Témata
Reklama

Inovace pro cestu do oblak

Vrtulník – stroj, který obdivujeme v nejnapínavějších scénách akčních filmů, ale který především hraje často klíčovou roli ve skutečném životě. Ať už jde o záchranu životů, nebo o dopadení nebezpečných zločinců. MM Průmyslové spektrum mělo možnost na vlastní oči vidět místo, kde se tyto dokonalé stroje dokončují a také v případě potřeby opravují – prostory společnosti Bell Textron Prague na pražské Ruzyni. Zde jsme též měli možnost mluvit s panem Stanislavem Štefanovem, manažerem prodeje civilních vrtulníků.

„Pro naši budoucnost jsou bezesporu důležité právě inovace a naše vize toho, kam by v oboru bylo možné dále jít,"“ říká Stanislav Štefanov.

MM: Zaujalo mě vaše heslo „We think differently“. Co přesně má v rámci vašeho byznysu znamenat?

S. Štefanov:
Společnost Bell je průkopníkem v oblasti letectví a létání. Je to inovativní firma, která je technologickým lídrem. Jako první například představila koncept konvertoplánu. A důležité je, že náš konvertoplán V-280 Valor již prošel letovými zkouškami, při nichž se potvrdilo, že konstrukční modely a vývojové procesy společnosti Bell pro návrh, stavbu a testování letounů splňují požadavky armády Spojených států na výkonnost.

MM: Co znamená výraz konvertoplán?

S. Štefanov:
Je to v podstatě stroj s kolmým vzletem, tedy jako vrtulník, ale má sklopné vrtule, takže je schopen vertikálního startu, ale pak již letí jako vrtulové letadlo. V současné době realizujeme ale i několik dalších inovačních projektů. Jedním z nich je Air taxi Bell Nexus – létající taxík.

Reklama
Reklama
Reklama
Konvertoplán je stroj s kolmým vzletem, tedy jako vrtulník, ale má sklopné vrtule, takže je schopen vertikálního startu, ale pak již letí jako vrtulové letadlo.

MM: Létající taxík bude založen na nějakém speciálním technologickém principu, nebo jde spíše o netradiční využití tradičního vrtulníku?

S. Štefanov:
Na tomto projektu spolupracujeme se společností Uber a jedná se o využití létacího stroje – jakési kabiny, na které je instalováno šest překlopných vrtulí. Když se podíváte na obrázky, jsou jako ze sci-fi. I z nich je jasné, že heslo „We think differently“ užíváme právem.

MM: A kdy se můžeme těšit na to, že se toto létací taxi začne běžně používat?

S. Štefanov:
Zhruba během dvou let by mělo být ve zkušebním provozu, a to zpočátku ve dvou městech – Dallasu a Dubaji.

MM: Které inovace, jak ve vaší společnosti, tak v oboru obecně, považujete za zvláště zajímavé?

S. Štefanov:
V současné době realizujeme několik inovačních projektů. Naše společnost třeba oznámila letos v říjnu první úspěšný autonomně řízený let nákladního dronu APT 70 (Autonomous Pod Transport) na testovací ploše u Fort Worth. Do konce letošního roku Bell plánuje dron testovat s certifikátem experimentálního typu.

MM: Překrývají se nějak milníky z historie vaší společnosti s vaším vlastním zdejším působením?

S. Štefanov:
Nadnárodní společnost Bell má dlouhou historii. Bell Praha byla zde v Ruzyni založena v roce 2010 jako evropské centrum. Nejsme však dodavatelským centrem pouze pro Evropu, ale také pro Rusko, Izrael a Turecko. Já jsem nastoupil v květnu 2015 na pozici regionálního manažera prodeje a mám na starosti prodej civilních vrtulníků pro střední a východní Evropu.

MM: A proč si vlastně společnost Bell vybrala jako své evropské centrum právě Prahu?

S. Štefanov:
Těch faktorů je několik. Jednak dostupnost velice kvalitních, kvalifikovaných lidí, kteří jsou základem. A samozřejmě také geografická dostupnost, protože jsme v centru Evropy, takže vrtulníky, které dodáváme zákazníkům ve zmíněných zemích, už po dokončení letí z Prahy po vlastní ose až třeba do Turecka či Izraele.

MM: Kdo vše tedy patří mezi vaše klienty, respektive subjekty, které pořizují civilní vrtulníky?

S. Štefanov:
Kategorie civilních vrtulníků obsahuje několik segmentů. Prvním z nich jsou záchranáři (EMS – Emergency Medical System). Druhým pak policejní složky. Třetí kategorii tvoří hasiči a čtvrtou jsou VIP, neboli korporátní klienti, případně i jednotlivci, kteří používají vrtulník zpravidla pro osobní přepravu. Takové klienty máme i u nás v ČR. Pro všechny tyto skupiny jsou určeny právě civilní vrtulníky.

Například policisté v ČR používají naše vrtulníky Bell 412, celkem jde o šest vrtulníků. Letecká služba Policie ČR je naší dlouhodobým zákazníkem. Co se týče záchranářů, jsou naše vrtulníky provozovány na Slovensku, v Česku jen v Olomouckém kraji. Slovenská policie používá také vrtulníky naší výroby, konkrétně model Bell 429, a stejně tak i záchranné složky na Slovensku. K našim zákazníkům patří i firma Air Transport Europe, která poskytuje leteckou záchrannou službu na Slovensku. Ta provozuje Bell 429.

Podle konkrétní mise se do interiéru umístí sedačky či lehátka a další vybavení nebo například v případě VIP interiéru se celý vnitřek může potáhnout kůží či jiným luxusním materiálem.

MM: Liší se nějak vrtulník, který je vhodný pro policii, od toho, který je vhodný například pro zdravotní záchrannou službu? Nebo je možné používat více typů s úplně stejným úspěchem?

S. Štefanov:
Veškeří naši zákazníci, které jsem zmínil, mohou používat stejný model, avšak s různou výbavou. V angličtině tomu říkáme mission equipment, česky bych to nazval vybavením pro konkrétní misi. Například policejní vrtulník má většinou kameru, záznamové zařízení a operátorské pracoviště s monitorem. Také zařízení na přenos dat mezi vrtulníkem a pozemním pracovištěm. Typický je pro ně i světlomet, zařízení na slaňování nebo palubní naviják či podvěs.

MM: Něco podobného ale asi potřebují i zdravotníci, že ano?

S. Štefanov:
Ti mají zase zařízení na extrakci pacienta z nedostupného terénu. To se instaluje buď v podvěsu, nebo prostřednictvím palubního navijáku. Samozřejmě zdravotníci mají též speciální interiér s lehátkem pro pacienta a pracovištěm pro lékaře a záchranáře – veškeré vybavení jako v sanitce.

Air Zermatt – záchranné akce v Alpách. Operátor palubního navijáku spustí lékaře do nedostupného terénu, kde vrtulník nemůže přistát, a pacienta lékař ve vakuové matraci dostane až na palubu palubním navijákem.

MM: Přesto, že jste zodpovědný za civilní stroje, mohl byste nám alespoň nastínit, co specifického pro svoji misi využívá armáda?

S. Štefanov:
Bell je tradičním dodavatelem US Marine Corps, což je součást US Military. Můžeme říci mariňáci. Ti používají jiné typy našich strojů než policie či záchranka, samozřejmě také s jiným vybavením, opět určeným na konkrétní misi. Vojenský víceúčelový transportní vrtulník vypadá jinak a je jinak vybaven než vrtulník bitevní. Nicméně jsou tyto stroje z 85 % shodné, což snižuje náklady na provoz, náhradní díly, školení pilotů a tak dále.

Česká armáda zatím projevila zájem o dva modely vrtulníků – Bell UH-1Y a Bell AH-1Z. To již bylo oficiálně oznámeno.

MM: Tady v Ruzyni se provádí i údržba a servis. Co vše se tu v rámci servisu dělá?

S. Štefanov:
Máme kompletní zázemí a prostředky pro údržbu produktů společnosti Bell – plánovanou i neplánovanou údržbu, včetně dvou lakovacích kabin. Také máme veškeré potřebné kapacity pro takzvanou customizaci vrtulníků, jinak řečeno pro jejich finalizaci pro konkrétní zákazníky podle jejich přání. Patří sem lakování, dokončení interiérů, avionika i mission equipment, tedy vybavení pro konkrétní misi, které už jsem zmiňoval.

MM: Říkal jste, že sem přijdou takzvané green shipy. Co to přesně znamená a co se tu s nimi přesně všechno dělá?

S. Štefanov:
Green shipy jsou nově vyrobené vrtulníky s certifikátem letové způsobilosti čekající na dotvoření podle přání zákazníka. Podle jeho konkrétní mise se zde do interiéru umístí sedačky či lehátka a další vybavení, o němž již byla řeč. Nebo například v případě VIP interiéru se celý vnitřek může potáhnout kůží či jiným luxusním materiálem.

Vrtulník vzniká na tzv. assembly line a dokončí se na customizing line. Assembly line pro civilní vrtulníky je v Kanadě. Je to v podstatě výrobní linka, na jejímž konci proběhne zálet vrtulníku a jeho certifikace. Takže tuto linku opouští letuschopný stroj. Ten se poté dokončuje na customizační lince. Ty máme na celém světě čtyři – v Americe, Kanadě, tady v Praze a v Singapuru. Místo pro dokončení stroje se zpravidla volí dle regionu určení pro konkrétního zákazníka. Pro evropské klienty dokončujeme vrtulníky většinou v Praze.

MM: Jak vidíte celosvětově budoucnost vaší společnosti? Hodláte ještě nějak expandovat?

S. Štefanov:
Pro naši budoucnost jsou bezesporu důležité právě inovace a naše vize toho, kam by v oboru bylo možné dále jít. Bell se jako firma proslavila právě vrtulníky, nicméně slovo helicopter, které bylo původně součástí názvu firmy, se odstranilo, a to proto, že Bell je „technology company“. Jsme firma vizionářská, firma inovativní, která nekonstruuje a nevyrábí jen vrtulníky, ale dívá se do budoucnosti létání jako takového.

MM: Budoucnost kterékoli dnešní firmy si bezesporu nelze představit bez výchovy mladých lidí k nadšení pro daný obor. Jak je na tom Bell po této stránce?

S. Štefanov:
Máme velmi dobrou spolupráci se Střední odbornou školou civilního letectví, zde v Ruzyni. Studenti mají možnost v rámci partnerství získávat u nás v Bellu cenné zkušenosti. A i o prázdninách tady mnozí z nich zůstávají na brigádu a posléze, po maturitě, tu mohou najít zajímavé zaměstnání.

Hana Janišová

sstefanov@bellflight.com

barbora.dlabackova@bestcg.com

Reklama
Související články
Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Zapalovací svíčky z jihu Čech dobývají celý svět

V letošním roce oslaví táborský Brisk osmdesát dva let své existence. Již od svého vzniku měla firma světové ambice. Na veletrhu Automechanika 2016 ve Frankfurtu je opět potvrdila. O zapalovací svíčky z jihočeského Tábora je velký zájem. „Aktuálně vyvážíme do více než 70 zemí a každý rok nám přibývají nová teritoria. Loni to byl například Mauricius, Zimbabwe a Malajsie. Nyní očekáváme první objednávky z Indonésie a Thajska,“ říká majitel společnosti Brisk Ing. Mojmír Čapka.

Český podnikatel pod tíhou bruselské legislativy

Podporuje Evropská unie svoji evropskou ekonomiku, potažmo národní ekonomiky jednotlivých zemí, nebo je to moloch, který je brzdou dalšího rozvoje? Jaký je aktuální stav a co můžeme ještě od bruselské legislativy očekávat? Na názor jsme se zeptali prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR RNDr. Jiřího Hynka.

Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

CzechTrade pomáhá strojařům: Velká Británie a Irsko

Agentura CzechTrade na stránkách MM Průmyslového spektra představuje zajímavé, potenciálně vhodné destinace pro export teritoriálně konkurenceschopné strojírenské produkce. Dnes se podíváme na jihoamerický trh, konkrétně do Spojeného království Velké Británie a Irska.

Cíle a píle jsou tím, co mě žene stále kupředu

Martin Šula, majitel společnosti MSR Engines, založené roku 2004, vyrábí motorizovaná surfovací prkna JetSurf. Zajímavé na tomto projektu je, že úplně všechno vzniká v Brně – Střelice, kam se firma nastěhovala před dvěma lety. Tak se podařilo zvýšit plánovanou kapacitu na 1 500 výrobků ročně. Ale hned první rok zde vyrobili 1 200 surfovacích prken. Firma už ale přistavěla další objekty a hodlá se rozšiřovat i nadále.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Obráběcí stroje pro produkční výrobu

Po sérii článků v minulém vydání se v posledním poohlédnutí po letošním hannoverském veletrhu EMO věnujeme důležité oblasti, a to jednoúčelovým strojům. I v letošním ročníku byla část expozic věnována této komoditě pro produkční výrobu a my se podíváme, co trh zákazníkům nabídl. Proč? Menším dílem proto, že se jim dlouhá léta autor (nejen) profesně věnuje, dílem podstatným proto, že jsou na nich „bytostně“ závislé veškeré obory nejen strojírenské či technické, ale i stavebnictví, telekomunikace, zdravotnictví a další.

Přidaná hodnota v technologii obrábění

V tomto příspěvku bych se rád vrátil ke své návštěvě japonské firmy Kyocera. V jednom z mých minulých textů (viz www.mmspektrum.com/170111) jsem představil unikátní systém řízení pomocí takzvaných améb, který vyvinul zakladatel firmy Kyocera Dr. Kazuo Inamori. Díky tomuto systému a japonské píli a umu se firma dostala na světovou špičku v řadě oborů. Na základě osobních zkušeností pak mohu prohlásit, že to platí také pro divizi řezných nástrojů. Například rychloposuvové frézy Kyocera vysoce překračují produktivitu, která je u nás i v Evropě standardní.

Perspektivy asijských trhů

Čína se v roce 2009 stala největším výrobcem obráběcích a tvářecích strojů na světě a o dva roky později dosáhla své dosavadní největší produkce v historii v hodnotě 29,5 mld. dolarů. Od té doby tři roky po sobě dochází k postupnému poklesu až na loňský objem 23,8 miliardy dolarů v poměru 6:4 ve prospěch obráběcích strojů. Vzhledem k povaze čínského trhu obráběcích strojů a ochazování jeho hospodářství lze očekávat další pokles v produkci a spotřebě i v letošním roce 2015.

Kovový 3D tisk v průmyslové praxi

Výroba složitějších dílů technologií slévání či tváření a následným obráběním lze zvlášť ve fázi prototypování úspěšně nahradit technologií kovového 3D tisku. Šetří se čas, finance a v neposlední řadě lze získat konstrukčně složité díly, které by konvenčním způsobem nebylo prakticky možné vyrobit.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak máte obsazeny výrobní kapacity pro druhé pololetí roku 2021 (příp. ve srovnání se stejným obdobím roku předešlého), co tento stav nejvíce ovlivňuje a jak odhadujete výhledy ohledně svých zakázek pro rok 2022?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit