie se píše od 80. let 19. století a posléze od raketového znovuzrození v současném tisíciletí. Také Mendelova univerzita v Brně se pyšní dlouhou historií, shodou okolností stejně dlouhou, jako má náš stát. Vzhledem k zaměření obou těchto subjektů je logické, že došlo k jejich vzájemné spolupráci.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Tímto spojením budou mladí lidé vychováváni a připravováni na přítomnost i budoucnost. Do praxe si díky němu budou přinášet reálné znalosti, ne pouhé informace.“ To jsou slova Ing. Ivana Baťky, generálního ředitele společnosti Fosfa. Ten pro dokreslení cituje Alberta Einsteina, který řekl, že informace nejsou znalosti.

Podle Ing. Baťky budou díky spolupráci mezi akademickou a komerční sférou mladí lidé připraveni na reálnou akci/čin, a ne jen na jejich popisování.

„Naše budoucnost je jen v našich dětech a pradětech, v našich pokračovatelích,“ je si jist Baťka. „Jak mi kdysi řekl jeden moudrý muž, jen oni jsou nositeli naší nesmrtelnosti a je na nás, co v nich zanecháme, tedy co jim předáme.“

Reklama
Reklama
Reklama
„Naše budoucnost je jen v našich dětech a pradětech, v našich pokračovatelích,“ říká Ivan Baťka.

Cíl: Profesní uplatnění

Co však spolupráce mezi akademickou a komerční sférou přináší přímo spolupracujícím subjektům? Nad tím se zamýšlí doc. Ing. Pavel Žufan, Ph.D., děkan Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně:

„Na straně akademické sféry je to především povědomí o potřebách praxe, které se může promítnout do podoby nabízených studijních programů, ale také do směrů rozvoje výzkumné a tvůrčí činnosti. To umožňuje lepší připravenost absolventů škol na praxi a samo o sobě usměrňuje školy v nabídce životaschopných studijních programů. Na straně komerční sféry je to pak především možnost využít nejaktuálnější teoretické poznatky v praxi a možnost spolupodílet se na přípravě budoucích zaměstnanců z pohledu požadovaného odborného zaměření.“

Podle jeho slov je v rámci studijních programů nabízených na PEF Mendelu přínos nejmarkantnější ve specializovaných oblastech, jako jsou informatika a finance. Absolventi takto zaměřených programů většinou získávají zaměstnání už v průběhu studia. Zároveň firmy mají možnost sledovat nejnovější vývoj potenciálně využitelných nástrojů. To probíhá nejen formou tzv. smluvního výzkumu, ale též projektů Technologické agentury ČR, na nichž fakulta spolupracuje.

Projekty pro využití praxi

Na otázku, které jsou hlavní cíle a preference v oblasti spolupráce mezi oběma sférami, odpovídá Ing. Baťka:

„Především navázat spolupráci tam, kde akademická sféra upřednostní realizaci projektů, které se budou ihned zavádět do praxe, a ne ukládat do složek s mašličkou, čerpat na ně dotace a následně je zakládat do archivu mezi další nerealizovatelné a neuplatnitelné projekty.“

Využití v praxi je i preferencí univerzity. Ta podle slov děkana chce využívat kontaktu s komerční sférou při sestavování a přizpůsobování profilů absolventů nabízených studijních programů a obsahu studia tak, aby její absolventi snadno nacházeli profesní uplatnění.

„Spolupráce s univerzitami probíhá vždy na konkrétních projektech,“ vysvětluje Ivan Baťka. „Myslím, že se díky ní vzájemně obohacujeme, rosteme společně odborně i lidsky, a to nás těší i motivuje zároveň. S PEF však nyní spolupráci teprve zahajujeme, a to v oblasti ekonomiky a financí. Nyní se pokusíme zapojit první studenty do malých projektů ve Fosfě.“

Další zkušenosti

Kromě Mendelovy univerzity Fosfa spolupracuje například též s VUT v Brně na projektech spojených s digitalizací a robotizací výroby.

„Konkrétně spolupracujeme s týmem pana profesora Marka, kterého osobně považuji za mimořádně moudrého a vzdělaného praktika,“ říká Ing. Baťka. „V tomto případě jde například o projekt digitálního dvojčete jedné z našich výrob. Dále spolupracujeme s UTB Zlín, s panem profesorem Buňkou, v oblasti speciálních potravinářských aplikací.“

„Univerzita nyní potřebuje spolupráci rozvíjet i v kontextu péče o kvalitu,“ konstatuje docent Žufan. „Rozvíjený systém jejího řízení je velmi cenný. Obdobně je cenné – zvláště při výuce managementu, na které se podílím – mít možnost ukázat studentům, že 100 let ‚staré‘ principy jsou stále aktuální a v mnohém předčí aktuální módní trendy v teorii i praxi. S ohledem na aktuálně probíhající rozjezd spolupráce s firmou Fosfa nelze ještě hovořit o konkrétních výsledcích, ale studentské praxe ve firmě a účast odborníků z firmy na přednáškách jsou velkým příslibem pro budoucnost.“

Nicméně PEF se může pochlubit bohatou spoluprací s dalšími subjekty. Do portfolia spolupracujících subjektů počítá například finanční skupinu Cyrrus, s níž spolupracuje mimo jiné na projektu zaměřeném na akciový trh a predikční modely. Dále společnosti E.ON, Partners, KPMG nebo Komerční banku a několik firem z dalších oblastí.

Jak překonat bariéry?

Spolupráce mezi akademickou a komerční sférou však určitě není procházkou růžovým sadem. Naráží na mnohá úskalí, i když obvykle nikoli v rámci vzájemných vztahů spolupracujících subjektů.

„Samozřejmě bychom mohli zmínit problémy s legislativou a vykazováním financí, za základní překážku na straně akademické sféry však považuji čas,“ říká Pavel Žufan. „V minulosti byly hlavním omezením rostoucí počty studentů, které zcela vyčerpávaly dostupnou kapacitu akademických pracovníků. Nyní však čelíme extrémní administrativní zátěži v souvislosti s uplatněním správního řádu na řadu situací, které jsou zcela běžnou součástí našich činností. A čas potřebný k jejich realizaci nám nikdo nezaplatil a nezaplatí. Nezbývá tak využitelná kapacita na koordinaci a systematický přístup ke spolupráci a spolupráce zůstává závislá na osobních vazbách jednotlivců.“

Z poněkud jiného úhlu vnímá problém i jeho řešení Ivan Baťka: „Narážíme na to, že současné prostředí akademické subjekty spíše nutí zaměřovat se na čerpání dotací a dělání nepoužitelných a v praxi neuplatnitelných výzkumných úkolů a zpráv. Já osobně vidím snadné řešení této situace, podobně jako je tomu např. v USA. Přidělovat peníze za prvé těm, kteří budou mít nejlepší ukazatel uplatnění studentů v praxi – tedy rychlost, s jakou a v jakém procentu jsou studenti přijímáni po skončení studia do praxe. V rámci druhého kritéria přidělovat peníze dle realizovaných a aplikovaných projektů do praxe. U druhého bodu vidím i spoluúčast na financování ze strany zainteresovaných podnikatelských i nepodnikatelských subjektů. Třetí oblastí je podpořit vznik inkubátorů a start up firem tvořených profesory, studenty, a případně i zainteresovanými podnikatelskými subjekty, či případně i zadavateli ze státní a lokální sféry. Projekty pak mohou být prodány investorům nebo na burze,“ dodává s jistotou.

Možný posun vpřed vidí ve splnění několika jasně daných požadavků: Zrušit přímé dotace a příspěvky na hlavu. Zrušit vliv státní byrokracie na přidělování dotací podle nesmyslných kritérií a osobních či politických vazeb. Podpořit přímé zapojení akademiků a studentů do podnikání či výzkumných projektů dle zadání zákazníka, objednatele. Ne vždy to ale podle něj musí být jen soukromá sféra. Smysluplný projekt může být realizován třeba i v sociální, kulturní či ekologické oblasti.

Blýská se na lepší časy?

Máme se tedy inspirovat v zahraničí? Podle slov děkana PEF srovnávání se zahraničím v obecné rovině nemá smysl – každá země je jiná, má jiné podmínky a předpoklady. Má však podle něj smysl soustředit se na hledání „dobrých praktik“, které lze nalézt spíše na základě „individuálního“ než „národního“ hledání.

„Francie má například dobře propracovaný systém povinné přímé účasti komerční sféry na aktivitách vysokých škol, avšak ani to samo o sobě nevede automaticky k efektivnímu partnerství,“ vysvětluje. „Británie má výborně nastavena pravidla související s vysokoškolským vzděláváním, včetně spolupráce s praxí, ale opět ani ona nevytvářejí efektivní partnerství. Od různých zemí se můžeme učit různé věci, ale funkčnost partnerství bude vždy z velké míry závislá na lidech.“

Z pohledu spolupráce v naší zemi však oba partneři vnímají jen pomalý posun k lepšímu.

„Myslím, že s ohledem na stávající systém to ani lepší být nemůže,“ je přesvědčen Ivan Baťka. „Pozitivní ale je, že spousta lidí jak v akademické sféře, tak i v podnikatelských kruzích si tento problém začíná uvědomovat, pojmenovávat ho a hledá společně cesty a řešení. Čili něco tu pomalu začíná rašit. Je ale brzy na to říci, co z toho opravdu vyroste.“

Poněkud optimističtěji vidí situaci Pavel Žufan: „Velkým omezením pro možné aktivity akademické sféry v této oblasti byly počty studentů, které se v posledních letech snižují. Evidentní je i vývoj na druhé straně – i komerční sféra si dnes více než dříve uvědomuje potřebu kontaktu se sférou akademickou a potenciální přínosy tohoto kontaktu. Toto větší uvědomění možná souvisí i se sledováním vývoje v akademické sféře, který k praxi vede – možná tedy komerční sféra ucítila příležitost tam, kde ji třeba i v minulosti hledala, avšak nesetkala se s pozitivní odezvou.“

Podle něj by ale mohla vše akcelerovat pomoc státu.

„Mnohdy by stačilo, kdyby legislativa kladla do cesty prostě jen méně překážek,“ konstatuje. „Na druhou stranu – zejména bavíme-li se o veřejné správě – je i tato oblast spojena s osobním přístupem lidí, neboť i zde platí, že ‚kde je vůle, je i cesta‘. Možnosti pomoci ze strany státu lze ‚kopírovat ze zahraničí‘ – daňové zvýhodnění firem spolupracujících s akademickou sférou, zjednodušení podmínek realizace studentských praxí z pohledu pracovního práva, vypisování projektů, které k této spolupráci vedou (resp. větší objem prostředků na ně, příp. i zjednodušení administrativy s nimi spojené) apod.“

„Mnohdy by stačilo, kdyby legislativa kladla do cesty prostě jen méně překážek,“ říká Pavel Žufan.

S tím souhlasí i Ivan Baťka. Podle jeho slov stát prostě nesmí bránit těmto aktivitám a vytvářet legislativní a byrokratické překážky, které pak všechny subjekty demotivují a vedou je k hledání nové cesty.

To se týká i transferu odborníků mezi oběma sférami. Podle názoru Pavla Žufana je to oblast, která je zatím velmi podceněná. Přitom z akademické sféry je žádoucí, aby akademici měli možnost krátkodobých stáží ve firmách, a získávali tak přímo zpětnou vazbu ke svým aktivitám. Také podle mínění Ivana Baťky je transfer odborníků správnou cestou, protože jedna sféra bez té druhé nemůže správně fungovat.

Reklama
Související články
Stroje v pohybu – Autonomní studentská formule

Prostřednictvím našich článků už jsme vám na stránkách časopisu představili mezinárodní soutěž Formula Student a také několik týmů z českých technických univerzit, jež se do ní každoročně zapojují s vlastnoručně postavenými závodními auty. Tentokrát bude řeč o novince – prvním českém samořiditelném monopostu, s nímž se tým eForce z ČVUT účastní této soutěže v nové kategorii Driverless.

Projekt Resindustry: Digitální továrna

Dornbirn je největším městem rakouské spolkové země Vorarlberg, nacházející se na jejím nejzápadnějším cípu, co by kamenem dohodil od romantické procházky podél Bodamského jezera a na dohled zasněženým kopcům rakouských, italských i švýcarských Alp. Krom nádherné panoramatické restaurace s visutou vyhlídkou nad městem ve výšce 976 m n. m. je zde také muzeum automobilů Rolls-Royce, a především univerzita FH Vorarlberg, která se na počátku března tohoto roku stala místem setkání mezinárodního projektu RESindustry (www.interregeurope.eu/resindustry/) zaměřeného na výzkum a výměnu zkušeností v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie v průmyslu.

Elektromobilita pro energetickou nezávislost

Téměř veškeré hlavní fosilní zdroje energie planety – ropa nebo uhlí, se nacházejí v nějak problematických oblastech, ať už místem, nebo politicky, či ekonomicky, a závislost na nich je snadno zneužitelná. Proto je snaha o energetickou samostatnost tak strategicky důležitá pro celou Evropu.

Související články
Jak vytvořit draka

Už několikrát jsme v našem časopise představili formule, které jsou dílem studentů českých technických univerzit. Mezi nimi rozhodně nesmí chybět ta, která spatřila světlo světa na VUT v Brně – dravý i elegantní Dragon 9.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Studentská formule pro světové autodromy

Ve středu 22. května letošního roku se mohli příznivci rychlých aut zúčastnit slavnostního odhalení formule Vector 05, kterou sestavili studenti VŠB – Technické univerzity Ostrava. Cílem studentského týmu Formula TU Ostrava bylo postavit již pátý monopost konkurenceschopného závodního vozidla kategorie pro spalovací motory a získat zkušenosti ve využití standardních a nestandardních technologií, a samozřejmě vyhrát na mezinárodních závodech Formula Student.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Český mozek pro německé inovace

Ing. Petr Grulich pracuje jako poradce a podporovatel vývojových týmů pro speciální technická témata ve společnosti Robert Bosch GmbH v německém Stuttgartu. Ačkoli to podle jeho jména nepoznáte, je Čech. Tento rodák z České Lípy je absolventem Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT. Je jedním z těch „našich“, díky nimž v zahraničí začínají chápat, že Česko není jen o pivu a hokeji.

Příklady táhnou:
Krásné, velké, chytré domy

Olympijský stadion v Londýně – London Stadium, West Ham United s kapacitou 45 000 diváků – byl po rozsáhlé transformaci slavnostně otevřen v září 2015. Od té doby se zde odehrály zápasy mistrovství světa v ragby a další sportovní i kulturní události, například koncert Rolling Stones. Zajímavou i nádhernou střechu stadionu navrhl český architekt, absolvent FA ČVUT, Vladimír Mašínský. Jeho životní vášní jsou však nejen sportovní stadiony, ale obecně velké, chytré budovy.

Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Hovory v Castanee

Castanea – místo v jihočeských Kocelovicích, kde profesor Milan Zelený pobývá při svých návratech z USA do rodné země. Zde ve chvílích volna mezi svými přednáškami, diskuzemi a konzultacemi relaxuje a odpočívá. Tento ráj na zemi je inspirativní k rozhovorům, k setkávání a diskuzím nad celou řadou aktuálních témat. V tomto malebném místě Ivan Baťka, majitel společnosti Fosfa, realizoval se svým učitelem prof. Zeleným sérii rozhovorů pro původní potřeby Fosfa Univerzity, které s jeho laskavým souhlasem čtenářům MM Průmyslového spektra níže předkládáme.

Impulzy z nového světa podnikání

Žijeme ve světě akcelerující kvalitativní změny. Nejde o běžnou změnu z příruček podnikového řízení, ale o bezprecedentní, nejrychlejší a nejhlubší proměnu výroby, spotřeby, hodnot i chování – způsobu a stylu života jedinců, skupin i národů. Vše bude jinak, nic se nevrátí do starých kolejí. Vstupujeme do věku podnikatelství nebo podnikání, chcete-li. V něm zaujímá největší význam rozvoj podnikatelského myšlení.

Inovace v menších firmách

V posledních vydáních MM Průmyslového spektra jste měli možnost setkat se s názory profesora Jána Košturiaka, v nichž se zabýval představami a realitou štíhlého podniku. V rozhovoru, který jsme přetiskli v minulém čísle, jsme se celkem kriticky a otevřeně věnovali faktu, jak je u nás obecně chápán inovační proces. Realita byla dost skličující. Dnes svůj pohled na inovace zaměříme úžeji, a to na segment malých firem.

Promluvy Štefana Kassaye: Sváteční gratulace ve znamení umělé inteligence

O průmyslových revolucích se toho již mnoho napsalo. Na toto téma jsme vyslechli na půdě Intercedu přednášku profesora Klause Mainzera, prezidenta Evropské akademie věd a umění, při příležitosti podepsání memoranda s vytyčením nosných bodů o šíření vědy a vzdělávání.

Promluvy Štefana Kassaye: Potřeba znalostí

Znám mnoho lidí, kteří vystudovali několik univerzit, včetně zahraničních. Po absolutoriu získali vysokoškolské diplomy s příslušnými akademickými tituly, v řadě případů následně i vědeckými hodnostmi. Při setkáních v kampusech či jiných místech akt vzájemné výměny vizitek často promění smysl samotného setkání.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit