Témata
Reklama

Jak se zrodil systém pro monitoring výroby

Jiří Rozvařil spoluzakládal v roce 1996 v Kolíně tiskárnu Colognia press, ze které se po 20 letech stala firma se 100 zaměstnanci a obratem kolem 300 mil. ročně. Její vývoj byl téměř čítankový od garážového podnikání přes pokusy a omyly až ke stavbě nové haly a koupi špičkově fungujících tiskových strojů, díky kterým patří dnes tiskárna etiket k lídrům na českém trhu.

V průběhu let se Jiří a jeho kolegové zamýšleli často nad tím, proč různé věci nefungují a jak zvedat produktivitu výroby. Domnívali se, že jednou z cest bude automatické plánování a řízení výroby. Chtěli minimalizovat časy přestaveb, aby zakázky běžely plynule.

Reklama
Reklama
Reklama

Tiskárna jako životní zkušenost

Náhodou se stala dnes již tradovaná historka: Jednou se kolega Jiřího zastavil v noci v tiskárně pro zapomenutou věc a našel o noční směně operátora, jak spí, a přitom ve výkazu má zadaný prostoj s odůvodněním „pění barva“. V té chvíli Jiřímu došlo, že o tom, co se ve výrobě děje, nemají ani ponětí. Mysleli si, že dostávají report z výroby, ale měli pouze report toho, co lidé chtěli, aby „ti nahoře“ viděli. To bylo v roce 2005.

Jiřímu začala v hlavě zrát myšlenka, jak zaznamenat skutečný průběh výroby a inspirovaly ho výstupy z tachografu nákladního automobilu. Začal tedy hledat chytré mozky na ČVUT a doktorand Petr Tyml navrhl jednoduchý způsob monitorování strojů a vizualizace průběhu výroby. Jiří seznámil Petra s Michalem Kutilem, dalším doktorem z ČVUT, který již v Colognii řešil automatické plánování zakázek. A tak se vlastně uprostřed tiskárny zrodil systém Plantyst. Jeho název vznikl jako zkratka dvou anglických slov – plant a analyst. Michal s Petrem vymysleli jednoduchý systém monitorování výroby a hned mohli v tiskárně vyzkoušet jeho prototyp. Když zákazníci tiskárny a přátelé Jiřího viděli grafy ve výrobě, hned se živě zajímali, o co jde, a vzápětí dodávali, že „to bychom také potřebovali“.

Jiří Rozvařil vystudoval management ICT projektů na Unicorn College Praha. Od roku 1996 se věnuje rozvoji firem a informačním systémům. Zaměřuje se na automatizaci procesů (výroba, obchod, účetnictví) a na to, aby systémy lidem pomáhaly, nikoli překážely. Je zakladatelem společnosti Plantyst a členem jejího vedení.

EKG linky a denní meetingy

Nárůst produktivity činil na některých linkách i desítky procent, protože začalo fungovat povědomí „všichni vědí, že všichni vědí“. Přesto Jiří nechtěl Plantyst používat pouze jako kontrolní systém, a napadlo ho, že ho mohou nejlépe využít mistři jako podpůrný nástroj pro jejich práci. Začal tedy organizovat krátké ranní schůzky, kterým se začalo říkat denní meetingy. Na nich se sejdou všichni lidé z výroby včetně vedení a nad grafy se probírá poslední směna, co se podařilo, jaké problémy vznikly, jak se řešily, a také plán na další směnu. Meeting má jasně daná pravidla, probíhá vestoje v přesný čas a netrvá nikdy déle než 10 minut. V tiskárně po zavedení denních meetingů nad grafy vzrostla produktivita na největší lince během šesti měsíců o 60 %.

Většina problémů totiž vzniká kvůli špatné nebo nedostatečné komunikaci, tedy tím, že se lidé spolu nebaví. Jiří začal využívat metodiku tzv. Rockefellerových návyků (Rockefeller Habits Four Decisions), které řeší pravidelnou komunikaci mezi lidmi. Každý den mohou lidé říci, co dělali včera, co budou dělat dnes, co jim v tom brání a co jim pomáhá. Každý den. A cituje v této souvislosti Lubora Žalmana, bývalého generálního ředitele Raiffeisenbank: „Já moc věřím Rockefeller habits. Ten nejrychlejší účinek můžete zajistit přes daily meetings. Pokaždé, když jsem je ve firmách zaváděl, setkal jsem se se stejnou reakcí – máme již teď tolik porad, proč dělat ještě další a k tomu denně? Opak je ovšem pravdou – uděláte schůzku na 5 minut jednou denně a ušetříte si 60 minut odpovídání a vyřizování e-mailů. Informovanost přitom vzroste o skok.“

Plantyst se stal nástrojem mistra pro systematickou práci s jeho týmem. Výstupem měření procesu je graf, který vypadá jako „EKG linky“. Na základě dat z grafu pak může mistr reagovat buď ve smyslu „tady se vám dařilo výborně, skvělá práce“, nebo „tady něco nešlo, jak vám s tím mohu pomoci?“. Díky Plantystu se učí mistři dobrému leadershipu pomocí technického nástroje. Grafy jsou dobrou záminkou k tomu, aby se spolu lidé bavili, komunikovali.

Výsledky je možné sledovat on-line kdykoliv a odkudkoliv a uživatelé tak mají aktuální přehled o tom, co se ve výrobě právě teď děje.

Jak funguje Plantyst?

Plantyst se poté začal rozšiřovat do mnoha výrobních firem. Po několika letech intenzivního vývoje se podařilo vyrobit Plantyst box velikosti několika centimetrů, který lze zavést do výroby okamžitě. Instalace probíhá jednoduše systémem „plug and play“, bez zásahu do strojů. Box, jenž sbírá data přímo ze strojů, lze připojit jak na „starou mašinu na šlapací pohon“, tak na moderní výrobní linku řízenou mikropočítači. V zařízení se ukládají data z monitorovaných strojů pouze po nezbytnou dobu a dále se bezpečně posílají do cloudu. Zařízení komunikuje šifrovaně přes veřejný internet se serverovou stranou.

Měřit lze cokoli – rychlost pohybu, kusy, spotřebu… Ihned po zapojení (které může trvat třeba jen 53 minut) jsou vidět vizualizace a dashboardy, které díky spolupráci s UX designéry vypadají jednoduše a srozumitelně. Výsledky je možné sledovat on-line kdykoliv a odkudkoliv a zákazníci tak mají aktuální přehled o tom, co se ve výrobě právě teď děje. Vizuální prezentace zajišťuje rychlou a snadnou orientaci pro každého, systém je intuitivní a uživatelsky přátelský. Zákazníci oceňují jednoduchost a srozumitelnost Plantystu, od zapojení až po výsledné vizualizace. Díky tomuto systému dochází ve výrobě ke zvýšení produktivity v desítkách procent. „Jsem velmi spokojený s tím, jak je systém jednoduchý. Díky Plantystu máme výkon na denních a nočních směnách srovnatelný,“ potvrzuje Ing. Josef Vavrouch, generální ředitel společnosti Kopos Kolín. Plantyst zajišťuje pravidelnost a důslednost, protože úspěch spočívá v rychlém rytmu – týmy, které spolu komunikují denně, krátce a důsledně, mají o desítky procent lepší výsledky. „Říkáme tomu jednoduše: data a rytmus,“ dodává Jiří Rozvařil.

Vývoj a zase vývoj podle přání zákazníků

Vývojáři, kteří v ČR patří ke špičkám ve svém oboru, dále reagují na přání a potřeby zákazníků a vlastně přímo s nimi vytvářejí další užitečné funkcionality, které lze použít ve výrobních firmách, jako například tiskové výstupy grafů v pdf (stačí jeden klik), zapisování cílů produkce na on-line grafu, zapisování důvodů prostojů přímo na osu on-line grafu jedním klikem (tzv. anotace), vytváření diskusí k anotacím, měření intervalů ve výrobě, SMS alarmy při zastavení linek, popis „jobů“/názvů zakázek, seznam prostojů, plánování výroby atd.

V současnosti Plantyst sleduje cca 250 výrobních linek napříč odvětvími – od polygrafie přes potravinářský průmysl, kovovýrobu, strojírenskou výrobu, výrobu plastů až po automobilový průmysl.

Plantyst

Lucie Slauková

lucie.slaukova@plantyst.com

www.plantyst.com

Reklama
Související články
Sběr (léčivých bylin) dat z výroby

Ano, sběr bylin sem nepatří a je to špatně (?????). Anebo ne tak docela? No, byliny se obvykle sbírají proto, aby po svém zpracování pomáhaly léčit, hojit a podobně. Co to má se sběrem výrobních dat společného? Na první pohled pramálo - ale je to tak úplně pravda?

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Související články
Urychlete svoji digitální transformaci

Jak může strategie digitální transformace, jejíž součástí je přechod na moderní distribuovaný řídicí systém, pomoci výrobcům dosáhnout vyšší produktivity, ziskovosti a snížit rizika? To se dozvíte, pokud se začtete do následujících řádek.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

IoT na infrastruktuře elektrických rozvodů

Průmysl v současné době čelí potřebě transformovat lidskou činnost na činnost tvořivou a fyzicky náročnou rutinní práci na stroje a systémy. Jeho vyšší forma, inteligentní průmysl, pak předpokládá zjednodušené rozhraní mezi zákazníkem, výrobcem, dodavatelem a současně dává předpoklady tvorby komfortních pracovních podmínek.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Cesta k inteligentní výrobě

Existuje pádný důvod, proč je vytvářen globální tlak na rozvoj inteligentní výroby – díky důslednému propojování výrobních podniků a zajištění zásadních výrobních informací přináší výrobcům téměř neomezené příležitosti ke zlepšování provozních operací či vytváření přidané hodnoty a usnadňuje odpovědi na otázky, jak řešit nedostatek pracovníků s odpovídajícími schopnostmi.

Platforma pro edgecomputing a průmyslový internet věcí

Systém FIELD (FANUC Intelligent Edge Link and Drive) je platforma určená pro propojení provozních zařízení, která umožňuje rychlý a spolehlivý přístup k výrobním datům s cílem využít je k naplnění koncepce chytré, propojené výroby. Dovoluje realizovat edge computing, tedy shromažďovat a zpracovávat data přímo v provozu, nikoliv až v cloudu, a umožňuje tak činit rozhodnutí, která se týkají jednotlivých strojů a zařízení, mnohem rychleji než u cloudových aplikací. Přitom zůstává zachována možnost, nikoliv povinnost, předem zpracovaná data přenášet k centralizovanému zpracování v informačním systému podniku nebo v cloudu. Účelem je nejen monitorovat, ale i aktivně zasahovat do výrobního procesu ve smyslu regulační smyčky se zpětnou vazbou.

Když jde o prostor…

Současné trendy směřují k mnohem větší míře využití elektroniky než doposud. To je hlavní, nikoliv však jediný důvod, proč se množí automatizace výroby menších zařízení, jakými jsou například mobilní telefony, tablety i ostatní elektronika. Ale nejde jen o ni, ale i o laboratoře, farmacii apod.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit