Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Kultura rychlé změny
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Kultura rychlé změny

"Každá informace, kterou o věci získáte, se minimálně v padesáti procentech případů ukáže jako chybná," praví jeden ze známé sbírky Murphyho zákonů v novelizované podobě pro 21. století, a dále pokračuje: "Naproti tomu každá informace, kterou se vám nepodařilo včas získat, se ukáže být stoprocentně správnou."

Není pochyb o tom, že kvalitní informace či jejich plynulý a rychlý tok mají v procesu řízení všech podniků mimořádný význam, dnes snad už ten nejvíc rozhodující. Bez ohledu na to, zda se jedná o firmy velké nebo naopak ty nejmenší. Nutno ovšem vidět, že i to je obchod. Jde přece o výměnu toho, čeho je málo, co je prostě vzácné.
Převedením do roviny toku informací lze tedy zjistit, že v nové ekonomice je nejvzácnější valutou pozornost člověka, lépe řečeno jeho schopnost soustředěně a zasvěceně vnímat informaci. Informace jsou tedy zbožím, kterého je ovšem nadbytek. Kdo je pak může kompletně využít? Kdo má čas číst všechny ty dozajista "významné" zprávy, hlášení, svodky, nemluvě o novinách, časopisech a dokonce knihách? A kdo by ještě přitom dokázal stihnout odpovídat na všechny ty "přesvědčující" dopisy, telefonáty a e-maily? Jak zjistili badatelé v americkém výzkumném centru Institute for the Future, ve středně velkém podniku připadá na jednoho zaměstnance průměrně 193 zpráv denně, které je třeba odeslat nebo na ně odpovědět. Pravda, pomáhá technika, pomáhají všechny nejmodernější instrumenty IT od internetu až po hlasovou poštu, ale jak se vypořádat s tím hlavním, že zatím žalostně málo se podařilo udělat s lidskou pozorností?

Vyprávějme příběhy

Thomas Davenport, profesor fakulty informačního managementu na Bostonské univerzitě, v této souvislosti hovoří o syndromu deficitu pozornosti a doporučuje, aby se v marketingových odděleních lidé více zabývali tím, co připoutá zájem cílového příjemce: "Když pracujeme na textu, měl by být zarámován do kontextu nějakého příběhu. Lidský mozek reaguje dobře na příběhy a dělá to tak už po tisíce let. Příběhy umožňují lepší porozumění souvislostem a významu než za sebou naskládaná fakta. Firmy by si měly zřejmě ve větší míře najímat profesionální vypravěče příběhů, aby byly informace firmy přijímány s větší pozorností."
Jistě na této úvaze něco je. Někdo může dokonce říci, že ji už sám uplatňuje, protože to ostatně naznačují jisté zkušenosti z praktického uplatňování marketingových zásad u řady podniků. Zejména dokazují, že pokud si lidé navzájem systematicky vyměňují konstruktivní informace - a pokud je samozřejmě dokážou oddělit od nekonstruktivních - pak i marketing může být úspěšnější a tím pádem i firemní zisk vyšší. Nutno ovšem vidět, že s růstem aktivit firmy samozřejmě narůstá i složitost všech produktivních procesů, a tedy i průtoky informací informačními kanály. Lidé postupně ztrácejí přehled o práci druhých. Slábnoucí nebo vůbec chybějící orientace je vlastně nejvíce demotivujícím činitelem v každé lidské činnosti.

Pěstujme nové myšlenky

"Nikdy nezapomeň pěstovat budoucí velkou myšlenku!" Takové heslo razí v souvislosti s rozvojem informace a kvalifikace v marketingu lidé, kteří u společnosti IBM odpovídají za obchodní politiku. Patří k nim především John Thompson, místopředseda společnosti, který se domnívá, že v marketingu právě rodící se nápad může již v krátké perspektivě znamenat neocenitelnou informaci velkého obchodního významu. Anebo naopak, přestat ji "zalévat" a "přihnojovat" jako vzácnou květinku, tedy dopustit, aby byla zahlcena v plevelu nepodstatných a mnohdy zcela zbytečných informací, může někdy znamenat nenahraditelné komerční ztráty. Pan Thompson to ostatně ukazuje na příkladu jejich firmy, když uvádí, že IBM sice dosahuje řady pozoruhodných úspěchů - s obratem 88 miliard dolarů je dnes na 18. místě mezi nejzdatnějšími průmyslovými subjekty. Ale navzdory tomu, že vyvinula velké počítače, unikla jí "maličkost", a sice kvalifikovaná informace prognostického rázu o tom, že v blízké perspektivě nastane obří poptávka po malých osobních počítačích.
Z marketingových poznatků této společnosti také vyplývá, že nové myšlenky je třeba oddělovat od běžných aktivit. Její představitelé při mnoha příležitostech zdůraznili, že je nutné k tomu vždy nasadit tým zasvěcených odborníků. Vytvoření zvláštní jednotky k prosazení nového nápadu či myšlenky v odvětví progresivní informační technologie (IT) bylo vždy třeba ještě doprovodit i patřičným zviditelněním a podporou ze strany vrcholového managementu. Takové týmy se u IBM samozřejmě překrývají s dalšími firemními obchodními útvary, ale přitom si vždy musí umět najít cestu, jak s nimi spolupracovat. Nelze zapomínat, že počet příslušníků specializovaného průnikového IT týmu nyní dosahuje u IBM až 600 lidí, ale že zároveň asi třikrát tolik pracovníků se aktivně podílí na průnikových projektech uvnitř dalších útvarů.

Ředitelé pro informace a pro internet

V některých průmyslově vyspělých zemích již získali řadu takových zkušeností se zpracováváním toku informací, že dokonce zavedli zvláštní funkci v hierarchii podnikového řízení, která se nazývá CIO (Chief Information Officer). V podstatě se jedná o špičkového manažera firmy, který působí na poli získávání informací a jejich analytického zpracování s tím, že má rovněž odpovědnost za fungující počítačové systémy v podniku a za koncipování dlouhodobé firemní informační strategie. Avšak nyní, v éře internetu, se objevily potřeby nového typu vedoucího pracovníka, jenž v sobě bude kloubit dovednosti technického charakteru se znalostmi obchodního prostředí. Zdá se být logické, že díky síťovým operačním systémům se informační technologie vymanila z původní role pouhého automatického zpracovatele obchodních údajů a stává se - jak říká William E. Kelvie, bývalý CIO společnosti Fannie Mae, kterou pomohl převést do podoby výkonné firmy kybernetického prostředí - ofenzivním nástrojem zapojeným do generování zisku. Společnosti budou vskutku stále více potřebovat výkonné manažery, kteří dokážou propojit systémy nejnovější technologie tak, aby zajistily okamžité bezporuchové proudění informací a dat od zákazníka k dodavateli a naopak. Proto si k tomuto účelu již leckde zřizují novou funkci vedoucího pracovníka, které se říká CWO, aneb Chief Web Officer.
Tento špičkový manažer se již v dohledné době zřejmě stane nejdůležitějším spolupracovníkem samotného předsedy či generálního ředitele společnosti, zejména v procesu "přezbrojování" podniků na základě elektronického byznysu. Obdobně jako stávající CIO (ředitel nebo náměstek ředitele pro informaci), manažer typu CWO bude mít na starosti informační systémy a jim odpovídající podnikovou strategii, která bude založena na technologii internetu. Ale kromě toho bude jeho úkolem vytváření podmínek k tomu, aby komunikační technologie firmy umožňovala budování a řízení vzájemně protkané sítě (webu) obchodních vztahů. Analytička Marienne Broadbentová z vývojové firmy Gartner Group to nazývá jako řízení extrastruktury nebo také jako tvorbu pružných e-propojení mezi organizací a jejími partnery, dodavateli a zákazníky.

Přínosy nového stylu řízení

Některé podnikatelské subjekty již získaly cenné zkušenosti s tímto novým způsobem managementu. Například u americké společnosti General Electric tím byl pověřen stávající CIO Gary Reiner, jenž spravuje jak informační technologii, tak obrovský výrobní program celé společnosti, a to cestou těsné on-line spolupráce s dodavateli. Tyto nové trendy rovněž vysoce oceňuje John T. Chambers, předseda neméně známé společnosti Cisco, když říká: "Role ředitele pro informace se nyní zvýšila natolik, že je strategickým partnerem generálního a finančního ředitele."
O tom, že nejde jen o plané hraní se slovíčky nebo o rozdávání funkcí podle nechvalně známé byrokratické zásady "škatule, hejbejte se", svědčí i řada faktů. Například zmiňovaný ředitel (CIO) u General Electric Gary Reiner uvádí, že tam, kde náklady na telefonické vyřizování obchodní zakázky u jisté položky představovalo 80 dolarů, nyní po webu představují necelý dolar. Ale tím to nekončí. Z jeho popudu vedení společnosti General Electric rozhodlo, že v letošním roce bude prodej zboží a služeb v hodnotě 5 miliard dolarů realizován právě cestou webu. Také není bez zajímavosti, že díky nasazení těchto on-line systémů se i náklady letecké přepravní společnosti Delta na prodej letenek oproti prodeji přes agentury v loňském roce snížily o celou jednu čtvrtinu a představovaly úsporu více než 100 milionů dolarů.

Zápas nového se starým

Vše, co až dosud bylo řečeno, jistě zní přesvědčivě. Ale nutno mít na paměti, že jde o zápas, který v sobě každý svádí. Zápas nového se starým. Určitě nejde o boj dobra se zlem, naopak, jde jen o novou vývojovou fázi myšlení a konání - lapidárně řečeno, o střetnutí dobrého s lepším. A proto konkrétní, živí lidé by měli udělat vše potřebné, aby to dobré džentlmensky uvolnilo místo lepšímu. Jde totiž o to, že sám přechod lidí do funkcí označených CWO, "webových šéfů", není a nebude snadnou záležitostí. Jak říká Robert Austin, profesor obchodní fakulty Harvardské univerzity: "Ačkoliv ředitelé typu CIO vstupovali do funkcí v 90. letech, jejich podřízená oddělení stále ještě byla služkou byznysu a jsou takovými mnohdy dodnes."
Zdá se, že v nadcházejících letech budou funkce generálního ředitele a ředitelů CIO a CWO stále více splývat v jednu nesmírně prestižní roli. Podniky, které včas nezachytí tento směr, se mohou vystavit riziku "pouličních válek gangů", kdy se navzájem budou potírat jednotliví ředitelé, anebo z jedné "městské čtvrti" budou dělat výpady manažeři s vlastními iniciativami e-obchodování a z druhé jim budou oplácet manažeři z úseků informační technologie s nejdokonalejšími digitálními systémy. V každém případě je rozhodující, aby ta firma, která spojuje své naděje s webovým systémem byznysu, začala bez prodlení tuto příležitost využívat. Pokud se bude stále spoléhat na původní a jen interně zaměřený model CIO, nikam to nepovede. Úspěšný bude ten šéf podniku, který bude ze všech sil podporovat kulturu rychlé změny, odvážného experimentu, zřídí roli CWO a tomuto manažeru poskytne prostor pro tvořivou práci.

Další články

Financování stroj. výroby/Podniková ekonomika

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: