Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Jak se zrodil systém pro monitoring výroby
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Jak se zrodil systém pro monitoring výroby

Jiří Rozvařil spoluzakládal v roce 1996 v Kolíně tiskárnu Colognia press, ze které se po 20 letech stala firma se 100 zaměstnanci a obratem kolem 300 mil. ročně. Její vývoj byl téměř čítankový od garážového podnikání přes pokusy a omyly až ke stavbě nové haly a koupi špičkově fungujících tiskových strojů, díky kterým patří dnes tiskárna etiket k lídrům na českém trhu.

V průběhu let se Jiří a jeho kolegové zamýšleli často nad tím, proč různé věci nefungují a jak zvedat produktivitu výroby. Domnívali se, že jednou z cest bude automatické plánování a řízení výroby. Chtěli minimalizovat časy přestaveb, aby zakázky běžely plynule.

Tiskárna jako životní zkušenost

Náhodou se stala dnes již tradovaná historka: Jednou se kolega Jiřího zastavil v noci v tiskárně pro zapomenutou věc a našel o noční směně operátora, jak spí, a přitom ve výkazu má zadaný prostoj s odůvodněním „pění barva“. V té chvíli Jiřímu došlo, že o tom, co se ve výrobě děje, nemají ani ponětí. Mysleli si, že dostávají report z výroby, ale měli pouze report toho, co lidé chtěli, aby „ti nahoře“ viděli. To bylo v roce 2005.

Jiřímu začala v hlavě zrát myšlenka, jak zaznamenat skutečný průběh výroby a inspirovaly ho výstupy z tachografu nákladního automobilu. Začal tedy hledat chytré mozky na ČVUT a doktorand Petr Tyml navrhl jednoduchý způsob monitorování strojů a vizualizace průběhu výroby. Jiří seznámil Petra s Michalem Kutilem, dalším doktorem z ČVUT, který již v Colognii řešil automatické plánování zakázek. A tak se vlastně uprostřed tiskárny zrodil systém Plantyst. Jeho název vznikl jako zkratka dvou anglických slov – plant a analyst. Michal s Petrem vymysleli jednoduchý systém monitorování výroby a hned mohli v tiskárně vyzkoušet jeho prototyp. Když zákazníci tiskárny a přátelé Jiřího viděli grafy ve výrobě, hned se živě zajímali, o co jde, a vzápětí dodávali, že „to bychom také potřebovali“.


Jiří Rozvařil vystudoval management ICT projektů na Unicorn College Praha. Od roku 1996 se věnuje rozvoji firem a informačním systémům. Zaměřuje se na automatizaci procesů (výroba, obchod, účetnictví) a na to, aby systémy lidem pomáhaly, nikoli překážely. Je zakladatelem společnosti Plantyst a členem jejího vedení.

EKG linky a denní meetingy

Nárůst produktivity činil na některých linkách i desítky procent, protože začalo fungovat povědomí „všichni vědí, že všichni vědí“. Přesto Jiří nechtěl Plantyst používat pouze jako kontrolní systém, a napadlo ho, že ho mohou nejlépe využít mistři jako podpůrný nástroj pro jejich práci. Začal tedy organizovat krátké ranní schůzky, kterým se začalo říkat denní meetingy. Na nich se sejdou všichni lidé z výroby včetně vedení a nad grafy se probírá poslední směna, co se podařilo, jaké problémy vznikly, jak se řešily, a také plán na další směnu. Meeting má jasně daná pravidla, probíhá vestoje v přesný čas a netrvá nikdy déle než 10 minut. V tiskárně po zavedení denních meetingů nad grafy vzrostla produktivita na největší lince během šesti měsíců o 60 %.

Většina problémů totiž vzniká kvůli špatné nebo nedostatečné komunikaci, tedy tím, že se lidé spolu nebaví. Jiří začal využívat metodiku tzv. Rockefellerových návyků (Rockefeller Habits Four Decisions), které řeší pravidelnou komunikaci mezi lidmi. Každý den mohou lidé říci, co dělali včera, co budou dělat dnes, co jim v tom brání a co jim pomáhá. Každý den. A cituje v této souvislosti Lubora Žalmana, bývalého generálního ředitele Raiffeisenbank: „Já moc věřím Rockefeller habits. Ten nejrychlejší účinek můžete zajistit přes daily meetings. Pokaždé, když jsem je ve firmách zaváděl, setkal jsem se se stejnou reakcí – máme již teď tolik porad, proč dělat ještě další a k tomu denně? Opak je ovšem pravdou – uděláte schůzku na 5 minut jednou denně a ušetříte si 60 minut odpovídání a vyřizování e-mailů. Informovanost přitom vzroste o skok.“

Plantyst se stal nástrojem mistra pro systematickou práci s jeho týmem. Výstupem měření procesu je graf, který vypadá jako „EKG linky“. Na základě dat z grafu pak může mistr reagovat buď ve smyslu „tady se vám dařilo výborně, skvělá práce“, nebo „tady něco nešlo, jak vám s tím mohu pomoci?“. Díky Plantystu se učí mistři dobrému leadershipu pomocí technického nástroje. Grafy jsou dobrou záminkou k tomu, aby se spolu lidé bavili, komunikovali.


Výsledky je možné sledovat on-line kdykoliv a odkudkoliv a uživatelé tak mají aktuální přehled o tom, co se ve výrobě právě teď děje.

Jak funguje Plantyst?

Plantyst se poté začal rozšiřovat do mnoha výrobních firem. Po několika letech intenzivního vývoje se podařilo vyrobit Plantyst box velikosti několika centimetrů, který lze zavést do výroby okamžitě. Instalace probíhá jednoduše systémem „plug and play“, bez zásahu do strojů. Box, jenž sbírá data přímo ze strojů, lze připojit jak na „starou mašinu na šlapací pohon“, tak na moderní výrobní linku řízenou mikropočítači. V zařízení se ukládají data z monitorovaných strojů pouze po nezbytnou dobu a dále se bezpečně posílají do cloudu. Zařízení komunikuje šifrovaně přes veřejný internet se serverovou stranou.

Měřit lze cokoli – rychlost pohybu, kusy, spotřebu… Ihned po zapojení (které může trvat třeba jen 53 minut) jsou vidět vizualizace a dashboardy, které díky spolupráci s UX designéry vypadají jednoduše a srozumitelně. Výsledky je možné sledovat on-line kdykoliv a odkudkoliv a zákazníci tak mají aktuální přehled o tom, co se ve výrobě právě teď děje. Vizuální prezentace zajišťuje rychlou a snadnou orientaci pro každého, systém je intuitivní a uživatelsky přátelský. Zákazníci oceňují jednoduchost a srozumitelnost Plantystu, od zapojení až po výsledné vizualizace. Díky tomuto systému dochází ve výrobě ke zvýšení produktivity v desítkách procent. „Jsem velmi spokojený s tím, jak je systém jednoduchý. Díky Plantystu máme výkon na denních a nočních směnách srovnatelný,“ potvrzuje Ing. Josef Vavrouch, generální ředitel společnosti Kopos Kolín. Plantyst zajišťuje pravidelnost a důslednost, protože úspěch spočívá v rychlém rytmu – týmy, které spolu komunikují denně, krátce a důsledně, mají o desítky procent lepší výsledky. „Říkáme tomu jednoduše: data a rytmus,“ dodává Jiří Rozvařil.

Vývoj a zase vývoj podle přání zákazníků

Vývojáři, kteří v ČR patří ke špičkám ve svém oboru, dále reagují na přání a potřeby zákazníků a vlastně přímo s nimi vytvářejí další užitečné funkcionality, které lze použít ve výrobních firmách, jako například tiskové výstupy grafů v pdf (stačí jeden klik), zapisování cílů produkce na on-line grafu, zapisování důvodů prostojů přímo na osu on-line grafu jedním klikem (tzv. anotace), vytváření diskusí k anotacím, měření intervalů ve výrobě, SMS alarmy při zastavení linek, popis „jobů“/názvů zakázek, seznam prostojů, plánování výroby atd.

V současnosti Plantyst sleduje cca 250 výrobních linek napříč odvětvími – od polygrafie přes potravinářský průmysl, kovovýrobu, strojírenskou výrobu, výrobu plastů až po automobilový průmysl.

Plantyst

Lucie Slauková

lucie.slaukova@plantyst.com

www.plantyst.com

Další články

Štíhlá výroba a logistika
Management a řízení
Informační technologie/E-business
Automatizace, regulace

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky













Sledujte nás na sociálních sítích: