Témata
Reklama

Lasery pro průmysl

Od objevu laseru uplynulo už půl století, ale přesto vývoj jak samotných laserů, tak i laserových technologií pokračuje v neztenčené míře i v dnešní době. S lasery a laserovými technologiemi je možné se setkat téměř ve všech oblastech lidské činnosti a dynamikou rozvoje předčí laserová technika spolu s mikroelektronikou veškeré ostatní obory.

Loňský rok 2007, poznamenaný na jedné straně odchodem ze světa původce prvního laseru Theodora Maimana (zemřel v květnu ve věku 79 let), se na druhé straně stává podle odborných prognóz odrazem k dalšímu dlouhodobému růstu a v pohledu na průmyslové lasery téměř přelomovým reálnou realizací vláknových laserů. Po dvou letech se v loňském roce opět pořádal periodický špičkový světový veletrh Laser – World of Photonics, který přinesl v tomto směru řadu nových aspektů, vztahujících se jak na samotné varianty laserů, tak i na jejich aplikace, včetně průmyslového technologického užití. Přitom pro své odlišné fyzikálně-optické parametry má každá typová skupina laserů své speciální vlastnosti a uplatnění, pro konečnou volbu ze strany uživatele jsou často rozhodující i ekonomické ukazatele ve vztahu k pořizovací investici, provozním nákladům a sériovosti výroby.

Plynové CO2 lasery

Plynové lasery patří k nejstarším typům laserů. Jejich aktivní prostředí, tvořené plynem nebo směsí plynů, nabízí z tohoto pohledu širokou nabídku typů. Pro průmyslové užití se nejvíce uplatňují lasery s oxidem uhličitým CO2 (vyzařování 10,6 µm) , které patří k nejvýkonnějším typům laserů vůbec. Mezi jejich tradiční výrobce patří i u nás známé firmy Trumpf a Rofin-Sinar (svým výrobním programem pokrývají prakticky potřebu i ostatních typů laserů), jejichž výrobní program zahrnuje řadu typů až do výkonu 20 kW. CO2 lasery se středním výkonem, 500–6 000 W, jsou používány většinou pro řezání ocelových plechů do tloušťky 25 mm (dosáhlo se i 40 mm), řezání trubek a profilů. Pro svou flexibilitu a snadné programování řezu jsou vhodné i při malých a středních sériích. Při menších tloušťkách je možné řezat i hliník (do 15 mm) a mosaz (do 8 mm). Při výkonech nad 6 000 W se CO2 lasery používají zvláště pro svařování u automatizované velkosériové výroby, kdy se dosahuje hloubky svaru i 20 mm. Pod výkonovou hranicí 500 W se CO2 lasery užívají většinou pro opracování nekovových materiálů, příp. u kovů pro svařování, řezání a jiné opracování slabších profilů.

Reklama
Reklama
Reklama
U nové řady výkonných CO2 laserů TruFlow s vysokofrekvenčním buzením pokračuje Trumpf v dalším vývoji čtvercové stavby rezonátoru s recirkulací plynu turbodmychadlem. U nových typů se však dosahuje podstatně menších vnějších rozměrů a na výstupu laseru vyšších parametrů paprsku.

Zajímavou novou technologii dělení křehkých materiálů, jako jsou např. sklo, keramika nebo polovodiče, CO2 laserem umožňuje laser Jenoptik-Votan G, kde se využívá k dělení vnitřního pnutí materiálu. Po povrchovém naříznutí spáry laserem dochází k lomu až následným intenzivním ochlazením dílu s vyvoláním pnutí. Patentovaný způsob, označovaný TLS – Thermisches Laserstrahl Separieren, je rychlejší než ostatní postupy a na rozdíl od klasického laserového dělení dává povrch řezu zcela bez mikrotrhlinek.

I u tohoto základního typu laserů přibývá nových variant, zaměřených zvláště na vyšší efektivnost laseru, vyšší hustotu výkonu a vyšší kvalitu laserového paprsku. Právě od firmy Rofin-Sinar přicházejí v posledních letech kompaktní „slab CO2“ lasery, dosahující vysoké kvality paprsku, vhodné pro jakostnější řez a nižší tepelné ovlivnění okolní zóny řezu už svým způsobem vysokofrekvenčního buzení. Charakteristické jsou pro tyto lasery velkoplošné měděné elektrody s účinným způsobem chlazení. Rofin má ve svém výrobním programu „slab“ lasery od výkonu 100 W až do 8 kW. Lasery tohoto typu jsou např. vhodné pro mikrořezání a při jejich dostatečném výkonu se dosahovaná přesnost přenáší i do řezání silnějších plechů. Vysoká stabilita procesu a kvalita paprsku dávají pak možnost využívat při řezání i vyšších řezných rychlostí.

Často se v poslední době opět setkáváme s TEA CO2 lasery (Transversal Excitation at Atmospherie Pressure), kde zvýšení výkonu laseru z jednotky objemu aktivního prostředí vyžaduje buzení impulzním výbojem. Původní nikterak nová myšlenka těchto laserů se využívá při dobré homogenitě excitace především pro dobrou kvalitu výstupního paprsku, nesoucí v pulzu energii až desítek joulů. Délka pulzu se u těchto laserů pohybuje většinou ve stovkách ns.

Jednu podstatnou nevýhodu CO2 lasery přece jen mají. Oproti pevnolátkovým a diodovým nemohou vést výstupní paprsek od jeho zdroje k místu užití optickým vláknem. Zvláště se tento nedostatek začal pociťovat u robotizovaných pracovišť. V poslední době se proto pokoušely firmy Thyssen Laser-Technik, Rofin-Sinar a Trumpf ve spolupráci s výrobcem robotů a celých robotizovaných pracovišť firmou Reis najít nějaké reálné řešení. Vzniklo tak několik univerzálních provedení s novou koncepcí umístění laseru přímo na rameno kloubového robotu, umožňující zkrátit optickou cestu paprsku při nižším počtu průvodních zrcadel. Dopomohlo k tomu i snížení hmotnosti vlastních laserů a zároveň i zvyšování nosnosti robotů. Jako nevhodnější laser se pro tuto kombinaci jeví v současné době difuzně chlazený kilowattový TruCoax (Trumpf) s koaxiálně uspořádanými elektrodami a integrovaným zásobníkem plynu.

Nízká hmotnost kilowattového CO2 laseru Trumpf TruCoax (200 kg) dopomáhá lepší kombinaci s kloubovým robotem přímým umístěním laseru na rameno robotu.

Pevnolátkové Nd:YAG lasery

Pevnolátkové lasery patří svou nabídkou rovněž k nejužívanějším typům průmyslových laserů v rozsahu výkonů do 10 kW. Na základě jejich principu se v poslední době objevují u této skupiny laserů některé zásadní novinky, které mohou přinést v budoucnosti nečekaný zvrat v nasazování dosud standardních typů laserů. Aktivní prostředí této skupiny laserů tvoří pevné krystalické, případně amorfní látky, dopované příměsí vhodných plynů. U klasického provedení těchto laserů se aktivní prostředí z těchto materiálů formuje do tvaru válečku. Nejčastěji užívaným typem laserů z této skupiny jsou Nd:YAG lasery (vyzařování na vlně 1,064 µm), kde yttrito-hlinitý granát (YAG) je dopován ionty neodymu Nd. U těchto typů laserů se výkon v kontinuálním provozu pohybuje přibližně do 6 kW, v pulzním provozu se dá dosáhnout špičkových výkonů kolem 109 W a za užití kaskádových zesilovačů i vyšších. Jejich výhodou, na rozdíl od plynových laserů, je zde ale možnost vedení výstupního paprsku optickým vláknem, což dává obzvláště dobré možnosti pro aplikace u robotizovaných a automatizovaných pracovišť. Pevnolátkových laserů s výkonem nad 2 000 W se používá především ke svařování – kde názorným příkladem může být svařování dílů karoserií, včetně dílů z různého materiálu a o různé tloušťce (způsob Tailored Blanks). Dobrá kvalita paprsku je i základem pro postupy laserového skenování v dostatečném pracovním rozsahu. U robotizovaných pracovišť se pevnolátkových laserů užívá i pro 3D opracování, kde se v poslední době volí především kombinace rychlého skenování paprsku při pracovní operaci s mezioperační manipulací, prováděnou robotem. Pevnolátkových laserů v rozsahu výkonů 200 až 2 000 W se užívá zvláště k řezání a svařování a v poslední době stále častěji i ke spékání nebo natavování materiálů v procesech Laser Prototyping, Laser Tooling a Laser Manufacturing. Lasery nižších výkonů jsou vhodné pro práce v jemné mechanice a elektronice, popisování, mikroopracování až filigránské práce. Při popisování je třeba podle druhu materiálu a jeho schopností absorpce laserového paprsku na určité vlně vyzařování zvážit vhodnost i jiných, především CO2 a diodových laserů.

Novinkami z poslední doby jsou u pevnolátkových laserů jednak obdobná provedení k základnímu typu Nd:YAG, ale s aktivním prostředím YVO4 a YLF a laditelné lasery pro kratší vlnový rozsah s vyzařováním i v UV nebo zelené části spektra a pak koncepčně už zcela vývojově odlišné tzv. innoslab lasery, kotoučové lasery a zvláště pak vláknové lasery. Právě ty mohou postupně přinést už v úvodu zmíněný neobvyklý posun užití laserů od těch téměř už tradičních ke zcela nové formě. (Zde je třeba si připomenout, že na rozdíl od ostatních pevnolátkových laserů, kde optické vlákno slouží jen k přenosu už dříve generovaného paprsku od jeho zdroje na místo užití, u „vláknových“ laserů dochází ke generování záření až v jádru optického vlákna dopovaného prvky vzácných zemin.)

„Innoslab“ lasery představují obdobnou skupinu laserů, jakou jsou mezi plynovými lasery „slab“ lasery a pro jejich lepší vzájemné odlišení jsou označovány termínem „innoslab“. Jejich krystal má deskovou formu, obdobně jako je tomu u „slab“ laserů s deskovou formou elektrod, což dává dobrou možnost chlazení. „Innoslab“ lasery, jejichž dnešním předním výrobcem je firma Edge Wave, nedávno založená odštěpením od Fraunhofer Institutu ILT (má je ve výkonech do 200 W) vynikají vysokou jakostí paprsku, krátkými pulzy u pulzních typů a kompaktností celého provedení. Preciznost dosažených technologií dokládá jejich výrobce např. na postupu jakostního děrování otvorů v poměru délky k průměru až 300:1, a to jak při obrábění kovů, tak i plastů, skla a keramiky.

Novinkou u pevnolátkových laserů vyvíjenou v posledních letech jsou i kotoučové lasery, kde aktivní krystal je na rozdíl od obvyklého uspořádání ve válečkové formě tentokrát ve tvaru tenkého kotouče o tloušťce desetin mm. Rychlý vývoj těchto laserů přinesl od původních kilowattových typů dnes už výkon 8 kW a podle slov představitelů firmy Trumpf, kde se těchto výkonů dosahuje, nebrání nic v cestě jejich dalšímu zvyšování. Za krátkou dobu od uvedení na trh si kotoučové laseyů oblíbila už řada předních automobilek, jako je Audi nebo DaimlerChrysler, kde je používají ve spojení s roboty pro svařování skeletů karoserií a dalších dílů, a to jak při konvečním postupu svařování, tak i při technologii „Remote Welding“ se skenováním zaostřeného paprsku.

Vyšší výkon kotoučových laserů dovoluje volit pro pracovní operace větší vzdálenost hlavice laseru od obrobku. Komerčně jsou dnes dostupné u firmy Trumpf kotoučové lasery do výkonu 8 kW.

Výzkum kotoučových laserů zpočátku probíhal zvláště na stuttgartské univerzitě v kombinaci Yb:YAG, Cr:LiSAF a Cr:LiCAF a u firem Trumpf a Rofin-Sinar, které se zaměřily spíše na provedení silnějších kotoučových laserů. Letošní veletrh laserové techniky však představil, a to hned u několika výrobců, i nové typy kotoučových laserů speciálně pro mikroobrábění. Na tento sektor trhu se tak dostávají (vedle firmy Trumpf s kotoučovým laserem TruMicro 7050 o středním výkonu 500 W) zvláště nové mladé firmy, jakými jsou např. Prenovatec GmbH nebo ELS Elektronik Laser System GmbH s výrobou kotoučových laserů o výkonech přibližně do 100 W s vyzařováním v IR a UV oblasti. Nelze opomenout ani specifické místo ve vývoji laserů této třídy na bázi Nd:YAG, Nd:YVO4 nebo Yb:YAG u firmy Jenoptik. Její lasery jsou určeny především pro popisování, případně i jemné obrábění, kde výrobce doporučuje zvláště typ v provedení oscilátoru MOPA s vlnovým rozsahem od blízké IR 1064 nm až po ultrafialovou oblast 355 nm. V zelené oblasti pracuje např. i laser MonoDisk-515 Gemini od firmy ELS s emitováním dvou oddělených paprsků, z nichž každý má trvalý výkon 20 W při 516 nm.

Nečekaně rychlý vývoj probíhá v poslední době u vláknových laserů, dříve uvažovaných spíše teoreticky, které díky už dostatečnému výkonu budicích diod nejsou omezeny jen na telekomunikační nebo měřicí aplikace. Ke generování záření dochází zde v jádru optického vlákna dopovaného prvky ze skupiny lanthanoidů. Nejčastěji se užívá erbia nebo ytterbia, případně obou těchto látekspolečně, častý je i praseodym. U těchto laserů se zatím dosahuje asi nejúčinnějšího chlazení, a to po celé délce vlákna, i vynikající jakosti paprsku. Optické vlákno těchto laserů v podstatě odpovídá svou funkcí úloze krystalu u pevnolátkových laserů, kde seoptických vláken užívá jen k přenosu jiždříve generovanéhopaprsku od místa jeho zdroje na místo užití. Kompaktní provedení vláknového laseru vyžaduje nízký příkon – jen 1 % oproti požadovanému příkonu u výbojkami čerpaných pevnolátkových laserů a vynikající je i kvalita paprsku. Při 100 W je možné dosáhnout fokusace paprsku pod 5 m, což představuje intenzitu záření přes 109 W/cm2

Jeden z předních výrobců velkoplošných systémů pro řezání laserem, firma Bystronic, předvedl na veletrhu Laser 2007 prototyp s vláknovým laserem o výkonu 2 kW.

Vedoucí postavení v oblasti výkonových vláknových laserů má pravděpodobně americká firma IPG Photonics Corp., následovaná britskou SPI Southampton Proton Inc. a německou JDS Uniphase GmbH. V poslední době se objevuje pro potřebu mikroobrábění i řada vláknových laserů nižších výkonů od dalších výrobců, jakými jsou např. GSI Lumonics, Toptica, Horiba, Antares Laser, Imra aj. Z oblasti výzkumu a vývoje odvádí zde své pensum už tradičně německá Fraunhofer Gesellschaft, zvláště její ústavy Fraunhofer Institut für Angewandte Optik und Feinmechanik IOF a Fraunhofer Institut für Werkstoff- und Strahltechnik IWS, spolupracující na tomto poli s Universität Jena. Vývoj praktických aplikací vláknových laserů, a to i v oblasti ultrakrátkých pulzních vláknových laserů (délka pulzu i 50 fs) probíhá rovněž v Laser Zentrum Hannover. Všechny tyto organizace se vláknovými lasery zabývají přece jen nějakou dobu a ukázky na veletrhu Laser 2007 proto nebyly tolik překvapující. Málokdo však očekával tak rychlý vstup do vývoje a nabídky vláknových laserů i u dvou mamutích výrobců laserové techniky – firem Trumpf, která u svého typu laseru TruFiber jde do výkonu 300 W, a Rofin-Sinar s vláknovými lasery řady StarFiber o výkonech 100 a 200 W.

Zajímavým řešením v oblasti vláknových laserů přichází i firma CeramOptec s laserem o výkonu 1,3 kW vyvinutým ve spolupráci s Institutem für Physikalische Hochtechnologie v Jeně, kde se dosahuje i fs pulzů. Takových parametrů se využívá kupř. při zpracovávání nových tepelně citlivých materiálů, materiálů s vysokou tepelnou vodivostí nebo i mikroprvků z paměťových slitin, kde tepelné ovlivnění, byť krátkým pulzem, může vést ke změně struktury a tedy i ke změně paměťových vlastností materiálů. V Jeně ověřovali tento laser např. při mikroobrábění karbidu wolframu. Obdobnou roli splňují i vláknové lasery pro popisování a gravírování, kde se využívá pulzních laserů s energií v pulzu 0,5 až 2 mJ při délce pulzu 30 až 100 ns. Pro jemné řezy v elektronice nebo u dílů medicíny se volí většinou vláknové lasery o výkonu od 50 do 200 W.

Výkonové diodové lasery

Diodové polovodičové lasery s vyzařováním na vlnové délce 790–980 nm jsou pro průmyslové technologie vhodné při dostatečném výkonu (v sestavě se dosahuje až kolem 8 kW) a oproti jiným typům dosavadních technologických laserů nabízejí především menší rozměry. V obvyklém výkonovém rozpětí do 250 W se používají k řezání a svařování plastů a kovových fólií, případně k pájení. Při kW výkonech při vytvrzování, natavení, svařování s vedením tepla a pájení natvrdo.

Diodové výkonové lasery mají dobrou účinnost, nízké investiční i provozní náklady i vysokou životnost. Odlišnou vlastností diodových laserů oproti jiným typům laserů je v zásadě pravoúhlý profil zaostřeného paprsku s téměř konstantním rozložením intenzity záření. U těchto laserů je možné poměrně snadné přelaďování v širokém rozmezí vlnových délek, které se docílí změnou zastoupení jednotlivých prvků v polovodiči.

Diodový laser DL 036R doporučuje Rofin především pro vytvrzování a některé další technologie povrchových úprav. K dispozici je ve čtyřech výkonových variantách od 0,9 do 3,6 kW.

Excimerové lasery

Excimerové lasery ze skupiny molekulárních laserů vyzařují v oblasti spektra přibližně od 157 do 351 nm. Pracují s halogenidy nebo oxidy vzácných plynů a jejich buzení bylo až donedávna zásadně pulzní. Pro svou krátkou vlnovou délku v ultrafialové části spektra s dobrou fokusací paprsku a krátké pulzy poskytují tyto lasery opracování s ostrými okraji, přičemž jen minimálně tepelně zatěžují okolí dopadu paprsku. Používají se proto především pro práce v oborech elektroniky a jemné mechaniky. Letošní novinkou je např. od firmy Coherent laser Lambda SX 540 C s výkonem 540 W, vyzařující na vlně 308 nm a dávající v pulzu 700 až 900 mJ, který při mikroobrábění dovoluje použít podstatně vyšších rychlostí oproti jiným obdobným typům. A od Coherent TuiLaser je i řada prvních komerčně dostupných kompaktních excimerových laserů Xantos S s integrovanou zásobou pracovního plynu.

Výhled

Jakým směrem půjde vývoj průmyslových laserů? Na jednu stranu je snahou dosahovat vyšších technických parametrů i efektivnosti u dosavadních typů laserů a v tom smyslu to platí i u vláknových laserů, které při své účinnosti 10–15 % jsou podstatně efektivnější než klasické Nd:YAG lasery a nebývale rychle se rozšířily i pro své technické přednosti (IPG Laser GmbH, dceřiná firma americké IPG Photonics, nabízí dnes neuvěřitelných 400 různých typů těchto laserů pro plynulý i pulzní provoz)Na druhou stranu je z praktického hlediska vítána i možnost užívat univerzální lasery, které při jednom konstrukčním provedení laseru zvládnou všechny požadované, byť i různorodé operace (takový flexibilní vláknový laser, vhodný pro svařování, řezání i povrchové úpravy přestavil Fraunhofer Institut IWS ve spolupráci s firmami Alotec, Ingenieurbüro Göbel, IPG Laser a Reis Maschinenfabrik). Svou budoucnost má před sebou i svět dosud opomíjených terahertzových frekvencí (300 GHz až 10 THz), ultrakrátkých piko- a femtosekundových pulzů.

Ing. Jiří Šmíd

iia.smid@gmail.com

Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 80731
Datum: 09. 07. 2008
Rubrika: Trendy / Nekonvenční technologie
Autor:
Firmy
Související články
Výrobní laserové technologie

Výrobní laserové technologie lze dělit mnoha způsoby-, podle použitého výkonu, délky pulzu nebo interakce s materiálem. Nejjednodušší způsob rozdělení laserových technologií je do tří skupin: dělení a odebírání materiálu, spojování materiálu a úprava povrchu materiálu. Vzhledem k rozmanitosti využití laseru není toto dělení zcela jednoznačné a existuje několik dalších technologií, které se nacházejí mezi těmito kategoriemi.

Aktuální možnosti v laserovém svařování

Laserové svařování lze v dnešní době považovat za velice moderní technologii. Vysoké svařovací rychlosti, štíhlý svar a z toho plynoucí výhody jsou pozitiva, která umožnila začlenění této metody do progresivních výrobních technologií. Tento článek si klade za cíl představit aktuální možnosti laserových svařovacích technologií.

Přestaneme vyrábět a budeme tisknout?

3D tisk (AM – Additive Manufacturing) je obor, který přes svou krátkou historii překvapuje v mnoha ohledech – efektivitou, praktičností, flexibilitou... Jeho využitelnost jako technologie roste téměř exponenciálně, a přitom ale trochu utajeně.

Související články
Téma: technologie pro výrobu forem

Díly, součásti či výrobky, které spatřily světlo světa díky tomu, že byly vylisovány, odlity či vykovány ve formě, jsou doslova všude kolem nás. Forma je zařízení často velmi složité a komplexní a k její výrobě je potřeba řada špičkových technologií. Následující článek představuje některé z nich.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fotonika - klíč k technologickému rozvoji

Vynález laseru, optických vláken a polovodičových optických součástek výrazně zvýšil význam využití optiky pro moderní technologie. Byl to také impulz pro rozvoj mladého vědního oboru – fotoniky –, který se zabývá vlastnostmi a metodami využití fotonů. Místem, kde si odborníci z těchto tří na sobě závislých oborů – optika, elektronika a fotonika – sdělují svá know-how a sdílejí své úspěchy, se každoročně stává nejvýznamnější světový veletrh optických a laserových technologií Laser World of Photonics. I letos jej koncem června na mnichovském výstavišti doprovázel světový kongres World of Photonics congress.

Pokročilé metody laserového svařování

V současné době existují nové metody laserového svařování, které dále zlepšují základní metodu. V současné době existují nové metody laserového svařování, které dále zlepšují základní metodu. Podstatou nových metod je laserová hlava obsahující systém dvou vychylovacích zrcadel doplněných speciální optikou. Díky tomu lze laserovým paprskem velice rychle přebíhat v dané ploše. Svařování s touto hlavou se nazývá skenerové svařování. V provedeném experimentu byla demonstrována významná časová úspora při využití této metody oproti svařování běžnou svařovací hlavou vedenou robotem. Druhou metodou, opět využívající vychylování laserového svazku zrcadly, je svařování s rozmítaným svazkem. U této metody dochází kromě posuvové rychlosti k mikropohybu laserového svazku podél svařované trajektorie. Řízením parametrů mikropohybu můžeme měnit jak šířku závaru, tak i mikrostrukturu svaru, jak je opět předvedeno v rámci několika experimentů.

Automatizované pracoviště elektroerozivního obrábění

Společnost Mesit foundry má za sebou šedesátiletou zkušenost z výroby odlitků metodou vytavitelného voskového modelu a více jak padesátiletou historii výroby vstřikovacích forem. V současnosti je dodavatelem kvalitních vstřikovacích forem pro plasty a forem pro přesné lití kovů, které využívají zákazníci, například při dodávkách největším světovým automobilkám.

Odhrotování výbuchem

Odhrotování výbuchem se odborně nazývá termické odhrotování (TEM). Jde o vysoce výkonnou a maximálně produktivní metodu odhrotování menších, tvarově složitých, jednoduchých i velmi náročných výrobků, na které jsou kladeny ty nejvyšší požadavky z hlediska čistoty, kvality, a ekonomiky výroby. Tato nekonvenční metoda je schopna stoprocentně zajistit, že se později v zabudovaných součástkách nic neuvolní. Používá se zejména po třískovém obrábění železných i neželezných kovů nebo po středním či vysokotlakém lití menších neželezných odlitků.

Inovace? Inovace ano! Ale jak?

Na příkladu rozvoje originálního plazmochemického systému příspěvek popisuje potenciál a bariéry zbytků možností a perspektiv hospodaření v naší republice po tom, co jsme zavedli tržní ekonomiku, urychleně privatizovali, sehnali investory, drželi nízké mzdy a kurz koruny k euru atd., s cílem dohnat nejen vyspělé sousedy, ale i Německo. Není tématem tohoto článku rozebírat uvedené jednotlivosti, záměrem autora bylo v praxi pomoci ekonomice této země.

Popis světlem je trvanlivý

Brzdový kryt, boty, coca-cola nebo identifikační značky skotu – průběžné značení údajů laserem je dnes ve výrobě neodmyslitelné. Vlastnosti, které skýtá značení laserem, umožňují trvalé, spolehlivé, flexibilní a automatizovatelné značení předmětů.

Rozvoj a současná úloha aditivní výroby

Není pochyb o tom, že v nadcházejících letech aditivní výroba (AM) kovů (běžně známá jako 3D tisk kovů) změní způsob, jakým budou výrobci přistupovat k průmyslové výrobě, která byla v tradičním pojetí založena na ‚subtraktivních‘ procesech. Ve skutečnosti již OEM (Original Equipment Manufacturer) výrobci z různých oblastí, počínaje prototypovou automobilovou a leteckou výrobou až po výrobu zdravotnické techniky a energetických zařízení, AM metody na svých výrobních linkách využívají. A navíc si lze snadno představit, že výhody těchto technologií budou prakticky využitelné pro vytvoření reálných nástrojů používaných pro výrobu, pokud se stanou součástí výrobního procesu jako takového.

Efektivní aplikace laseru

Technické strojírenské veřejnosti není příliš známo, že v současné době existují technologické aplikace, které doslova drží srovnatelný krok s inovacemi v oblasti informačních technologií. Jednou takovou je aplikace laseru. Naší snahou bude vám tyto technologie představit.

Pohodlné upínání magnetem

Pokud jde o úsporu času při seřízení a upnutí obrobků bez deformace, je elektricky aktivovaná technologie permanentních magnetů považována za špičkový systém. S trochou konstrukční zručnosti mohou být během sekundy a bez deformace upnuty a z pěti stran obrobeny především velkoformátové díly. Ani v oblasti standardních modulů nezůstává vývoj bez odezvy. Moderní magnetické upínací desky umožňují optické nebo automatizované monitorování upínacího procesu.

Princip laserového čištění a jeho možnosti

Laserové čištění patří mezi mladé technologie, jež nacházejí stále nové uplatnění nejen v průmyslu. Hlavním důvodem jsou nízké provozní náklady, ekologická šetrnost k životnímu prostředí a v neposlední řadě šetrnost k čištěnému materiálu oproti konvenčním metodám.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit