Témata
Reklama

Krycí příspěvek z hodiny produkce

Poměrové ukazatele vycházející z nekompletního hospodářského výsledku (třeba hrubého zisku nebo krycího příspěvku) jsou většinou založeny na poměru k tržbám. Pro takovou konstrukci jsme si dokonce vyhradili specifický název marže (při jehož užívání jsme však většinou nepozorní a často jím plýtváme pro úplně jiné případy). Příspěvková marže – contribution margin – by měla vyjadřovat poměr krycího příspěvku (contribution profit) k tržbám, hrubá marže – gross margin – označuje tentýž zlomek pro případ hrubého zisku (gross profit).

Všechny výše zmíněné ukazatele jsou v manažerské praxi považovány za základní a klíčové, i na stránkách Finblogu o nich hovoříme často. Může vás proto překvapit, proč jsou v některých případech systémy hodnocení koncipovány odlišně: poměrový ukazatel z krycího příspěvku nebo hrubého zisku je vytvořen poměrem k vykázaným nebo plánovaným hodinám produkce. Může to mít dobrý důvod?

Překvapivě ano. Dokonce postupovat jinak by v takových případech mohlo být zavádějící. V případě výsledku, ve kterém chybí určitá část nákladů (nepřímé nebo fixní pro krycí příspěvek, nevýrobní resp. obecně neprodukční náklady pro hrubý zisk), jde vždy o pohled přes nějaké pokrytí. Vykázaná hodnota takového výsledku z nějaké konkrétní obchodní zakázky je vlastně příspěvkem na úhradu ostatních položek, které v něm nejsou započítány. Chceme-li mezi sebou porovnat různě velké zakázky pomocí takového ukazatele, musíme jako dělitel použít určité měřítko jejich velikosti, jinak by pochopitelně vycházely ze srovnání vítězně zakázky větší.

Měřítek velikosti zakázky bude pochopitelně více a pro správnou roli je potřeba je pečlivě vybírat. Použít například u výrobce cestovních zavazadel jako měřítko hmotnost nedává zjevně žádný smysl. Levnější produkty z méně kvalitních materiálů by totiž byly – díky své vyšší hmotnosti – zatěžovány větší povinností generovat příslušné pokrytí, ačkoli zákazníci, kteří si je volí, zjevně nemají důvod, ochotu a většinou ani možnost více zaplatit. Cena zakázky (použitá jako měřítko velikosti v ukazatelích počítaných na jednotku tržby = v maržích) vypadá v tomto směru podstatně lépe a hodí se naštěstí pro většinu případů. Víceméně vystihuje hodnotu dodanou zákazníkovi a myšlenka odvíjet velikost požadovaného pokrytí od tohoto parametru působí rozumně – z každé koruny dodané hodnoty chceme prostě nějakou (vždy stejnou) částku příspěvku na vypořádání ostatních, z výpočtu vyloučených položek (tedy nepřímých, fixních nebo nevýrobních/neprodukčních nákladů – viz výše).

Podobná úvaha však selže, pokud může být část hodnoty vytvořena mimo podnik, nebo je dána jinými faktory, než jsou ty, na kterých závisí velikost nutně vynaložených nákladů výše zmíněných tří kategorií. Připustíme-li, že nepřímé, fixní i nevýrobní náklady jsou vždy nějakým způsobem odvozeny od velikosti vlastní produkční kapacity, bude použití ceny zakázky pro stanovení povinného přídělu pokrytí vždy nespravedlivě znevýhodňovat typ zakázek, které při stejné ceně nevyžadují tolik vlastních produkčních kapacit (ale pro dosažení určitého procenta marže budou v takových případech muset vydělat na každou korunu své tržby stejně jako ostatní). To se týká případů, kdy je cena zakázky buď zvýšená subdodávkami zvenčí, nebo i jinými skutečnostmi, třeba hodnotou značky (v obou případech jde o navýšení hodnoty zakázky nevyžadující žádnou vnitřní kapacitu, tedy mající minimální nebo žádný vliv na vznik nákladů, které by musely být navíc pokryty). Poměřovat vytvořené pokrytí celkem velikostí spotřebované produkční kapacity vede v těchto případech k lepším manažerským rozhodnutím. Budeme-li dávat přednost zakázkám s vyšší hodnotou tohoto poměrového ukazatele, do našeho výběru zakázek k realizaci mohou nově padnout případy dříve vyloučené, pokud se zbytečně vysokým požadavkem pokrytí dostaly mimo naši pozornost, a přesto vytvářejí na jednotku spotřeby vlastní produkční kapacity pokrytí lepší než ostatní. Jejich výběrem pak bude možné buď vytvořit ve stejných kapacitách více pokrytí, nebo provozovat při stejném požadavku na pokrytí menší produkční kapacitu. Obojí v konečném důsledku přispěje k většímu zisku firmy.

Reklama
Reklama
Reklama

RNDr. Tomáš Nekvapil, vedoucí poradenského týmu Controller Institut
„Poměřovat vytvořené pokrytí celkem velikostí spotřebované produkční kapacity vede k lepším manažerským rozhodnutím.“

Controller Institut

RNDr. Tomáš Nekvapil

helena.sochrova@controlling.cz

http://www.controlling.cz

Reklama
Související články
Mýty o digitální budoucnosti

Téma digitalizace, robotizace a čtvrté průmyslové revoluce naplňují média už několik let. Tak jako v jiných případech, je-li na obzoru změna, jejichž důsledky se mohou dotknout širokých vrstev společnosti, najdeme vedle střízlivých předpovědí také nejrůznější typy mýtů, které, ač vesměs nepodpořené logickými argumenty, přežívají často jako to jediné, co si o digitální budoucnosti dokážeme vybavit. V čase, který dává jedinečné šance a zároveň přináší specifické druhy hrozeb, však štěstí přeje především připraveným – a ti, kteří se oddávají pohádkám, k nim mohou patřit jen těžko. Zaměřili jsme se na pět podobných mýtů – více či méně souvisejících s pozicí financí a controllingu v podnicích budoucnosti.

Jak digitalizace mění pracovní náplň

Budou některá zaměstnání, jež vyžadují plánování a operativní rozhodování, díky automatizaci založené na umělé inteligenci v budoucnosti dokonce zbytečná?

Více účetních dat nepotřebujete

Rozhodnutí, na kterých můžete vydělat i prodělat miliony, přicházejí často bez varování a pod časovým tlakem. Příležitost ani konkurence na vás nepočká. Právě to je zásadní změna, kterou do podnikání vnesla globální konkurence ruku v ruce s prudkým rozvojem informačních technologií. Tichá revoluce, v mnoha ohledech ještě významnější než očekávaná éra Průmyslu 4.0. Zareagovali jsme na ni správně?

Související články
Dobrá nebo špatná?

Práce s daty je jedním z nejdůležitějších témat pro malé a střední podniky. Důvodem je digitalizace a Průmysl 4.0. Ale musíme začít od píky, musíme vědět, že se můžeme spolehnout na informace v datech uložené a adekvátně posoudit jejich kvalitu. Další díl seriálu z produkce společnosti Controller Institut upozorňuje na problematiku práce s daty v digitální době.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
S pravdou ven

Společnost ráda podléhá zjednodušeným receptům. Když je zjednodušení příliš velké, stává se necitlivým a mezi skutečností a jejím obrazem se objevuje mezera - prozíravější však mluví o nafouknuté bublině. To proto, že nafouknutá bublina musí brzy prasknout. Další díl z režie odborníků z Controller Institutu upozorňuje na nedostatky ve firemních systémech v otázkách opotřebování majetku firmy.

Normy a rozpočty jsou (a budou) opět v kurzu

Na pozadí hospodářské krize se odehrává skutečná bitva, která má své vítěze i poražené: bitva o hospodárnost. Vede se zbraněmi, které jsme se možná již chystali odložit. O čem hovoříme? Nepřeslechli jste se: normy a rozpočty jsou (a budou) opět v kurzu.

Technicky vzato…

Mám rád techniku. A techniky. Techničky samozřejmě taky. To, co mi imponuje, je jejich nekomplikovaný, ale přesto systémový přístup. Kde použije makroekonom složitou myšlenkovou konstrukci, připomínající známý bonmot o motýlích křídlech, má technik kovovou páku, rameno, výztuhu. A ta prostě musí držet. Další díl seriálu v režii odborníků z Controller Institutu se zabývá výpočtem celkové efektivity zařízení.

Zombie se probouzí

Podnikové ekonomy rozhodně nečekají klidná léta. Globální recesi a dluhovou krizi můžeme protentokrát pominout, faktické hrozby mohou být mnohem přízemnější. Jednou z nich bude zcela nepochybně znovuobnovená vláda fixních nákladů. Další díl seriálu v režii odborníků z Controller Institutu poukazuje na problémy spojené se zaváděním automatizace a dalších nástrojů Průmyslu 4.0.

Vymačkejte z dat to nejlepší pro váš byznys

Řízení podniku v rychle se měnící době vyžaduje rozsáhlé analytické, manažerské i finanční schopnosti. Controlling, systém moderního řízení podniku, který rozvíjí společnost podle stanovených cílů, pomáhá dosáhnout podnikatelských záměrů (zejména zisku) a zajišťuje dlouhodobou existenci firmy, se pro stále více firem stává nezbytnou pomůckou k úspěšnému podnikání. Seriál, který připravují odborníci z Controller Institutu, si klade za cíl představit způsoby zapojení controllingu do úloh souvisejících s financemi, účetnictvím a kontrolním systémem neboli co mohou controlleři nabídnout své firmě, která zřejmě bude požadovat více specializací, více znalostí, více profesionality?

Setkání výrobních ředitelů

Výrobní ředitelé průmyslových podniků jsou denně stavěni před problémy, které musejí zvládat efektivně řešit. Stojí někde v polovině pomyslné pyramidy podnikové hierarchie, kdy musejí vyhovovat požadavkům shora a proměňují je v praxi, komunikují nastalé změny svým podřízeným a zase "nahoře" vysvětlují, proč se např. nepodařilo požadované výsledky dosáhnout. Leckdy uvítají radu od zkušenějšího kolegy, či možnost porovnání, jakým způsobem to dělají v podobném provozu. Debatu nad tématy, která spojují většinu průmyslových podniků, každoročně zprostředkovává společnost Controller Institut, poskytovatel vzdělávacích služeb v oblasti controllingu a financí.

Strojaři na hrad prostě patří!

Strojírenství je páteří průmyslu. Dokazuje to i skutečnost, že na podzim loňského roku si ve Španělském sále Pražského hradu významné strojařské firmy převzaly ocenění v rámci vyhlášení 26. ročníku Českých 100 nejlepších.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Metody a techniky pro inovační projekty

V mnoha podnicích se snaží o inovace, avšak výtěžnost nápadů od zaměstnanců je nízká. Proč?

Soutěž Manažer roku vyhlíží vítěze

Nejlepší manažeři, podnikatelé, lídři, účastníci 27. ročníku soutěže České manažerské asociace Manažer roku se sejdou 21. října v pražském Paláci Žofín. Předcházet mu bude panelová diskuze autorů knihy Návrat k prosperitě.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit