Témata
Reklama

Korozivzdorné oceli jako konstrukční materiály

Využití korozivzdorných ocelí jako konstrukčního materiálu představuje zejména v chemickém průmyslu často jediné možné řešení z hlediska provozu (parametry, prostředí), životnosti, bezpečnosti, ekologie, hygieny apod. Aplikace korozivzdorných ocelí sleduje především možnost zvýšení technických parametrů technologických zařízení při zaručení dlouhodobé životnosti a maximální bezpečnosti provozu

Korozivzdorné oceli patří mezi konstrukční kovové materiály, které se vyznačují typickým
chemickým složením a obsahují zpravidla více než 12 % Cr (až 30 %), dále legující prvky, hlavně Ni (až 30 %), Mn (až 24 %) , Mo, Cu a další, jako Si, Al, Ti, Nb, Ta, W,V a N, nejvýše do několika %. Charakteristické jsou nízké obsahy S a P, většinou max. 0,03 %. Obsah uhlíku je obvykle v rozmezí 0,01 - 0,1 %, u martenzitických korozivzdorných ocelí 0,2 - 1,0 %. Korozivzdorné oceli patří do skupiny ušlechtilých legovaných ocelí, u nichž je zaručováno přesné chemické složení, speciální podmínky výroby a specifické podmínky zkoušení. Vyrábějí se jako tvářené, lité a vyrobené práškovou metalurgií. Tento příspěvek se zabývá tvářenými korozivzdornými ocelemi.
V oblasti použití korozivzdorných ocelí se zvyšují požadavky na jejich vlastnosti a k tomu vedou dvě hlavní cesty: vývoj korozivzdorných ocelí na základě nového nebo změněného chemického složení nebo zavedení progresivních technologií výroby stávajících korozivzdorných ocelí a jejich zpracování. V posledních letech se při zlepšování vlastností korozivzdorných ocelí většinou uplatňují nové technologie výroby, především metalurgické procesy zaměřené na zvýšení čistoty a vyšší kvalitu struktury korozivzdorných ocelí. V některých případech bývá korozivzdorná ocel vyvinuta pouze pro jeden konkrétní výrobní technologický proces. Rozbor spotřeby korozivzdorných ocelí v jednotlivých průmyslových oborech ukazuje, že chemický a energetický průmysl spotřebuje 45 % výroby korozivzdorných ocelí, potravinářský průmysl včetně kuchyňských zařízení 25 %, domácí elektrické spotřebiče 10 %, architektura 10 % , automobilový průmysl 5 % a zbytek se využívá v dalších průmyslových oborech.
Reklama
Reklama
Reklama

Volba korozivzdorné oceli

Vyšších parametrů provozu a provozní spolehlivosti, životnosti a bezpečnosti provozu se dosahuje optimální volbou korozivzdorných ocelí, jejich správným zpracováním, dodržováním zásad při zacházení s korozivzdornými ocelemi a konstrukčním uspořádáním. Materiálovou a korozní analýzou technologických zařízení vyrobených z dražších korozivzdorných ocelí lze dosáhnout snížení počtu oprav a odstávek, zvýšení kvality inspekce a rizik provozu chemických zařízení. Většinou se ukazuje, že cenově dražší optimálně zvolená korozivzdorná ocel použitá na patřičných místech je vysoce ekonomická v porovnání s ostatními levnějšími konstrukčními materiály.
Každý typ korozivzdorné oceli má svoje specifické vlastnosti a korozní odolnost v konkrétních prostředích. Při volbě korozivzdorné oceli je proto třeba:
  • charakterizovat provozní média a technologické parametry výroby;
  • stanovit korozní podmínky a pravděpodobnost vzniku možných korozních pochodů;
  • vyhodnotit změny provozních podmínek na korozní odolnost;
  • vzít v úvahu mechanické a fyzikální vlastnosti korozivzdorné oceli;
  • posoudit strukturní stabilitu ocelí při dlouhodobém provozu;
  • zabývat se technologickými vlastnostmi ocelí při výrobě a montáži zařízení;
  • vyhodnotit sortiment, dostupnost a cenu;
  • stanovit přípustnost korozního napadení ocelí, životnost zařízení a bezpečnost provozu.
  • Pasivita a druhy koroze korozivzdorných ocelí

    Korozní odolnost korozivzdorných ocelí je založena na jejich schopnosti se pasivovat. Pasivace povrchu korozivzdorných ocelí závisí na přítomnosti dostatečného množství oxidačního činidla. V místech, kde je pasivní vrstva nehomogenní nebo poškozená, kde v důsledku mechanických namáhání vznikají další defekty a povrch není v kontaktu s dostatečným množstvím oxidačních látek nebo v elektrolytech obsahujících halogenidy dochází k nestabilitě pasivní vrstvy a koroznímu napadení korozivzdorných ocelí.
    Pasivní vrstva tedy dává korozivzdorným ocelím dobrou odolnost proti všeobecné korozi. Za určitých podmínek může být pasivita místně porušena a dochází ke vzniku lokálních forem koroze. Každý druh koroze má svůj vlastní mechanismus a probíhá za určitých specifických podmínek. Hlavní druhy koroze korozivzdorných ocelí jsou:
  • rovnoměrná;
  • lokální (bodová, štěrbinová);
  • strukturně ovlivněná (mezikrystalová, nožová, selektivní);
  • mechanicky ovlivněná (korozní praskání za napětí, korozní únava, vodíková křehkost).
  • Jako nejnebezpečnější pro korozivzdorné oceli se ukazují lokální formy koroze a korozní praskání za napětí.

    Označování a rozdělení korozivzdorných ocelí

    Korozivzdorné oceli se označují několika způsoby. Klasické označování podle původní a dosud používané ČSN zařazuje tvářené korozivzdorné oceli do konstrukčních ocelí třídy 17 a označení se skládá ze 6 číslic, tj. 41 7XYZ. První číslice 4 označuje hutní materiál, 1 značí tvářenou ocel, 7 korozivzdornou ocel a čtvrtá číslice (X) definuje hlavní legující prvky. Např. 0 legování Cr, 2 legování Cr a Ni a 3 legování Cr, Ni a Mo. Obvykle se však první číslice vynechává a materiál se označuje např. pouze 17 248. Dále se připouští označování kombinací tří barev, z nichž první je pro korozivzdorné oceli vždy červená (např. ocel 17 248 má kombinaci červená - hnědá - černá. V současné době se korozivzdorné oceli označují podle EN 10 027-1 a ČSN CR 10 260 (třídicí znak 42 0011) kombinací písmen a číslic
    X nnn aaa n-n, kde X značí, že jde o korozivzdornou ocel, nnn označuje 100x střední obsah C, aaa označuje značky legujících prvků podle sestupného obsahu, n-n střední obsah legujících prvků v pořadí podle "aaa". Například:
  • X20Cr13 = 0,2 % C, 13 % Cr;
  • X8CrNiMo 18-12-3 = 0,08 % C, 18% Cr, 12 % Ni, 2 % Mo;
  • X1CNiMo 22-5-3 = 0,01 % C, 22 % Cr, 5 % Ni, 3 % Mo.
  • Podle EN 10 027-2 (třídicí znak 42 0012) lze tyto oceli označovat také číselně podle schématu 1.4XXX, kde 1 označuje, že jde o ocel, a 4, že jde o ocel korozivzdornou. Další číslo upřesňuje obsah legujících prvků. Např. číslice 3 (1.43XX) značí, že se jedná o chromovou ocel s obsahem Ni nad 2,5 % bez Mo, Ti a Nb. Poslední dvě čísla blíže specifikují ocel.
    Korozivzdorné oceli se rozdělují podle struktury do těchto skupin:
  • martenzitické;
  • feritické;
  • austenitické;
  • dvoufázové (duplexní) - austeniticko-feritické, martenziticko-feritické, martenziticko-austenitické;
  • precipitačně vytvrditelné - martenzitické a austenitické.
  • Na schématech je ukázán vliv jednotlivých legujících prvků na strukturu a vlastnosti korozivzdorných ocelí.

    Martenzitické korozivzdorné oceli

    Jde o oceli s obsahem chromu do 18 % a uhlíku do 1,5 %, které po zakalení vykazují martenzitickou strukturu. Korozní odolnost všech typů korozivzdorných martenzitických ocelí je nejvyšší u kvalitního, nejlépe leštěného povrchu. Nebezpečím při použití martenzitických korozivzdorných ocelí, které je společné všem typům, je křehnutí. Křehnutí může vznikat po ohřevu na teplotu 350 - 550 °C, a proto je nutné se tomuto teplotnímu rozmezí při tepelném zpracování vyhnout. Nebezpečné je i křehnutí způsobené vodíkem, které může vznikat po tepelném zpracování v určitých atmosférách nebo při moření.
  • Martenzitické oceli bez Ni obsahují 0,15 až 0,45 % C a 13 % Cr. Hlavní použití nacházejí v přírodních podmínkách, jako je atmosféra, voda, pára a v dalších mírně agresivních prostředích, kde dochází k pasivaci povrchu (např. zředěná HNO3 nebo slabé organické kyseliny) do teplot 450 °C. Typy s obsahem uhlíku 0,2 % se používají pro lopatky parních turbín, součásti čerpadel a armatury v chemickém a energetickém průmyslu. Oceli s vyšším obsahem uhlíku 0,3 - 0,4 % se používají pro součásti s vyššími nároky na otěruvzdornost, na nože a chirurgické nástroje, kde je vyžadována vysoká tvrdost. Zvýšení obsahu Cr na 15 % a uhlíku na 0,5 - 0,6 % a legování Mo, W a V zlepšuje odolnost proti rovnoměrné a důlkové korozi. Tyto oceli se používají na výrobu nožů v potravinářském průmyslu a v chirurgii a na otěruvzdorné součásti pracující agresivních prostředích. Dalším zvýšením Cr na 17 % a uhlíku na cca 1 % se dosáhne zlepšení korozní odolnosti a ocel je určena pro výrobu konstrukčních dílů pro chemický průmysl s vysokými nároky na otěruvzdornost při vysoké korozní odolnosti. Nevýhodou při použití těchto ocelí s obsahem uhlíku nad 0,2 % je, že nejsou svařitelné.
  • Martenzitické chromové oceli s niklem mají cca 17 % Cr, 2 % Ni a 0,2 % C. Oceli se používají na lopatky parních turbín a další součásti přicházející do styku s vodou, párou a zejména s mořskou vodou. Dobrou korozní odolnost vykazují i v oxidujících anorganických kyselinách. Proti klasickým martenzitickým ocelím bez Ni má tento typ ocelí vyšší pevnost, zlepšené plastické vlastnosti a podmíněnou svařitelnost.
  • Supermartenzitické oceli představují nový vývojový trend v oblasti martenzitických korozivzdorných ocelí. Oceli mají novou konfiguraci prvků, především nízký obsah C pod 0,015 %, a dále 11 - 13 % Cr, 5,5 - 6,5 % Ni, 2 - 2,25 % Mo a velmi nízký obsah síry. Strukturu tvoří nízkouhlíkový jemnozrnný popuštěný martenzit bez feritu delta. Obsah Cr okolo 12 % zaručuje dostatečnou korozní odolnost, 6 % Ni dále zvyšuje korozní odolnost a zlepšuje houževnatost. Legování kolem 2 % Mo zaručuje odolnost proti koroznímu praskání za napětí a zvýšení korozní odolnosti. Přísady Cu, Ti, N a V optimalizují strukturu a zvyšují korozní odolnost. Tyto oceli mají vysokou pevnost, zlepšenou houževnatost a jsou dobře svařitelné. Oceli se používají pro potrubí při těžbě a transportu plynů vysoké agresivity, která je dána obsahem CO2 a H2S, teplotou a pH. Supermartenzitické oceli jsou použitelné jak pro prostředí tzv. sladkých plynů obsahující CO2, tak pro plyny obsahující CO2 s nízkým obsahem H2S (mild sour service) i pro prostředí kyselých plynů obsahující vyšší obsah H2S (sour service).
  • Feritické korozivzdorné oceli

    Feritické oceli obsahují 13 - 30 % Cr a obsah uhlíku je zpravidla pod 0,1 %. Nejsou kalitelné a jejich pevnost je vyšší než u nelegované uhlíkaté oceli. Použití těchto ocelí je zajímavé vzhledem k jejich odolnosti proti koroznímu praskání. Nevýhodou je náchylnost ke křehnutí za vysokých teplot nad 900 °C, křehnutí vlivem tvorby ?-fáze a křehnutí při 475 °C, které značně ovlivňují mechanické vlastnosti.
  • 13% chromové feritické oceli jsou legovány 11,5 - 13,5 % Cr a obsah uhlíku je pod 0,08 %. Oceli mají dobrou korozní odolnost v atmosféře, v přírodní vodě a vodní páře, ve zředěné kyselině dusičné a slabých organických kyselinách. Nejsou vhodné pro silně znečištěné průmyslové vody, mořskou vodu a silně znečištěné průmyslové atmosféry. Používají se na zařízení v chemickém průmyslu, jako jsou sedla ventilů, potrubí čerpadel, výměníkové trubky v zařízeních na zpracování ropy, nádrže a kolony. Lze je použít v potravinářském průmyslu. Nejvyšší korozní odolnost je dosahována při kvalitním povrchu. Tvařitelnost a svařitelnost je podmíněná.
  • 17% chromové feritické oceli obsahují Cr v rozmezí 16 - 18 %. Obsah uhlíku je pod 0,08 % a mohou být legované Mo a stabilizované Ti. V některých případech, při vyšších obsazích uhlíku, po ohřevu na teplotu nad 900 °C, dochází k částečné austenitické přeměně a struktura po tepelném zpracování je smíšená - tyto oceli pak označujeme jako poloferitické. 17% chromové feritické oceli jsou korozně odolné proti atmosférické korozi, říční a mořské vodě, kyselině dusičné, zředěným organickým kyselinám a roztokům solí. Dobře odolávají znečištěné průmyslové atmosféře a průmyslovým vodám. Vyznačují se dobrou odolností proti bodové korozi a koroznímu praskání v neutrálních nebo jen mírně kyselých roztocích za přítomnosti chloridových iontů. Stabilizace Ti zlepšuje odolnost proti mezikrystalové korozi. Stejně jako u 13% Cr feritických ocelí se nedoporučuje použití nad 320 °C. 17% chromové oceli odolávají alkalickým prostředím za tepla, benzinu, studeným olejům, chladicím kapalinám bez chloridů a řadě pracích prostředků. Používají se v potravinářském průmyslu pro zpracování mléka, výrobě piva, octa apod. Další použití nacházejí v automobilovém průmyslu, při výrobě kuchyňských potřeb a sanitárních zařízení, ve vzduchotechnice a v architektuře. V případě legování Mo je jejich odolnost proti rovnoměrné korozi srovnatelná s austenitickými korozivzdornými ocelemi.
  • Nejvyšší obsah Cr mají 25% chromové oceli s různým obsahem uhlíku. Vysoký obsah Cr zaručuje vyšší korozní odolnost ve srovnání s 13% a 17% chromovými ocelemi, ale zároveň je příčinou náchylnosti ke křehnutí v oblasti výše uvedených kritických teplot. Hlavní význam však mají tyto 25% chromové oceli s obsahem uhlíku 0,1 - 0,2 % jako žáruvzdorné pro použití za vysokých teplot.
  • Rozvoj nových metalurgických pochodů umožnil vyrobit ocel s čistě feritickou strukturou s velmi nízkým obsahem intersticiálních prvků (C + N). Tyto oceli se nazývají superferity a obsahují jako základní legující prvek 18 - 29 % Cr. Součet obsahu C + N se pohybuje mezi 0,015 až 0,025 % a obvykle jsou ještě stabilizovány Ti nebo Nb. Oceli jsou strukturně jednoduché, mají dobrou svařitelnost, tvařitelnost, vyšší pevnostní hodnoty, dobrou tažnost a vrubovou houževnatost. Velmi důležitá je zlepšená odolnost proti rovnoměrné a mezikrystalové korozi, vysoká odolnost proti koroznímu praskání za napětí, bodové a štěrbinové korozi.
  • Superferity se rozdělují do dvou skupin. První skupina neobsahuje nikl a charakteristické typy jsou CrMo18-2 (CrMoTi 18-2), CrMo 26-1, CrMo26-4, obsahující max. 0,025 % C+N. Druhá skupina obsahuje Ni a jde o oceli typu CrNiMo 28-4-2, CrNiMo 26-3-3, CrNiMo 25-4-4, které obsahují rovněž max. 0,025 % C+N. V poslední době se vyrábějí i některé typy superferitů s obsahy C+N cca 0,04 %. Oceli mají vyšší pevnostní hodnoty, dobrou tažnost i vrubovou houževnatost, dobrou tvařitelnost za studena a dobrou svařitelnost. Nevýhodou je, jako u všech feritických korozivzdorných ocelí, že po dlouhodobé tepelné expozici v rozmezí teplot 315 - 595 °C dochází ke křehnutí při 475 °C a vzniku sigma-fáze v rozmezí teplot 550 - 880 °C, a proto se použití při těchto teplotách nedoporučuje. Vysoká odolnost proti koroznímu praskání za napětí, bodové a štěrbinové korozi umožňuje použití těchto ocelí tam, kde selhávají běžné korozivzdorné oceli a bylo by nutné použít vysokoniklové slitiny nebo slitiny na bázi niklu. Hlavní oblastí aplikace superferitů jsou výměníkové trubky, kde ocel přichází do styku s vodami o vysokém obsahu chloridů, dále prostředí oxidačních kyselin a organických kyselin, zařízení na odsolování mořské vody, elektrárny stojící u mořského pobřeží, odsiřovací zařízení, oblast výroby papíru a celulózy a celá oblast chemického a petrochemického průmyslu. V poslední době se ukazuje, že v řadě případů nebyly naděje vkládané do použití superferitů splněny, jejich aplikace se omezují a jsou nahrazovány duplexními austeniticko-feritickými ocelemi.
    Ing. Otakar Brenner, CSc.
    ATG
    Reklama
    Vydání #4
    Kód článku: 30417
    Datum: 23. 04. 2003
    Rubrika: ČNI / Automatizace
    Autor:
    Firmy
    Související články
    Co přinese rok 2024 v oblasti automatizace?

    Řada otřesů v posledních několika letech předznamenala novou éru zvýšených geopolitických a ekonomických rizik. Výrobci jsou nuceni k tomu, aby do obchodních modelů začlenili odolnost a flexibilitu a aby přehodnotili globální dodavatelské řetězce a vztahy. Zároveň stoupá tlak na začlenění principů ESG do rozhodování o provozu (tato zkratka z anglických slov environment, social a governance označuje vliv firmy na životní prostředí, pracovní podmínky ve firmě a její vliv na společnost, celkové fungování firmy uvnitř i navenek a její transparentnost).

    Automatizace plug and play bez programování

    Automatizace má za úkol usnadnit život lidem pracujícím u obráběcích center a samozřejmě zvýšit produktivitu, zajistit stabilní kvalitu výroby a stát se úsporným opatřením v nelehkých časech. Pokud se podíváte správným směrem, nemusí být robotizace frézky nikterak nedosažitelná, i když jste třeba společnost skromnějších poměrů.

    Přeceňujeme, nebo nedoceňujeme automatizaci?

    Ať už se jedná o jakýkoli proces ve firmě nebo provozovně, má se často za to, že automatizace je tím zázračným nástrojem, který přinese efektivitu do jakékoli činnosti a jistě zajistí prosperitu a rozvoj firmy. Ano i ne, automatizace má své zastánce, ale i odpůrce, a argumenty obou táborů jsou podnětné.

    Související články
    Automatizace masové výroby vs. 3D tisk

    Automatizace ve velkých společnostech je již dlouho běžnou praxí. V posledních letech se však setkáváme s poptávkou po automatizaci i v případech malosériové výroby a u dodavatelů s kusovou výrobou. Mnohdy jde o produkty s vysokou přidanou hodnotou, ať už to jsou výrobky pro automobilový průmysl, nebo pro maloodběratele.

    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Související články
    Automatizace v malých a velkých firmách

    Automatizace přináší velké výzvy a příležitosti, ale má i svá úskalí. Jedním z nich je otázka návratnosti investic. Velké a globální společnosti mají v tomto ohledu vždy velkou výhodu oproti malým, lokálním firmám. I menší firmy však mají šanci uspět.

    Automatizace výroby a kontrola kvality

    Stejně jako rostou požadavky na přesnější a efektivnější výrobní procesy, rostou velmi výrazně i požadavky na kvalitu produktu. Kvalita produktu je sledována již od prvopočátku, kdy je za každý vstupní komponent zodpovědný výrobce a dodavatel.

    Vzdělávání a rozvoj v provozech s automatizací

    Moderní technologie s sebou přinášejí nejen vyšší stupeň automatizace, ale i velkou míru zodpovědnosti v oblasti obsluhy těchto technologií a obecně v oblasti spolupráce mezi lidskou obsluhou a strojem. I když jsou moderní technologie na vysoké automatizované úrovní a např. koboty se dnes vyrábějí s cílem až osmiletého bezúdržbového provozu, je velmi důležité mít na paměti, že i ta nejlepší technologie na světě stále vyžaduje lidský faktor. Další díl seriálu Fenomén automatizace pojednává o přístupu ke vzdělávání a rozvoji zaměstnanců.

    Technologie stárnou stejně jako lidé

    V minulém díle našeho seriálu Fenomén automatizace jsme uvedli, jak správně vybrat dodavatele automatizace. S úspěšným výběrem dodavatele přichází na řadu výzkum a vývoj technologie, která bude zajišťovat výrobu, montáž a všeobecně zisky. Takové technologie jsou poptávány s úmyslem sloužit celé roky, jen ve výjimečných případech se staví linky pro krátkodobé použití. Automatizace má pomoci s dlouhodobými plány na celé dekády, ovšem mnohdy s sebou nese velké náklady a trvá roky, než si na sebe začne vydělávat. A pak se často začne hlásit ke slovu potřebná modernizace či únava materiálu vyžadující investice a náklady jsou opět velkým strašákem. S výběrem dodavatele jde v ruku v ruce i výběr partnera na dlouhá léta.

    Výběr správného partnera má zásadní význam

    Při výběru dodavatele automatizace pro velký závod či malou dílnu je nutné nejprve důsledně definovat požadavky na očekávané aplikace, včetně základních parametrů řízení a případné škálovatelnosti do budoucna. Benefity automatizace jsou již z předchozích dílů seriálu Fenomén automatizace jasné – šetření nákladů, minimalizace lidské chyby, urychlení procesů a zvýšení jejich efektivity. Kolik času však zabere dostat se ke kýžené vizualizaci a implementaci plánu a vize? Úspěch není vždy jen o dodavateli a technologiích, důležité je také připravit klíčové lidi ve firmě na to, co je čeká, a dát jim prostředky pro pochopení představených plánů.

    Automatizace není odpovědí na všechny otázky

    Primárním cílem zavádění automatizace a robotizace je nejen zajistit více času, jak jsme si řekli v minulém díle, ale jejím účelem je také usnadnit lidstvu složité a zdraví škodlivé úkoly. Automatizace se nasazuje v oblastech stereotypní a nebezpečné práce. Motivací firem může být i škálovatelnost, maximalizace zisku a v neposlední řadě nižší počet lidských selhání. Tento díl našeho seriálu Fenomén automatizace se zamýšlí nad tím, proč, kde a jak automatizovat, a dalšími otázkami.

    Velké výzvy pro malé společnosti

    Automatizace je fenomén, který je výsledkem přirozené lidské touhy posouvat technologický pokrok kupředu ve snaze ulehčit si vlastní život. Byť je automatizace skloňována v mnoha odvětvích, je stále v počátcích svého vývoje. To, co určuje stupeň technologické evoluce, je náročnost člověka jako uživatele a zákazníka. Automatizovat se dá prakticky jakýkoli proces. Například i koupě chytrého telefonu je ve své podstatě automatizace určitého procesu. Chytrý telefon dokáže nahradit běžný telefon, diář, hudební přehrávač a mnoho dalších aplikací. To vše lze nosit v jedné malé krabičce, která se vejde do kapsy.

    Automatizace je neskutečný fenomén

    Když se na nás František Zimmermann poprvé obrátil jako věrný čtenář, myslela jsem, že jde jen o milou pochvalu a zpětnou vazbu, která vždy potěší a kterých si velmi vážíme. V naší vzájemné komunikaci však byla schovaná také nabídka na pomoc se zpracováním aktuálních témat z naší branže. Poté, co jsem pana Františka vyzpovídala, vyšlo najevo, že má opravdu bohaté zkušenosti nejen v oblasti vývoje, zavádění automatizace a robotizace, ale také s vedením týmů operátorů i vývojových pracovníků. V průběhu roku se s vámi, čtenáři, bude dělit o vlastní zkušenosti formou desetidílného seriálu o různých aspektech zavádění automatizace. Prosím, seznamte se s Františkem Zimmermannem.

    Platforma pro edgecomputing a průmyslový internet věcí

    Systém FIELD (FANUC Intelligent Edge Link and Drive) je platforma určená pro propojení provozních zařízení, která umožňuje rychlý a spolehlivý přístup k výrobním datům s cílem využít je k naplnění koncepce chytré, propojené výroby. Dovoluje realizovat edge computing, tedy shromažďovat a zpracovávat data přímo v provozu, nikoliv až v cloudu, a umožňuje tak činit rozhodnutí, která se týkají jednotlivých strojů a zařízení, mnohem rychleji než u cloudových aplikací. Přitom zůstává zachována možnost, nikoliv povinnost, předem zpracovaná data přenášet k centralizovanému zpracování v informačním systému podniku nebo v cloudu. Účelem je nejen monitorovat, ale i aktivně zasahovat do výrobního procesu ve smyslu regulační smyčky se zpětnou vazbou.

    Školní robot pro výuku automatizace

    Vzdělávání žáků pro život v první polovině 21. století, v naší tzv. industriální civilizaci.

    Reklama
    Předplatné MM

    Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

    Proč jsme nejlepší?

    • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
    • Vysoký podíl redakčního obsahu
    • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

    a mnoho dalších benefitů.

    ... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

        Předplatit