Témata
Reklama

Měli bychom se stát součástí EU a ne firmou z východu

12. 03. 2003

Nosným výrobním programem společnosti je výroba obráběcích center a horizontálních frézovacích a vyvrtávacích strojů pro obrábění rozměrných dílců. Ing.Jan Rýdl, generální ředitel společnosti TOS Varnsdorf

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to nejen z hlediska marketingu a obchodu, ale i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Rýdl: Vstup do EU jednoznačně vítáme. Tyto země jsou dnes naším největším exportním teritoriem, takže z hlediska konkurence a znalosti trhu by nás nic nemělo zaskočit. Očekáváme postupné odstranění celních bariér a zjednodušení kontaktu s našimi zákazníky. Z hlediska řízení nás čeká restrukturalizace prodejní sítě v rámci EU a nové definování role našich současných zástupců. Vždyť se budeme pohybovat v prostoru s volným pohybem zboží, což bereme jako podnikatelskou příležitost. Pokud jde o technickou úroveň našich výrobků, již dnes máme přístup prakticky ke všem špičkovým dodavatelům a díky našemu členství v CECIMO i k informacím o výzkumných úkolech v našem oboru. Tyto vazby se mohou pouze zlepšit, podobně jako naše pozice zákazníka vůči dodavatelům typu Siemens nebo Heidenhain.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Rýdl: V tuzemsku se s konkurencí střetáváme již delší dobu a vlivem absolutní otevřenosti našeho trhu víme, na čem jsme. V exportu rovněž neočekáváme nic převratného. Určitě pozitivní bude, jestliže nás zákazníci v EU budou vnímat jako součást "jejich" prostoru a ne jako "firmu z východu". Tím nemyslím obavu z nekvality výrobků a služeb, ale představu, že náš výrobek musí být levnější.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že se dá něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Rýdl: Jsem si jist, že ne. Byla-li by vůle, jak vy říkáte "masivní podpory", stát to mohl udělat již dříve. Vstup do EU možná vytvoří větší tlak na směrování státních prostředků do vědy, výzkumu a školství a naopak - členství možná ztíží vydávání státních peněz na záležitosti druhořadé. Ale to je málo.
Přesto, že nevěřím v zásadní změnu, musím říci, že v našem oboru se podařilo zřídit na ČVUT Praha Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii, které je z větší části financováno ze státního rozpočtu. Výrobní podniky s ním úzce spolupracují a je to velký pokrok oproti devadesátým létům. Nicméně pamatuji dobu, kdy pro výrobce obráběcích strojů pracovalo 5 výzkumných ústavů a i proto jsme vždy patřili jako výrobci mezi nejlepší.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Rýdl: Na tuto otázku je obtížná odpověď. Nejsem národohospodář ani politik. Jako podnikatel a ředitel však vím, že všechny rozumné vlády v průmyslově vyspělých zemích se snaží vytvářet pro "své" firmy takové podmínky, aby nebyly v nevýhodě proti konkurenci. Myslím, že naše vláda příliš spoléhá na to, že si firmy pomohou samy, protože mají nižší náklady na pracovní sílu a kdoví ještě na co. Je to krátkozraké a nezmění-li se přístup, doplatíme na to všichni.
Mimochodem, zaznamenal jsem obavy rakouských výrobců, že po vstupu do EU by se české země mohly opět stát průmyslovou základnou EU podobně jako za Rakouska-Uherska. Jak je vidět, moc nás i přes dlouhou společnou historii neznají.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Rýdl: Světoví výrobci míří do Číny a nově i do Indie. My se snažíme uchytit v Rusku. Není to jistě jenom tím, že jsou to obrovské a "hladové" trhy. Podmínky pro podnikání jsou zde složité, ale postupně se utvářejí a uzrají zcela jistě v lákavé podnikatelské prostředí. V Evropě závidím zejména španělským výrobcům obráběcích strojů, kteří mají nejenom vládní pochopení, ale i podporu.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Rýdl: Kladem pro všechny bude, že v Evropě jsme doma. Nejde jen o pocit větší volnosti, ale i o pocit, že nás není už jenom 10 milionů. Všichni budeme vystaveni naléhavé potřebě dorozumět se doma, být uznávaní a svůj velký domov znát. To považuji také za výhodu, protože to může vést k rychlému růstu znalosti cizích jazyků a obecně k růstu dovedností a vzdělanosti.
Nejvíce se jako nevýhoda přetřásá růst cen a tím i životních nákladů. I v tom však lze najít určité pozitivum. Tlak na růst mezd povede k řešení úrovně produktivity práce. Bude-li dodržena zásada, že produktivita musí růst rychleji, zvýší se tím naše konkurenceschopnost. Svět u nás nebude hledat levnou pracovní sílu, ale rozum a kvalitu. Jednoduše řečeno, ani jako občan se necítím vstupem své země do EU nijak ohrožen.

Děkujeme vám za rozhovor

Reklama
Vydání #3
Kód článku: 30397
Datum: 12. 03. 2003
Rubrika: SST představuje / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Související články
Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit