Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Na co aspiruje umělá inteligence?
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Na co aspiruje umělá inteligence?

Profesor Michal Pěchouček patří ke světové špičce ve výzkumu umělé inteligence. Je nejen vynikajícím vědcem, ale byl i úspěšným podnikatelem. Ale jak sám říká, „je ČVÚT srdcařem“. Proto se naplno rozhodl věnovat výzkumu a vývoji umělé inteligence a propojovat tento zajímavý a perspektivní obor s byznysem.

MM: Jak byste charakterizoval lidskou inteligenci?

Prof. Pěchouček: Mnoho lidí vnímá lidskou inteligenci jako schopnost řešit komplikované hádanky a IQ testy. Já tento názor nesdílím. Na lidské inteligenci mne zajímá schopnost řešit problémy, schopnost rozpoznávat měnící se prostředí a úlohy. Schopnost nad těmito úlohami uvažovat, analyzovat situaci a dospět k nějakému rozhodnutí a dále vykonávat činnost, která je motorem lidského konání.

MM: Existuje preferovaná / většinově uznávaná definice umělé inteligence? Přečetla jsem jich mnoho, některé se hodně liší, ale ve většině případů, pro mne laika, se mi zdály dost složité a dlouhé. Přesto, jedna se mi líbila: „Umělá inteligence je stroj nadaný lidskými schopnostmi.“ Co vy na to?

Prof. Pěchouček: Nejlepší definice umělé inteligence (AI) vychází z tohoto, co jsem již řekl o lidské inteligenci. Zjednodušeně řečeno, umělá inteligence se snaží do jisté míry dělat to, co lidská inteligence, ale v omezené sféře. AI se snaží uměle, to znamená na počítači, v nějakých programech, napodobit lidské uvažování a chování. Umělá inteligence je tedy takový umělý počítačový program.

Umělá inteligence napodobuje lidské vnímání, uvažovaní a rozhodování. Ale to by bylo málo. Umělá inteligence chce být lepší než člověk. Chce být především rychlejší, a to se jí daří. Například dokáže zpracovávat data z kamery rychleji než člověk nebo uvažuje v ohromném rozsahu. AI pracuje s větší škálou problémů, které se snaží rychle zpracovávat. AI umí predikovat vývoj, generalizovat velké množství dat nebo nacházet a pracovat s různými anomáliemi.


Profesor Michal Pěchouček vystudoval kybernetiku na ČVUT v Praze a umělou inteligenci na University of Edinburgh. Jako vědec působil na
univerzitách ve Spojených státech, Velké Británii a Kanadě. Je úspěšný i v byznysu. Založil několik start-upů. Nejznámější z nich, Cognitive Security zaměřený na kybernetickou bezpečnost, koupil v roce 2013 americký technologický koncern Cisco. Přes 3 roky řídil ve společnosti Cisco R&D centrum zaměřené na AI a počítačovou bezpečnost. V současné době se naplno věnuje vědecké práci v oblasti umělé inteligence. Na ČVUT v Praze vede katedru počítačů. Zde na Fakultě elektrotechnické založil Centrum umělé inteligence ČVUT, které se zabývá základním výzkumem v oblasti teorií her, automatickém plánování a multiagentních systémů a aplikacemi AI v robotice, dopravě, výrobě nebo bezpečnosti. V roce 2017 byl nejmladším kandidátem, mezi pěti aspiranty, na rektora ČVUT v Praze.

MM: Ve kterých oblastech průmyslu bude umělá inteligence největším přínosem?

Prof. Pěchouček: Existuje jistý výklad, který říká, že umělá inteligence a robotika nahradí veškerou lidskou manuální práci. Já si to nemyslím. Domnívám se, že to je zastaralý názor, jelikož manuální práce do jisté míry nahrazena roboty již byla. Robotů ve výrobě dnes máme velké množství. Umělá inteligence však bude nahrazovat komplikovanější typy práce. Například osoby, které se zabývají složitým plánováním užití různých strojů tak, aby dokázaly zpracovávat zakázky ve správných sekvencích, aby byla zachována co nejvyšší kvalita a všichni zákazníci byli co nejrychleji uspokojeni, umíme nahradit umělou inteligencí. AI se snaží nacházet efektivní rozvrh a zamezit plýtvání. Snaží se nahradit drahou sofistikovanou lidskou práci, ušetřit finance a nahradit komplikované netriviální lidské kognitivní činnosti, jako je např. rozhodování nebo diagnostika. V této oblasti může být umělá inteligence velkým pomocníkem. Umělá inteligence ve výrobních podnicích by měla sbírat data a v reálném čase navrhovat algoritmy, aby se maximalizoval a efektivně využíval výrobní proces. AI z velké části nahradí i management. Systémy řízení práce může a bude dělat umělá inteligence.

MM: V rozhovorech s majiteli a manažery průmyslových firem jsem se často setkávala s názorem, že jim v týmech chybí a hledají kreativní, flexibilní a emočně inteligentní manažery. Je řešením/alternativou umělá inteligence? Může v této oblasti pomoci?

Prof. Pěchouček: Umělá inteligence může pomoci a pomůže. Radikálně změní pracovní trh. To, že jsou dnes mladí lidé zhýčkáni a někteří často nepředvádějí žádné velké pracovní výkony, to je fakt. Tato situace je dána především tím, že je nulová nezaměstnanost. Nyní jsme na vrcholu světové konjunktury. Česká republika je na tom stejně jako Německo a celá Evropa, včetně Spojených států. V současné době firmy o zaměstnance bojují buď penězi, nebo flexibilitou. Pokud však určitý druh práce obsadí umělá inteligence, tak práce bude méně. Lidé pak budou o práci usilovat. Aspekty disciplíny a dalších požadavků na dovednosti a schopnosti se posunou. Lidé budou pracovat kratší pracovní dobu, méně než 8 hodin denně a méně než 5 dnů v týdnu. Budou o práci více usilovat, budou si jí více vážit.
O to větší poptávka bude po manažerech-lídrech, kteří budou schopni řešit status quo. Budou schopni vymýšlet nové věci, zpochybňovat stávající procesy, plánovat strategie a vize byznysů. Budou takovými vyzyvateli, kteří se budou ptát, rozebírat, nacházet nová řešení, alternativy a nové produkty. Ti budou mít zelenou a ti uspějí.
Umělá inteligence nenahradí kreativce. Systémy umělé inteligence však budou přibližovat laikům schopnost dělat kreativní design. Pokud mám být konkrétní, dnes musí kreativní designer studovat pět let UMPRUM. Pak musí mít pět let trénink s nejlepšími architekty, designery, aby se něco naučil a dokázal něco vymyslet. Umělá inteligence bude přibližovat schopnost kreativně uvažovat lidem, kteří mají kratší trénink. Nebude nutné tento obor tak dlouho studovat. Pokud vaše HR hledá někoho, kdo je flexibilní, má sociální inteligenci, tak možná hledá člověka, který dokáže využít potenciál systému AI, případně s tímto systémem umí i pracovat, dále něco tvořit a navrhovat.


„Manuální práce do jisté míry již roboty nahrazena byla. Robotů ve výrobě dnes máme velké množství. Umělá inteligence však bude suplovat komplikovanější typy práce. Snaží se nahradit drahou sofistikovanou lidskou práci, ušetřit finance a nahradit komplikované netriviální lidské kognitivní činnosti, jako je např. rozhodování nebo diagnostika,“ říká prof. Pěchouček.

 

MM: Renomovaný český výrobce obráběcích strojů mi na otázku nákupu a využívání umělé inteligence ve výrobě odpověděl, že robotizace a digitalizace při sériové výrobě ano, ale že individuální projekty na zakázku není možné řešit umělou inteligencí. Nabízí se otázka, co umělá inteligence neumí, na co nestačí?

Prof. Pěchouček: Zavedení umělé inteligence do výroby je velmi nákladná věc. A to se vyplatí pouze při masové výrobě. Při zakázkové výrobě se vyvíjí a vyrábí každý specifický produkt zvlášť. Ne, že by to AI nedokázala, ale zatím je to velice drahé.

Samozřejmě, že ceny umělé inteligence postupně klesají, tak jak klesají IT technologie. Algoritmy a metody AI jsou tedy čím dál tím přístupnější. Může se stát, že i náklady do složitějších AI se investorům brzy začnou vyplácet.

O tom, že robotika a umělá inteligence není ještě na takové úrovni, svědčí fakt, že doposud na světě neexistuje tzv. černá továrna, kde není třeba svítit. Je to továrna, do které nikdy nevstoupí žádný člověk. Budou zde pouze roboti. Sama se bude řídit, opravovat a plánovat veškeré procesy.

A na co umělá inteligence nestačí? Lidé mají schopnosti, které s inteligencí nesouvisejí a které utvářejí lidstvo. Jsou to schopnosti sociální inteligence, schopnost vyjádření emocí jako například zlost, radost, závist a další. To je to, co umělá inteligence neumí a nikdy nebude umět, a vlastně na to ani neaspiruje.


„Zavedení umělé inteligence do výroby je velmi nákladná věc. A to se vyplatí pouze při masové výrobě. Při zakázkové výrobě se vyvíjí a vyrábí každý specifický produkt zvlášť. Ne, že by to AI nedokázala, ale zatím je to velice drahé,“ dodává k zavedení AI do průmyslové výroby prof. Pěchouček.

MM: Jak majitel firmy může výrobu nebo další procesy řízené umělou inteligencí kontrolovat? Pokud při používání umělé inteligence nastane problém, kdo ho bude řešit, dodavatel, jiná umělá inteligence? Kdo ponese odpovědnost?

Prof. Pěchouček: V současné době není umělá inteligence příliš regulovaná. První skutečnou viditelnou regulací umělé inteligence je GDPR. V blízké době budou pravděpodobně jednotlivé státy regulovat algoritmy AI a budou certifikovat použití různých metod pro různé účely. To znamená, že pokud bude chtít lékař používat AI, tak se jeho činnost omezí pouze na určitý druh AI, která má určitou míru vysvětlitelnosti a transparentnosti.

Příchodem legislativy také přijde pojištění. Stejně jako dnes si můžete koupit pojištění proti kyberútoku, tak si v budoucnu budete moci koupit pojištění proti chybě umělé inteligence. Pojištění tohoto druhu však nebude na trhu dříve, než bude příslušná legislativa.

Rovněž i Evropská unie velmi živě debatuje na téma právní rámec umělé inteligence. Tyto regulace nastanou velmi rychle. Nemůže to být zdlouhavý proces, jelikož metody AI jsou připravené. Lidé je chtějí používat. Jejich touha dělat věci rychleji, levněji a přesněji vyžaduje odpověď, kdo bude za daný produkt umělé inteligence ručit. Role státu je nezastupitelná. V praxi to znamená, že pokud legislativní úpravu AI udělají první Finové, tak vše důležité v segmentu AI se bude odehrávat ve Finsku. Zbytku světa, včetně ČR, by tím vznikla ohromná konkurence. Regulace AI je pro ČR klíčová.

MM: Americký vizionář a podnikatel Elon Musk tvrdí, že umělá inteligence sebere práci 50 procentům lidí. V kterých odvětvích to bude a koho se to bude týkat?

Prof. Pěchouček:
Elon Musk má pravdu. Během 20 let přijde o práci cca 2 miliardy pracujících lidí. Nesouhlasím však ani s Elonem Muskem, ani se Stevnem Hawkingem v teorii, že silná umělá inteligence jako centrální mozek lidstva překoná člověka, ovládne lidstvo a zničí civilizaci. V tom se s oběma pány rozcházím a nevěřím na silnou všeobjímající umělou inteligenci.

Pro příklad nebudu chodit daleko. Když Tesla Elona Muska začala vyrábět auta, tak celá linka byla robotizovaná a díky této celkové robotizaci se nestihly termíny. Linky měly vekou chybovost, takže technici museli vytvořit paralelní linku, kam se vrátil lidský faktor.

MM: Jaké profese a pozice budou v době umělé inteligence žádané?

Prof. Pěchouček: Již jsme o tom hovořili. Naši vnuci by se měli zaměřit na studium využití AI a dále se zabývat studiem sociálních dovedností, emoční inteligence, včetně etického myšlení. Tím lépe dokáží porozumět uplatnění AI ve prospěch člověka a jeho činnosti. Schopnost rozumět člověku, učit se empatickému jednání a zároveň rozumět umělé inteligenci bude velkou výhodou. Tito lidé budou rozhodovat a budou mít práci. Nevěřím tomu, že by umělá inteligence nahradila veškerou lidskou práci. V budoucnosti se lidská práce změní a bude mít jiný koncept. Naši vnuci nebudou studovat pět let ve škole. Budou studovat pouze jeden nebo dva roky a budou měnit pracovní pozice, jak si bude situace vyžadovat. Svět se bude tak rychle měnit, že univerzita nemůže mít pětiletý monopol na nejkreativnější období lidského života. Bohužel si nemyslím, že Česká republika je připravena na práce budoucnosti, jelikož na střední škole se děti nevychovávají prioritně k samostatnému myšlení a kreativitě. U nás přetrvává tradiční styl výuky, kdy se memorují fakta. Jiné země jsou již dál. Učí svoji mladou generaci zpochybňovat zaběhlé systémy, ptát se, hledat chyby a nacházet nová řešení. Já mám tři dcery a přál bych si, aby dokázaly vymyslet byznysy, které by byly například postaveny na kreativitě v oblasti výtvarného umění, jelikož to pro jejich další profesní vývoj může mít daleko větší vliv než studium programování. Ač se to nezdá, dnešní programátoři jako tvůrci světa nemusejí být zásadními hybateli.

MM: Jaký je aktuální stav v oblasti výzkumu a vývoje umělé inteligence v České republice? Můžete oblast našeho AI srovnat se zbytkem světa?

Prof. Pěchouček: Stěžejní oblasti pro aplikaci AI jsou doprava, výroba a kyberbezpečnost. Velmi důležitá z hlediska národní bezpečnosti je především kyberbezpečnost a s ní spojená kyberkriminalita. Budoucí souboj o prvenství umělé inteligence se bude odehrávat mezi Spojenými státy a Čínou. Zatím vedou Spojené státy, kde jsou nejbohatší AI firmy s ohromným množstvím prostředků investovaných AI vývoje a výzkumu. Ale během dalších 10 let to bude pravděpodobně Čína, která se stane jedničkou. Co se týká Evropské unie, ta již nemůže zmiňované velmoci dohnat. To však neznamená, že se může přestat snažit. Na naší lokální úrovni musíme spolupracovat s okolními státy a také v rámci celé EU. Naši nejbližší sousedi, a tím myslím Německo a Slovenskou republiku, jsou ve výzkumu a vývoji přibližně na stejné úrovni jako my. Největší výhodou těchto tří zemí je vysoká orientace na průmysl. Průmyslová výroba a s ní spojené podnikání nabízí významný prostor pro AI inovaci. Na druhou stranu současná orientace na výrobu nás může úplně pohřbít, pokud ji nebudeme včas inovovat.

Česká republika se nemá v oblasti výzkumu umělé inteligence za co stydět. Ve světě má velmi dobré jméno. Máme vědecké špičky v segmentu strojového učení a rozpoznávání obrazu. Pan profesor Jiří Matas je jedna z největších kapacit. Jeho skupina se zabývá právě vývojem umělé inteligence pro autonomní řízení. Pak jsou zde skupiny, které se zabývají vysvětlitelností umělé inteligence. Je to například tým profesora Filipa Železného na ČVUT v Praze. Česká republika tradičně relativně dobře funguje v rámci umělé inteligence v oblasti rozpoznávání řeči přirozeného jazyka. Tento výzkum se primárně provádí na Karlově univerzitě, na Ústavu formální a aplikované lingvistiky. Další významná pracoviště jsou na Západočeské univerzitě v Plzni. Silná skupina je v oblasti umělé inteligence a teorie her. Například absolventi Karlovy univerzity Martin Schmid a Matěj Moravčík a Viliam Lisý z ČVUT v Praze vytvořili systém DeepStack, umělou inteligenci, která jako první v historii porazila člověka v pokeru. Další velký český úspěch jde za skupinou profesora Jana Šedivého. Tento tým na ČVUT v Praze pracuje na rozpoznávání řeči. Mně se v červnu tohoto roku podařilo získat pětiletý grant excelentního výzkumu RCI – Výzkumné centrum informatiky, který spojuje to nejlepší, co na ČVUT v Praze v oblasti informatiky máme.


Česká republika má v oblasti výzkumu umělé inteligence velmi dobré jméno. Silná skupina je například v oblasti umělé inteligence a teorie her. Absolventi Karlovy univerzity Martin Schmid a Matěj Moravčík a Viliam Lisý z ČVUT vytvořili systém DeepStack, umělou inteligenci, která jako první v historii porazila člověka v pokeru.
Zdroj: www.pokerzive.cz

MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů nejenom na poli umělé inteligence.

PhDr. Iva Ruskovská

Další články

Průmysl 4.0
Inovace
Průmyslový design
Management a řízení
Strojírenství v lékařství
Výzkum/ vývoj

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: