Nezastupitelnou roli v současném a hlavně budoucím uspořádání ve firemní hierarchii hraje člověk, zastávající post zvaný CGO aneb Chief Globalization Officer (ředitel či náměstek pro globalizaci). Proč asi? Snažit se odpovědět poukazem na probíhající proces globalizace, kdy dvě třetiny veškerého průmyslu buď již fungují na globální bázi (počítače, letecký průmysl) nebo se k ní přibližují (výroba autodílů), by bylo příslovečným nošením dříví do lesa. Ale jinak to asi vskutku nejde, samozřejmě s tím dovětkem, že shora uvedená funkce CGO má vlastně jedinou povinnost. Dbát o to, aby firma, pod jejíž vlajkou slouží, poskytovala globální služby pro lokální potřeby. Hnací silou úspěšného globálního působení společnosti (a netýká se to jen těch obřích, ale i středních a případně menších) je trvalá inovace jejích produktů nebo služeb. To znamená, aby právě muž nebo žena s pověřením funkce CGO trvale usilovali ve svých firmách o odvážné experimentování s cílem dosáhnout správné "směsi" složené z lokální iniciativy, vysoké rychlosti toku informací a firemní kultury.
Ale současně je třeba mít se na pozoru, protože nikoliv každá "globalizace" je tím správným a užitečným procesem. Uveďme si jako příklad divizi lékařských přístrojů a zařízení u americké společnosti General Electric (GE). Když byl v zájmu "globalizace" vydán z centra pokyn k lokálním filiálkám v různých zemích, aby každý tamní šéf převzal na svá bedra doslova celosvětovou odpovědnost za všechno - od projektu přes marketing až po vlastní prodej, došlo to nakonec tak daleko, že místní ředitelé, posedlí bojem s místní konkurencí, bezhlavě projektovali a vyráběli zboží, které se podobalo tomu, co připravil kolega v jiné zemi. Například ředitel GE pro Japonsko se oháněl tezí: "Chci tento produkt vyrábět, protože zde vedu konkurenční boj s Toshibou." Přitom mu jaksi nevadilo, že se ve svých důsledcích dopouštěl naprosto nehospodárného plýtvání nákladů na dublované akce. Ale na druhé straně má stejná společnost (GE) úplně opačné zkušenosti s globalizačním úsilím. Lidé odpovědní za práci spojenou s výkonem funkce CGO sjezdili v posledních několika letech svět a z potřeb nemocnic v jednotlivých zemích prakticky všichni shodně dospěli k závěru, že se firmě GE naskýtá možnost vyvinout ojedinělý produkt globálního dosahu. Řeč je o nové generaci počítačem řízeného tomografického snímacího zařízení. Jen v roce 2000 jich bylo prodáno přes 500 kusů, v asijských zemích dvakrát víc, než se původně předpokládalo. Není třeba zdůrazňovat, že nejen zisk, ale i úspory z nákladů na přípravu jediného a z centra řízeného projektu pro globální užití mají v tomto případě velmi vysokou komerční hodnotu.
S tím souvisí i další příklad o tom, jak z iniciativy CGO lze zajímavou informaci vytěženou v lokálním regionu využít v globálním měřítku. Ve filiálním závodě evropské společnosti Microelectronics v Malajsii experimentální cestou přišli na to, jak radikálně zkrátit čas výroby některých druhů čipů z 5 dnů na 5 hodin. Jelikož zde nebyly úplně nejvhodnější technické podmínky k přímé výrobě, byl tento skvělý nápad plně využit v další firemní filiálce, v Maroku. "Takové vzájemné opylování bylo ještě před nějakými deseti lety naprosto nemyslitelné, protože výrobní know-how muselo vycházet jen z centrály," říká Pasquale Pistorio, generální ředitel Microelectronics, a dodává: "Bylo to zcela přirozené, že se to zrodilo v Malajsii - v evropských vývojových laboratořích by to trvalo déle."