Kdo drží klíče k prosperitě?

„Naše společnost vyvíjí nejnovější technologie, postupy a koncepty. K nim pak v rámci společných projektů realizovaných v partnerství s akademickou sférou získávají přístup také studenti vysokých škol, jejich učitelé nebo zástupci výzkumných organizací,“ říká Eduard Palíšek, Generální ředitel skupiny Siemens Česká republika.

„Naše vědecko-výzkumné aktivity jsou zaměřeny do šesti prioritních oblastí, které odpovídají strategické orientaci aplikovaného a základního výzkumu. Komercionalizace výsledků výzkumu patří mezi stěžejní role univerzity,“ říká Václav Snášel, Rektor VŠB-TUO.

VŠB-TUO samozřejmě není jediným akademickým subjektem, s nímž Siemens v naší zemi spolupracuje.

„Za klíčový považujeme program podpory univerzitních profesorů, který jsme zavedli jako jedni z prvních v České republice,“ vysvětluje Eduard Palíšek. „V současné době přímo podporujeme devět profesorů z významných technicky zaměřených vysokých škol – ČVUT, VUT v Brně a dva z těchto devíti profesorů působí právě na VŠB.“

„Naše spolupráce zahrnuje velmi širokou škálu firem, kromě Siemensu spolupracujeme s firmami z oblasti automotive – Škoda, Volkswagen – a metalurgickými firmami přímo z našeho regionu jako Třinecké železárny, ArcelorMittal a skupinou Vítkovice. Snažíme se budovat i spolupráce s menšími firmami v dalších oblastech a neměl bych zapomenout na komerční subjekty sídlící u nás v kampusu v Podnikatelském inkubátoru. Ty však občas bereme jako součást univerzity, protože jejich zakladatelé a zaměstnanci jsou většinou naši absolventi,“ říká Václav Snášel. „Se Siemensem nyní spolupracujeme na projektu Smart factory, v rámci kterého bychom chtěli vybudovat TestBed pro Průmysl 4.0.“

Univerzitě a konkrétně zaměstnancům spolupráce s komerčními subjekty umožňuje dostat se mimo akademické prostředí, rozšířit si obzory a zavádět do výuky nové přístupy a metody, se kterými se pak absolventi ve svém profesním životě budou denně setkávat. Řada projektů probíhá na mezinárodní nebo globální úrovni a nabízí možnost získat zkušenost s prací v internacionálním týmu. Siemens na druhé straně získává možnost dalšího vzdělávání a rozvoje pro své zaměstnance, například formou odborných seminářů vedených univerzitními experty, prostor pro testování a měření svých výrobků a řešení a také přímou komunikaci s talentovanými studenty, kteří mají potenciál stát se zaměstnanci firmy.

VŠB-TUO se také podílí na fungování studentské kanceláře, jejímž prostřednictvím nabízí vybraným studentům možnost pracovat na skutečných úkolech z konstrukční praxe při vývoji elektromotorů.

Klíčem k dlouhodobé prosperitě jsou dnes bezesporu inovativní produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou. Generální ředitel Siemensu a rektor technické univerzity se shodují, že právě spolupráce akademické a komerční sféry silně napomáhá k tomu, aby byl inovační potenciál naší země co nejlépe využit. Připravuje odborníky, kteří mají hluboké víceoborové teoretické znalosti a současně disponují praktickými zkušenostmi.

„Hlavním přínosem naší spolupráce je výchova technické inteligence, její zapojení do inovačního cyklu v průmyslu,“ je přesvědčen Václav Snášel. „Česká republika patří mezi průmyslové země a bez kvalitní technické inteligence se v budoucnosti neobejde. Pokud nebudeme mít zdatné a samostatné práce schopné absolventy, nebude možný ani rozvoj komerčních subjektů a firmy budou muset řešit buď nákup pracovních sil ze zahraničí, nebo stěhování do států, kde potenciální zaměstnance budou schopni nalézt, což je ta nejhorší varianta, která by mohla nastat.“

Podle rektora VŠB-TUO nesmíme dopustit, aby se naše země stala jen montovnou a zdrojem levné manuální práce. Do toho by se však měl podporou technického vzdělávání zapojit i stát. Bohužel o jeho podpoře zatím příliš hovořit nelze. Naopak – největší překážkou rozvoje jak technického školství, tak i spolupráce mezi akademickou a komerční sférou, je přebujelá administrativa a často nejednoznačná legislativa. Některé věci byly podle Václava Snášela v minulosti snazší. Dnes je vše kontrolováno, a to i záležitosti, které jsou podružné, ale spolupráce na nich následně může „zůstat stát“.

„Za hlavní úkol státu v této věci považuji vytvoření nezbytného rámce pro spolupráci, vše další je na spolupracujících subjektech,“ je přesvědčen Eduard Palíšek. „Samostatnou otázkou je podpora školství. Tady vidím hlavní roli státu: naše úspěšná budoucnost přímo závisí na kvalitě školství. Aby se zlepšila situace v této oblasti, jsou třeba určité změny ve společnosti: dnes chybí náležité uznání pro ty, kdo vzdělávají a vychovávají. Návrat prestiže pedagogického povolání musí být doprovázena zásadní změnou v odměňování pedagogů – dnes je průměrný plat českého učitele jeden z nejnižších v OECD.“

Rozdílný pohled však mají oba pánové při srovnávání spolupráce mezi akademickou a komerční sférou u nás a v zahraničí. Eduard Palíšek je přesvědčen, že v zahraničí má tato spolupráce delší tradici a je dnes běžně zavedenou praxí. Podle jeho slov můžeme vidět aktivnější vyhledávání oblastí pro možnou kooperaci, lepší komunikaci a obecně lepší vědomí přínosu takové spolupráce. Do této oblasti investují především osvícené vlády. Konkrétně v roce 2016 investovalo Švýcarsko 3,4 % HDP, Švédsko 3,3 %, Německo 2,9 %. Česká republika má tedy s 1,9 % HDP co dohánět.

Václav Snášel je naopak přesvědčen, že spolupráce mezi univerzitami a firmami je v rámci Evropy celkově poměrně na nízké úrovni

„Nedávno jsem se zúčastnil jednání v Cambridge, na kterém se univerzita v Cambridge porovnávala se Stanfordovou univerzitou,“ vzpomíná. „Základní rozdíl nebyl v množství výstupů nebo v jejich kvalitě, ale komercionalizaci těchto výsledků. Stanfordova univerzita byla první univerzitou, která si komercionalizací výsledků vědy vydělala miliardu dolarů a v současné době má roční příjem z komercionalizace výsledků šest miliard dolarů, přičemž pochopitelně má příjem i za studenty. Porovnání evropských a amerických univerzit z pohledu realizace výsledků vědy pomocí startupů nebo mladých firem vychází pro Evropu poměrně nepříznivě.“

„Za zásadní pro změnu k lepšímu u nás považuji změnu ve filozofii přístupu,“ vrací se v myšlenkách zpět do Česka Eduard Palíšek. „Dříve byly akademický a firemní výzkum považovány za dva oddělené světy s poměrně malým prostorem, ve kterém se překrývaly. Toto paradigma se mění a obě strany aktivně vyhledávají oblasti, kde se akademický a průmyslový výzkum setkávají a společně dosahují výsledků, jichž využívají obě zúčastněné strany.“

Hana Janišová

hana.janisova@mmspektrum.com