Témata
Reklama

Man on a mission

Před třemi lety převzal pan Masahiko Mori vedení rodinného podniku, aby přivedl světoznámého výrobce obráběcích strojů do profitu. Jeho strategie spočívá ve snížení materiálových nákladů zlepšením konstrukce strojů a služeb zákazníkům, ne v žádném zásadním propouštění. Firemní plány v Německu předpokládají zdvojnásobení obratu na 100 milionů EUR v průběhu tří let

MM: Mori Seiki nevykázala ve třech z posledních pěti let žádný zisk, v roce 2001 činila ztráta dokonce 23,8 % obratu. Jaká nápravná opatření jste přijal?

Mori: S rozvojem v automobilovém sektoru stouply náklady na obráběcí stroje. Prvky dříve dodávané jako zvláštní příslušenství jsou dnes v základním vybavení stroje. Oproti tomu se domnívám, že výrobní náklady na obráběcí stroje musí v následujících pěti letech poklesnout o 10 %. Na první pohled se to zdá jako neřešitelný rozpor. Aby výrobci dosáhli této cenové úrovně, mnozí z nich snižují stavy zaměstnanců nebo se snaží uniknout zátěži odpisů outsourcingem. Nechceme se vydat tímto směrem. Namísto toho pracujeme na snížení materiálových nákladů. Před třemi lety se naše náklady na suroviny podílely na obratu 60 %. V minulém roce jsme tento podíl snížili na 52 % a v prvním pololetí letošního roku jsme dosáhli hodnoty 49,8 %. Budeme je snižovat v každém pololetí o 0,5 %. Cílová úroveň je 45 %. Abychom ještě více redukovali variabilní náklady, usilujeme o sjednocení koncepce konstrukce strojů, a to hlavně u komponent, jako jsou vřetena a kuličkové šrouby. V souvislosti s tím sehrává oblast počítači podporovaného konstruování klíčovou roli, a proto jsme razantně investovali do softwarových center v Sacramentu v USA a v Japonsku. V první polovině obchodního roku 2003 (duben - září) jsme dosáhli obratu 39 mld. YEN (325 mil. EUR). Počítáme s tím, že během tří až čtyř let dosáhne náš cílový obrat 75 mld. YEN (625 mil. EUR) a zisk před zdaněním 900 mil. YEN (7,5 mil. EUR).
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Podle vašich údajů je v Japonsku více než 34 % používaných strojů starších 15 let a k jejich obměně dojde v horizontu dvou až tří let. Jaké riziko vidíte ve faktu, že dva či tři stroje nahradí jeden nový?

Mori: Spotřeba všeho roste s růstem populace. Do roku 2020 se počet obyvatel na naší planetě zvýší na 7,5 miliardy a úměrně s tím se zvýší poptávka po zboží a de facto i po strojích, na nichž se tyto produkty vyrábějí. Avšak všechno má své meze a já si myslím, že v konečném důsledku bude celosvětový trh obráběcích strojů představovat částku 25 až 35 mld. dolarů. V Japonsku jsme před deseti lety měli 35 000 lidí obsluhujících obráběcí stroje, nyní se tento počet snížil na 24 000. Předpokládám, že v horizontu 5 let bude tento počet zredukován na 20 000. Jestliže se nám v Mori Seiki podaří nadále udržet současnou úroveň 2400 zaměstnanců, budeme to považovat za vítězství na trhu. Vždyť přece na to, abyste získali větší počet medailí na olympijských hrách, musíte mít také více atletů.

MM: V roce 2000 představoval export 72 % vašeho obratu, zatímco v roce 2002 měl tento ukazatel hodnotu 57 %. Jaký je váš střednědobý cíl v tomto směru?

Mori: Abychom byli skutečně globální firmou, měl by náš obrat v Japonsku představovat přibližně 20 % s ohledem na fakt, že japonský podíl na celosvětové spotřebě je asi 15 - 20 %. Jako realisté usilujeme o export 60 - 65 % z obratu.

MM: To je stále ještě zásadní rozdíl oproti dnešní situaci. Jaká je vaše strategie pro nejvýznamnější zahraniční trhy?

Mori: V Číně disponujeme silnou prodejní sítí a doposud jsme zřídili čtyři technická centra. V příštích pěti letech budeme každopádně ještě všechny stroje vyrábět v Japonsku. Dokud nedosáhne objem prodeje "magické" úrovně 1 mld. EUR, potřebujeme soustředit naše výrobní úsilí na jednom místě - a tím je Japonsko.

MM: Do ledna 2004 plánujete vybudovat v Německu vlastní prodejní síť. Jaká je příčina takové investice?

Mori: V současné době máme zhruba 50 spolupracovníků v Německu při ročním obratu asi 50 mil. EUR. Tento obrat plánujeme během tří let zdvojnásobit. Pro srovnání - ve Spojených státech ve zhruba srovnatelné velikosti trhu máme 180 lidí, kteří prodávají na 80 strojů měsíčně s ročním obratem 160 mil. USD. Japonský trh je co do velikosti taktéž srovnatelný a zde prodáváme 150 až 200 strojů měsíčně při nasazení 300 lidí. Předpokládám, že abychom v Německu dosáhli 5% tržního podílu, musíme nasadit 100 - 150 lidí.

MM: Domníváte se, že těmito opatřeními zvýšíte svůj tržní podíl na úkor německých výrobců a importérů?

Mori: V Německu nesoupeříme v první řadě s německými výrobci a ani zahraničními importéry, vyjma japonských firem. A právě na jejich tržní podíly zamýšlíme zaútočit.

MM: V posledním roce dochází také k růstu prodeje v České republice, Polsku, Maďarsku a Slovinsku. Jaká je vaše strategie pro tato teritoria?

Mori: Daří se nám prodávat v každé zemi měsíčně dva až tři stroje, což představuje měsíční obrat 1 až 1,5 mil. EUR. Na tomto výsledku se podílí jednak prodeje japonským výrobcům automobilů a jejich dodavatelům, kteří zavedli svoji výrobu v uvedených zemích, a dále také naše nová prodejní struktura, kterou jsme v těchto zemích velmi zlepšili. V České republice, Polsku a zejména v Maďarsku jsme začali s dodávkami japonským automobilkám. A jejich dodavatelé dospěli k poznání, že pro výrobu s tak přísnými požadavky, jaké má kupříkladu Toyota, jsou japonské stroje velmi dobře vybaveny.

MM: Jak se můžete bránit "komodizaci" obráběcích strojů, která vede v konečném důsledku k prostému cenovému boji?

Mori: Nemyslím, že by k propadu cen došlo vlivem tradičních výrobců ze zemí s levnou pracovní silou, jako jsou Tchaj-wan, Korea a Čína. Korejští a tchajwanští výrobci obráběcích strojů se po dvacet let pokoušeli o dostižení německých a japonských výrobců a ve dvou klíčových ohledech se jim to nepodařilo. Nezavedli u strojů žádné inovace. A s jedinou výjimkou Jižní Afriky, kde byl trh deformován sankcemi, se nikde nedostali do vedoucí role na lokálním trhu.

MM: Ale výrobci obráběcích strojů z Evropy a USA jsou pod vašimi cenami o 30 až 50 %. Jak na to můžete a máte reagovat?

Mori: Domnívám se, že u strojů s vysokou přesností jsme se již ocitli na spodní hranici cenových možností. Co se týče výroby obráběcích strojů, známe náklady na slévárenskou výrobu, náklady na numerické řídicí systémy, surovinové náklady a veškeré náklady na pracovní sílu v dotčených zemích. Výrobci, kteří prodávají levněji než Mori Seiki nebo Mazak, nepřežijí. Pro jednoduché aplikace mohou podobné levné stroje postačovat, ale jako dodavatel automobilového průmyslu musíte vytížit 90 % kapacity svých strojů, aby bylo dosaženo stavu výroby s pokrytím nákladů. V minulém roce činila celosvětová spotřeba v oboru obráběcích strojů 27,5 mld. USD, z čehož 91 % představovaly stroje s NC řízením. Průměrná cena jednoho NC stroje se pohybuje okolo 150 000 EUR. Skutečnost je tedy dnes taková, že zákazník je připraven zaplatit za vysokou produktivitu. Přesnost a produktivita našich strojů v tomto cenovém segmentu se zásadním způsobem liší od našich konkurentů, jejichž tržní strategie je založena především na velmi nízkých cenách. Dnešní stroje musí i po pětiletém provozu vykazovat stejnou přesnost, čehož levné stroje nemohou dosáhnout. I když existuje tak velký tlak na ceny, nevěřím, že obráběcí stroje jako komodita se někdy stanou čistě spotřebním předmětem.

Interview vedl Ken Fouhy, šéfredaktor MM Maschinenmarkt

Masahiko Mori se narodil v roce 1961 v japonské Naře a získal vzdělání na soukromé škole vedené chrámem Todjai v jeho rodném městě. Říká, že 90 % absolventů školy se poté věnovalo studiu medicíny. "Nebyl jsem dost chytrý, abych se stal lékařem, proto jsem se rozhodl pro studium strojírenství na kjótské univerzitě." Poté pracoval 8 let pro japonskou obchodní společnost, která se zaměřila na textilní stroje a náhradní díly pro ně. Poté co jeho otce postihla v roce 2000 mrtvice, převzal řízení firmy.
Mori Seiki zaměstnává celosvětově 2400 zaměstnanců a dosahuje ročního obratu 530 mil. EUR, v roce 2002 hospodařila se ztrátou 45 mil. EUR. V říjnu 2002 převzala Mori Seiki za zhruba 2,1 mil. EUR firmu Hitachi Seiki. Mori provozuje výrobní závody ve městech Iga a Nara ve středním Japonsku a nový závod v Chibě v blízkosti tokijského letiště Narita.
Mori je ženatý a má dva mladé syny. Říká, že jeho koníčkem je navštěvovat zákazníky. Ve volném čase pracuje na své disertaci v oboru strojírenství. Tématem jeho práce je model nákladové kalkulace zahraničních výrobců obráběcích strojů.
Doktorský titul tokijské univerzity mu bude udělen v tomto roce. Jeho disertační práci poté bude možno najít na webových stránkách tokijské univerzity - ovšem pouze v japonštině, jak dodává.

V Japonsku opět vychází slunce

Japonští strojaři bojují již 5 let s domácí recesí a pro export nevýhodným fatálně silným jenem. Pro renomované výrobce obráběcích strojů, jako jsou Amada, Makino, Mazak, Mitsubishi, Okuma, OKK, Toyoda nebo Tsugami, bylo uplynulých 5 let ještě těžších než pro jejich konkurenty v Evropě. Neboť v Japonsku postiženém bankovní krizí je financování středních podniků dokonce ještě těžší než např. v Německu. Také některé známé firmy se dostaly do potíží. Obětí krize se stala firma Hitachi Seiki. Během října loňského roku byl tento podnik prodán Mori Seiki za 2,6 mld. YEN (2,1 mil. EUR). Na rozdíl od mnoha strojařů v Evropě a v USA nesází pan Masahiko Mori na přemístění výrobních stanovišť, snížení počtu zaměstnanců nebo outsoursingu produkce. Namísto toho zůstane výroba v dohledné době v Japonsku. A u všech nových strojů se bude - z evropského pohledu - neuvěřitelně vysoké množství dílů vyrábět interně. Dokonce kuličkové šrouby, motory a kryty pro nová obráběcí centra řady NV-4000 vyrábí Mori Seiki v závodě Iga. Zároveň podnik změnil výrobu z pásové výroby na pružné výrobní buňky. Také podíl materiálových nákladů se má výrazně snížit - ze současných 60 na 45 % obratu.
I přesto je tato strategie riskantní a vyžaduje velké množství vlastního kapitálu. Koneckonců bude na mezinárodním trhu pokračovat pokles cen. V současnosti ale přichází firmě na pomoc ozdravení v mnoha oblastech domácího trhu. Množství objednávek obráběcích strojů se v Japonsku zvýšilo během prvních 7 měsíců tohoto roku v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 27 %. Mimo to je 34 % strojů instalovaných v Japonsku více než 15 let starých. Oba tyto fakty snad firmě Mori Seiki umožní v příštích 2 letech dosáhnout vytyčené cílové rendity.
-kf-
Reklama
Vydání #12
Kód článku: 31202
Datum: 10. 12. 2003
Rubrika: Trendy / Obrábění
Autor:
Firmy
Související články
Pohodlné upínání magnetem

Pokud jde o úsporu času při seřízení a upnutí obrobků bez deformace, je elektricky aktivovaná technologie permanentních magnetů považována za špičkový systém. S trochou konstrukční zručnosti mohou být během sekundy a bez deformace upnuty a z pěti stran obrobeny především velkoformátové díly. Ani v oblasti standardních modulů nezůstává vývoj bez odezvy. Moderní magnetické upínací desky umožňují optické nebo automatizované monitorování upínacího procesu.

Strojírenské podniky v době pandemie

Pandemie koronaviru uzavřela hranice naší republiky a zahraniční pracovníci se nedostanou do zaměstnání. Řada domácích zaměstnanců musela nastoupit do karantény. Mnoho českých strojírenských podniků se tak dostalo do nemalých problémů. Firma Grumant hledala recept, jak se takovým problémům vyhnout nebo alespoň minimalizovat jejich následky.

Kloubový robot uvnitř stroje

V oboru obráběcích strojů není potřeba japonskou společnost Okuma podrobně představovat. Je známá svým širokým sortimentem soustružnických, frézovacích a brousicích číslicově řízených obráběcích strojů. Nyní na trh přináší vlastní automatizační řešení v podobě robota Armroid.

Související články
Přesnost zvyšující produktivitu

Zakoupení obráběcího centra Pama umožnilo společnosti Tajmac-ZPS zvýšit nejen její celkovou produktivitu, ale také geometrickou přesnost při výrobě důležitých komponent pro její vícevřetenové automaty.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Prediktivní diagnostika přesnosti CNC strojů

Jak přesný je náš stroj? Můžeme jeho parametry nějak zlepšit? Je stále ještě ve stavu, který předpokládáme? Často je obráběcí stroj pro uživatele černou skříňkou, která v optimálním případě produkuje shodné výrobky. Nemusí to tak zůstat a stav strojů lze i cíleně zlepšovat.

Pro větší efektivitu ve výrobě

Spolupráce mezi výrobcem obráběcích strojů Hurco a dodavateli automatizovaných nakládacích systémů má za následek vyšší produktivitu a větší výnosy. Automatizované nakládání umožňuje rozšíření kapacity v kusové a malosériové výrobě bez potřeby dalšího personálu pro obsluhu strojů. Nakládací roboty je možno také využít v bezobslužných směnách nebo o víkendech.

Vlajková loď pětiosého obrábění

Český výrobce obráběcích strojů Kovosvit MAS v letošním roce slaví úspěch se svojí high-tech produkcí, zejména s pětiosými vertikálními obráběcími centry řady MCU. Tyto stroje se daří firmě umísťovat na náročné trhy Evropské unie i jinde ve světě, cenné reference sbírají především v leteckém průmyslu.

Novinka z varnsdorfské líhně

Přední evropský výrobce obráběcích strojů, TOS Varnsdorf, letos představil nečekanou novinku, která významně rozšiřuje nabídku výkonných obráběcích strojů z varnsdorfské líhně.

Československá stopa u nového rekordu

Nový rekord počtu návštěvníků jsme zaznamenali na letošním technologickém setkání WFL Millturn Technologies.

Optimalizace soustružení korozivzdorných ocelí

Použití korozivzdorných ocelí pro inženýrské aplikace vždy do určité míry vedlo k technickému paradoxu. Zatímco konstruktéři jsou nadmíru spokojeni s tím, jaké pevnostní vlastnosti a korozní odolnost tyto běžně používané materiály nabízejí, výrobní inženýři už jsou asi méně okouzleni jejich typickým deformačním zpevňováním a všeobecně špatnou obrobitelností. Avšak průmyslovými odvětvími, jako jsou výroba čerpadel a ventilů, výroba zařízení pro ropný a plynárenský průmysl, automobilový a letecký průmysl, jsou součásti z korozivzdorných ocelí výslovně požadovány i nadále.

Plnění požadavků na čistotu ve výrobě

Firma Rosler vyvinula pro výrobce systémů škrticích a výfukových klapek kompletní systém automatizovaného obrábění. Tento systém pokrývá operace od převzetí obrobku po třískovém obrábění přes proces surf finishingu a jemného čištění, nanesení kódu datové matice až po zabalení dílů do KLT obalů a jejich přesun do stohovacích kontejnerů.

Vyvrtávání hlubokých otvorů

V současné době jsou kladeny stále vyšší nároky na nástroje pro obrábění. Čím dál více se obrábí těžkoobrobitelné a různé nestandardní materiály. K tomu jsou obrobky po konstrukční stránce čím dál složitějšími.

Efektivní likvidace obráběcích kapalin

Obráběcí emulze jsou klíčovým prvkem celé řady obráběcích procesů. Emulze zajišťují chlazení, odvod vznikajících třísek, dočasně pasivují obrobky v průběhu operací a mají spoustu dalších funkcí. Na konci životnosti emulze je nutné zajistit jejich likvidaci. Vyčerpané emulze jsou klasifikovány jako nebezpečný kapalný odpad, takže je nelze jednoduše vylít do kanalizace. Článek pojednává o možnostech likvidace obráběcích kapalin.

CNC řízení pro rychlostní a multifunkční obrábění

Výsledek obráběcího procesu v parametrech přesnost/rychlost/povrch je dán mnoha faktory na straně stroje, nástrojů, způsobu programování a upínání, přičemž může existovat i více cest k jednomu stanovenému cíli. V tomto článku bychom se chtěli zaměřit na CNC řídicí systém, který je dnes bezpochyby podstatnou a nenahraditelnou složkou tohoto procesu. Řídicím systémem přitom většinou rozumíme jak vlastní řídicí počítač, tak i pohony os a vřeten a systémy odměřování polohy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit