Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Měli bychom se stát součástí EU a ne firmou z východu
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.
Nomenklatura:

Měli bychom se stát součástí EU a ne firmou z východu

Nosným výrobním programem společnosti je výroba obráběcích center a horizontálních frézovacích a vyvrtávacích strojů pro obrábění rozměrných dílců. Ing.Jan Rýdl, generální ředitel společnosti TOS Varnsdorf

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to nejen z hlediska marketingu a obchodu, ale i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Rýdl: Vstup do EU jednoznačně vítáme. Tyto země jsou dnes naším největším exportním teritoriem, takže z hlediska konkurence a znalosti trhu by nás nic nemělo zaskočit. Očekáváme postupné odstranění celních bariér a zjednodušení kontaktu s našimi zákazníky. Z hlediska řízení nás čeká restrukturalizace prodejní sítě v rámci EU a nové definování role našich současných zástupců. Vždyť se budeme pohybovat v prostoru s volným pohybem zboží, což bereme jako podnikatelskou příležitost. Pokud jde o technickou úroveň našich výrobků, již dnes máme přístup prakticky ke všem špičkovým dodavatelům a díky našemu členství v CECIMO i k informacím o výzkumných úkolech v našem oboru. Tyto vazby se mohou pouze zlepšit, podobně jako naše pozice zákazníka vůči dodavatelům typu Siemens nebo Heidenhain.

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Rýdl: V tuzemsku se s konkurencí střetáváme již delší dobu a vlivem absolutní otevřenosti našeho trhu víme, na čem jsme. V exportu rovněž neočekáváme nic převratného. Určitě pozitivní bude, jestliže nás zákazníci v EU budou vnímat jako součást "jejich" prostoru a ne jako "firmu z východu". Tím nemyslím obavu z nekvality výrobků a služeb, ale představu, že náš výrobek musí být levnější.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že se dá něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Rýdl: Jsem si jist, že ne. Byla-li by vůle, jak vy říkáte "masivní podpory", stát to mohl udělat již dříve. Vstup do EU možná vytvoří větší tlak na směrování státních prostředků do vědy, výzkumu a školství a naopak - členství možná ztíží vydávání státních peněz na záležitosti druhořadé. Ale to je málo.
Přesto, že nevěřím v zásadní změnu, musím říci, že v našem oboru se podařilo zřídit na ČVUT Praha Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii, které je z větší části financováno ze státního rozpočtu. Výrobní podniky s ním úzce spolupracují a je to velký pokrok oproti devadesátým létům. Nicméně pamatuji dobu, kdy pro výrobce obráběcích strojů pracovalo 5 výzkumných ústavů a i proto jsme vždy patřili jako výrobci mezi nejlepší.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Rýdl: Na tuto otázku je obtížná odpověď. Nejsem národohospodář ani politik. Jako podnikatel a ředitel však vím, že všechny rozumné vlády v průmyslově vyspělých zemích se snaží vytvářet pro "své" firmy takové podmínky, aby nebyly v nevýhodě proti konkurenci. Myslím, že naše vláda příliš spoléhá na to, že si firmy pomohou samy, protože mají nižší náklady na pracovní sílu a kdoví ještě na co. Je to krátkozraké a nezmění-li se přístup, doplatíme na to všichni.
Mimochodem, zaznamenal jsem obavy rakouských výrobců, že po vstupu do EU by se české země mohly opět stát průmyslovou základnou EU podobně jako za Rakouska-Uherska. Jak je vidět, moc nás i přes dlouhou společnou historii neznají.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Rýdl: Světoví výrobci míří do Číny a nově i do Indie. My se snažíme uchytit v Rusku. Není to jistě jenom tím, že jsou to obrovské a "hladové" trhy. Podmínky pro podnikání jsou zde složité, ale postupně se utvářejí a uzrají zcela jistě v lákavé podnikatelské prostředí. V Evropě závidím zejména španělským výrobcům obráběcích strojů, kteří mají nejenom vládní pochopení, ale i podporu.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Rýdl: Kladem pro všechny bude, že v Evropě jsme doma. Nejde jen o pocit větší volnosti, ale i o pocit, že nás není už jenom 10 milionů. Všichni budeme vystaveni naléhavé potřebě dorozumět se doma, být uznávaní a svůj velký domov znát. To považuji také za výhodu, protože to může vést k rychlému růstu znalosti cizích jazyků a obecně k růstu dovedností a vzdělanosti.
Nejvíce se jako nevýhoda přetřásá růst cen a tím i životních nákladů. I v tom však lze najít určité pozitivum. Tlak na růst mezd povede k řešení úrovně produktivity práce. Bude-li dodržena zásada, že produktivita musí růst rychleji, zvýší se tím naše konkurenceschopnost. Svět u nás nebude hledat levnou pracovní sílu, ale rozum a kvalitu. Jednoduše řečeno, ani jako občan se necítím vstupem své země do EU nijak ohrožen.

Děkujeme vám za rozhovor

Další články

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: