Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Moderní vědecké řízení podniku, 6. díl. Závěrečný
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Moderní vědecké řízení podniku, 6. díl. Závěrečný

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes vám předkládáme závěrečnou desátou tezi.

Jeden komplexní cíl

V úvodním slovu k tomuto seriálu článku konstatoval šéfredaktor časopisu Ing. Dvořák, že „zástupci firem si uvědomují potřebu zhodnocování kapitálu, ale pro nedostatek informací mu věnují jen mizivou pozornost“. To ale znamená, že je ignorován základní finanční princip – nadčasový zákon, daný ekonomickou přírodou, podniky nejsou řízeny k objektivnímu cíli a v zájmu investora. Už proto se řízení podniků pohybuje mimo oblast vědy, management tápe a vznikají obrovské finanční ztráty, o nichž nikdo nemá tušení. Je-li investor současně manažerem, je jeho myšlení rozpolcené a podnik řídí v rozporu se svým zájmem. Uvědomí-li si to, při chybějících informacích je mu to málo platné. A banky postrádají informace, zda podniky při plánované výrobě budou schopny splácet půjčky, včetně úroků (ROI ve finančním účetnictví podniku jen konstatuje minulý výsledek).


Rozpolcenost ekonomického myšlení
(Zdroj: PPROI)

Zatímco PPROI zaměřuje produkty, procesy a zdroje na maximalizaci ROI, manažeři sledují různé dílčí cíle, k čemuž jsou vedeni měnícími se teoriemi, z nichž většina po čase upadá v zapomnění. V průmyslové revoluci 18. století byla cílem maximální produktivita práce, měřená v počtech kusů na dělníka (viz Bohatství národů od Adama Smithe), nedávno byla cílem nastavená statistická odchylka znaků kvality.


Komplexní cíl versus parciální cíle
(Zdroj: PPROI)


Obecnou vadou parciálně zaměřených teorií je možnost vzájemného rozporu jejich cílů a s tím spojeného rozporu s komplexním cílem podniku. Problém charakterizuje rčení „jaká kritéria, taková hodnocení a řešení“. Již jsme objasnili jednostranné a chybné zaměření manažerského účetnictví na minimální náklady, resp. na maximální ziskovost produktů, které může být v rozporu se zaměřením na minimální dobu obratu kapitálu a výsledně na maximální hodnotu ROI. Podobně zaměření na maximální využití výrobního zařízení (OEE), nebo na maximální průtok, může být v rozporu se zaměřením na minimální zásoby a působit negativně na ROI.

Integrované moderní vzdělávání manažerů

Problém jednostranného, různými směry orientovaného a implicitně rozporného myšlení a jednání manažerů v praxi se odvíjí od podobné situace v akademické sféře. Nepřímo to charakterizuje reakce Dr. Liz Breen, editorky předního teoreticky orientovaného časopisu European Management Journal, na anglický překlad předchozích článků tohoto seriálu: „Vidím možnost umístění výsledků této práce v řadě oblastí managementu. Přizpůsobíte-li obsah a způsob prezentace zvykům příslušných teorií, vznikne výstup, který bude cenným přínosem jak pro akademiky, tak pro profesionály. V současné podobě se ale text neprosadí.“ Těchto dojmů z hutného „Desatera“ vlastností PPROI si velmi vážíme, včetně doporučení, jak je zužitkovat. Přínosem PPROI je ale i propojení různých oborů. Nejedná se jen o manažerské a ekonomické disciplíny. Ze schématu architektury PPROI (teze 5 z Desatera) je zřejmé, že základem jsou fyzikální informace o produktech a zdrojích, s nimiž ekonomické disciplíny nepracují, které však jsou primárními faktory finančních výsledků podniku. Potřebu takto koncipovaného podnikového IS jsme pocítili jako naléhavou při restrukturalizaci průmyslových podniků, kterou jsme vedli jako konzultanti v týmu CEPC, složeném z pracovníků s ekonomickým i s technickým vzděláním.
 

Informace PPROI jsou prokazatelně nové z hlediska obsahu, rozsahu, hloubky, přesnosti i vazeb. Systém jako celek má všechny atributy vědy, uvedené v třetí tezi Desatera. Z matematického hlediska – proměnných a funkcí, je složitý. Promítnutím matematických předpisů do IT podoby proto vznikl velmi složitý stroj. Pro uživatele ale není znalost jeho vnitřních struktur potřebná. Podstatná je možnost vidět, co umožňuje, jak se ovládá, a ovládání si zkusit. Abychom to umožnili veřejnosti, zejména praktikujícím manažerům, investorům a bankéřům, připravujeme ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR školicí program na Demo verzi PPROI.


Uživatelský profil přístupu do demo verze
(Zdroj: PPROI)

Modernizací by měla projít i výuka managementu na školách: vnímat podnik jako organismus – eliminovat bariéry tradičních disciplín při využití nástrojů IT éry. Požádali jsme proto o spolupráci prof. Miroslava Žižku, děkana Ekonomické fakulty Technické Univerzity v Liberci. Prvním domluveným krokem bude představení PPROI, k němuž budou přizváni i někteří pracovníci zdejší Fakulty strojní. Věříme v pozitivní odezvu.

Ekologické a sociální aspekty maximalizace ROI

Při zaměření na maximalizaci ROI je třeba respektovat ekologická a sociální omezení. To platí i pro jiná ekonomická zaměření. Zaměření na ROI MAX vede k minimálnímu čerpání přírodních zdrojů pro dané produkty a z různých ekonomických zaměření je ekologicky a sociálně nejšetrnější.

 


(Zdroj: PPROI)

Roman Dvořák

Další články

Průmysl 4.0
Inovace
Management a řízení
Legislativa, nařízení

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: