Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Manažerské zásady řádného hospodáře, Díl 3.
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Manažerské zásady řádného hospodáře, Díl 3.

Každé lidské konání s sebou přináší možná rizika, a to jak v osobní, tak i profesní rovině. Ti, jež jsou osvíceni, však dokážou volit takové kroky svého počínání, že je do případných problémů nepřivedou. Náš seriál, který pro vás připravuje renomovaný krizový manažer Petr Karásek, si klade za cíl formou edukace a osvěty předat zkušenosti jak začínajícím, tak i renomovaným podnikatelům, aby svůj byznys přivedli po rozbouřeném moři podnikání bezpečně do přístavu bez zásadních šrámů a újmy.

Díl 3. Co se stane, když v podniku vypukne akutní krize?

Akutní krizi podniku lze přirovnat k rozsáhlé havárii. V prvních okamžicích po ní se v jejím okolí většinou rozhostí neobvyklé ticho. Podobně i ve firmách je v této situaci jakýsi neobvyklý klid. Lidé se schovávají do svých dílen a kanceláří, naoko se věnují své běžné práci a neustále vyčkávají, co se bude dít. Zmatené vedení, pokud není na takovouto situaci dostatečně připraveno, zjišťuje, že dalším hektickým popohánění zaměstnanců a rozdáváním zmatečných a nekoordinovaných příkazů situaci už nikterak nevyřeší. Všichni jsou tak nějak zkoprnělí.

Takováto situace nastává v okamžicích, kdy dlouhodobě neřešená krize podniku přejde do fáze krize cash-flow, podnik nemá na úhradu svých závazků, a není nikdo, kdo by mu v této situaci ještě půjčil. Zaměstnanci nedostávají výplatu, každým okamžikem se očekává přerušení dodávek energií, dodavatelé už nechtějí dodávat na dluh bez vidiny zaplacení a v insolvenčním rejstříku se objevují první podané návrhy na insolvenci. Neustále zvoní telefony od věřitelů, kteří se domáhají úhrady svých pohledávek nebo hrozí sankcemi a jinými nepříjemnostmi. Nezřídka se před podnikovou bránu začínají sjíždět televizní štáby či novináři. Parník se potápí a oni chtějí tuto tragédii sledovat v přímém přenosu.

Výše popsaná situace je samozřejmě extrémním stavem, nicméně sám jsem měl možnost ji několikrát osobně prožít a věru to není nic příjemného. Ani pro tým lidí, který přichází pomoci zvenčí a na vzniklých problémech nemá žádný podíl viny.


S kolegy jsme zažili případ, kdy jsme byli pozváni za účelem jakési oponentní analýzy situace podniku v problémech, a když jsme do podniku vyrábějícího obráběcí stroje přijeli, majitel odletěl neznámo kam (a nebral telefony), představenstvo se rozprchlo a naprostá většina top managementu rezignovala. Zaměstnanci několik týdnů bez výplaty, dodavatel elektřiny oznámil odpojení silového přívodu do výroby během 24 hodin a všichni čekali, co bude. Jen fontána před vchodem do budovy ředitelství tryskala, jako by se nic nedělo.

V jiném případě výrobce a dodavatele automobilových komponentů kategorie Tier1, který jeho zahraniční vlastník „dokormidloval“ do úpadku, byl podnik vystaven významným hrozbám jak od odběratelů – tedy pokud by přerušil z jakéhokoliv důvodu dodávky „just in time“ – tak i od dodavatelů surovin i služeb – pokud okamžitě neuhradí, nebo alespoň nezačne významně hradit splatné dluhy. Jedna spediční firma, která nedostala zaplaceno, dokonce svými vozy zablokovala výjezd ze závodu, aby nebylo možné expedovat ani to, co ještě bylo ve skladech. Tím si chtěla vymoci přednostní právo na úhradu svých pohledávek. Řidič i s klíčky od zamčeného kamionu odjel a majitel spediční firmy po telefonu vzkázal, že vozidlo má poruchu převodovky a jakákoliv manipulace s ním není možná, než dorazí údajně objednaný náhradní díl kdesi z tramtárie.

Tato situace podniku se nedá utajit, byť se o to řada majitelů v podobných chvílích naivně snaží. Věřitelé se snaží zachránit své pohledávky, protože už zpravidla ztratili poslední špetky víry, že dostanou zaplaceno. Banky mají pro tyto situace připravené speciální nástroje – týmy – jsou tedy v jakési relativní výhodě, oproti ostatním věřitelům z řad dodavatelů. Zejména ti menší – kooperanti a dodavatelé různých služeb – jsou situací značně zaskočeni a myslí si, že když řádně a poctivě dodávali, musí přece dostat zaplaceno, nebo alespoň vráceno dodané zboží zpět.

Odběratelé a „průmysloví“ zákazníci posílají do podniku jeden audit za druhým a začínají se starat o co nejrychlejší přesměrování odběrů k jiným dodavatelům, a to včetně překotného odvozu již vyrobeného zboží či speciálního nářadí.

Mezi zaměstnanci je panika, přičemž zpravidla velká většina z těch nejlepších už v daný okamžik v podniku není. To jsou ti, kteří cítili neřešitelné problémy podniku už dopředu, a přesto, že na ně majitele či vedení třeba opakovaně upozorňovali, nebyli dostatečně vyslyšeni. Zbývající zaměstnanci krachujícího podniku cítí, že jejich okolí, zejména na malém městě nebo na vesnici, se na ně začne dívat jinak – s lítostí, či někdy i s pohrdáním.

 
Své zkušenosti krizového manažera Petr Karásek velice čtivým způsobem sepsal v knize Léčení firem v krizi (2017). Knihu je možné si objednat přímo u autora na adrese petr.karasek@ascalae.cz.

 

V podniku chybí informace, co bude dál. Informační vakuum zaplňují fámy a polopravdy, majitelé a management se uchylují do kanceláří či mimo podnik (většinou s výmluvou, že se musí věnovat akutně jednání s bankami) a v pozadí si „žraloci“ různých investičních skupin zpravidla brousí zuby na získání levné kořisti, která se již téměř bezbranně zmítá na suchu mělčiny.


Příště: Kdo vyřeší krizi v podniku?

 

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

 

 

Další články

Průmysl 4.0
Inovace
Štíhlá výroba a logistika
Management a řízení
Exportní příležitosti
Financování stroj. výroby/Podniková ekonomika

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: