Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Moratorium a jeho důsledkjy pro věřitele
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Moratorium a jeho důsledkjy pro věřitele

Impulzem pro následující článek se stala aktuální situace největšího tuzemského internetového prodejce módy ZOOT, který požádal soud o vyhlášení tzv. moratoria. V návaznosti na tuto mediálně sledovanou kauzu se zvýšil informační zájem ze strany podnikatelů o tento institut. Cílem tohoto článku je stručně vymezit institut moratoria, a především poukázat na praktické důsledky moratoria pro dlužníkova věřitele.

Moratorium se nevztahuje pouze na obchodní firmy, ale na všechny podniky, včetně výrobních. V minulosti jím prošly např. ČKD Kutná Hora, lounská vagonka Legios, Arstav a další.

Pokud se váš obchodní partner ocitne v situaci, kdy není schopen plnit své závazky v důsledku platební neschopnosti, může soud požádat o vyhlášení moratoria podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“). Moratoriem se obecně rozumí pozastavení určité činnosti nebo odložení splátek dluhů z mimořádných důvodů. Jeho vyhlášením je dlužníkovi poskytnuta určitá dočasná ochrana před prohlášením úpadku, která mu umožňuje nalézt způsob řešení úpadku nebo hrozícího úpadku nebo dosáhnout dohody o vypořádání jeho dluhů s věřiteli. Prostřednictvím moratoria může být dlužníkův závod revitalizován nebo zachována ekonomická hodnota jeho běžícího závodu, a tím zvýšena možnost uspokojení závazků, které dlužník má vůči svým obchodním partnerům.


Moratorium se může vztahovat na všechny podniky.

V praxi se rozlišují dva druhy moratoria, a to tzv. předinsolvenční moratorium a tzv. insolvenční moratorium, přičemž ve druhém případě musí být návrh na moratorium podán do 15 dnů ode dne podání insolvenčního návrhu věřitele, resp. do sedmi dnů ode dne podání insolvenčního návrhu ze strany dlužníka. Předinsolvenčním moratoriem se rozumí moratorium, které bylo vyhlášeno před zahájením insolvenčního řízení, tedy před podáním insolvenčního návrhu.

Je třeba mít na paměti, že za věřitele dlužníka se po dobu trvání moratoria považují pouze přihlášení věřitelé a osoby uvedené v seznamu závazků. Stejně tak je třeba uvést, že insolvenční zákon spojuje s předinsolvenčním a insolvenčním moratoriem účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, které jsou uvedeny v ust. § 109 a násl. insolvenčního zákona.


JUDr. Richard Štainc: "Cílem článku je stručně vymezit institut moratoria."

Účinky moratoria

Stěžejním účinkem moratoria je nemožnost vydání rozhodnutí o úpadku po dobu jeho trvání, čímž je dlužníkovi poskytnut čas pro pokus o řešení hrozícího úpadku. Stejně tak není možné po dobu trvání moratoria provést započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele, ledaže insolvenční soud určí jinak předběžným opatřením. Zákaz provedení zápočtu platí vůči všem věřitelům dlužníka. Možnost provést zápočet se obnoví až zánikem moratoria, přičemž dle ust. § 124 insolvenčního zákona moratorium zaniká uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno, anebo rozhodnutím insolvenčního soudu o jeho zrušení.

Dalším účinkem je priorita závazků bezprostředně souvisejících se zachováním provozu podniku, a to vzniklých v období 30 dnů před vyhlášením moratoria nebo po něm. Tato priorita spočívá v tom, že závazky bezprostředně související se zachováním provozu podniku, které vznikly v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po něm, je dlužník po dobu trvání moratoria oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky. Konkrétně půjde např. o závazky, jejichž nesplnění bude mít bezprostřední dopad na zastavení či omezení provozu podniku dlužníka, tedy zejména energie, dodávky na nákup surovin, dodávek a služeb potřebných ke splnění rozpracovaných zakázek nebo mzdy zaměstnanců.

Dlužník je tudíž s ohledem na výše uvedené oprávněn hradit takové závazky, aniž by se dopustil upřednostňování věřitelů, přičemž se jedná o dlužníkovo oprávnění, nikoliv o povinnost. Zároveň je třeba uvést, že dlužník je oprávněn mezi závazky vzniklými v této době volit selektivně. Z odborné literatury se dále dovozuje, že je možné takto hradit přednostně pouze peněžité dluhy, neboť je třeba rozlišovat mezi hrazením a splněním závazku. Pro rozlišení období 30 dnů před vyhlášením moratoria bude rozhodný okamžik, kdy služba či plnění reálně proběhlo, tedy zdanitelné plnění, nikoliv až den vystavení platebního dokladu.


Soud může vyhlásit moratorium podle insolvenčního zákona.

Práva a povinnosti věřitelů

Další specifikum institutu moratoria vyplývá pro věřitele, kteří s dlužníkem uzavřeli smlouvy na dodávky energií a surovin, jakož i další smlouvy o dodávkách zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu tří měsíců, je jím nemožnost věřitelů. Tito věřitelé totiž nemohou jednostranně vypovědět či odstoupit od účinných smluv z důvodu prodlení dlužníka s placením úhrady za zboží nebo služby, ke kterému došlo před vyhlášením moratoria, nebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka, nicméně na straně druhé musí být splněna zákonná podmínka spočívající v tom, že dlužník musí hradit alespoň dluhy, které vznikly v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po něm, přičemž tyto dluhy bezprostředně souvisejí s provozem závodu dlužníka. A contrario lze z insolvenčního zákona dovodit, že smlouvy, které ke dni vyhlášení moratoria trvají méně než tři měsíce, není třeba zahrnout do režimu zákazu ukončení smluv vypovězením nebo odstoupením.

Kromě výše uvedeného je třeba uvést, že pohledávky věřitelů, které vznikly v době trvání moratoria ze smluv na dodávky energií, surovin, zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu tří měsíců (tedy smluv uvedených v ust. § 122 odst. 2 insolvenčního zákona), jsou dle ust. § 168 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona považovány za pohledávky za majetkovou podstatou. Tímto jsou tedy chráněni tací dodavatelé, kteří jsou s ohledem na výše uvedené povinni dodávat zboží a služby a nemohou takovou smlouvu vypovědět či od ní odstoupit, jelikož v případě, že dlužník nesplní svoji povinnost tyto závazky prioritně hradit, mají takové pohledávky přednost v uspokojení před ostatními pohledávkami za majetkovou podstatou, a to ihned po odměně insolvenčního správce.

A contrario lze z ust. 168 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona dovodit, že pohledávky vzniklé v době trvání moratoria ze smluv, které nesplňují výše uvedené zákonné požadavky, tedy nejde o smlouvy na dodávky energií, surovin, zboží a služeb, které by ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu tří měsíců, nebudou v případě, že nakonec dojde u dlužníka k úpadku, považovány za pohledávky za majetkovou podstatou, z čehož plyne, že nebudou přednostně uspokojovány.

Závěr

Bylo-li za účelem odvrácení hrozícího úpadku nařízeno ze strany soudu moratorium, dotýká se tato skutečnost nejen dlužníka, nýbrž rovněž věřitelů, kteří mají za dlužníkem pohledávky. Nejvýznamnější důsledky plynou pro věřitele, kteří mají s dlužníkem uzavřeny smlouvy na dodávky energií, surovin, zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň tři měsíce a které souvisejí s provozem závodu dlužníka. Tito věřitelé bez ohledu na existenci a výši svých pohledávek vůči dlužníkovi nejsou v době trvání moratoria oprávnění smlouvu jednostranně vypovědět, odstoupit od ní či odepřít plnění, ledaže jim dlužník nehradí ani dluhy, které vznikly v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po něm.

Štainc advokátní kancelář

JUDr. Richard Štainc

richard@stainc.cz



1 Hásová, J., Moravec, T. a kol. Insolvenční zákon, 3. vydání. Praha: 2018, s. 429–430.
2 KALIŠ, Mgr. Petr. Moratorium v právní praxi. Bulletin-advokacie.cz [online]. [cit. 2019-02-13].

Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/moratorium-v-pravni-praxi?browser=mobi.

 

Další články

Legislativa, nařízení

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: