Délku domazávacího intervalu ovlivňuje mnoho činitelů, jejichž vzájemná závislost je velmi složitá. Jedná se především o typ a velikost ložiska, otáčky, provozní teplotu, druh plastického maziva, prostor v uložení a okolní podmínky. Z tohoto důvodu lze uvést pouze základní doporučení založená na statickém vyhodnocení. Domazávací interval je podle SKF definován jako doba, po jejímž uplynutí je 99 % ložisek stále ještě spolehlivě mazáno. SKF doporučuje využít zkušenosti založené na údajích z dlouhodobých zkoušek, které byly prováděny na různých uloženích, spolu s domazávacími intervaly.
Domazávací intervaly
Domazávací intervaly pro ložiska s otáčejícími se vnitřními kroužky na vodorovných hřídelích za normálních provozních podmínek a pro čisté prostředí lze zjistit v diagramu domazávacích intervalů při provozní teplotě 70 °C v závislosti na otáčkovém čísle, příslušném součiniteli ložiska a poměru C/P.
Domazávací interval je přibližná hodnota, která platí pro provozní teplotu 70 °C a kvalitní plastické mazivo s lithným zahušťovadlem/minerálním olejem. Pokud jsou provozní podmínky ložiska odlišné, je třeba domazávací intervaly stanovené podle diagramu domazávacích intervalů přizpůsobit skutečným provozním podmínkám.
Postup při domazávání
Volba způsobu domazávání v zásadě závisí na uložení a domazávacím intervalu:
• doplnění maziva představuje vhodný postup, jestliže domazávací interval je kratší než šest měsíců. Takové řešení umožňuje nepřerušovaný provoz a v porovnání s nepřetržitým domazáváním zaručuje nižší ustálenou teplotu;
• obnovení náplně plastického maziva je v zásadě doporučováno, pokud jsou domazávací intervaly delší než šest měsíců. Tento postup je často používán v rámci plánu údržby ložisek;
• nepřetržité mazání se volí, jestliže předpokládaný domazávací interval je krátký (např. vlivem nečistot) nebo jestliže jiné postupy domazávání jsou vzhledem k obtížnému přístupu k ložiskům nevýhodné.
Ložiska by měla být na začátku zcela naplněna plastickým mazivem, zatímco volný prostor by měl být vyplněn jen zčásti. V závislosti na zvoleném způsobu doplňování maziva jsou doporučena následující množství plastického maziva v procentech volného prostoru v tělese:
• 40 % při doplňování z boku ložiska;
• 20 % při doplňování do středu ložiska.
Vhodné množství maziva pro doplnění z boku ložiska lze stanovit ze vztahu: