Témata
Reklama

Moratorium a jeho důsledkjy pro věřitele

Impulzem pro následující článek se stala aktuální situace největšího tuzemského internetového prodejce módy ZOOT, který požádal soud o vyhlášení tzv. moratoria. V návaznosti na tuto mediálně sledovanou kauzu se zvýšil informační zájem ze strany podnikatelů o tento institut. Cílem tohoto článku je stručně vymezit institut moratoria, a především poukázat na praktické důsledky moratoria pro dlužníkova věřitele.

Moratorium se nevztahuje pouze na obchodní firmy, ale na všechny podniky, včetně výrobních. V minulosti jím prošly např. ČKD Kutná Hora, lounská vagonka Legios, Arstav a další.

Pokud se váš obchodní partner ocitne v situaci, kdy není schopen plnit své závazky v důsledku platební neschopnosti, může soud požádat o vyhlášení moratoria podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“). Moratoriem se obecně rozumí pozastavení určité činnosti nebo odložení splátek dluhů z mimořádných důvodů. Jeho vyhlášením je dlužníkovi poskytnuta určitá dočasná ochrana před prohlášením úpadku, která mu umožňuje nalézt způsob řešení úpadku nebo hrozícího úpadku nebo dosáhnout dohody o vypořádání jeho dluhů s věřiteli. Prostřednictvím moratoria může být dlužníkův závod revitalizován nebo zachována ekonomická hodnota jeho běžícího závodu, a tím zvýšena možnost uspokojení závazků, které dlužník má vůči svým obchodním partnerům.

Reklama
Reklama
Reklama
Moratorium se může vztahovat na všechny podniky.

V praxi se rozlišují dva druhy moratoria, a to tzv. předinsolvenční moratorium a tzv. insolvenční moratorium, přičemž ve druhém případě musí být návrh na moratorium podán do 15 dnů ode dne podání insolvenčního návrhu věřitele, resp. do sedmi dnů ode dne podání insolvenčního návrhu ze strany dlužníka. Předinsolvenčním moratoriem se rozumí moratorium, které bylo vyhlášeno před zahájením insolvenčního řízení, tedy před podáním insolvenčního návrhu.

Je třeba mít na paměti, že za věřitele dlužníka se po dobu trvání moratoria považují pouze přihlášení věřitelé a osoby uvedené v seznamu závazků. Stejně tak je třeba uvést, že insolvenční zákon spojuje s předinsolvenčním a insolvenčním moratoriem účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, které jsou uvedeny v ust. § 109 a násl. insolvenčního zákona.

JUDr. Richard Štainc: "Cílem článku je stručně vymezit institut moratoria."

Účinky moratoria

Stěžejním účinkem moratoria je nemožnost vydání rozhodnutí o úpadku po dobu jeho trvání, čímž je dlužníkovi poskytnut čas pro pokus o řešení hrozícího úpadku. Stejně tak není možné po dobu trvání moratoria provést započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele, ledaže insolvenční soud určí jinak předběžným opatřením. Zákaz provedení zápočtu platí vůči všem věřitelům dlužníka. Možnost provést zápočet se obnoví až zánikem moratoria, přičemž dle ust. § 124 insolvenčního zákona moratorium zaniká uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno, anebo rozhodnutím insolvenčního soudu o jeho zrušení.

Dalším účinkem je priorita závazků bezprostředně souvisejících se zachováním provozu podniku, a to vzniklých v období 30 dnů před vyhlášením moratoria nebo po něm. Tato priorita spočívá v tom, že závazky bezprostředně související se zachováním provozu podniku, které vznikly v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po něm, je dlužník po dobu trvání moratoria oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky. Konkrétně půjde např. o závazky, jejichž nesplnění bude mít bezprostřední dopad na zastavení či omezení provozu podniku dlužníka, tedy zejména energie, dodávky na nákup surovin, dodávek a služeb potřebných ke splnění rozpracovaných zakázek nebo mzdy zaměstnanců.

Dlužník je tudíž s ohledem na výše uvedené oprávněn hradit takové závazky, aniž by se dopustil upřednostňování věřitelů, přičemž se jedná o dlužníkovo oprávnění, nikoliv o povinnost. Zároveň je třeba uvést, že dlužník je oprávněn mezi závazky vzniklými v této době volit selektivně. Z odborné literatury se dále dovozuje, že je možné takto hradit přednostně pouze peněžité dluhy, neboť je třeba rozlišovat mezi hrazením a splněním závazku. Pro rozlišení období 30 dnů před vyhlášením moratoria bude rozhodný okamžik, kdy služba či plnění reálně proběhlo, tedy zdanitelné plnění, nikoliv až den vystavení platebního dokladu.

Soud může vyhlásit moratorium podle insolvenčního zákona.

Práva a povinnosti věřitelů

Další specifikum institutu moratoria vyplývá pro věřitele, kteří s dlužníkem uzavřeli smlouvy na dodávky energií a surovin, jakož i další smlouvy o dodávkách zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu tří měsíců, je jím nemožnost věřitelů. Tito věřitelé totiž nemohou jednostranně vypovědět či odstoupit od účinných smluv z důvodu prodlení dlužníka s placením úhrady za zboží nebo služby, ke kterému došlo před vyhlášením moratoria, nebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka, nicméně na straně druhé musí být splněna zákonná podmínka spočívající v tom, že dlužník musí hradit alespoň dluhy, které vznikly v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po něm, přičemž tyto dluhy bezprostředně souvisejí s provozem závodu dlužníka. A contrario lze z insolvenčního zákona dovodit, že smlouvy, které ke dni vyhlášení moratoria trvají méně než tři měsíce, není třeba zahrnout do režimu zákazu ukončení smluv vypovězením nebo odstoupením.

Kromě výše uvedeného je třeba uvést, že pohledávky věřitelů, které vznikly v době trvání moratoria ze smluv na dodávky energií, surovin, zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu tří měsíců (tedy smluv uvedených v ust. § 122 odst. 2 insolvenčního zákona), jsou dle ust. § 168 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona považovány za pohledávky za majetkovou podstatou. Tímto jsou tedy chráněni tací dodavatelé, kteří jsou s ohledem na výše uvedené povinni dodávat zboží a služby a nemohou takovou smlouvu vypovědět či od ní odstoupit, jelikož v případě, že dlužník nesplní svoji povinnost tyto závazky prioritně hradit, mají takové pohledávky přednost v uspokojení před ostatními pohledávkami za majetkovou podstatou, a to ihned po odměně insolvenčního správce.

A contrario lze z ust. 168 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona dovodit, že pohledávky vzniklé v době trvání moratoria ze smluv, které nesplňují výše uvedené zákonné požadavky, tedy nejde o smlouvy na dodávky energií, surovin, zboží a služeb, které by ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu tří měsíců, nebudou v případě, že nakonec dojde u dlužníka k úpadku, považovány za pohledávky za majetkovou podstatou, z čehož plyne, že nebudou přednostně uspokojovány.

Závěr

Bylo-li za účelem odvrácení hrozícího úpadku nařízeno ze strany soudu moratorium, dotýká se tato skutečnost nejen dlužníka, nýbrž rovněž věřitelů, kteří mají za dlužníkem pohledávky. Nejvýznamnější důsledky plynou pro věřitele, kteří mají s dlužníkem uzavřeny smlouvy na dodávky energií, surovin, zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň tři měsíce a které souvisejí s provozem závodu dlužníka. Tito věřitelé bez ohledu na existenci a výši svých pohledávek vůči dlužníkovi nejsou v době trvání moratoria oprávnění smlouvu jednostranně vypovědět, odstoupit od ní či odepřít plnění, ledaže jim dlužník nehradí ani dluhy, které vznikly v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po něm.

Štainc advokátní kancelář

JUDr. Richard Štainc

richard@stainc.cz

1 Hásová, J., Moravec, T. a kol. Insolvenční zákon, 3. vydání. Praha: 2018, s. 429–430.
2 KALIŠ, Mgr. Petr. Moratorium v právní praxi. Bulletin-advokacie.cz [online]. [cit. 2019-02-13].

Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/moratorium-v-pravni-praxi?browser=mobi.

Reklama
Vydání #3
Kód článku: 190355
Datum: 06. 03. 2019
Rubrika: Servis / Management a řízení
Autor:
Firmy
Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Moderní vědecké řízení podniku, 6. díl. Závěrečný

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes vám předkládáme závěrečnou desátou tezi.

Ne solidarita. Trendem je relokalizovaná síť

V posledních letech došlo k výjimečnému povědomí a upřednostňování kultury na pracovišti ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců. Kultura je „osobností“ společnosti, včetně očekávání, chování, praktik a dalších norem, které ovlivňují interní interakce lidí i jejich jménem. Ignorovat tento fakt je možné jen na vlastní nebezpečí. Nedávný výzkum společnosti Hired totiž zjistil, že firemní kultura je druhým nejdůležitějším faktorem, který uchazeči zvažují, zda vůbec pracovat pro společnost.

Související články
Moderní vědecké řízení podniku, Část 2. Desatero 1+2

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu, obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes předkládáme první a druhé desatero.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Moderní vědecké řízení podniku, Část 1. Úvod

Před třemi lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra publikovali osmidílný seriál zabývající se potřebami maximálního zhodnocování kapitálu, ROI (Return on Investment). Tento materiál se ze strany čtenářů – především z výrobních firem, na které právě cílil – setkal s nevídaným zájmem. V redakci jsme obdrželi velké množství reakcí s převážně společným jmenovatelem: potřebu zhodnocování kapitálu si zástupci firem uvědomují, avšak z nedostatku informací jí nevěnují potřebnou, ale často bohužel pouze mizivou pozornost.

Od oprav ke špičkovým portálovým obráběcím strojům

Strojírna Tyc se v současné době zabývá produkcí a vývojem vlastních portálových multifunkčních center. Jedná se o plně řízená obráběcí centra a brusky na rovinné a tvarové plochy. Jako vedlejší činnost společnost nabízí firma modernizaci a generální opravy různých strojů.

Od polorozpadlého pivovaru ke kultovní značce

Stanislav Bernard je nepřehlédnutelný člověk nejen v oboru pivařství. Nejen svou výškou, ale svými názory a tím, jak se Rodinný pivovar Bernard, kterého je čtvrtinovým vlastníkem, prezentuje navenek. Billboardové kampaně, kde stál na stráži proti europivu, jsou snad každému známé.

S.O.S. - Zachraňte podnik

Každé lidské konání s sebou přináší možná rizika, a to jak v osobní, tak i profesní rovině. Ti, jež jsou osvíceni, však dokážou volit takové kroky svého počínání, že je do případných problémů nepřivedou. Náš seriál, který pro vás připravuje renomovaný krizový manažer Petr Karásek, si klade za cíl formou edukace a osvěty předat zkušenosti jak začínajícím, tak i renomovaným podnikatelům, aby svůj byznys přivedli po rozbouřeném moři podnikání bezpečně do přístavu bez zásadních šrámů a újmy.

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Restrukturalizační fórum

Šestý ročník konference Restrukturalizační fórum roku 2017, s podtitulem Restrukturalizace: vzestup a pády, které se uskutečnilo opět v prostorách České národní banky, je již minulostí. Letošní účast na 200 odborníků na restrukturalizace z řad bankéřů, právníků, ekonomických poradců, insolvenčních správců a dalších zainteresovaných stran deklaruje fakt, že je o téma značný zájem a že organizátor – TMA Turnaround Management Association – je v této oblasti erudovaným partnerem. Asociace mj. spolupracuje s Podnikohospodářskou fakultou VŠE na výuce vedlejší specializace Turnaround Management, jejíž studenti se konference též účastnili.

Bezpečnost firemních dat, část 9.

Tím, jak se výroba stává čím dál více sofistikovanější, dochází ke vzájemnému sdílení dat napříč všemi odděleními v rámci podniku. Potenciál úniku těchto citlivých firemních informací a zavlečení závadného obsahu do firmy, např. skrze webová rozhraní či e-mailovou korespondenci, představují v současné době největší bezpečnostní riziko. Je třeba na tento fakt klást velký zřetel, a proto bychom vám rádi v průběhu následujících vydání přinášeli edukativní seriál o bezpečnosti firemních dat.Ta by totiž měla být vaší zásadní prioritou.

Bezpečnost firemních dat, část 8.

Tím, jak se výroba stává čím dál více sofistikovanější, dochází ke vzájemnému sdílení dat napříč všemi odděleními v rámci podniku. Potenciál úniku těchto citlivých firemních informací a zavlečení závadného obsahu do firmy, např. skrze webová rozhraní či e-mailovou korespondenci, představují v současné době největší bezpečnostní riziko. Je třeba na tento fakt klást velký zřetel, a proto bychom vám rádi v průběhu následujících vydání přinášeli edukativní seriál o bezpečnosti firemních dat.Ta by totiž měla být vaší zásadní prioritou.

Bezpečnost firemních dat, část 7.

Tím, jak se výroba stává čím dál více sofistikovanější, dochází ke vzájemnému sdílení dat napříč všemi odděleními v rámci podniku. Potenciál úniku těchto citlivých firemních informací a zavlečení závadného obsahu do firmy, např. skrze webová rozhraní či e-mailovou korespondenci, představují v současné době největší bezpečnostní riziko. Je třeba na tento fakt klást velký zřetel, a proto bychom vám rádi v průběhu následujících vydání přinášeli edukativní seriál o bezpečnosti firemních dat. Ta by totiž měla být vaší zásadní prioritou.

Ochrana soukromého majetku při podnikání

Svobodné podnikání je základem ekonomické prosperity. Někdy se zapomíná, že jen díky němu existuje konkurenční prostředí, které přináší zásadní výhody pro zákazníky. Zároveň vytváří i většinu pracovních příležitostí pro nepodnikající obyvatelstvo. Cílem každého státu tedy musí být stanovení jasných podmínek, aby přínos podnikatelských aktivit pro celou společnost byl maximální. Mezi ty nejdůležitější patří jednoznačné stanovení práv a povinností podnikatelských subjektů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit