Nástroje taktického plánování představují druhý způsob převodu strategie do realizace.
Taktické řízení, reprezentované ročními podnikovými plány a rozpočty, není v našich podmínkách žádnou novinkou. Dosavadní postupy ročního plánování jsou však často zatíženy metodickými nedostatky i značnou formálností. Plány bývají strnulé a neschopné se dynamicky přizpůsobovat neočekávaným změnám v podnikatelském prostředí. Za těchto okolností se manažerské řízení velmi často od plánů odklání. Ke slovu se dostávají operativní momenty manažerského rozhodování spojené s nežádoucí improvizaci. Podnikatelské subjekty se tak připravují o zásadní konkurenční výhodu, kterou kvalitní podnikové plánování bezpochyby je.
Využití počítačových technologií a specializovaných informačních systémů může vnést do procesů taktického plánování zásadní změny.
Principy dynamického plánování překonávají dosavadní strnulost plánovacího procesu. Možnost práce s libovolným počtem verzí plánu a potřebný metodologický aparát vytvářejí předpoklady pro využití metod kontinuálního plánování (možnost průběžných aktualizací v průběhu prováděcího období vyvolaných změnou předpokladů, na nichž byl plán založen), metod klouzavého plánování (plán není sestavován na fixní kalendářní období, ale taktický navigační horizont firmy se pravidelně posunuje) a metod variantního plánování (práce s více paralelními verzemi plánu platnými po celé prováděcí období).
Uplatnění principů multidimenzionálního plánování umožňuje plánovat, měřit a hodnotit vývoj firmy z více úhlů pohledu. Uvedené pojetí vyžaduje realizaci počítačového modelu ve vícedimenzionální datové architektuře reprezentované databázemi OLAP (On-Line Analytical Processing). Praxe potvrzuje, že prostředí Excel či relační databáze narážejí na značná technologická omezení a nepředstavují plnohodnotné řešení podpory taktického plánování.
Multidimenzionální plánování umožňuje postihnout daleko věrněji a plastičtěji povahu podnikatelských procesů v jejich mnohostrannosti a dynamice. Vícedimenzionální architektura dat přináší uživatelům novou kvalitu pohledu na chod a perspektivu řízené organizace. Plánovat budoucnost a sledovat skutečnost lze v nových souvislostech. Nastavitelná hloubka podrobnosti pohledů (drill-down, zoom) zvyšuje přesnost, se kterou mohou být plánovány podnikové cíle a analyzovány výsledky. Zjednodušuje se detekce vlivů s rozhodujícími dopady na budoucí vývoj.
Do jednotlivých dimenzí jsou promítány ukazatele výkonnosti společnosti. Dimenzemi ukazatelů mohou být nejen zmiňované perspektivy Balanced Scorecard (finance, zákazník, procesy, učení & růst), ale dimenze provozní. Mohou jimi být časové periody (roky, měsíce, dekády, ...), verze hodnot (základní verze plánu, průběžné aktualizace, dosažená skutečnost, ...), organizační struktura, různé typy členění produktového portfolia, segmentace trhu a zákazníků, skladba distribučních kanálů či teritorií aj. Jednotlivé dimenze mohou být členěny dále do hierarchických úrovní. Tak např. trh může být tvořen tržními segmenty a zákazníky; organizace podniku může být členěna na podnikatelské jednotky a střediska apod.
Uplatnění principů interaktivního plánování poskytuje uživatelům možnost do systému přímo zadávat plánovací data. Lze rovněž editovat hodnoty nastavené v předchozích plánovacích krocích. Uvedené skutečnosti vytváří předpoklady pro to, aby mohlo více účastníků plánovacího procesu pracovat se stejnou datovou strukturou a postupně ji navzájem ladit, komunikovat, diskutovat. Tyto principy nacházejí široké uplatnění v plánovacích metodách top-down (odshora dolů) a buttom-up (odspoda nahoru). Propojení obou metod umožňuje testovat, hodnotit a upravovat návrhy plánu v libovolném počtu cyklů a dosáhnout tak konečného vyvážení mezi záměry jednotlivých subjektů plánu, funkčních oblastí a plánovacích úrovní.
Pokročilá vizualizace je dalším principem moderně koncipovaného plánovacího systému. Klíčovými uživateli počítačového plánovacího systému jsou vrcholoví manažeři, u nichž lze předpokládat jenom běžné uživatelské počítačové znalosti. Jedná se navíc o osoby značně časově zaneprázdněné, pro něž je neúčelné věnovat se detailům. Tyto skutečnosti kladou vysoké nároky na kvalitu uživatelského prostředí a na intuitivní charakter jeho ovládání. Pokročilé formy zobrazení, mnohdy i značně složitých rozhodovacích problémů, usnadňují orientaci v podnikatelské realitě. Navigační panely kombinující tabulky, texty, grafy, obrázky, geografické mapy aj., musí poskytovat uživatelům nejen vysoký komfort přístupu k informacím, ale zejména tolik žádanou "vysokou informační hodnotu na malém objemu dat".