Témata
Reklama

Každý den nás překvapuje zprávami z vědeckotechnické sféry, která je nám sice ve své podstatě blízká, ale přesto někdy v detailech vzdálená, protože stačíme sledovat pouze svůj obor. V tomto letošním seriálu stíráme hranice úzkého zaměřeni a zlehka se dotkneme překvapivých novinek odjinud. Kdo chce vědět víc, snadno si podrobnosti najde.

Robot mezi lidmi

I když se nám někdy může zdát, že člověka zajímajícího se o techniku už nemůže překvapit žádná zpráva ze světa robotů, opak je pravdou.

Počty robotů utěšeně narůstají a ve světovém měřítku jich pracují asi dva miliony. Některé studie předpokládají, že se do roku 2019 jejich počet o půl milionu ještě zvýší. Největší intenzita se projevuje v Asii, zvláště v Číně. Jistě není bez zajímavosti, že čínské roboty se už začínají nasazovat i v evropských provozech.

Není divu, že se začíná vážně hovořit o jejich právech.

Tato snaha definovat práva a povinnosti robotů není překvapivá. Předpověděl ji už proslulý autor sci-fi literatury Isaac Asimov ve své povídce Runabout z roku 1943. Určil v ní priority základní etiky robotů i první (nemá být právní???) ochranu lidí.

Asimov stanovil pro roboty tři základní pravidla: za prvé – robot nesmí zranit žádnou lidskou bytost nebo připustit, aby utrpěla škodu. Za druhé – robot musí poslouchat příkazy člověka, pokud neodporují pravidlu číslo jedna, a konečně za třetí – robot musí chránit svou vlastní existenci, pokud nekoliduje s pravidly jedna a dvě.

Mohutný rozvoj robotiky přinutil nyní Parlament Evropské unie k současné diskuzi o tom, jak v budoucnu regulovat právní situaci umělé inteligence. Výbor pro právní záležitosti chce přísnější regulace inteligentních strojů, včetně stanovení etických principů, které by měly být dodrženy ve vývoji robotických zařízení. Je třeba vytvořit samostatnou agenturu EU pro roboty a umělou inteligenci, jakož i chartu práv duševního vlastnictví vytvořenou stroji.

Celkem 17 členů právního výboru Parlamentu EU o tom už přijalo příslušné usnesení (přičemž dva byli proti a dva se zdrželi hlasování). Podle toho by Evropská komise měla stanovit etické zásady pro vývoj umělé inteligence a robotů. Kromě práv a povinností strojů je také asi nutné stanovit, kdo je zodpovědný za škody způsobené autonomními stroji.

Zpráva právního výboru zní na první pohled jako science fiction, ale je to dnešní realita. Výzva k založení Evropské agentury pro roboty a umělou inteligenci je nástrojem k vytvoření průmyslových norem a regulačních opatření. Zároveň vidí potenciální problémové oblasti – komu patří to, co robot vytvoří? A komu patří tento jeho výtvor, když je stroj prodán jinému majiteli?

Už dnes jsou roboty hodně kreativní, samy se učí a rozvíjejí. Nabízí se otázka: Jsou-li roboty něčím víc než věcmi, čím jsou? Elektronickými lidmi?

Odpověď by mohlo nabídnout zjištění, zda stroje mohou být žalovány. Pak by takový robot byl vlastně něco jako e-osoba. Dalším nápadem je takzvaná odpovědnost založená na hrozícím riziku. Stejně tak by výrobce – obdobně jako držitel automobilu – byl odpovědný, i když není odpovědný za nehodu.

Někteří poslanci však mají v otázce odpovědnosti jasno. Návrháři, výrobci a provozovatelé robotů jsou lidé a nesou za stroje odpovědnost. Poslanci také chtějí, aby byla v každém robotu nainstalována funkce nouzového vypnutí – známá také jako „kill switch“.

Někteří zákonodárci se domnívají, že samoučící se autonomní roboty by měly mít „status elektronické osoby se zvláštními právy a povinnostmi“. Jiní poslanci však tvrdí: „Robot není člověk a nikdy člověkem nebude.“

Reklama
Reklama
Evropská unie chce uzákonit práva a povinnosti robotů

V jednom týmu

Nic není jako dřív. To se týká i průmyslových robotů. Dříve si pracovaly kompletně odděleny od lidí, nyní chtějí mezi ně. Zatímco na začátku svého úspěšného tažení průmyslovými halami v sedmdesátých letech minulého století stály tyto tunové kolosy na místě pevně připevněny k podlaze v drátěné kleci, aby nemohly přijít do styku s člověkem, dnes jsme svědky opaku. Byly osvobozeny z ochranné zóny a pracují bok po boku s lidskou posádkou. Stalo se tak díky senzorům, které sledují každý pohyb v jejich okolí a jsou schopny zabránit nebezpečnému střetu stroje s člověkem.

Mezi odborníky se v posledních měsících hodně diskutuje o tomto zařazení průmyslových robotů do pracovních týmů s lidmi. Ostatně hovořilo se o tom také na odborné konferenci věnované tomuto tématu na letošním jarním průmyslovém veletrhu v Hannoveru i na podzimním Mezinárodní strojírenském veletrhu v Brně. Základ dalšího rozvoje robotiky spočívá, zdá se, v programování.

Příkladů úspěšného nasazení těchto tzv. kolaborujících robotů zatím není mnoho. Proto je každá zmínka o takovém řešení zajímavá. Jedna zpráva nyní přišla z jedné továrny v jižním Španělsku, kde použití humanoidního robota začal testovat evropský výrobce letadel Airbus. Dvouramenná technologicky vyspělá jednotka japonského výrobce Kawada začíná pracovat společně s lidmi na jedné pracovní stanici při nýtování části letadel A380. Airbus tak chce osvobodit vysoce kvalifikované pracovníky od rutinních úkolů.

Dánský výrobce Universal Robots v Hannoveru například předváděl pomocí volně přístupné online platformy, jak snadno mohou tzv. koboty být nasazeny v průmyslové praxi a rychle přeprogramovány. V této souvislosti vstupuje do popředí nová přednost – flexibilita.

Díky této vlastnosti jsou staré roboty k nepoznání. Zatímco dřív byly nasazovány v masové výrobě, dneska se začínají uplatňovat v linkách s rychle se měnící výrobní náplní. Místo přerušení výroby stačí změnit náplň výrobního procesu mávnutím ruky.

Firma Universal Robots zachytila tento trend včas, a protože byla v tomto směru velice úspěšná, koupila ji před dvěma lety za miliony dolarů americká společnost Teradyne, jednička na americkém trhu s koboty. Od té doby se obrat a zisk Universal Robots zdvojnásobily.

Dneska se dá nasadit robot téměř všude, ale je otázka, kdy je to zapotřebí. U masové výroby s malým počtem variací se automatizace a robotizace uplatňuje především, ale u ruční výroby už jen výjimečně. Někde uprostřed mezi těmito póly leží společná pracoviště lidí a bezpečných robotů. Kardinální otázkou však je, zda mají smysl a jakou návratnost.

Airbus testuje kolaborujícího robota na jedné výrobní lince.

Gita nese nákupy

Inteligentní servisní roboty přebírají složité úkoly, které do této doby nebylo možno zautomatizovat, a to s vysokou přesností a kvalitou. Lze je naprogramovat a jsou přizpůsobiví. Tím pádem se používají v nejrůznějších projektech, což zvyšuje produktivitu. Díky stereovizi a 3D senzorům jsou si roboty schopny osahat prostor kolem sebe a tím překonat komplikované bezpečnostní bariéry. Prostřednictvím senzorů a aktorů, pomocí nichž jsou spojeni s okolním světem, se stávají kyber-fyzickými systémy (CPS), které jsou stále více zasíťovány navzájem i s internetem. Internet věcí (IoT) do budoucna zasíťuje, bez ohledu na místo, všechny přístroje a roboty automatizovaného výrobního řetězce.

Podle údajů Mezinárodní federace robotiky (IFR) čeká trh profesionální servisní robotiky dále enormní nárůst. Očekává se, že do roku 2018 bude prodáno 150 000 zařízení, což vytvoří obrat přibližně 20 miliard amerických dolarů. Jen v loňském roce se nárůst v této oblasti pohyboval na solidních 11,5 procenta. Nejdůležitějšími oblastmi využití v civilním sektoru jsou zemědělství, logistika a lékařství.

Atraktivní jsou příklady uplatnění servisních autonomních robotů při plnění úkolů všedního dne.

Pro koho je taška s nákupy těžká, ten ocení robotku Gitu, která dokáže rychle a spolehlivě následovat svého pána, dokonce i tehdy, když jede na kole. Novinka firmy Piaggio Fast Forward je vlastně nákupní taška na kolečkách čili autonomní robot pro každého.

Kola mají průměr 66 cm a celá koncepce se blíží segwayi. Robot je poměrně úzký, aby snadno prošel dveřmi prodejen, a unese 18 kg. Pohybuje se rychlostí až 35 km.h-1. Mezi jeho přednosti patří snadná programovatelnost díky navigaci a lze jej řídit z mobilního telefonu. Navíc je vybaven několika kamerami, takže se pohybuje bezpečně i v neznámém prostředí. Díky laserovým senzorům se dobře vyhne nejrůznějším překážkám.

Gita jde s nákupem.

Roztomilý golfista

Golfový robot (The Launch Directional Robot Intelligent Circuitry – LDRIC), známý jako „Eldrick“ na počest proslulého Eldricka „Tigera" Woodse, budí v amerických golfových areálech úsměvnou pozornost. Vytvořil jej známý golfový odborník Gene Parente, majitel firmy Golf Laboratories Inc. pro testování golfového vybavení a golfových míčků.

Robot dokáže odpálit míček s takovou razancí, že dosáhne rychlosti až 130 mil za hodinu, což je o 5 mil víc, než letí míčky Tigera Woodse. Na tréninky se hodí výtečně, ale jeho nasazení na turnaje mezi živé golfisty je pochopitelně středem diskuzí.

Robot je na golfovém hřišti stále výjimkou.

Karel Sedláček

sedlacek.kar@seznam.cz

Reklama
Související články
Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Související články
Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Investice firem do Průmyslu 4.0

Svaz průmyslu a dopravy ČR realizoval během letního období průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak tuzemské firmy zavádějí prvky Průmyslu 4.0 a jak jsou na digitální transformaci připraveny. Z výsledků vyplynulo, že polovina firem chce v příštích pěti letech do této oblasti investovat větší objem financí. Nejvíce podniků má zatím na zavádění prvků Průmyslu 4.0 vyčleněno do 5 % investičního rozpočtu. Jak se dalo dedukovat, aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou velké firmy.

Připravme se na budoucnost, Část 6. Jan Mašek, RedButton

Inovační guru, profesor Ján Košturiak, připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, kteří vytvářejí budoucnost pro ty, již chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit