Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Informační společnost
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Informační společnost

Evropská unie svou podporou budování informační společnosti sleduje zlepšení konkurenceschopnosti Evropy díky novým příležitostem, které prorůstání aplikací informačních technologií prakticky všemi vrstvami fungování společnosti přinese.

Potenciál informační společnosti má zvýšit kvalitu života občanů Evropy, zvýšit účinnost sociální a ekonomické organizace i posílit soudržnost. Pokud přirovnáme tento trend k vývoji živých bytostí a druhů, můžeme vidět analogii ve vývoji informační společnosti a nervové soustavy živé bytosti - vývoj od izolovaných informačních shluků k propojeným specializovaným centrům a spojům zhruba odpovídá vývoji sítí a přenosových technologií.

Přechod k informační společnosti

V České republice došlo k velmi silnému rozvoji na internetu postavených sítí díky rozhodnutí z roku 1992 postavit na jeho bázi akademickou síť českých vysokých škol CESNET a současně vznikem společnosti Conet, později Internet CZ, Eunet Czechia a dnes KPNQwest Czechia a řady dalších komerčních subjektů. V současné době je u nás provozováno jako součást internetu nejméně 20 mezinárodních sítí, na které zprostředkovává připojení více než 250 poskytovatelů. Počet domén druhé úrovně se za uplynulý rok zvýšil o 100 %.
Na internetu se začínají objevovat aplikace, které jsou výsledkem konvergence telekomunikačních služeb. Technologie přímého přenosu rádia nebo televize využívá řada stanic, přenos hlasu prostřednictvím IP (VoIP) apod.
Telefonní společnosti přestávají v liberalizovaném prostředí vidět v internetu pouze konkurenci a řada z nich přechází na kooperativní modely chování, které přináší podstatné zlevnění služeb koncovému spotřebiteli. V České republice dodnes není liberalizace telekomunikací úplná. Konkurenční prostředí v základních telekomunikacích ovlivňuje jejich cenu a zprostředkovaně i cenu připojení na internet. Pseudomonopolní prostředí zvedá typickou cenu připojení na dvojnásobek a výsledné užití internetu klesá na pětinu.

Charakteristika informační společnosti

Informační společnost je charakterizována využíváním digitálního zpracovávání, uchovávání a přenosu informací. Ze zpracování informací se stává významná ekonomická aktivita, která prostupuje tradičními ekonomickými či společenskými aktivitami a vytváří zcela nové příležitosti a činnosti, které podstatně ovlivňují charakter společnosti.
Technologickou základnou této proměny je využívání prvků moderních informačních technologií (IT) a digitálních komunikací. Tempo technologického pokroku v konstrukci počítačů je již několik desetiletí motorem doposud neomezeného růstu a neustálých inovací. Pokračující miniaturizace konstrukčních prvků počítačů způsobuje neustálý pokles ceny a zvyšování výkonu (tzv. Mooreův zákon stanoví každých 18 měsíců zdvojnásobení výkonu za stejnou cenu nebo ekvivalentně pokles ceny na polovinu při nezměněném výkonu). K podobnému jevu dochází u kapacity komunikačních spojů, která se zdvojnásobuje za zhruba 8 měsíců. Značný podíl na nákladech za IT hraje software, který je jednak dražší a jednak si často vynucuje přechod na nové procesory, ovšem nezřídka tím, že je programován neefektivně a špatně. Díky tomu zlí jazykové tvrdí, že každý pracovník v IT vyvolá potřebu dalších minimálně dvou, kteří budou opravovat jeho chyby.

Elektronický obchod

Komise UNCITRAL Spojených národů vypracovala a v roce 1996 schválila Vzorový zákon o elektronickém obchodě, který by zemím bez legislativy v této oblasti měl napomoci v používání elektronických transakcí a alternativních možností ke komunikaci a ukládání informací místo papíru. Zákon o elektronickém obchodu má sousední Německo. Spojené státy vyvíjejí velkou mezinárodní iniciativu na obecné přijímání takových norem a získaly již souhlas či podporu ekonomicky nejvýznamnějších zemí světa. V České republice v této oblasti chybí prakticky jakékoli použitelné právní zázemí mimo zákon o elektronickém podpisu, k němuž však dodnes chybí prováděcí vyhlášky.

Ekonomika v informační společnosti

Ekonomika vázaná na produkty povahy nehmotné - digitální - pracuje se zdroji, které jsou ze své podstaty nevyčerpatelné. Reprodukce a šíření na bitech založeného produktu je prakticky zadarmo a jeho skutečná hodnota není dána surovinou, která by k jeho výrobě byla třeba, nýbrž hodnotou duševního vlastnictví, které vedlo k jeho realizaci. Vytváří se tak zcela nové ekonomické priority i příležitosti. Při tvorbě informačních produktů ustupují do pozadí půda či materiál a jejich roli přebírají znalosti a míra výjimečnosti individuální kvalifikace.
Informační ekonomika plynule přechází v síťovou ekonomiku, kde dochází k multiplikativnímu efektu a nelineárnímu zvyšování výnosů s expanzí rozsahu trhu. Rychle se vytváří globální tržní prostředí a zrychluje průběh inovačních cyklů. Producenti přestávají být chráněni geografickou odlehlostí a nepracují-li efektivně a s dostatečnou rychlostí inovace, snadno podléhají (globálně působící) konkurenci. Komparativní výhodou se v globálním prostředí stává především rychlost reakce a brzký vstup na trh. Působení síťových efektů podporuje vznik monopolních postavení na nově vytvářených trzích.

Možnosti informační společnosti

Společnost, ve které budou informační infrastruktura, nástroje a služby obecně dostupné, umožní rovnoprávnější a vyváženější vnitřní uzpůsobení i lepší podmínky pro rozvíjení a posilování individuálních schopností jejích obyvatel. Jako příklady konkrétních možností, které to přinese, lze uvést:
  • v oblasti zdravotní péče bude možná spolupráce se specialisty, kteří mohou být v okamžiku potřeby jakkoli fyzicky vzdáleni. Zlepšení kvality zdravotní péče přinese i zlepšení její organizace, což bude velmi významné v souvislosti s rostoucím tlakem na rozpočtové výdaje v zemích se stárnoucí populací;
  • možnosti práce na dálku - telepráce - vytvoří větší možnosti výběru preferovaného místa bydliště, resp. větší možnosti výběru zaměstnavatele bez nutnosti doprovodných změn v místě bydliště. Odstranění nebo alespoň dostatečná redukce každodenního dojíždění do práce přispěje k omezení dopravy a ulehčení přeplněnosti komunikací v oblastech větších měst;
  • použití nových informačních technologií v řízení dopravy dále sníží frekvenci vzniku dopravních zácp, omezí znečištění životního prostředí, zrychlí cestování a přispěje ke zmenšení nutných výdajů;
  • dojde k přeměně vzdělávání, kde se budou uplatňovat metody interaktivního distančního vzdělávání a mnohem rozšířenějšího přístupu ke vzdělávacím materiálům pro všechny pracovníky nebo občany obecně;
  • používání videokonferencí umožní setkávat se, spolupracovat, konzultovat a jednat bez ohledu na to, že účastníci setkání mohou být rozptýleni po několika různých místech;
  • spotřebitelé budou při nákupech lépe chráněni, protože se zvětší jejich informovanost o dostupných výrobcích či jejich cenách;
  • nové příležitosti mohou zesílit demokracii, protože otevřou větší množství komunikačních kanálů vytvářených efektivněji než dnes, které zlepší tok informací a komunikaci mezi místy vládnutí či rozhodování a občany.
  • Rizikové faktory

    Jedno z hlavních rizik je stratifikace společnosti na informačně bohaté a informačně chudé. V počátečních stadiích má jen malá část populace přístup k novým technologiím, jejich praktickému využití a výraznějšímu zisku z jejich zavádění.
    Budování informační společnosti tedy není jen problémem technologickým, ale v převažující míře i problémem veřejné politiky zemí, ve kterých probíhá.

    Právní a politické podmínky

    V České republice vzniklo několik aplikací, které mohou být ukázkovými příklady možností, které nové technologie poskytují, zejména jde o zpřístupnění obchodního rejstříku či vystavování aktuálních informací z parlamentu, včetně parlamentních dokumentů. V míře, která by takové singularity přesahovala, je zatím míra vládní či legislativní podpory poměrně malá.
    Podstatným doporučením je postupná revize celého právního řádu v České republice z hlediska možností legálního využívání možností informačních technologií a požadavek zapracovávání takových řešení do všech nových právních norem a novel stávajících jako integrální součásti legislativního procesu v České republice.

    Rozdíly mezi EU a ČR

    Prostředí, jehož struktura se příznivě mění směrem ke struktuře, která je obvyklá v zemích EU, tj. nákupy nejen personálních počítačů, ale i vyšších systémů, a vyšší podíl programového vybavení a služeb.
    Celková míra penetrace počítači vzhledem k počtu obyvatel či počtu kancelářských pracovníků zůstává stále poměrně nízká. Inovační cyklus se v oblasti informačních technologií pohybuje kolem 18 měsíců, avšak pravidla pro účetní odpisy hardwaru a softwaru jako základních prostředků (tj. při ceně nad 20 000 Kč) počítají se 4 roky, což je nerealisticky dlouhá doba. Rostoucí požadavky na výkon počítačů nejsou jen projevem módních vln, ale vyplývají z povahy nových aplikací a z reálných metod tvorby robustních a udržovatelných programových systémů, při nichž nelze spoléhat na detailní optimalizaci, jež by činila údržbu a další vývoj mnohem obtížnější a nákladnější.

    Růst připojení k internetu

    V současné době dosahuje počet uživatelů internetu přibližně 20 % populace - kolem 50 % z nich využívá přístup z domova prostřednictvím vytáčené linky, ostatní přistupují k internetu především v zaměstnání a ve škole. Počet aktivních domén se za poslední rok zdvojnásobil a dosáhl úctyhodného čísla 70 000.

    Trend

    Řada významných světových ekonomik včetně Číny či Indie se připojuje k americkým snahám o beztarifní prostředí pro elektronický obchod. Z ekonomických důvodů bude prakticky nemožné se v zemi naší velikosti k tomuto trendu nepřipojit, nechceme-li být od takto vznikajících elektronických trhů izolováni.

    Další články

    Informační technologie/E-business

    Komentáře

    Nebyly nalezeny žádné příspěvky














    Sledujte nás na sociálních sítích: