Měníme český trh s ochrannými pomůckami

MM: Považujete svoji cestu z ruského Permu do vysokého byznysu, původně českého, později evropského, za řízení osudu, nebo jste to už od mládí nějak tak plánoval?

A. Giljajev: Nikdy nebylo mým cílem nebo přáním odjet pracovat do zahraničí. Nechal jsem se řídit svým přístupem: kde je zajímavá práce, tam jsem i já. Platilo to pro mé dřívější působení v jiných společnostech, a nakonec mě to přivedlo do Česka. Nikdy pro mě nehrály zásadní roli peníze, ale to, aby práce byla zajímavá a abych viděl, že má perspektivu. Byznys firmy Cerva je podle mého názoru velmi prospěšný pro společnost. Je to podobné jako s učiteli, kteří vzdělávají budoucí generaci. Pomáháme lidem v tom, aby se jim lépe pracovalo, a chráníme je před úrazy.

Svou kariéru začal jako technologický inženýr v montovně leteckých motorů v Permu. Zde se posléze stal zástupcem vedoucího technického odboru a rozhodl se změnit pracovní náplň: začal se zabývat problémy reorganizace vedení podniků a firem. Pak následovala práce v permské finančně-výrobní skupině, později funkce ředitele organizačního rozvoje a  řízení personálu ve firmě Lukoil Perm, s níž byl ve spojení sedm let, kdy byl též několikrát na stáži v ropných společnostech USA a Velké Británie.

Od roku 2004 Giljajev spolupracoval s ruskou Asociací podniků textilního a lehkého průmyslu Vostok Servis, která se v roce 2005 začala zajímat o  zahraniční trh a upřela pozornost na českou firmu Červa Export Import, která tehdy byla úspěšným výrobcem laciných pracovních rukavic. Oficiálním vlastníkem Červy Export Import se stala v roce 2006, poté, co vyhrála tendr na její koupi. Albert Giljajev stanul v čele správní rady.

MM: Vaše společnost je na českém trhu s ochrannými pracovními pomůckami už bezmála 30 let, patří tedy k českému „rodinnému stříbru“. Jak vznikl nápad koupit v roce 2006 právě ji?

A. Giljajev: Do společnosti Červa Export Import (dnešní Cerva Group) jsem přišel z ruské společnosti Vostok Servis, která také působí v oblasti ochranných pracovních pomůcek. Žil jsem v Moskvě, což je pro mě příliš velké město. Hledal jsem jiné místo, které by bylo komfortnější a perspektivnější. Začal jsem tedy uvažovat o rozvoji tohoto byznysu někde za hranicemi zemí SNS. Do toho přišla zpráva, že Lubor Červa v Česku prodává svou firmu.

Šel jsem do Česka s cílem dosáhnout velkého rozvoje na trhu střední a východní Evropy. Protože se nám v prvních letech dařilo, koupili jsme maďarskou společnost Vektor vyrábějící individuální ochranné pracovní prostředky a italskou firmu Panda vyrábějící pracovní obuv. Obě firmy se potýkaly s problémy, ale podařilo se je vyřešit a dnes rostou společně s námi. Nyní do centrálního skladu společnosti Cerva Group v Česku přijede na 800 kontejnerů zboží ročně a již nejsme součástí společnosti Vostok Servis. Stojíme samostatně a naše bývalá mateřská společnost je dnes spíše naší sestrou.

MM: V Česku je minimální nezaměstnanost, ale na druhé straně je nedostatek lidí ve všech odvětvích výroby. Jaký vliv to má na váš obchod?

A. Giljajev:Podle mě dnešní míra nezaměstnanosti vyjadřuje to, že je těžké hledat pracovní sílu. Jenže tu můžete získat především zvýšením platu. To ale vede ke snížení konkurenceschopnosti celého českého hospodářství. Veškerá zdejší výroba těží z levné pracovní síly ve srovnání se sousedními zeměmi jako Německo a Rakousko. Pokud by cena pracovní síly dále rostla, povede to k odchodu zahraničních firem. Neměli bychom se tedy radovat z rekordně nízké nezaměstnanosti, ale řešit problémy, které nás trápí dlouhodobě, třeba nižší produktivita práce než v Německu. Proto Němci staví silnice levněji než Češi. Pokud by cena pracovní síly byla v obou zemích stejná, tak u nás budou silnice stavět Němci.

Ano, v Česku vyrábí řada velkých zahraničních společností, ale to nelze považovat za růst českého hospodářství, protože levná česká pracovní síla slouží odběratelům z Německa. Například dceřiné firmy velkých zahraničních koncernů neodebírají rukavice z Česka, ale z domovských zemí svých majitelů. Kdyby odebírali české rukavice, chápal bych, že české hospodářství roste. Takže pokud se bavíme o hospodářském růstu, je potřeba rozumět i tomu, z čeho tento růst vychází.

U nás se před 10 lety pohyboval plat skladníka mezi 16 a 25 tisíci korun. Dnes je to 24–35 tisíc. Přitom za vyšší peníze dělá stále stejnou práci, aniž by se on nebo podnik někam posunul. Přitom plat odborníka je 25 tisíc, a i před několika lety byl 25 tisíc. Země musí vydělávat na pracovnících s vysokou kvalifikací. Rozumím tomu, jestliže rostou platy kvalifikovaných specialistů, ale nechápu, pokud k tomu dochází jen u skladníků. Aby mohla země skutečně růst a lidé mohli vydělávat více, jsou nutné dvě věci: lidi kvalitně vzdělávat a pěstovat v nich touhu rozšiřovat si obzory ve všem, co člověk dělá. Nejhorší problém je, když mladí nic nechtějí.

MM: Opusťme téma hospodářství a zaměřme se na oblast působnosti vaší firmy. Jak se ochranné pracovní pomůcky za poslední roky vyvinuly? Vezměme si za příklad rukavice, jednu z nejznámějších.

A. Giljajev: Společnost Červa Export Import a následně Cerva Group podle mě udělala v posledních 10 letech z pozice lídra na českém trhu (máme podíl asi 25 %) hodně pro to, aby se změnil trh s pracovními ochrannými pomůckami. Ten je velmi konzervativní a vyvíjí se jen velice pomalu. Vývoj má ale důležitý význam, protože pokud budou lidé pracovat v pohodlném a hezkém oblečení, budou také vyrábět hezké věci.

Dříve byla běžná distributorská strategie: nakup rukavice, které se jakž takž hodí pro danou práci, a prodej je co nejdráž. Pracoval tak celý trh, ale postupně se to změnilo. Dnes se nebavíme se zákazníkem jen o tom, jaký typ produktu chce, ale také o tom, co za své peníze dostane. U většiny sortimentu máme tři modelové řady, takže se lépe můžeme přizpůsobit požadavkům. Kromě obyčejných rukavic mu můžeme nabídnout i kvalitnější, které déle vydrží, lépe vypadají.

MM: V čem se trh s pracovními oděvy a pomůckami na západě liší od toho v Česku či směrem na východ od nás?

A. Giljajev: Česko je lídrem zemí střední a východní Evropy, ale stěží drží krok se západními zeměmi. Ochranné pomůcky pro ně jsou kvalitnější a technologicky vyspělejší. Například v Rakousku platí to, že vozidlo musí být vybaveno reflexními vestami pro celou posádku a vesty musí být uvnitř vozidla, ne někde v kufru. Nejenom že prodej roste prostě proto, že rodina se dvěma dětmi musí koupit čtyři vesty, ale protože vesty jsou na očích, lidé chtějí, aby byly hezčí a kvalitnější. To stimuluje výrobce, aby vyráběli lepší produkty a nesekali jen ty nejlevnější modely.

V Německu a severní Evropě je dnes trendem pracovní oblečení ve výstražných barvách a s reflexními prvky. Jakékoliv práce na ulici tam provádějí takto oblečení pracovníci a je zvykem, že i když dělám něco doma, tak si na to obléknu odpovídající oblečení. Snažíme se, aby to přišlo i k nám, takže jsme přišli s vlastní kolekcí pracovních oděvů hi-vis. Když jdou lidé na nějakou oslavu nebo festival, oblečou se krásně a my se snažíme, aby se krásně oblékali i do práce. Není to ale jednoduché, protože nejdříve musíme změnit vnitřní nastavení lidí.

MM: Jaké jsou dnes novinky a trendy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti?

A. Giljajev: Jedním z příkladů jsou softshellové bundy, které se za poslední roky hodně rozšířily i v oblasti pracovních oděvů. Vyvíjí se materiál i jeho zpracování, takže jsou prodyšnější, lehčí a módněji řešené. Pokročilo se i v oblasti impregnace oděvů. Máme univerzální impregnační prostředky, které chrání oděvy před vodou, různými oleji, a třeba i kyselinami. To dříve nebylo. Byly též vyvinuty různé ochranné vrstvy na sklo, takže dnešní brýle jsou zvenku chráněné před poškrábáním a zevnitř před zamlžením. Velký pokrok doznaly i helmy, které jsou pevnější, a přitom lehčí a jsou uzpůsobeny k připnutí svítilny nebo chráničů sluchu. Výrazně se změnila výroba filtrů do dýchacích masek – celkově jsou lehčí a lépe se přes ně dýchá.

Trh s ochrannými prostředky je však hodně konzervativní, takže novinky se na něm neuplatňují do takové míry, do jaké by podle mého názoru mohly. Není to zkrátka móda.

MM: U které pomůcky jste zaznamenali v poslední době nejvýraznější vývoj?

A. Giljajev: U oblečení. Když jsme firmu koupili, představovaly rukavice asi 80 % obratu. Začali jsme měnit strategii: rozšířili jsme sortiment nabízený na domácím trhu a zaměřili se na export, který tehdy představoval asi 20 %. Dnes rukavice představují asi 30 %, dalších 25 jsou obuv a oděvy a na export připadá celkem 60 % tržeb. V růstu podílu oděvů nám pomohl i vlastní designér, který pro nás navrhuje nové modely.

Tehdy také naše společnost měla v sortimentu mnoho neznačkových produktů. To se snažíme měnit a budujeme vlastní značku. Naším cílem pro nadcházející dva roky je nabízet většinu produkce pod značkou Červa, tedy kromě produktů předních firem a některých našich partnerů.

Cerva Group
Společnost Červa Export Import byla založena v roce 1991. Od roku 2015 vystupuje pod názvem Cerva Group. Patří mezi přední výrobce pracovních oděvů a ochranných pomůcek. Za dobu své existence prodala přes 1,5 miliardy párů pracovních rukavic, v roce 2016 utržila 4,2 miliardy korun a v roce 2017 uvedla na trh 181 nových produktů. Firma má 11 poboček v zahraničí a dodává zboží do 58 zemí světa. O to, aby se zboží dostalo k zákazníkům, se stará přes 500 zaměstnanců po celém světě. Logistickým centrem je centrální sklad o rozloze 32 000 m² v Jenči u Prahy.

Vladislav Větrovec