Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Jaký bude rok 2003?
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Jaký bude rok 2003?

Na prosincovém pracovním setkání asi stovky českých manažerů, které uspořádala agentura ArkAdiA v rámci série konferencí Manažerské mosty, se tuto otázku pokusilo zodpovědět několik představitelů české ekonomiky. Moderátorce odpovídali Miloslav Rut, Country Manager Czech & Slovakia firmy Cisco Systems Czech republic, ing. Martin Jahn, generální ředitel CzechInvest, ing. Martin Tlapa, MBA, generální ředitel CzechTrade, dr. ing. Jaromír Drábek, prezident Hospodářské komory ČR a Václav Pátek z oddělení daňových služeb společnosti PricewaterhouseCoopers. Přinášíme volný záznam z moderované diskuse

Co přinese rok 2003 českým firmám?

M. Rut: Jednoznačně přípravu na vstup do EU. Koncem roku 2003 a začátkem roku 2004 také očekávám návrat ekonomického růstu do USA i Evropy. A nepochybně rozvoj elektronického obchodování.
J. Drábek: V novém roce se nás bude týkat omezení, že v EU ještě nejsme, ale naši zahraniční partneři od nás budou očekávat, že se jako členové EU chováme.
M. Jahn: Očekávám dokončení rozpracovaných projektů, jako je automobilka v Kolíně. Zahraniční investice budou více směřovat ke kvalifikované pracovní síle a k výrobě s vyšší přidanou hodnotou, což přinese výhody i pro subdodavatele. Rok 2003 firmám přinese mnoho práce a starostí, ale ještě ne výhody.
M. Tlapa: O vstupu do EU se mluví jako o samozřejmosti, ale předtím se bude konat referendum a v této otázce zatím není zcela vyhráno. Je třeba udělat ještě spoustu práce v osvětlování přínosů vstupu do EU, problematická je zejména oblast zemědělství. Před přijetím jednotné evropské měny je nutné provést reformu veřejných financí.
J. Drábek: Nemůžeme si dovolit přijmout euro později než ostatní kandidátské země, přišli bychom tím o konkurenční výhody, které euro přináší. Důležité také je, aby podnikatelé byli pro vstup na jednotný evropský trh připraveni. Co se týká přijímání nové legislativy, myslím si, že postupujeme dokonce rychleji než země EU, avšak úroveň dodržování legislativy u nás není dostatečná. V EU nebude možné obcházení zákonů omlouvat, neboť bychom mohli být nařčeni, že nedodržujeme pravidla hospodářské soutěže.
V. Pátek: Já s vámi příliš nesouhlasím, podle mého názoru ČR v přípravě legislativy naopak zaostává, zejména v oblasti nepřímých daní. Jde například o celní sazby, neboť po vstupu do EU z celního hlediska zmizí hranice. Státy také musí dodržovat určená pravidla v oblasti DPH, tedy to, co může podléhat snížené sazbě. Je chybou ČR, že si v tomto směru nedojednala výhodnější podmínky pro oblast služeb.
J. Drábek: Také je třeba, aby daň z příjmu právnických osob klesala rychleji - v okolních státech je nižší než 25 %. Rovněž je nutná plošná kontrola všech firem finančními úřady.

Jak se budou vyvíjet osobní náklady? Budou se zvětšovat?

M. Jahn: Firmy si na rostoucí osobní náklady budou muset vydělat. Obory s vysokými osobními náklady tak budou nahrazeny takovými, kde osobní náklady nejsou rozhodující, tedy obory s vysokou přidanou hodnotou.
M. Tlapa: Obory, které v oblasti exportu staví na levné pracovní síle, nebudou zajímavé. Je nutné preferovat obory s vyšší přidanou hodnotou. Je však třeba podotknout, že produktivita v českých firmách je většinou stále nižší než v EU. Zahraniční partneři také sledují procesy ve firmách, tedy jak firmy fungují. Právě to velmi ovlivňuje konkurenceschopnost.
J. Drábek: Produktivita ovšem závisí i na podnikatelském prostředí. Snahu podnikatelů například narušuje, když kamiony musí čekat řadu hodin na hranicích nebo když se na zápis do obchodního rejstříku čeká několik měsíců!

Jaká je poučenost o tom, jak to bude po vstupu do EU fungovat? Bojí se lidé EU? Jsou poučeni? Anebo jsou v pohodě s tím, že času je dost?

J. Drábek: Je třeba čerpat ze zkušeností zemí, které byly přijaty v minulé vlně rozšiřování EU. Z hlediska informovanosti je třeba:
  • vypracovat příručky pro jednotlivé obory podnikání;
  • vytvořit informační kanál směrem k podnikatelům - pro malé podnikatele to přes internet většinou moc nejde, zde jsou důležité příručky;
  • dát dohromady roztříštěné informace.
  • Například Rakousko provádělo informační kampaň pro podnikatele 3 roky. My na to máme už jen rok a půl.
    M. Jahn: Trochu se tu projevuje české švejkovství - nějak to dopadne... Nejdřív se o to nestaral nikdo, teď všichni, ale myslím si, že šok nebude tak velký, neboť tu jsou investoři z EU. Naším problémem je také to, že je zde málo lidí, kteří dovedou zažádat o příspěvek z fondů EU, z nichž lze čerpat dotace například na regeneraci průmyslových nemovitostí, rozvoj lidských zdrojů nebo na podporu vědy. Nikdo ovšem nebude financovat dotacemi neperspektivní výroby. Velkou šanci na rozvoj budou mít průmyslové klastry, spojující se firmy, vysokoškolská a výzkumná pracoviště v daném regionu.
    V. Pátek: Firmy se na vstup do EU musí připravit samy - například nákupem nových technologií, reorganizací v závislosti na nové legislativě apod.

    Co by měli podnikatelé v novém roce udělat?

    V. Pátek: Připravit si rozpočet na to, co bude třeba udělat v souvislosti se vstupem do EU.
    M. Rut: Připravit si strategii pro změnu podnikatelského prostředí.
    J. Drábek: Zlepšit práci s informacemi pro dosažení vyšší produktivity.
    M. Jahn: Chovat se podle toho, že místo českého trhu bude trh EU.
    M. Tlapa: Investovat do lidí a posílat je do zahraničí, aby znali jazyky a prostředí.

    Další články

    Financování stroj. výroby/Podniková ekonomika

    Komentáře

    Nebyly nalezeny žádné příspěvky

    Sledujte nás na sociálních sítích: