Témata
Reklama

Muž, který rád obrábí

„Tentokrát navštívíme malou firmu,“ řekla mi do telefonu Eva Procházková, která má ve společnosti Walter CZ na starosti marketing. Na reportáž jsme se vydali do firmy Kovovýroba Hruška do Opavy-Vávrovic.

Pavel Marek

Patří mezi klíčové osobnosti časopisu MM Průmyslové spektrum, kde řadu let zastával pozici odborného redaktora. Je absolventem strojní fakulty ČVUT v Praze. Po ukončení studia pracoval v Poldi SONP Kladno v závodě Doprava, poté jako konstruktér a projektant ve společnosti ČKD Lokomotivka. Pro MM Průmyslové spektrum pracoval od roku 1999 do roku 2021.

Se slečnou Procházkovou jsme se sešli u nádraží v Opavě a společně pak zajeli autem do Vávrovic. „Chtěli bychom ukázat, že Walter je partnerem i pro malé firmy,“ vysvětluje mi po cestě. Ve Vávrovicích jsme zastavili ve čtvrti mezi rodinnými domky a já jsem se marně rozhlížel, kde uvidím nějakou malou halu. Zato na chodníku před jedním z domků už na nás čekal Jakub Košťál, produktový specialista z firmy Roman Ledvoň, která je certifikovaným distributorem společnosti Walter. „Menší firmy zásobujeme prostřednictvím našich distributorů,“ stihla mi ještě říci slečna Procházková.

Reklama
Reklama
Reklama
Jakub Košťál a Lukáš Hruška před dílnou v Opavě-Vávrovicích

Ve firmě Kovovýroba Lukáš Hruška

Všiml jsem si malé tabulky na plotě s nápisem Kovovýroba Lukáš Hruška. Vešli jsme a zamířili k dílně v koutě zahrady. Přivítal nás usmívající se chlapík v kraťasech a v tričku s logem Kovovýroba Lukáš Hruška a srdečně, po chlapsku, mi stiskl pravici. „V takhle malé firmě jste ještě nebyli, že?“ halasí hned na úvod. Posadili jsme se venku v zahradní besídce a pan Hruška zaběhl do domu, aby nám objednal kávu, kterou po chvilce přinesla jeho žena. Mezitím jsme si začali povídat.

Odmala jsem dělal do motorek a strojařina se mi vždycky moc líbila,“ vypráví o své cestě k oboru Lukáš Hruška. „Na rovinu – ve škole jsem se moc dobře neučil, ale manuálně jsem na tom byl trochu jinak než ostatní. Když jsem pak nastoupil na učňák, obor obráběč kovů u nás otevřený nebyl, a tak jsem se první rok učil na zedníka. Ale druhý rok jsem už pokračoval ve svém oboru a vyučil se obráběčem kovů. Hned jak jsem udělal zkoušky, nastoupil jsem do jedné firmy tady v Opavě a oni mě tam nechali zametat. Tak jsem jim říkal: Já nechci zametat, já tu nejsem od toho, já chci obrábět. Vydržel jsem tam měsíc, pak jsem šel do Feramu a nastoupil tam na velkou mašinu, na třiašedesátku, to bylo super. Potom jsem pracoval ve Strojírně Vehovský, to je myslím špička tady v Opavě. Pak si mě stáhli do nástrojárny.“
„Jak jste vlastně začínal se svou vlastní firmou?“
zajímalo mě.

Ještě při práci. Koupil jsem si domů soustruh, byla to malá SV18 z TOS Trenčín. Normálně jsem si na něj našetřil. Někdo si šetří na auto, já jsem si koupil soustruh. Postavil jsem si na něj na zahradě malou dílnu, mohla mít tak 3 x 4 metry.“

„Vás takhle zajímalo obrábění?“ ptá se slečna Procházková.

„Mě to strašně baví,“ opáčil Lukáš Hruška. „Neumím si představit, že bych dělal něco jiného. A také jsem nechtěl dělat pod někým. K soustruhu jsem pak přikoupil frézku FA3 a vrtačku a k dílně jsem přistavěl další místnost. Potom jsem koupil další soustruh, SU50, potom další padesátku a zase jsem přistavoval. To už jsem si řekl, že to zkusím sám. Začal jsem ale ve špatnou dobu – v roce 2007. Byla krize, nebyly zakázky a já jsem místo obrábění lítal po stavbách a svařoval.“
„Měl jste nějaké zaměstnance?“
zajímalo mě.

„Ze začátku jsem pracoval sám. Obsluhoval jsem tři klasické soustruhy najednou. Musel jsem se trochu ohánět, ale šlo to. Prvního zaměstnance mám od doby, kdy jsem koupil první CNC mašinu. To mě roce 2010 oslovila jedna firma z Brna a přesvědčila mě, abych si zažádal o dotaci. Myslel jsem, že jako takhle malá firma nebudu mít šanci, ale dopadlo to. Nakonec mi vyřídili dotaci i na druhý a potom na třetí stroj. Bez dotací bych už asi jedno CNC měl, ale určitě ne tři.“

„Kolik tedy máte zaměstnanců?“

„Dnes mám tři zaměstnance a jeden kluk sem chodí na brigádu.“

„To jsou mladší, nebo spíš starší?“

„Ne ne, všechno to jsou kluci. S jedním už dělám 15 let, sešli jsme se v předchozí firmě. Je velice šikovný, sice má svoje mouchy, ale kdo je nemá… Výborný praktik. Potom tu mám jednoho kluka, to je jeho syn, nastoupil tu od druhého ročníku učňáku na praxi a zůstal. Je pracovitý, baví ho to, má taky svoje mouchy…“ „Je po tátovi,“ smějí se všichni okolo stolu a zaměstnavatel obou „kluků“ souhlasí. „Třetí, ten je tady rok a půl, přišel sem z jedné firmy v Opavě, kde to šlo od desíti k pěti.“
„A jste dobrý kolektiv?“
vyzvídá slečna Procházková.

„To jo. Taky ho v pátek po práci vždycky utužujeme,“ směje se Lukáš Hruška.

Ukázky soustružených dílů
Příklad frézovaného dílu z nerezové oceli

Díly a zakázky

„Co všechno obrábíte?“ zavedl jsem řeč na vlastní obor.

„Specializujeme se na malé díly, hlavně pro hydrauliku. Z 90 % obrábíme nerez. Myslím, že jsme v tom dobří. Moc firem to dělat nechce – ten materiál je takový vzpurný… Možná to jsou to těžce vydělané peníze, musí se s tím trošku laborovat, chce to zkušenosti i dobré nástroje.“ „Taky tu jsou všude samé zelené krabičky,“ podotýká Jakub Košťál.

„Některé zakázky se každým rokem opakují,“ pokračuje Lukáš Hruška. „Obrábíme tu pro šachtu speciální nerez – když řeknu, jak se ten materiál jmenuje, tak ho nikdo ani nezná. V jedné sérii do něj děláme 6 až 7 tisíc závitů. Ze začátku jsme na ně zkoušeli kde co, i dost drahé závitníky, a výsledek nic moc. Byl jsem z toho takový špatný, až jsem se na veletrhu v Brně setkal tady s Kubou a on mi doporučil závitník Perform. S Kubou jsme si hned padli do noty, on se tu potom stavil a hned jsme to odladili. Dnes mám 90 % nástrojů od firmy Walter, respektive Roman Ledvoň. Navíc já si nemůžu dovolit kupovat nástroje na sklad, nemám na to ani prostory, a tady u vás to všechno funguje,“ obrací se Lukáš na Jakuba a nám vysvětluje: „Od Walteru dostanu nástroje do 24 hodin. Kubovi zavolám třeba ještě ve čtyři hodiny odpoledne a druhý den v jedenáct nebo o půl dvanácté to tu máme. Nesmějí ale zrovna mít v Německu žádný svátek,“ zasměje se a hned dodává: „A když něco potřebuji opravdu nutně, zavolám klukům, co to vozí, a jedu jim naproti.“

„Jak získáváte zakázky?“

„Já funguji tak – od obráběče u stroje přes programátora až po obchodníka. Nějaké zakázky máme dojednané, a když práce není, sednu do auta a zajedu za našimi zákazníky. Dneska se všichni snaží telefonovat nebo psát maily, ale to já nemám moc rád, chci být s lidmi ve styku. Raději za tím člověkem zajedu, podáme si ruku, dáme si spolu kafe – myslím, že ten vztah je pak někde úplně jinde. Kolikrát dopoledne něco vyřizuji, po obědě jdu k soustruhu a jsem v práci do večera.“

„Jaké jsou tedy nejčastější typy obrobků?“

„Hydraulika, hlavně hydraulika, díly frézované i soustružené. Děláme také hodně pro zemědělce různá pouzdra a čepy ze speciálních materiálů, kalené díly. Pro jednu firmu vyrábíme speciální ložisková pouzdra. Je to hodně špek a myslím si, že na tom pohořelo dost firem. Pro doly vyrábíme třícestné ventily z nerezu, které se skládají z 5 až 8 dílů. Z dalšího speciálního materiálu, který se také dost špatně obrábí, vyrábíme ventily, které se používají v rafinerii pro míchání paliva s aditivy.“

Jeden z CNC soustruhů
Klasika – univerzální soustruh SU 50. „To je moje srdeční záležitost,“ říká o něm Lukáš Hruška.

Nástroje a tak...

„Jaké používáte nástroje a s jakými jste začínal?“ chci vědět.

„Když jsem začínal, byl jsem stará škola. To jsem neměl na plátkové nástroje, tak jsem používal klasická SK, HSS, Radeco… Technologicky je to 30 let nazpět, ale i tak se dá vydělat. Pak člověk zkouší, něco koupí... Odzkoušel jsem si hluboké vrtání do nerezu, tady vrtáky Walter nemají konkurenci. Beru malé průměry, od 1 do 10 mm, ale třeba v délkách 12x D. Když jsem pak koupil CNC stroje, přešel jsem kompletně na nástroje Walter.“

„Firmě dodáváme závitníky Perform TC 216 a TC 115, vrtáky DC 150 a DC 170, dále vrtáky s různým povlakem, monolitní frézy Supreme a MC 232, plátkové rohové frézy F 4042 s ADMT destičkami, plátkové frézy řady M 4000, nástroje pro plátkové vrtání, frézování závitů, upichovací nože,“ podává přesný přehled Jakub Košťál. „Soustruhy jsou tu kompletně vybavené našimi noži.“

„Děláme malé věci,“ dodává Lukáš Hruška. „My nepotřebujeme honit časy, ale kvalitu. V hydraulice jde o přesnost – potřebuji tedy přesné vrtáky, přesné frézy, používám jen značkové nástroje. Tím pádem odpadá vystružování a všechny tyhle věci.

Pravda je, že jako firma nejsem nejlevnější. V začátcích jsem pracoval pro okolní velké firmy, ale dnes už pro ně nedělám, nechci. Protože oni si myslí, že jsme garážová firma a že budeme levní. Ale udržet kvalitu, to něco stojí, i v malé firmě. Kolega Luboš, který také bere nástroje Walter, mě naučil pravidlo: Neber každou práci za každou cenu. Pak se na tom člověk zasekne, a když přijde ta dobrá práce, tak na ni nemá čas. Chce to zatnout zuby, mít pevné nervy a vydržet, i když už práce ubývá, prostě vyčkat. A ona fakt ta dobrá práce přijde. Vesměs jsou to takové kusařiny, které je potřeba rychle vyrobit.“

„My to děláme tak, aby se naši zákazníci spolu potkávali,“ doplňuje Lukáše Jakub Košťál. „Oni si navzájem předají kontakty, i práci si občas předávají...“

„Jasně,“ souhlasí Lukáš Hruška. „My jsme vlastně s Lubošem díky Kubovi začali spolupracovat. Potkali jsme se na akci Výšlap na Lysou horu, na kterou nás firma Roman Ledvoň pozvala, předtím jsme se neznali. Oni třeba nemají soustružení, my ho máme, oni zase mají frézování, a tak si navzájem pomáháme."

Jakub s Lukášem vybírají nástroje, kterými se chtějí pochlubit.

Technologická podpora

„Děláte si technologii sám, nebo využíváte pomoc od firmy Walter?“ ptám se.

„Ne, všechno si dělám sám. Jenom když něco nevím, zavolám Jirkovi, a on mě tak trošičku navede.“ „Jirka, to je náš technik,“ vysvětluje slečna Procházková. „A když jsme něco potřebovali,“ pokračuje Lukáš Hruška, „on se tu stavil a odladil to s námi. Jo, Jirka je super. Já jsem třeba dělal nástrojařinu, tam se ty časy tak moc nehoní. Jednou jsem tu právě něco dělal, Jirka přijel, koukl na to a povídá: Co to tady šmudláš? Spočítal to, řekl mi otáčky, posuvy a já povídám: To si děláš srandu, ne? Já to dělám tak, aby mi to lámalo šponu, jsem tak naučený. A on to prostě osolí a říká: To musí fungovat! Fungovalo. A to, že se musí lámat špona, samozřejmě také platí, nesmí to dělat dráty.“

„Ta rychlost je dneska jinde, než byla kdysi,“ připomíná Jakub Košťál.

„Já si myslím, že děláme rychle,“ oponuje Lukáš Hruška, „ale člověk se musí přizpůsobit tomu stroji a tomu materiálu. Zrovna v našem případě není rychlost úplně podstatná, jde hlavně o kvalitu. Ale do budoucna chci kupovat ještě jeden CNC soustruh, stejný jako už mám, s podavačem a X a Y osou, a tam zrovna rychlost důležitá je. Mašina to umí a plátek to taky zvládne. Pak tu máme jinou mašinu spíš pro kusovku a tam toho člověk moc nenahoní.

Pro soustružení používáme také keramiku,“ vrací se k tématu spolupráce s firmou Walter Lukáš Hruška. „Děláme s ní taková pouzdra, která jsou kalená na 62 HRC. Vymýšleli jsme technologii, tak jsem něco navrhl, Jirka doladil řezné podmínky a všechno funguje, jak má.“

Soustruhy jsou kompletně vybaveny nástroji Walter.
Jeden z dílů upnutý v CNC frézce
Rozhovor na dílně

V dílně

Nenápadná dílna stojí v koutě zahrady, za živým plotem z tújí. Z besídky, kde sedíme, na ni vidíme. Vedle stojí trampolína pro děti a na trávníku před tújemi pobíhají dva hraví psi. Vešli jsme dovnitř. Využit je tady snad každý centimetr čtvereční, ale na dílně je přitom pořádek a čisto. „Do ruky patří hadr, říkal nám mistr v učňáku. A já na to dbám. Moc místa tady nemáme a jak by to vypadalo, kdybychom se tu o něco otřeli a hned byli od šmíru,“ říká náš průvodce. U vchodu stojí CNC mašina, za ní starší bruska nakulato. „Tady stál můj první soustruh SV18,“ ukazuje na ni Lukáš Hruška a rukama naznačuje původní velikost dílny. „To ostatní jsme postupně přistavěli.“ V „tom ostatním“ stojí další dva CNC stroje, vrtačka, pila, pracovní stoly, skřínky na nástroje a vzadu také klasický soustruh. „To je esúčko padesátka, moje srdeční záležitost,“ hlásí se k němu hrdě Lukáš. „Tu nedám pryč, tu si nechám.“ Stroje obsluhují dva vousatí chlapíci, mladší a starší, oba v tričku s logem Kovovýroba Lukáš Hruška. Vypadají zaujati svou prací, ale prohodí s námi pár slov. Lukáš s Jakubem mezitím vybírají ze skříněk několik nástrojů, kterými by se chtěli pochlubit.
Budoucnost vidí Lukáš Hruška optimisticky: „Kupujeme tady v sousedství starší halu. Když to vyjde, budeme se do ní příští rok stěhovat. A já věřím, že to vyjde. Budeme mít víc místa na stroje i na sklad materiálu. A až se přestěhujeme, tak to oslavíme,“ slibuje. Na rozloučenou mu děkujeme za srdečné přijetí a přejeme, ať mu jeho plány vyjdou.

Pozdrav z Opavy-Vávrovic
Reklama
Související články
Obrábění dílů pro kolejová vozidla

Pokud byste se někdy chtěli vydat do Žlebů, osobně doporučuji cestu vlakem. Z Prahy dnes přibližně za hodinu dojedete rychlíkem do Čáslavi. Zde vystoupíte a po letitém příhradovém mostě přejdete přes celé kolejiště na místní nádraží. Očekávat vás tady bude malý motoráček, který vás poveze po unikátní místní dráze.

Jak se obrábí na Valašsku

Obec Veřovice se nachází na úpatí Veřovických vrchů, které jsou součástí západního výběžku Moravskoslezských Beskyd. Jednou z firem, které v obci působí, je společnost Matuš Trade. Zabývá se zakázkovým obráběním kovů a plastů.

Nové frézovací nástroje a digitální výroba

Tübingen je město ležící na řece Neckar a své návštěvníky okouzlí především svým historickým centrem s hrázděnými domy, malebným nábřežím, radnicí s malovanou fasádou či gotickým kostelem. Z centra Stuttgartu se sem dostanete vlakem za necelou hodinku. Právě této blízkosti využila společnost Walter, která zde v předvečer veletrhu AMB uspořádala tiskovou konferenci.

Související články
Obrábění železničních kol a náprav

Společnost Bonatrans Group, a. s., jejíž tradice sahá do roku 1965, se zaměřuje na konstrukci, výrobu a opravy železničních kol, náprav i celých dvojkolí. Dodává je významným světovým výrobcům osobních i nákladních vozů, lokomotiv, tramvají či vysokorychlostních vlaků. Společnost je součástí skupiny GHH-Bonatrans, která je největším světovým výrobcem železničních dvojkolí a své závody má u nás v Bohumíně, dále v Německu a Indii.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
S kukuřicí na železniční vagón

Kdo by nevěděl, že budoucnost patří aluminiu! Právě tento materiál se dnes často používá pro stavbu moderních železničních osobních vozů či elektrických jednotek. Nejinak je tomu v ostravské společnosti Škoda Vagonka, a. s., kam jsme se zajeli podívat se zástupci společnosti Walter CZ.

Výroba tlakových lahví pro technické plyny

Společnost Vítkovice Cylinders patřící do lahvárenské skupiny Cylinders Holding je největším výrobcem bezešvých ocelových lahví, nádrží a těles akumulátorů na světě. Historie se datuje od roku 1906, kdy byla vyrobena první bezešvá ocelová lahev.

Obrábění odlitků diamantovými nástroji

Společnost KSM Castings CZ z Hrádku nad Nisou patří k nejmoderněji vybaveným výrobním závodům na severu Čech. Zabývá se vývojem a výrobou odlitků z lehkých kovů pro automobilový průmysl. Firma vznikla v roce 1996 a její počátky jsou spojeny se skupinou Thyssen. Od roku 2005 je závod součástí mezinárodní skupiny KSM Castings Group.

Provozní testy nového řezného materiálu

Firma Walter AG v loňském roce představila nový řezný materiál označený jako Tiger-tec Gold. Před jeho uvedením na trh byly kromě jiného provedeny rozsáhlé testy u vybraných zákazníků, které potvrdily jeho výjimečné vlastnosti v reálných podmínkách výrobních provozů. Jedním z míst, kde tyto testy probíhaly, byla obrobna české společnosti Persa v Kněževsi nedaleko Prahy.

Když je potřeba řešit „špeky“

Na pozvání společnosti Walter CZ jsem tentokrát zajel do firmy Kovo Děčín, která se zabývá zakázkovým obráběním a výrobou forem. Zde nás přijal jednatel Pavel Bureš, za dodavatele nástrojů přijel Pavel Dušánek, certifikovaný distributor společnosti Walter CZ, a Monika Futáková ze společnosti Walter CZ. Posadili jsme se do zasedačky a pan Bureš nás seznámil s historií společnosti a jejím výrobním programem, čímž jsme se dostali i k nástrojům značky Walter.

V pravou chvíli na pravém místě

Na pozvání společnosti Walter CZ jsem tentokrát vyrazil do Ohrazenic. Zde, v těsné blízkosti Turnova, má svou firmu Milan Mencl. Hlavním oborem jeho podnikání je obrábění odlitků pro automobilový průmysl, konkrétně pro výrobu autobusů.

Technologie obrábění ve výrobě flexotiskových strojů

Společnost SOMA, spol. s r. o., byla založena v roce 1992, kdy její současný majitel Ing. Ladislav Verner získal v privatizaci bývalý výrobní závod Tesly v Lanškrouně, přezdívaný „Plyšan“. Ten se do té doby zabýval vývojem a stavbou strojů pro výrobu svitkových kondenzátorů a jednoúčelových zařízení pro elektrotechnický průmysl. Nový majitel se však vydal vlastní cestou a vsadil na vlastní výrobek, konkrétně na vývoj a výrobu strojů na potisk, řezání a laminování obalových materiálů. Chytré české řešení spolu s použitím kvalitních komponent německých značek si získalo spokojené zákazníky po celém světě a SOMA dnes patří ve svém oboru mezi pětici nejúspěšnějších světových firem.

Nástroje pro díly, které musí být hotové za pár vteřin

V automobilovém průmyslu, ale i v řadě dalších oborů nachází uplatnění velké množství maličkých součástí často složitých tvarů. Na pozvání společnosti Walter CZ jsem se zajel podívat do jihlavské firmy Decoleta, která se zabývá přesným soustružením malých dílců na dlouhotočných automatech.

Standardním nástrojem na nestandardní otvory

Výroba hydraulických bloků vyžaduje nejen pečlivost. I v tomto odvětví se projevuje stále rostoucí tlak na produktivitu obráběcích operací. Kromě frézování, vrtání či závitování zde přichází ke slovu i hluboké vrtání. Na pozvání společnosti Walter CZ jsem se zajel podívat do společnosti Czetec, kde nástroj ze standardního sortimentu Walter významně pomohl ke zkrácení výrobních časů.

Monolitní karbidové nástroje při výrobě přesných dílů

Zlínská společnost Ace-Tech se zaměřuje na velmi přesné CNC obrábění uhlíkových, nástrojových nerezových a chrommolybdenových ocelí a slitin niklu, především pak na výrobu soustružených dílů, které dodává pro odvětví těžebního průmyslu a energetiky, všeobecného strojírenství, lisování kovů a plastů a železničního průmyslu. S ohledem na požadavky komplexního obrobení těchto dílů zde přicházejí ke slovu také monolitní nástroje ze slinutého karbidu od firmy Walter.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit