Témata
Reklama

Marži nelze ztotožňovat s hrubým ziskem

11. 12. 2002

Ivan Čapek

MM: Pane řediteli, i když se dá předpokládat, že většina čtenářů vaši

společnost zná, mohl byste ji alespoň v krátkosti představit?

Ing. Čapek: Akciová společnost Strojimport je společností ryze obchodní a pohybuje se na mezinárodním trhu převážně v oboru obráběcích a tvářecích strojů z produkce českých a slovenských výrobců. Společnost pracuje na zahraničních trzích prostřednictvím svých dceřiných společností, dále formou reprezentačních kanceláří a prostřednictvím své zastupitelské sítě tvořené soukromými místními firmami.

MM: Charakterizujte prosím současnou technickou úroveň českých obráběcích a tvářecích strojů a jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích a v tuzemsku.

Ing. Čapek: Podle mého názoru je současná technická úroveň českých obráběcích a tvářecích strojů velmi dobře srovnatelná s úrovní západoevropské konkurence. Po mechanické stránce se české stroje vyznačují vysokou tuhostí konstrukce, velmi dobrým dílenským zpracováním, přesností a dlouhou životností. Nevyskytují se zásadní problémy ani v elektronickém vybavení a v řízení strojů, které je kompletováno dovozem od nejlepších evropských a japonských výrobců. Čeští producenti, až na výjimky, zatím bohužel příliš nepostoupili v konstrukci a výrobě kompletních technologických linek a na takové poptávky je naše reakce spíše odmítavá. Na druhé straně ve výrobním programu českých výrobců figurují některé velmi zajímavé výrobky, které snesou po technologické stránce srovnání se špičkovými producenty.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaká je současná poptávka po strojích a jakým směrem se bude ubírat?

Ing. Čapek: V letošním roce je poptávka po strojích a strojním zařízení výrazně nižší než v minulých letech. Poptávka je negativně ovlivněna celkovou hospodářskou recesí a přes různé optimistické předpovědi se zatím nedaří konjunkturu obnovit. Západní Evropa, která předpokládala obnovení růstu hospodářství již ve druhé polovině letošního roku, se stále pohybuje kolem nuly a s největší pravděpodobností teprve druhá polovina roku 2003 by měla přinést oživení. V této době se vyšší poptávka vyskytuje pouze v ekonomikách s částečným státním řízením (Indie, Čína, Irán, Alžírsko) nebo v ekonomikách, do nichž plynou zahraniční investice. Tak jak se budou ubírat zahraniční investiční programy, bude možno očekávat též vývoj poptávky. Lze tedy usuzovat, že se výrazně zlepší investování v Rusku, Bulharsku, Rumunsku a na Ukrajině.

MM: Jak byste charakterizoval úroveň českých výrobků z hlediska personální, konstrukční a technologické vybavenosti v evropském kontextu?

Ing. Čapek: Podle mého názoru se personální vybavenost českých výrobců obráběcích a tvářecích strojů výrazně zlepšila, zejména na úrovni manažerské a obchodní. Technologická vybavenost dosud zaostává za úrovní západoevropských konkurentů, ale v zásadě lze souhlasit s tím, že hospodářsky úspěšnější výrobci velmi kvalifikovaně usilují o zlepšení technologického vybavení. Kritický je však stále nedostatek jazykově vybavených techniků a montérů, kteří by byli schopni řešit složité technické problémy u zahraničních zákazníků na potřebné úrovni celého souboru znalostí. Zde podle mého názoru stále nefunguje jednoznačné spojení mezi zvyšováním kvalifikace a odměňováním.

MM: Jak vaši dodavatelé reagují na současné požadavky trhu? Jak se díváte na problematiku marketingově orientovaného výzkumu a vývoje?

Ing. Čapek: Čeští i slovenští dodavatelé reagují na požadavky trhu výrazně lépe než v minulých letech, což je dáno jednak kapacitními i technickými možnostmi, ale též současným tlakem zákazníků, kteří v době recese diktují podmínky trhu. Na druhé straně nejsou naši dodavatelé ještě schopni a odhodláni rychle reagovat na abnormální technologické požadavky, odmítají jít do vyšších technických rizik a spíše setrvávají v určité opatrnosti a konzervativnosti. Toto rozhodně není na škodu v době silné konjunktury, ale nevede to k přípravě budoucích náročných technických řešení. Marketingově orientovaný výzkum a vývoj pokládám jednoznačně za správný, ale navíc se domnívám, že teoretický vědecký výzkum by měl nacházet své místo za neexistence specializovaného výzkumného ústavu převážně na půdě technických vysokých škol.

MM: Jaký bude podle vás vývoj marží obchodních společností za situace, kdy se zvyšují tuzemské náklady a pokračuje celosvětový trend snižování ceny finálních výrobků?

Ing. Čapek: Již v posledních několika letech trvá tlak na snižování obchodních marží, ale nemohu souhlasit s tím, že pokračuje trend snižování ceny finálních výrobků ve světě. Jsem spíš přesvědčen o tom, že stoupají tuzemské výrobní náklady, protože se stále nedaří výrazně zlepšit efektivnost výroby a produktivity práce. Obchodní marži není možno ztotožňovat s hrubým ziskem. Jde o veličinu, kterou musí výrobce vynaložit takovým nebo onakým způsobem na to, aby zboží prodal, dopravil k zákazníkovi a v rámci záruční lhůty a pozáručního servisu o svůj výrobek pečoval. Je na výrobci, aby zkalkuloval a určil, zda a jakého prostředníka na tyto služby potřebuje nebo zda si vybuduje a bude hradit vlastní komerční síť.

MM: Jakou úlohu hrají v současné době a jak se budou vyvíjet obchodní společnosti za situace, kdy většina podniků usiluje o přímý vztah s odběratelem?

Ing. Čapek: Obchodní společnosti v oboru obráběcích a tvářecích strojů existují všude na světě. Zejména běžné stroje jsou prodávány prostřednictvím obchodních sítí nebo obchodních společností. Zastávám názor, že o vývoji těchto společností rozhodují a budou rozhodovat i do budoucna jejich výsledky a jejich chladně zkalkulovaná efektivita.

MM: Jaké metody financování vývozu používáte a jaký máte pohled na současné přístupy bank k profinancování obchodu strojírenskými výrobky?

Ing. Čapek: Vývozy, které jsou realizovány na vlastní účet Strojimportu, si naše společnost profinancovává v rámci spolupráce s ČSOB, a. s., sama. Můžeme se pochlubit tím, že své závazky vůči dodavatelům plníme spolehlivě a v mnoha případech jsme schopni vhodnou kombinací úvěrů a získaných inkas z obchodních případů posloužit i k profinancování výroby. Odlišnou věcí je nedostatečné porozumění komerčních bank k profinancovávání výroby kontrahovaných strojů. Materiálová a pracovní náročnost výroby, zejména u složitých a hodnotově vysokých strojů, je velmi značná a při dobrém obchodním zajištění nejsou finanční a komerční rizika tak veliká, aby se neměl postoj bank k výrobcům v budoucnosti zlepšit.
Děkujeme vám za rozhovor
Ing. Ivan Čapek
generální ředitel Strojimportu, a. s.
Reklama
Vydání #12
Kód článku: 21256
Datum: 11. 12. 2002
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Ve zdravém těle zdravý duch

Ředitel Ústavu leteckého zdravotnictví MUDr. Petr Chmátal, Ph.D. MBA nám v následujícím rozhovoru řekl, že pokud si odmyslíme genetickou výbavu, kterou nemůžeme ovlivnit, tak v blízké budoucnosti z hlediska zdravotního stavu budou mít "darwinovskou" výhodu určitě ti jedinci, kteří si dokáží zachovat jednotu těla a ducha. Přežijí ti, kteří si svým snažením dokáží udržet racionální smýšlení a správnou péči o tělesnou schránku. První krok je však vždy na naší straně a tak věříme, že výběr diskutovaných témat vám přinese zajímavá poznání a možná i doporučení, která si vezmeme k srdci.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit