Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Made in Česko – Věž pro Svatou zemi
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Made in Česko – Věž pro Svatou zemi

Píše se letopočet 2017 a pro další rok se chytají dvě významná výročí – 100 let od založení Československa a 70 let od založení státu Izrael. Jak lépe přispět k oslavám obou těchto událostí, tvořících historii, než vybudováním výjimečné české stavby, která by ozdobila historické hlavní město Svaté země – Jeruzalém?

Tato myšlenka se zrodila v hlavě Lukáše Přibyla, který v té době byl ředitelem Českého centra v Tel Avivu. Nešlo však jen o jednostrannou akci. Pro myšlenku se nadchli též zástupci státu Izrael a České republiky. Za Izrael se na celé akci podílelo a spolufinancovalo ji JDA – Jerusalem Development Authority a město Jeruzalém. Za českou stranu to pak bylo Ministerstvo kultury ČR a Ministerstvo zahraničí ČR. Dohodli se, že půjde o oficiální státní dar ČR Izraeli a Izraele ČR. Nesmírně důležitou roli však sehráli i soukromí dárci. Ti věnovali na stavbu cca polovinu potřebných prostředků. Ať už šlo o velké dary, nebo o sbírku drobných darů, podíleli se jak o firmy, tak soukromníci z ČR, z Izraele, ale i z dalších zemí, třeba ze Spojených států. Akci také velmi pomohly Česko-izraelská smíšená obchodní komora a Izraelsko-česká obchodní komora.

Projekt měl ve svých počátcích neuvěřitelné štěstí – našel se pozemek – zahrada známého Hansen House přímo v centru Jeruzaléma, kilometr a půl od Zdi nářků. Zde bylo rozhodnuto stavbu realizovat.


Věž stojí v zahradě známého Hansen House přímo v centru Jeruzaléma.

Proměnit poušť v zahradu

Lukáš Přibyl neprodleně oslovil architektonický ateliér Huť architektury – pány Martina Rajniše a Tomáše Kosnara. Ti k realizaci přizvali svého kamaráda a kolegu konstruktéra Zbyňka Šrůtka z kanceláře Timberdesign, který je známý svými jedinečnými stavbami, většinou ve formě neuvěřitelných dřevných konstrukcí. Mezi ně mimochodem patří například i neuvěřitelná dřevěná vzducholoď, umístěná na budově DOX v Praze 7.

Bylo rozhodnuto, že objektem, který bude v Jeruzalému reprezentovat českou architekturu, bude dřevěná rozhledna. Celá věc měla však „maličký háček“ – aby se realizace stihla v termínu, musela být stavba vyprojektována a vyrobena (!!!) během pouhých dvou měsíců.




Všechny díly, ať už dřevěné, nebo kovové, byly vytvořeny se strojařskou přesností, aby bylo možné je na místě bez větších úprav a dalších prací prostě jen sesadit a sešroubovat.

„Hned jsme se s kolegy z Hutě ponořili do práce a dostali nápad – věž se bude podobat kaktusu,“ říká Martin Rainiš. „Proč? Když kaktus rozkvete věncem květů, je to ve své houževnatosti a ježatosti dojemně krásná rostlina a mně to připadalo symbolické – tahle kombinace něhy a odhodlanosti je podobná charakteru lidí, které jsem v Izraeli potkal. A navíc: Jak se říká Izraelcům, kteří se narodili v nehostinné krajině a dokážou poušť měnit na rozkvetlou zahradu? Sabra. Kaktus! Takže stavíme sabru, abychom oslavili lidi, kteří měli sílu, odvahu, tvrdost, ale zároveň i lásku a něhu ke své zemi.“

Věž i vzhledově odpovídá kaktusu. Na vrcholu má plošinku, kde se, jako květy kaktusu, oddělují jednotlivé plátky pláště a dovolují návštěvníkům kochat se okolím.

Dokonale přesné

Velmi jsme si dali záležet, abychom parametry rozhledny přizpůsobili pohádkovému prostředí Hansen House a jeho zahradě – aby ‚nepřekřikovala‘ a byla příjemným a uznalým společníkem stovky let starým olivám v zahradě i domům v bezprostředním okolí areálu,“ vzpomíná Martin Rajniš.


Díky neuvěřitelnému nasazení českého týmu i jejich izraelských spolupracovníků se nakonec vše stihlo včas.

Huť architektury na projektu spolupracovala s firmou Timberdesign a IQ Konstrukt, kde na CNC strojích byly připraveny všechny dřevěné součásti stavby. Vzhledem k nedostatku času byla většina dokumentace – pro architekty poměrně netypicky – vytvořena pouze v digitální podobě. Všechny díly, ať už dřevěné, nebo kovové, byly vytvořeny se strojařskou přesností, aby bylo možné je na místě bez větších úprav a dalších prací prostě jen sesadit a sešroubovat. Mimochodem – podle slov architektů i Izraele a Spojených států, které se zúčastnili slavnostního otevření rozhledny, z nich nikdo tak přesnou dřevostavbu ještě neviděl.


Na CNC strojích byly připraveny všechny dřevěné součásti stavby.

Úřední šiml

„Na konci května jsme vyrobené díly naskládali do kontejnerů, dopravili na loď kotvící v Hamburku a v červenci se vylodily v telavivském přístavu,“ líčí průběh neuvěřitelné realizace Tomáš Kosnar. „Bylo to však dost napínavé. V Čechách šlo vše hladce, ale zato v Hamburku jeden z kontejnerů nenaložili kvůli bouři a druhý zase doplul do jiného přístavu. V lodní dopravě to sice není nic mimořádného, ale nás tlačil čas... Další problém, který představoval opět zdržení, způsobili celníci, kteří dost těžko chápali rozebrané umělecké dílo, jehož části pocházejí z ČR, ale vznikne v Izraeli, a vlastně může být stavbou. Podle jaké sazby to proclíte? Právní oříšek. Trvalo hodně dlouho, než se to povedlo vyjasnit a oba kontejnery s věží byly uvolněny.“


Trvalo hodně dlouho, než se vše povedlo vyjasnit a oba kontejnery s věží byly uvolněny.

Mezitím však uplynula řada týdnů, takže aby se stihlo dokončení do 17. listopadu, měli tvůrci věže na její smontování nakonec pouhých 19 dní. Ale nejen to – celkově šlo o skutečný rekord – za dva a půl měsíce byla tato 16 metrů vysoká věž vymyšlena, byly vyrobeny veškeré komponenty a za 19 dní stála v zahradě Hansen House, jako by tam byla odjakživa. Přitom běžný čas na realizaci jedné rozhledny (kterých má Huť architektury na svém kontě už slušnou řádku) je tři až čtyři roky.

Z kaktusu královnou

Nicméně, díky neuvěřitelnému nasazení českého týmu i jejich izraelských spolupracovníků se nakonec vše stihlo včas a věž mohla být v den výročí založení Československa skutečně otevřena návštěvníkům z Izraele i celého světa.

Avšak, přestože vypadá jako kaktus a od začátku se uvažovalo o tom, že ponese jméno houževnaté pouštní rostliny, nakonec tomu tak není - zvítězila tradice. Huť architektury totiž všechny své věže pojmenovává dívčími jmény. Například Sněžku korunuje rozhledna Anežka, v Kyjích lze shlížet na krajinu z Doubravky. Pouze v Příchovicích stojí maják Járy Cimrmana, ale to je koneckonců maják, nikoli pravá rozhledna. A protože právě došlo v abecedě na E a tahle věž našla své místo ve Svaté zemi, ideálním jménem je pro ni bezesporu právě Ester.

„Nejbáječnější na celé věci je pocit, že naše Ester bude novou českou stopou na území jedné z kolébek světové civilizace,“ uzavírá architekt Rajniš. „Tahle rozsahem nevelká stavba se tak stane nositelem hlubokého symbolického poslání.“

 

Hana Janišová

hutarchitektury@gmail.com 

Další články

Stavebnictví & Strojírenství
Materiály konstrukční nekovové
Nekonvenční technologie

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: