Témata
Reklama

Mezinárodní konference Defektoskopie 2002

05. 02. 2003

Náš časopis byl již podruhé mediálním partnerem mezinárodní konference Defektoskopie, kterou pořádá ČNDT, Česká společnost pro nedestruktivní testování. V závěru konference, která se tentokrát konala 19. - 21. listopadu 2002 v centru Babylon v Liberci, jsem položil několik otázek prezidentovi ČNDT ing. Pavlu Mazalovi, CSc., jejímu viceprezidentovi ing. Zdeňkovi Převorovskému, CSc., a také někdejšímu prezidentovi společnosti doc. ing. Rudolfu Dubenskému, CSc

MM:Jaká byla letošní konference Defektoskopie 2002?

Ing. Převorovský: Řekl bych, že nad očekávání dobrá. Účast byla sice letos o něco menší než loni, ale naopak přibylo zahraničních delegátů. Vysoká byla i úroveň přednášek, což je dáno i tím, že se v defektoskopii začínají používat nové metody. Defektoskopie není vědeckou konferencí v tom smyslu, že by se na ní prezentovaly poslední vědecké objevy, ale smyslem je především výměna zkušeností a setkávání se partnerů, defektoskopů i výrobců defektoskopické techniky.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Které přednášky patřily mezi nejzajímavější?

Ing. Mazal: To je samozřejmě těžké říct. Ale zajímavé je, že třetina přednášek byla věnována akustické emisi. Je vidět, že to již není jen metoda teoretiků, ale že již proniká v širokém měřítku do praxe. Byla zde řada zájemců z různých firem, která si chtěla vyslechnout, co se dá tímto způsobem zjišťovat. To, myslím, konference plně umožnila. Přednášky byly rozděleny do dvou sekcí - teoretické a praktické. V praktické části byly uvedeny oblasti, kde lze tuto metodu velmi úspěšně využít .
Ing. Převorovský: Je to dáno i tím, že zde v oblasti akustické emise existuje velmi silná skupina vývojářů. U málokteré metody, kromě např. ultrazvuku, se setkáváme s tím, že by se u nás vyráběly takové přístroje na světové úrovni a v takovém rozsahu jako analyzátory akustické emise. Dnes je tady několik firem, které se zabývají vývojem a aplikací přístrojů na akustickou emisi, což je v evropském i světovém měřítku dosti rarita, protože v USA existují takové firmy pouze tři, v Evropě asi také dvě až tři firmy a další dvě až tři u nás, které drží trend, a řekl bych, že v něčem jsou dokonce jedny z nejlepších na světě!
Doc. Dubenský: V teoretické i aplikační sekci se prostřídalo dost zajímavých referátů z ostatních NDT metod jak od nás, tak ze zahraničí, a o oboje byl ze strany posluchačstva zájem. Co mě však letos zaujalo především, byla koncepce výstavy, protože dosud se nám nepodařilo vytvořit takové náměstíčko skoro jako v jižních Čechách - se stánky vystavovatelů kolem dokola. Obvykle to prostory neumožňují, ale zdejší podmínky se k tomu velmi hodily.

MM:Kolik vystavovalo firem?

Doc. Dubenský: Osmnáct a mohu říct, že to byly významné firmy, které v této oblasti fungují, a že prezentovaly skutečně novou a zajímavou techniku.
Ing. Mazal: Výstava je zajímavá i tím, že jsou zde zastoupeni nejen dovozci zahraničních výrobků, ale i čeští výrobci NDT techniky. V tomto státě jsou firmy, které vyrábějí velmi kvalitní ultrazvuková zařízení, komponenty pro ET a MT metody, sondy pro nejrůznější NDT metody, fotomateriály apod.
Ing. Převorovský: Náš přínos světové defektoskopii byl oceněn mimo jiné tím, že náš zástupce se stal předsedou Evropské federace akustické emise.
Ing. Mazal: Já bych doplnil, že mezinárodním oceněním naší společnosti je i to, že v roce 2003 se bude v Praze konat výroční zasedání Evropské federace pro nedestruktivní testování. Dále budeme v Praze společně s Německou společností pro nedestruktivní testování, která je mimochodem nejstarší na světě, pořádat specializovaný workshop NDT in Progress, jehož by se měli zúčastnit přední odborníci z celého světa. Workshop by měl ukázat pokrok, kterého bylo dosaženo ve vybraných defektoskopických metodách, a směry, jimiž by se měl vývoj ubírat v nejbližších letech.
Ing. Převorovský: Nově se rozvíjející obor ve světovém měřítku je defektoskopie mostních konstrukcí. Právě u mostů nastává velký problém s korozí výztuže, čímž klesá nosnost mostů. Řada mostů už u nás byla zrušena, destruována, aniž proběhla solidní defektoskopická zkouška, a je to velká škoda, protože se přichází o skutečně obrovské prostředky, které výstavba nového mostu stojí. Právě defektoskopické techniky v tom mohou velmi pomoci. Ministerstvo dopravy financuje několik projektů, které se týkají defektoskopie mostních konstrukcí.
Co mě na letošní konferenci potěšilo, je také účast vysokoškolských pracovníků a studentů. V rámci konference jsme uspořádali seminář, který se zabýval výukou defektoskopických metod a seznamováním studentů s těmito technikami, což určitě povede k nárůstu zájmu o defektoskopii jako takovou. Řada doktorských prací je dnes na defektoskopii orientována.

MM:Kde lze defektoskopii studovat?

Ing. Převorovský: Na strojní fakultě ČVUT býval předmět defektoskopie, ale ten se tam již nevyučuje. Částečně se výukou defektoskopie zabývají Ústavy materiálů jak na strojní, tak zejména jaderné fakultě ČVUT, v Plzni na technické univerzitě, na VUT v Brně, ale i na univerzitě v Liberci, obvykle v rámci jiného předmětu. Právě zmíněný seminář poukázal na potřebu rozšíření výuky, ale bylo konstatováno, že dnes tu není ani česká odborná literatura. Je nutné vytvořit jak nová skripta, tak odborné publikace, které by zachycovaly poslední vývoj.

MM: Jak ČNDT v tomto směru spolupracuje?

Ing. Převorovský: ČNDT by chtěla podpořit redakci jakési příručky defektoskopických metod, například formou překladu dobré zahraniční knihy.
Ing. Mazal: Já bych doplnil, že tato publikace nebude určena pouze pro studenty, ale i pro pracovníky z praxe, kteří ji ke své práci potřebují. ČNDT také podporuje mladé pracovníky tím, že jim například umožňuje účast na konferencích v zahraničí - v roce 2002 se takto dva mladí odborníci zúčastnili konference EFNDT v Barceloně, dále plánujeme podporu dalších mladých zájemců o účast na již zmíněném semináři NDT in Progress a v roce 2004 na světové konferenci o NDT v Montrealu.

MM: Co můžete říct o příštím ročníku konference?

Ing. Mazal: Chtěl bych všechny čtenáře časopisu MM Průmyslové spektrum, kteří se zajímají o defektoskopii nebo pracují v oblasti nedestruktivního zkoušení, pozvat na konferenci, která se bude konat 19. - 21. 11. 2003, tentokrát v Ostravě.

MM: Děkuji všem za rozhovor.

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 30134
Datum: 05. 02. 2003
Rubrika: Inovace / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Průmysl a jeho lidé: Nikdy nepolevující zodpovědnost

Jen málo firem dnes disponuje tolika lidmi a takových profesí, které potřebuje, a to včetně pozic vrcholových manažerů. Přitom bez fundovaných lidí se žádná firma neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi podělila Lucie Teisler, CEO společnosti Anderson Willinger.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Ve zdravém těle zdravý duch

Ředitel Ústavu leteckého zdravotnictví MUDr. Petr Chmátal, Ph.D. MBA nám v následujícím rozhovoru řekl, že pokud si odmyslíme genetickou výbavu, kterou nemůžeme ovlivnit, tak v blízké budoucnosti z hlediska zdravotního stavu budou mít "darwinovskou" výhodu určitě ti jedinci, kteří si dokáží zachovat jednotu těla a ducha. Přežijí ti, kteří si svým snažením dokáží udržet racionální smýšlení a správnou péči o tělesnou schránku. První krok je však vždy na naší straně a tak věříme, že výběr diskutovaných témat vám přinese zajímavá poznání a možná i doporučení, která si vezmeme k srdci.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit