Témata
Reklama

Konkurence již nespočívá pouze v kvalitě a parametrech strojů

Rozhovor s Janem Rýdlem.Generální ředitel a předseda představenstva TOS Varnsdorf

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vaši společnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?
Ing. Rýdl: TOS Varnsdorf se specializuje na výrobu obráběcích center a vodorovných vyvrtávaček pro obrábění rozměrných dílců s vysokými nároky na geometrickou přesnost. Roční tržby přesahují 1,5 mld. Kč. Zaměstnává 600 pracovníků a od privatizace v roce 1995 vykazuje stále zisk. Rentabilita tržeb se pohybuje kolem 10 %.
MM: Charakterizujte prosím současnou úroveň výroby ve vaší komoditě a konkurenceschopnost vašich výrobků na zahraničních trzích.
Ing. Rýdl: I u velkých obráběcích strojů je zřetelný vývoj ke komplexnosti obrábění, zkracování vedlejších časů a přizpůsobení řezných podmínek možnostem nástrojů, které se rychle vyvíjejí. Konkurenční soutěžení o zákazníka se dnes již neodehrává v kategoriích parametrů strojů ani kvalitě. To jsou nezbytné podmínky pro prodej. Stále více vystupuje do popředí schopnost rychlé dodávky a nadstandardních poprodejních služeb. Schopnost díky nižším nákladům nabídnout i nižší cenu má samozřejmě také svoji váhu. Naše strategie hledání konkurenčních výhod se opírá právě o zmíněné trendy a myslím, že je docela úspěšná.
MM: Jakým směrem se bude podle vás výroba ve vaší komoditě ubírat?
Ing. Rýdl: Na tuto otázku jsem prakticky již odpověděl. Vývoj se bude ubírat ke strojům, které jsou schopny provést na obrobku co nejvíce obráběcích i kontrolních operací. Stroje budou koncipovány jako stavebnice s vysokou mírou unifikace a standardizace uzlů a dílců, s množstvím variant podle specifických požadavků zákazníků, což umožní i při zakázkové výrobě zkracovat dobu výroby a využívat výhod sériové výroby.
MM: V současné době již třetím rokem pracuje Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologie. Co vám spolupráce centrem přinesla a jak se díváte na společný výzkum?
Ing. Rýdl: Já osobně jsem stoupencem myšlenky sdružení prostředků pro společný výzkum v oboru a proto Výzkumné centrum podporuji. Jsem přesvědčen, že ještě dříve, než skončí státní podpora centra, se najde v našem Svazu SST společná vůle centrum dále financovat. Tady je na místě si postesknout, že stát by mohl své dítě podporovat stále, podobně jak to dělají naši sousedé v EU. Neočekávám od této instituce řešení konkrétních vývojových problémů naší firmy. Jsem spokojen, že existuje, že vychovává novou generaci odborníků, s nimiž můžeme komunikovat, a že se zabývá výzkumnými úlohami, které firmy, jako je naše, řešit nemohou. A jestli si stěžujeme, že činnost centra je málo konkrétní, máme možnost jako Svaz ji usměrnit, protože jsme kolektivními partnery.
MM: Na jaké úrovni, ať z hlediska pracovní síly či z hlediska vybavenosti, je vaše konstrukční a technologické oddělení?
Ing. Rýdl: Naše firma v této oblasti disponuje kapacitou cca 50 techniků, z toho je 30 mladých zkušených konstruktérů, jejichž úroveň je určitě srovnatelná s konkurencí. Vybavení máme špičkové, od konstrukce v 2D přes modelování sestav ve 3D po výpočtové systémy pro statické, dynamické a termické simulace. V oblasti technologie i zákaznické rovněž využíváme nových prostředí pro programování včetně sdílení konstrukčních dat.
MM: Jaká exportní teritoria jsou pro vás zajímavá? Jak velkou část produkce představuje export?
Ing. Rýdl: Jsme firmou, jejíž doménou je především export, který dosahuje více než 90 % produkce. Hlavní teritoria našeho zájmu jsou země Evropské unie a Severní Ameriky. V loňském roce jsme našli zákazníky ve 28 zemích celého světa.
MM: Jak hodnotíte současnou úroveň proexportní politiky státu?
Ing. Rýdl: V posledním období se situace poněkud zlepšila. Cítíme užitečnost EGAPu, známe možnosti Czechinvestu. Přesto si myslím, že by stát měl udělat více. Například se postarat o stabilizaci nebo ještě lépe fixaci kurzu koruny k euru. Nestálost nás nutí k tomu zavádět i v obchodních vztazích s tuzemci cizí měnu. A to vůbec nemluvím o kurzu, jehož pokles nás v loňském roce připravil o 40 mil. Kč na zisku.
MM: Na jaké úrovni využíváte kooperace s externími dodavateli?
Ing. Rýdl: Již před lety jsme část výroby outsourcovali a nevyrábíme všechno, co potřebujeme. Vybudovali jsme si síť kooperujících firem, s nimiž jsme dnes spojeni aliančními smlouvami, zaručujícími dlouhodobost a oboustrannou výhodnost spolupráce. Sledujeme cíl integrace s těmito dodavateli. V oblasti zahraniční spolupráce, která představuje cca 15 % tržeb, spolupracujeme s firmou Deckel-Maho Gildemeister a společné projekty realizujeme s německou firmou Schiess. Lze říci, že TOS Varnsdorf sleduje strategii evropské spolupráce s firmami z oboru, avšak ne v roli "nosiče vody".
MM: Jak vaše firma reaguje na současné požadavky trhu? Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?
Ing. Rýdl: Nejslabším článkem v řetězci procesů, které musí firma zvládnout, chce-li být úspěšná, jsou marketingové a obchodní aktivity. Mluvím o českých firmách, které toto zdědily z dob monopolů podniků zahraničního obchodu, jenž prakticky neumožnil výchovu odborníků ve výrobních podnicích. Ještě dnes se setkáváme u některých obchodních partnerů, kteří byli odchováni "pézetkami", s názory, že znalost trhu, zákazníků a konkurence je jejich know-how a my, výrobci, ho nepotřebujeme. Stačí nám, co nám řeknou oni. Samozřejmě že to je nesmysl, ale jako bariéra to stále funguje. Snažíme se novým typem zastupitelských smluv a organizačními změnami obchodního úseku získávat všechny potřebné informace z celého světa a sami je analyzovat a výsledky využívat pro orientaci technického rozvoje, směrování investic i plánování vlastní výroby. I přes handicap, o kterém jsem se zmínil, mohu říci, že víme, co se na trhu děje, o čemž svědčí i naše prodejní výsledky.
MM: Jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování strojírenské výroby?
Ing. Rýdl: Nemáme s financováním prostřednictvím bank velké problémy. Jejich přístup ke strojírenství se za poslední 3 až 4 roky zlepšil. Přesto mohu potvrdit, že naše banky stále nerady nesou podnikatelské riziko, přestože za to dostávají odměnu v podobě marže. Nemáte-li zástavu s dostatečnou likviditou a podstatně větší hodnotou než jaký chcete úvěr, nemáte šanci.
Děkujeme vám za rozhovor
SST & MM
Na stránkách našeho časopisu jste v uplynulém období měli možnost díky naší spolupráci se Svazem výrobců a dodavatelů strojírenské techniky setkávat se s jejich členskými podniky. Seriál, jenž se zaobíral odborným představováním výrobních či obchodních aktivit svazových členů na základě profesního rozdělení, sklidil z řad našich čtenářů kladnou odezvu. Proto jsme se rozhodli v této spolupráci pokračovat i v letošním roce. Od výrobního sortimentu přecházíme k osobním názorům manažerů těchto podniků. Díky tomu budete mít počínaje tímto vydáním jedinečnou možnost porovnat názory či odpovědi manažerů na stejné otázky týkající se všech problémů – počínaje konstrukcí přes výrobu až po financování.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Vydání #3
Kód článku: 20335
Datum: 13. 03. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Prostor pro laserovou automatizace je stále obrovský

Česká společnost Lascam systems se zabývá zejména dodávkami laserových zařízení pro obrábění kovů a plastů. Byla včas u rozvoje moderních laserových technologií a dnes pomáhá firmám s integrací laserových aplikací do výrobních procesů. Podle slov obchodního ředitele společnosti Karola Flimela se považují spíše za dodavatele řešení než distributora jednotlivých zařízení a za největší výzvu považují složité inovativní projekty, které přinášejí nový způsob výroby.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Nový závod na výrobu speciálních tvářecích strojů

Společnost TOX Pressotechnik je v oboru pohonů pro lisy, lisů a speciálních strojů, tváření, děrování a spojování plechových dílů dobře známa. Byla založena v Německu v roce 1978 a několik let prostřednictvím své pobočky působí i u nás. V loňském roce však organizace doznala změny a byla založena samostatná společnost TOX Pressotechnik, s. r. o., se sídlem v Brně.

Související články
České tvářečky na čínském trhu

V minulém vydání jsme vám přinesli rozsáhlou reportáž ze šanghajského veletrhu obráběcích a tvářecích strojů CCMT 2018. Prezentované zkušenosti českých obráběcích firem na zdejším trhu dnes doplňujeme o postřehy z oblasti technologií tváření ústy Ing. Stanislava Hrdiny, ředitele klíčových projektů a zákazníků společnosti Žďas.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Špičkové technologie dnes i zítra

Společnost Trumpf je renomovaný výrobce technologií na zpracování plechů a profilů a laserů pro průmysl. Výrobní historie se pomalu blíží celé stovce let a česká pobočka s obratem zhruba sto milionů eur za rok patří k důležitým průmyslovým hráčům nejen na českém trhu. Bylo proto jasnou volbou požádat ředitele společnosti Trumpf Praha Romana Haltufa, aby čtenářům MM Průmyslového spektra prozradil, kam se vývoj v tomto nepostradatelném oboru za minulá léta posunul.

Jak se stát leaderem ve výrobě důlního zařízení

Moravská společnost Ferrit, s. r. o., se za 25 let působení v těžařském průmyslu stala světovou firmou v projektování a výrobě důlní závěsné dopravy. Zároveň je průkopníkem v oblasti vývoje a výroby důlních akumulátorových lokomotiv a jako jediná na světě vyrábí speciální lokomotivu, tzv. lokobagr, pro údržbu a čištění kolejové tratě a prostoru kolem kolejiště v hlubinných šachtách. Jejich stroje pracují v uhelných a rudných dolech napříč všemi kontinenty.

Existují reálné kompenzace za ruský trh?

Český export do Ruska se téměř tři roky po zavedení sankcí EU propadl o více než polovinu. I když z posledních údajů ČSÚ ze začátku tohoto roku vyplývá, že se o téměř čtvrtinu navýšil, čísla jsou stále přibližně stejná jako v období hospodářské krize 2008 až 2010. Jsou země Společenství nezávislých států (SNS) reálnou alternativou a možnou kompenzací za ruský trh? Je nově vzniklá Euroasijská ekonomická unie životaschopná? A jaké benefity nabízí českému exportérovi?

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Na cestě ke zrození stroje,
Část 1. Průzkum trhu

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje postup výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, v jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu a návratnost investic.

Téma: technologie pro výrobu forem

Díly, součásti či výrobky, které spatřily světlo světa díky tomu, že byly vylisovány, odlity či vykovány ve formě, jsou doslova všude kolem nás. Forma je zařízení často velmi složité a komplexní a k její výrobě je potřeba řada špičkových technologií. Následující článek představuje některé z nich.

Virtuálně na veletrh

Svět se nám doslova před očima přelévá do online prostoru. To, že se na internet přesune mnoho služeb a komodit bylo jasné už od rozšíření a zvýšení dostupnosti internetu široké veřejnosti. Letošní pandemická situace však tento přerod ještě více umocnila. Ostatně i v průmyslu nás již několik posledních let doprovázejí hesla jako Internet věcí, digitalizace, big data, cloud apod. Oblíbené semináře a konference dostaly virtuální podobu a koncem listopadu si také 17 vystavovatelů a okolo 300 návštěvníků vyzkoušelo první virtuální odborné B2B setkání s názvem Výroba forem 2020.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

MSV ve znamení svařování i zpracování plechů

Na letošním MSV v Brně se setkají i výrobci špičkových zařízení pro svařování a strojů pro zpravování plechů. Na naše otázky odpovídají Taťána Malá, jednatelka společnosti JC-Metal, a Jaroslav Pavlů, majitel firmy Presstechnik.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit