Pevnolátkové Nd:YAG lasery
Pevnolátkové lasery patří svou nabídkou rovněž k nejužívanějším typům průmyslových laserů v rozsahu výkonů do 10 kW. Na základě jejich principu se v poslední době objevují u této skupiny laserů některé zásadní novinky, které mohou přinést v budoucnosti nečekaný zvrat v nasazování dosud standardních typů laserů. Aktivní prostředí této skupiny laserů tvoří pevné krystalické, případně amorfní látky, dopované příměsí vhodných plynů. U klasického provedení těchto laserů se aktivní prostředí z těchto materiálů formuje do tvaru válečku. Nejčastěji užívaným typem laserů z této skupiny jsou Nd:YAG lasery (vyzařování na vlně 1,064 µm), kde yttrito-hlinitý granát (YAG) je dopován ionty neodymu Nd. U těchto typů laserů se výkon v kontinuálním provozu pohybuje přibližně do 6 kW, v pulzním provozu se dá dosáhnout špičkových výkonů kolem 109 W a za užití kaskádových zesilovačů i vyšších. Jejich výhodou, na rozdíl od plynových laserů, je zde ale možnost vedení výstupního paprsku optickým vláknem, což dává obzvláště dobré možnosti pro aplikace u robotizovaných a automatizovaných pracovišť. Pevnolátkových laserů s výkonem nad 2 000 W se používá především ke svařování – kde názorným příkladem může být svařování dílů karoserií, včetně dílů z různého materiálu a o různé tloušťce (způsob Tailored Blanks). Dobrá kvalita paprsku je i základem pro postupy laserového skenování v dostatečném pracovním rozsahu. U robotizovaných pracovišť se pevnolátkových laserů užívá i pro 3D opracování, kde se v poslední době volí především kombinace rychlého skenování paprsku při pracovní operaci s mezioperační manipulací, prováděnou robotem. Pevnolátkových laserů v rozsahu výkonů 200 až 2 000 W se užívá zvláště k řezání a svařování a v poslední době stále častěji i ke spékání nebo natavování materiálů v procesech Laser Prototyping, Laser Tooling a Laser Manufacturing. Lasery nižších výkonů jsou vhodné pro práce v jemné mechanice a elektronice, popisování, mikroopracování až filigránské práce. Při popisování je třeba podle druhu materiálu a jeho schopností absorpce laserového paprsku na určité vlně vyzařování zvážit vhodnost i jiných, především CO2 a diodových laserů.
Novinkami z poslední doby jsou u pevnolátkových laserů jednak obdobná provedení k základnímu typu Nd:YAG, ale s aktivním prostředím YVO4 a YLF a laditelné lasery pro kratší vlnový rozsah s vyzařováním i v UV nebo zelené části spektra a pak koncepčně už zcela vývojově odlišné tzv. innoslab lasery, kotoučové lasery a zvláště pak vláknové lasery. Právě ty mohou postupně přinést už v úvodu zmíněný neobvyklý posun užití laserů od těch téměř už tradičních ke zcela nové formě. (Zde je třeba si připomenout, že na rozdíl od ostatních pevnolátkových laserů, kde optické vlákno slouží jen k přenosu už dříve generovaného paprsku od jeho zdroje na místo užití, u „vláknových“ laserů dochází ke generování záření až v jádru optického vlákna dopovaného prvky vzácných zemin.)
„Innoslab“ lasery představují obdobnou skupinu laserů, jakou jsou mezi plynovými lasery „slab“ lasery a pro jejich lepší vzájemné odlišení jsou označovány termínem „innoslab“. Jejich krystal má deskovou formu, obdobně jako je tomu u „slab“ laserů s deskovou formou elektrod, což dává dobrou možnost chlazení. „Innoslab“ lasery, jejichž dnešním předním výrobcem je firma Edge Wave, nedávno založená odštěpením od Fraunhofer Institutu ILT (má je ve výkonech do 200 W) vynikají vysokou jakostí paprsku, krátkými pulzy u pulzních typů a kompaktností celého provedení. Preciznost dosažených technologií dokládá jejich výrobce např. na postupu jakostního děrování otvorů v poměru délky k průměru až 300:1, a to jak při obrábění kovů, tak i plastů, skla a keramiky.
Novinkou u pevnolátkových laserů vyvíjenou v posledních letech jsou i kotoučové lasery, kde aktivní krystal je na rozdíl od obvyklého uspořádání ve válečkové formě tentokrát ve tvaru tenkého kotouče o tloušťce desetin mm. Rychlý vývoj těchto laserů přinesl od původních kilowattových typů dnes už výkon 8 kW a podle slov představitelů firmy Trumpf, kde se těchto výkonů dosahuje, nebrání nic v cestě jejich dalšímu zvyšování. Za krátkou dobu od uvedení na trh si kotoučové laseyů oblíbila už řada předních automobilek, jako je Audi nebo DaimlerChrysler, kde je používají ve spojení s roboty pro svařování skeletů karoserií a dalších dílů, a to jak při konvečním postupu svařování, tak i při technologii „Remote Welding“ se skenováním zaostřeného paprsku.