Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Japonský průmysl obráběcích strojů
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Japonský průmysl obráběcích strojů

Při příležitosti světového veletrhu IMTS 2000 v Chicagu vydala na podzim loňského roku japonská asociace výrobců strojírenské techniky Japan Machine Tool Builders Association (JMTBA) studii hodnotící výrobu a export za období 1989 - 1999 včetně výhledu na rok 2000.

Na začátku a na konci devadesátých let zaznamenala japonská výroba obráběcích strojů dva významné vrcholy. Období mezi těmito vrcholy představovalo těžkou recesi, úplně na dno si produkce sáhla v roce 1994, ještě před nástupem tzv. asijské krize. Vrcholu výroby bylo dosaženo poprvé v roce 1990, a to hodnotou 1400 bil. JPY, ale již v následujícím roce postihla strojírenství včetně automobilového průmyslu investiční krize. Přes již probíhající krizi jenu došlo v roce 1995 k oživení, především zásluhou výroby zařízení pro informační a komunikační technologie.
Léta 1996 a 1997 byla ve znamení investic do kovozpracující výroby, vyvolaných nutností náhrady NC strojů pořízených v 80. letech. Japonské investice do technologického vybavení v hodnotě 1131 bil. JPY byly realizovaly zásluhou vysoké produkce v roce 1988. Poté následoval pokles vyvolaný krizí v jihovýchodní, ale i ve východní Asii. V roce 1998 však poprvé v historii výroby obráběcích strojů v Japonsku převážil export v hodnotě 657,1 bil. JPY domácí spotřebu.
Následující rok došlo k poklesu výroby o 23,5 %, na 738,4 bil. JPY, vyvolanému restrukturalizací hlavních odběratelů ze strojírenského a automobilového průmyslu a snížením investičních potřeb. Přispěla k tomu i odbytová krize na největším trhu v USA, kde odbyt klesl o 34,6 % proti roku 1998. Dále pokračoval i propad exportu do Velké Británie (o 31,4 %), Německa (o 25,7 %) a Itálie (o 19,1 %). Produkce obráběcích strojů představovala 71 249 strojů, z toho 40 879 NC strojů. V závěru roku se příliv objednávek stabilizoval, zejména z oblasti informačních technologií, kde došlo k prudkému růstu zájmu o vysoce přesné stroje, pokračujícímu i v roce 2000.
Začátek roku 2000 byl díky zotavení z krize ve znamení opětného oživení poptávky z Koreje a jihovýchodní Asie, především z Tchaj-wanu, Hongkongu a Thajska. Zlepšení se projevilo i na domácím a zahraničním trhu. Objednávky domácího trhu v 1. pololetí vzrostly o 34,8 %, což je nejlepší výsledek za uplynulých 2,5 roku. Podle statistik dosáhly objednávky v první polovině roku 2000 hodnoty 460,5 bil. JPY, což je o 23,5 % více než za stejné období roku 1999. Na tom se významně podílí růst objednávek z oblasti automobilového průmyslu (o 18 %) a z oblasti výroby strojů a zařízení (o 28,5 %).

Technologické trendy

S cílem snížit provozní náklady se spojují CNC stroje, dříve samostatně řízené, do výrobních systémů, jejichž součástí je počítačem řízená výroba a konstrukce, nákup a skladové hospodářství. Prioritu mají vzájemně kompatibilní a zaměnitelné stroje v řídicí síti před individuálními stroji s vyšší přesností nebo rychlostí obrábění. Tím se vytvářejí systémy otevřeného výrobního prostředí a podmínky pro začlenění do těchto systémů se stávají součástí standardních specifikací CNC strojů.
Tématem dne je větší zájem japonských konstruktérů o šetrnost strojů vůči životnímu prostředí. Jedná se především o minimalizaci tvorby CO2 a NOx, minimalizaci spotřeby řezných a chladicích kapalin při obrábění na sucho a lepší vztah k hygieně a bezpečnosti práce
Japonští výrobci se začínají ve větší míře zajímat o získání evropských certifikátů dle systému ISO 9000 a o získání značky shody CE pro své výrobky.
Během uplynulého desetiletí se design a výrobní metody japonských výrobců výrazně změnily. Zásadou zůstává největší přínos přidané hodnoty k výrobku. Změnou v přístupu je vypouštění nadbytečných funkcí sofistikovaných mechanismů ve prospěch reálných individuálních požadavků zákazníka. Prosazuje se standardizace dílů a snížení jejich počtu pro snížení výrobních nákladů.
Vývoj strojů pro vysokorychlostní obrábění odráží požadavky automobilového, elektronického a elektrotechnického průmyslu na rychlou, vysoce přesnou a levnou výrobu dílů. Tomuto trendu odpovídá vývoj strojů s vysokou rychlostí vřeten a posuvů a se zkracováním doby výměn nástrojů a obrobků.
Ještě nedávno se úroveň přesnosti požadovaná pro automobilové díly pohybovala v řádu 10 µm, u vysoce přesných dílů v řádu 1 µm. S rostoucím požadavkem japonského elektronického průmyslu na vyšší přesnost dílů pro digitální videorekordéry, přehrávače DVD, pohony harddisků a fluidních ložisek vzrostla na 0,1 µm; nástup nanotechnologie si vyžaduje až 0,01 µm.

Koncepce levných strojů

S nástupem ekonomické recese, s nižšími zisky a se zkrácením investičních rozpočtů se heslem dne stala nízká cena. Japonští výrobci, jejichž cenová politika je významným prvkem marketingové strategie, považují tvorbu ceny za hlavní součást vývoje nových výrobků.
Ve spojení s tímto novým přístupem mnoho z nich změnilo konstrukce svých strojů, snížilo počet dílů, standardizovalo design a nakupuje vysoce kvalitní, ale levné díly v zemích s levnou pracovní silou. Základní strategií pro nejbližší léta je zlepšení základních funkcí strojů beze změny ceny, snížení cen při zachování stávajících funkcí a zlepšení funkcí se současným snížením cen.

Tvářecí stroje 1989 - 1999

Pro srovnání uvádíme i stručný výtah ze statistiky o vývoji výroby tvářecích strojů ze zprávy japonského ministerstva zahraničního obchodu a průmyslu MITI za stejné období.
Výroba tvářecích strojů dosáhla historického rekordu v hodnotovém vyjádření v roce 1991, a to produkcí za 302,3 bil. JPY. Z obdobných příčin jako u obráběcích strojů objem výroby v následujících letech klesal; v roce 1992 na 227,1 bil. JPY, v roce 1993 na 181,1 bil. JPY a na 131,6 bil. JPY v roce 1994. V roce 1995 nastalo oživení - výroba představovala hodnotu 147,5 bil. JPY, vrcholu dosáhlo v roce 1997 objemem 190,8 bil. JPY. Od té doby výroba klesá - na 122,1 bil. JPY s výrobou 11 357 strojů v roce 1999. Zprávy za rok 2000 zatím výrazné zotavení nenaznačují.
Největší pokles zájmu zaznamenala v roce 1999 výroba a prodej ohýbacích, hydraulických a mechanických lisů; u velkých hydraulických a mechanických lisů o 35 % u každého typu. Pokud jde o NC tvářecí stroje, NC hydraulické lisy zaznamenaly nepatrný pokles, NC mechanické lisy o 26 % a NC prostřihovací stroje o 31 %.

Další články

Obráběcí stroje a technologie
Nástroje pro obrábění / řezné materiály

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: