Vysoká kvalita povrchu je jedním z faktorů ovlivňujících jejich odolnost k všeobecné korozi a lokálním formám koroze (pitting, štěrbinová koroze, korozní praskání). Korozní odolnost povrchu korozivzdorných ocelí je závislá na chemickém složení oceli a na konečném stavu povrchu. Chemický stav povrchu je dán především obsahem legujících prvků, které ovlivňují chemické složení povrchu korozivzdorné oceli a homogenitu ochranných pasivních povrchových vrstev. Fyzikální stav povrchu je charakterizován přítomností necelistvostí, vad, drsnosti povrchu a přítomností cizích látek.
Kvalita povrchu podle norem
Obecně platí, že jakost povrchu pro za tepla válcované plechy musí splňovat požadavky podle ČSN EN 10163-2 (420017) třída A2, která určuje přípustný rozsah nedokonalostí a vad a přípustné postupy při jejich odstraňování. Tyto požadavky se aplikují podle ČSN EN 10088-2 ( 42 0928) i na plechy válcované za studena. Podle potřeby mohou být při objednávání odsouhlaseny přesnější požadavky na povrch. Plechy z korozivzdorných ocelí musejí být bez vnitřních defektů, které by vyloučily jejich použití pro daný účel. Při objednávce musí být odsouhlaseno zkoušení ultrazvukem pro plechy z austenitických a feriticko-austenitických ocelí podle EN 10 307.
Plechy z korozivzdorných ocelí tvářených za tepla a za studena se dodávají ve stavu dohodnutém při objednávání s odkazem na druh provedení podle tab. 6 uvedené v ČSN EN 10088-2 ( 42 0928) – „Korozivzdorné oceli. Část 2: Technické dodací podmínky pro plech a pás z oceli odolných proti korozi pro všeobecné použití“, kde kromě jakosti povrchu jsou uvedeny i různé alternativy zpracování. Nejčastěji dodávané označení jakosti povrchu a způsob tepelného zpracování jsou uvedeny v tabulce. V tabulce je uvedeno pro porovnání i dříve používané značení jakosti povrchu korozivzdorných ocelí.
Hlavní rozdělení označování jakosti povrchu je dáno první číslicí (1 = plechy válcované za tepla, 2 = plechy válcované za studena). Další písmeno znamená kombinaci výrobního procesu a jakosti povrchu po válcování.
Příklady: 1 U – válcovaný za tepla, tepelně nezpracovaný, nemořený, okujený po válcování
1 D – válcovaný za tepla, po tepelném zpracování, mořený bez okují
2 B – válcovaný za studena, žíhaný, mořený, hladký, matný po převálcování za studena
2 J – válcovaný za studena, žíhaný, mořený, lehce převálcovaný za studena jednostranně nebo oboustranně mechanicky leštěný s jemnými stopami po kartáči
Nebezpečí snížení kvality povrchu
Snížená korozní odolnost povrchu plechů z korozivzdorných ocelí může mít příčinu ve změně kvality nebo poškození povrchu v důsledku dalších výrobních nebo zpracovatelských operací:
- výroba dalších polotovarů a dílenské zpracování,
- skladování, manipulace, expedice,
- úprava povrchu před uvedením zařízení do provozu.
Kontaminace povrchu korozivzdorných ocelí oxidy např. po svařování nebo tepelném zpracování se projeví formou náběhových barev nebo se vytvoří i silnější vrstva povrchových oxidů. Všechny tyto oxidy se musí odstranit, neboť vznik těchto oxidů má za následek vytvoření povrchové vrstvy ochuzené o některý legující prvek. Odstraňování se obvykle provádí mechanickými postupy (broušení, kartáčování, tryskání). K vytvoření optimálního povrchu s potřebnou korozní odolností je však vždy třeba chemické nebo mechanicko-chemické čištění povrchu.
Povrchová kontaminace výrobků z korozivzdorných ocelí železem je často běžná a je možno se jí vyvarovat při dodržení zásad pro zpracování korozivzdorných ocelí. Často však dochází k zabudování železa do plechu, především ve svarech a v okolí svaru (zalité železo), hlavně v důsledku nečistých svařovacích ploch. Přítomnost železa po zatavení snižuje úroveň legování povrchu a projeví se později až během provozu na rozdíl od povrchové kontaminace železem.