Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Korona krize aneb co nás nezabije - to nás posílí
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura: Management a řízení

Korona krize aneb co nás nezabije - to nás posílí

Takzvaná koronavirová krize byla v předchozích měsících důvodem rapidního přibývání šedin na hlavách kapitánů (nejen) českého průmyslu, stejně jako drobných podnikatelů v nejrůznějších oborech a neméně i jejich zaměstnanců. V současné době všichni doufáme, že jsme se již odrazili ode dna. Jak se ale krize konkrétně podepsala na dvou prakticky opačných oblastech průmyslu - pivovarnictví a automobilového průmyslu - a co lze očekávat do budoucna? Na to jsme se zeptali Pavlíny Kalousové, ředitelky firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje, a Petra Nováka, jednatele společnosti Koyo Bearings Česká republika.

MM: Domníváte se, že nejhorší je už za námi, že se český průmysl – obecně i vaše oblast – již dostal z nejhoršího, anebo že nás ještě čeká pokračování, či dokonce zhoršení?

P. Kalousová:
Nevím, jak se bude vyvíjet epidemie koronaviru, ale každopádně pevně věřím, že se již nebude opakovat situace, kdy se prakticky ze dne na den vypnula velká část ekonomiky. Pro pivovarnictví bylo největším zásahem uzavření restaurací. To nás okamžitě odřízlo od jednoho z našich klíčových prodejních kanálů a vypadlo nám 40 % prodejů. Nejde však jen o škody, které dosud sčítáme – a v mnohem větším měřítku sčítají škody samotní hospodští. U nich uvidíme, jak dopadne letošní sezona. My jsme od začátku byli s nimi a snažili jsme se jim pomoci situaci přečkat co nejlépe. Nyní pomáháme vrátit lidi do restaurací. Dopady koronakrize totiž nejsou jen v rovině ekonomické. Restaurace plní i důležitou společenskou roli, jsou tradičním místem, kde se lidé scházejí a diskutují, a plní tak výraznou společenskou úlohu, zejména v některých místech. Udržení a další rozvoj české pivní kultury je naším důležitým cílem.

P. Novák: Pevně věřím, že situace, která se odehrála v průběhu jarních měsíců, kdy bylo z velké části ochromeno až 90 % českého autoprůmyslu, se už nebude nikdy opakovat. Automobilový průmysl je jedním z nejhůře zasažených sektorů ekonomiky. Jsme závislí na exportu, a byť se trhy napříč Evropou postupně obnovují, poptávka po nových vozech v EU byla v prvním pololetí o téměř 40 % pod úrovní loňského roku, přičemž ji charakterizuje značná rozkolísanost v čase i mezi jednotlivými členskými státy. Jako firma předpokládáme, že nejhorší máme za sebou. Pokud dojde k opětovnému propuknutí pandemie, půjde snad už jen o lokální ohniska. V naší společnosti Koyo Bearings očekáváme postupný nárůst objemu výroby, kdy bychom se na podzim mohli blížit 90 % objemu výroby před pandemií koronaviru.

„Úkolem dobrého manažera je v tuto chvíli především zachovat likviditu firmy, zodpovědně řídit lidské zdroje a firmu nadále rozvíjet,“ říká Petr Novák. 
(Zdroj: Koyo Bearings Česká republika)

MM: Jak byste hodnotili tuto krizi v porovnání s tou, která proběhla v letech 2008–2009? Z pohledu ekonomiky i lidí a předpokládaného dopadu na budoucnost?

P. Kalousová:
Krize v roce 2008, vyvolaná pádem amerického hypotečního trhu, byla krizí veskrze ekonomickou. Nyní jsme v mnohem komplikovanější situaci. Lidské zdraví je největší hodnotou, kterou všichni ctíme a respektujeme. Proto jsme přijali i razantní preventivní opatření, které stát v rámci ochrany svých občanů udělal. Ale stále ještě nejsme z krize venku, takže hodnotit dopady je předčasné. Zároveň ale vnímáme, jak pomalý je návrat k normálnímu životu a na jak křehkých základech nyní stojí. Zatímco ekonomové dokážou do určité míry předvídat budoucí vývoj v rámci klasických ekonomických cyklů a mohou dát vládám a veřejnosti impulz k pokrizové obnově, nyní je situace ovlivněna i dalšími faktory. Na druhou stranu šest měsíců zkušeností s koronavirem nám dává lepší šanci pro chytré a odpovědné řešení epidemiologické situace.

P. Novák: Tato otázka se sice nabízí, nicméně srovnávat současnou krizi vyvolanou pandemií koronaviru a ekonomickou krizi vyvolanou nestabilitou finančního sektoru v roce 2008 podle mého názoru nelze. Na jaře letošního roku jsme zažili bezprecedentní šok, kdy se na více než šest týdnů trh zcela zastavil. Nic takového se nikdy v historii nestalo. A i když automobilový průmysl v loňském roce po 10 letech trvalého růstu patrně dosáhl svého vrcholu, a především dodavatelský sektor začínal pociťovat určité ochlazení trhu, vývoj na začátku letošního roku rozhodně přílišný důvod k pesimismu nezavdával. Teď lze jen těžko odhadnout, jaké dopady na naší branži bude současná krize mít. Vše se bude odvíjet od toho, jak rychle se podaří především v Evropě nastartovat poptávku po nových vozech.


„Pevně věřím, že se již nebude opakovat situace, kdy se prakticky ze dne na den vypnula velká část ekonomiky,“ říká Pavlína Kalousová.
(Zdroj: Plzeňský Prazdroj)


MM: Jak konkrétně byla krizí zasažena vaše branže?

P. Kalousová:
Jednorázově a bez varování vypadl celý jeden prodejní kanál, skrz který se realizuje až 40 % prodejů. Hospody a restaurace byly bez příjmů, ale náklady jim zůstaly. My jsme museli okamžitě zareagovat a upravit výrobu, zastavili jsme stáčení do sudů a tanků, a posílili stáčení do lahví a plechovek. Podařilo se nám ke spokojenosti zákazníků plnohodnotně zásobit obchody a uspokojit zvýšený zájem o balené pivo. Nicméně ani ten nedokázal nahradit ztráty, které způsobilo zavření hospod, a nic do konce roku je nedokáže nahradit. Zároveň se uzavřely hranice a mírný nárůst maloobchodních prodejů zdaleka nevyrovnal propad průmyslu. Vliv mělo také omezení exportu.

P. Novák: Jak jsem již zmiňoval, především výroba osobních vozidel byla v Evropě zcela ochromena. Důvody byly zřejmé – nemožnost prodávat nové vozy z důvodu uzavření dealerství prakticky po celé Evropě a narušené dodavatelské řetězce kvůli uzavřeným státním hranicím. Jen odstávky způsobily českým výrobcům ztrátu tržeb okolo 90 miliard korun, dodavatelé přišli zhruba o 60 miliard. V letošním roce pak očekáváme celkový pokles trhu o více než 20 %, což v konečných číslech činí pokles celkových tržeb firem automotive o více než 215 miliard korun.

MM: Existovalo ve vašem oboru něco, co by se dalo nazvat „štěstí v neštěstí“, co pomohlo dostat se nakonec z nejhoršího?

P. Kalousová:
Naším štěstím je, že díky dlouhodobé a pravidelné komunikaci se zákazníky (horeca a retail) dokážeme rychle reagovat na jejich aktuální potřeby. Hned na začátku krize jsme si uvědomili, že hospody budou potřebovat pomoct nejen během uzavření, ale i potom. Proto jsme vytvořili týmy, které se zaměřily na aktuální pomoc, a pak týmy, které se okamžitě zamýšlely, co bude jinak, až hospody otevřou, a jak je i po tom klíčovém dni budeme podporovat. Díky tomu jsme dokázali okamžitě nasměrovat efektivní pomoc hospodským i zajistit bezproblémové zásobování obchodů. A to všechno by nebylo možné bez našich zaměstnanců, kteří po celou dobu krize skvěle pracovali. Což je naše největší štěstí.

P. Novák: Obecně lze říci, že z každé krize vycházejí nejlépe firmy, které se neupínají pouze na jeden segment, diverzifikují své portfolio, investují do nových technologií a neustále inovují svůj provoz či výrobu. Např. ve firmě Koyo Bearings jsme na autoprůmyslu závislí z asi 65 %, v posledních letech jsme jen do výroby investovali 400 milionů korun. I když pociťujeme významný pokles objemu výroby o 11 %, děláme vše pro to, abychom překlenuli toto nepříjemné období, pokud možno s plným zaměstnaneckým kmenem. Úspěšnou strategií v naší společnosti je to, že 35 % naší produkce směřuje do strojírenství a distribuce. V této oblasti je spousta potenciálních příležitostí k získání nových zákazníků.

MM: Které nástroje jste použili pro pomoc subjektům, které s vámi spolupracují?

P. Kalousová:
V rámci již zmíněné pomoci hospodám, aby tuto těžkou situaci přežily a mohly znovu otevřít, jsme jim například kompenzovali sudy a tanky, které během uzavření expirovaly. Radili jsme hospodským, jak zakonzervovat hospodu a výčep, pokud mají úplně zavřeno, aby pak zařízení našli v bezvadném stavu. Zprostředkovali jsme jim také návod, jak žádat o úvěr z programu COVID. Zapojili jsme se do iniciativy Českého svazu pivovarů a sladoven s názvem Zachraň hospodu. Do hospod jsme dodávali dezinfekční prostředky a radili jim, jak dodržet všechna hygienická a bezpečnostní opatření. A ihned po otevření hospod jsme během dvou týdnů uspořádali největší akci v naší historii, kdy jsme pozvali lidi do hospod a dali jim pivo zdarma, abychom pomohli hospodským rozhýbat jejich podnikání. Celkem jsme tak v Česku lidem načepovali milion piv na náš účet. I díky těmto krokům se nakonec rozhodla znovuotevřít většina hospod a restaurací. V dubnu zhruba 10 % z nich deklarovalo, že skončí, nakonec to vypadá na necelá 3 %. Ale ani ty, které teď fungují, nemají vyhráno. Hospodám v turistických regionech citelně chybí zahraniční návštěvníci a svou roli letos hraje i hodně proměnlivé počasí, červen byl navíc nejdeštivější za posledních 60 let a nejstudenější za posledních 10 let.

Snažili jsme se však pomáhat i jinde, například našim dodavatelům. Uzavření hranic kupříkladu způsobilo nedostatek sezonních pracovníků na chmelnicích, kteří pravidelně přijíždějí ze zahraniční. Proto jsme oslovili výčepní, kteří v dubnu nemohli pracovat, a ti neváhali a šli pomoci s jarními pracemi na chmelnice.

P. Novák: Automobilový průmysl je velmi úzce propojený segment, v podstatě nerespektující státní hranice. Systém dodávek je jako švýcarské hodinky, všechno je odladěné do nejmenšího detailu. Avšak v momentě, kdy se s postupem pandemie začaly uzavírat velké automobilky, nebyla možnost dále vyrábět, což způsobilo dominový efekt napříč celým odběratelským i dodavatelským řetězcem. A i přes komplikace, která pandemie automobilovému odvětví přinesla, se řada firem aktivně podílela na boji s virem COVID-19, a to i tam, kde nešlo jen o jejich vlastní chod. Firmy vyráběly ochranné prostředky, využívaly 3D tiskárny pro výrobu respirátorů, financovaly vybavení pro zdravotníky a sociální zařízení, poskytovaly firemní vozy či se podílely na vývoji zdravotnického materiálu. Naše firma se v této situaci angažovala distribucí zdravotnického materiálu po celé České republice.

MM: Myslíte, že stát (u)dělal skutečně, co mohl, a to dostatečně rychle, nebo by se o tom dalo s úspěchem pochybovat? A co konkrétně šlo (nebo se mělo) podle vás udělat jinak, lépe, rychleji...?

P. Kalousová:
Chápeme a rozumíme prvotní reakci státu a potřebě pomocí restrikcí chránit zdraví občanů. Situace byla náročná pro všechny a naším cílem bylo ochránit naše lidi i zaměstnanost. Ve spolupráci se svazy jsme uvítali systém kurzarbeitu. Pozitivně jsme hodnotili vstřícnost ministerstva financí ohledně spotřební daně na expirované pivo, kdy změna byla přijata skutečně rychle. Rezervy vidíme ve složitosti v nastavení některých programů pomoci, zejména pro horecu, protože získávání podpory a úvěrů pro zasažené hospody bylo administrativně náročné a nedostalo se na všechny, kteří byli zasaženi. Uvědomme si, že většina hospod nemá administrativní personál na podobné žádosti. Co by nyní pomohlo, je větší předvídatelnost vládních rozhodnutí, to je něco, co může výrazně pomoci nejen podnikatelům, ale celé ekonomice.

P. Novák: Ještě na konci února si nikdo nedokázal představit, že by se mohly zavřít školy, obchody, továrny atp. Jsem přesvědčený o tom, že zodpovědné osoby udělaly vše pro to, aby ochránily jak zdraví obyvatelstva, tak samotný zdravotnický systém před kolapsem. Myslím si také, že kritizovat vládu je příliš jednoduché, a jak se říká, po bitvě je každý generálem. Rád bych ale zmínil podporu v ekonomické oblasti. Zcela jistě zafungoval program Antivirus, který pomohl zachovat mnoho pracovních míst. V naší společnosti nyní pociťujeme nižší objem výroby, než je kapacita závodu. Díky programu jsme schopni prozatím řešit situaci přes překážky na straně zaměstnavatele s výplatou mezd ve výši 75 %, čehož se chceme držet i nadále. Jak dlouho tento náš záměr budeme moci naplňovat, je hodně ovlivněno tím, jak rychle se zotaví trh a jaké budou od státu možnosti spolufinancování překážky na straně zaměstnavatele z důvodu odbytu. Určitě by bylo dobré teď nějakou formu systémového kurzarbeitu, ideálně podle německého modelu, přetavit do českého právního řádu. Na druhou stranu jsme ale viděli – a stále vidíme – poměrně pomalý postup především v oblasti likvidity firem, který přináší značnou nejistotu do jejich rozhodování.

MM: Jaký byl podle vás dopad na vaši branži u nás ve srovnání s jinými regiony?

P. Kalousová:
Situace všude ve světě, kde se šířila pandemie, měla podobný průběh, stejně tak přišly podobné restrikce. Tím pádem došlo celosvětově ke snížení poptávky po sudovém pivu, což vidíme i na našem exportu, který meziročně poklesl o zhruba 20 %. U nás je ale jeden specifický jev, který má na naši branži větší dopad než v zahraničí. A to je poměr prodaného piva v hospodách vůči prodejům baleného piva. Například v Německu tvoří čepované pivo jen 10 % objemu, tuzemský trh je okolo 36 %. V běžné sezoně také máme vysoký poměr turistů. V Česku tedy v tomto směru nastal o dost větší problém, když zavřely hospody. Proto právě podpora hospod je v tuzemsku klíčová.

P. Novák: Dopad na automobilový průmysl je dramatický napříč celou Evropskou unií. Odvětví má na hospodářství EU značný vliv, podílí se na něm okolo 7 % HDP a zaměstnává téměř 14 milionů lidí napříč celým kontinentem. Česko jako čtvrtý největší výrobce osobních automobilů v EU samozřejmě na současné situaci tratí více než jiné členské státy.

Pivovary musely okamžitě zareagovat a upravit výrobu. Zastavily stáčení do sudů a tanků, a posílily stáčení do lahví a plechovek.
(Zdroj: Plzeňský Prazdroj)

MM: A jaký byl dopad, pokud byste chtěli srovnat jednotlivé části naší země?

P. Kalousová:
Během března až května byla situace ve všech částech naší země podobná, opatření dopadla plošně na všechny. Po otevření hospod se ale ukázalo, že zůstávají regiony, které současný stav nadále poškozuje, a to jsou především místa navštěvovaná zahraničními turisty. Restaurace, hospody a bary například v Praze, Karlových Varech a v dalších turisticky exponovaných místech teď stále bojují o přežití, a čím delší bude doba, po kterou se neobnoví turistický ruch, tím více z nich bude nuceno zavřít.

P. Novák: Autoprůmysl je v České republice rozdělen do všech regionů takřka rovnoměrně. V nevýhodě byly v průběhu nouzového stavu především ty firmy, které zaměstnávají větší počet cizinců, tzv. pendlerů, a nemusely to být pouze firmy z příhraničních oblastí. U těchto firem se zaměstnanci po určitý čas nemohli vůbec do země dostat, a i po otevření hranic to bylo velmi komplikované. To se postupně vyřešilo, na druhou stranu ale vidíme, že jsou tyto firmy pod daleko větším dohledem, navíc je může brzdit nejistota z dalšího vývoje pandemie v Evropě.

MM: Dokázali byste uvést příklady ze zahraničí, ať už jde o lepší, nebo naopak horší řešení koronakrize z pohledu firem ve vašem oboru, než tomu bylo u nás? A co si z toho můžeme vzít my, pro případ dořešení jarní krize, případně eventuální další?

P. Kalousová:
Velmi efektivně jednalo a jedná například Německo. Jeho systém státních záruk za úvěry od soukromých bank dokázal velmi rychle a efektivně podpořit soukromou sféru.

P. Novák: Pokud se podíváme na západ od nás, rychlost a robustnost protikrizových opatření především v ekonomické oblasti by pro nás mohly být vzorem. V automobilovém průmyslu je však nyní důležité, aby právě z toho důvodu, že jsou německé, rakouské či francouzské firmy dobře zafinancovány, nedošlo ke ztrátě konkurenceschopnosti firem českých.

MM: Pomohly podle vás nějak významně společnosti z finanční oblasti (banky, pojišťovny...), nebo šlo v jejich případě spíše o byznys než o snahu pomoci?

P. Kalousová:
Zaznamenali jsme širokou vlnu solidarity, včetně bankovních institucí. My sami jsme iniciovali spolupráci a diskuzi společností a institucí v rámci Nastartujme Česko, protože věříme, že i soukromé společnosti mohou významně pomoci nastartování společnosti a ekonomiky.

P. Novák: Zdravý bankovní systém je jedním ze základních kamenů úspěšné ekonomiky. Je zřejmé, že žádná banka jako podnikatelský subjekt nebude vypisovat bianco šeky. Pokud vím, celá řada bank vychází klientům vstříc, i když samozřejmě s vidinou dalšího rozvoje jejich byznysu. Ve výhodě byly firmy s nadnárodní strukturou vlastnictví. Tím, že jsme součástí globální společnosti (Jtekt, pozn. red.), neměli jsme s financováním provozu i v době výrazného utlumení tak zásadní problémy. Problém však vidím u menších či lokálních firem. Parametry půjček COVID nejsou nijak výhodnější než standardní úvěry a pro řadu podniků mohou být podmínky pro splnění kritérií udělení „covidové“ půjčky nereálné či nesplnitelné.

MM: Co vaši lidé a pracovníci obecně? Odrazila se krize nějak na jejich životech, uvažování, názorech, jednání...?

P. Kalousová:
Nová situace změnila život doslova každého člověka, naše zaměstnance nevyjímaje. Velká část našich lidí ve výrobě a distribuci nás velmi podržela a podařilo se zachovat výrobu bez omezení. Někteří museli prakticky ze dne na den změnit své dosavadní návyky. Část začala pracovat z domova, a museli tak ještě více skloubit pracovní a osobní život. Učili se „scházet“ se a vídat na dálku, vést tým na dálku. Se slovenským a německým týmem jsme se viděli pouze virtuálně. Někteří přešli na jiné pracoviště, aby pomohli ve firmě, kde bylo zrovna potřeba. Všem našim zaměstnancům patří obrovské poděkování za to, jak skvěle to zvládli. Bez nich bychom nebyli schopni bez jediného výpadku dodávat našim spotřebitelům jejich oblíbené nápoje.

P. Novák: Na začátku pandemie bylo jedním z mnoha preventivních opatření uzavření měst s největšími ložisky nákazy. V Olomouckém kraji se jednalo především o Uničov a Litovel, takže se spousta našich zaměstnanců vůbec nedostala do práce. Nejistota, kdy se opatření rozvolní, a lidé se tak budou moci vrátit k původnímu stylu života, byla obrovská. Lidé zaměstnaní v automobilovém průmyslu jsou nyní samozřejmě obezřetní. Trh je i nadále značně rozkolísaný a další vývoj je nečitelný. Pandemie ukázala, že i v Česku jsou k sobě lidé ohleduplní, dokážou si pomáhat a držet při sobě. Tomu jsem moc rád.


V Koyo Bearings se zaměřili na Průmysl 4.0, jehož prvky zavádějí napříč celou společností.
(Zdroj: Koyo Bearings Česká republika)

MM: Co si myslíte o investicích v nejbližší budoucnosti? Měly by firmy investovat, nebo spíše vyčkat? A pokud investovat, do čeho prioritně?

P. Kalousová:
Jsme rozhodně zastáncem nastartování ekonomiky a společnosti formou investic. Proto jsme se také přidali k iniciativě Nastartujme Česko a investujeme 300 milionů korun do obnovy ekonomiky. Naši pomoc směřujeme do čtyř klíčových oblastí – soustředíme se na záchranu gastronomického podnikání, péči o spotřebitele a investujeme také do komunit v regionech, kde vaříme naše piva. Nezapomínáme ani na naše zaměstnance, ačkoli nám kvůli krizi klesly obraty, rozhodli jsme se, že nebudeme propouštět ani snižovat našim lidem platy. Zároveň pokračujeme v investicích v některých oblastech, které považujeme za důležité a kterým věříme, jako jsou investice do udržitelných řešení a inovací. I tím přispíváme k restartu společnosti.

P. Novák: Úkolem dobrého manažera je v tuto chvíli především zachovat likviditu firmy, zodpovědně řídit lidské zdroje a firmu nadále rozvíjet. Investice je to první, co můžete pokrátit. V tu chvíli se ale firma připravuje o konkurenční výhodu a v agresivním prostředí, jakým automotive je, to může mít fatální následky. Především v této oblasti tak vnímám pomoc státu jako velmi důležitou. Podpora investic, ať již v podobě přímé podpory, či formou mimořádných zrychlených odpisů, je cesta, kterou by stát mohl podpořit úspěšný restart odvětví. V naší společnosti neustále investujeme do moderních technologií a nových strojů, a každá z těchto investic byla obrovským přínosem. Zaměřili jsme se především na Průmysl 4.0, jehož prvky zavádíme napříč celou společností. Hlavním důvodem investic je automatizace výrobního procesu, snížení cyklového času, zvýšení produktivity, snížení zmetkovitosti a dalších přímých a nepřímých nákladů. Všechny tyto faktory napomáhají naší konkurenceschopnosti na trhu.

MM: Myslíte si, že existují subjekty (firmy, instituce), které naopak měly z koronakrize prospěch?

P. Novák:
Těch oblastí bude mnoho, za všechny bych ale zmínil svět online, e-commerce a služby, které umožnily a nadále umožňují firmám a lidem fungovat na dálku.

MM: Která nejdůležitější poučení jste si z této krize vzali u vás ve firmě a která opatření v důsledku toho chystáte?

P. Kalousová:
Zjistili jsme, jak skvělé a jak flexibilní máme zaměstnance. Že je efektivnější fungovat v ekosystému partnerů a spolupracovat. Že dokážeme dělat rychlá rozhodnutí a že některé projekty a nápady lze realizovat ve velmi krátkém čase. Uplynulé měsíce nám také ukázaly nové způsoby práce i efektivní využití moderních komunikačních nástrojů. Věříme, že ačkoliv pivovarnictví a celý gastronomický segment jsou koronakrizí velmi postiženy, přineslo nám to i pozitiva. Jako lídr oboru vnímáme i naši odpovědnost. A budeme nadále usilovně pracovat na tom, aby se nám podařilo opět nastartovat českou pivní kulturu.

P. Novák: Ve firmě se držíme hesla „Štěstí přeje připraveným“. V případě pandemie koronaviru to platí dvojnásobně. A ač se bezpečnostní opatření uvolnila, nemůžeme vyloučit, že na podzim nedojde k avizované druhé vlně pandemie. Abychom ji jako firma zvládli co nejefektivněji a nejlépe, připravili jsme pro náš závod epidemiologický plán, kde je přesně popsáno, jak na dané situace reagovat. Zásobili jsme se dostatečným množstvím dezinfekce, roušek a respirátorů. Dochází také k posílení IT infrastruktury, která umožní některým našim zaměstnancům práci z domova.

Pavlína Kalousová

Petr Novák

Další články

Management a řízení

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: