Témata
Reklama

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. – konec průmyslu v Čechách?

Pokud by byl v praxi důsledně uplatněn technický předpis, zveřejněný 6. listopadu 2001 jako nařízení vlády č. 378, skutečně by to asi znamenalo konec průmyslu v Čechách,neboť od 1. 1. 2003 by kontrolní orgány měly zcela legitimní možnost odstavit z provozu značnou část (pravděpodobně většinu) výrobních zařízení z důvodu nedostatečné bezpečnosti.

Nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, je do české technické legislativy přejímána další část Směrnice 89/655/EEC o minimálních požadavcích na ochranu bezpečnosti a zdraví pracovníků při používání pracovního zařízení. Pro úplnost uvádím, že značná část směrnice byla již přenesena zákonem č. 155/2000 Sb. do zákoníku práce a s účinností od 1. 1. 2001 je v § 134 zaměstnavatelům uložena povinnost nejen pravidelně a řádně udržovat, kontrolovat a revidovat výrobní a pracovní stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje nářadí atd., ale také předcházet rizikům, odstraňovat je a minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
Reklama
Reklama
Reklama

Zavádění směrnice 89/655/EEC v Česku

Zpracovatelem nařízení vlády č. 378/2001 Sb. je Ministerstvo práce a sociálních věcí a způsob pojetí i zpracování celého dokumentu lze přinejmenším označit za nešťastný. Bez znalosti ustanovení a požadavků původních směrnic totiž průměrně (ne)informovaný manažer jen těžko dokáže vyčíst, jak náročné jsou požadavky českého předpisu, a to jak po stránce technické, tak po stránce ekonomické. Na rozdíl od původních směrnic, které poměrně přesně rozlišují nová zařízení (na něž se vztahuje např. Směrnice 98/37/EC) od starých zařízení (na která se vtahuje Směrnice 89/655/EEC), vztahuje se český předpis na všechna provozovaná zařízení bez ohledu na datum uvedení do provozu a postihuje nejen stroje, ale i jiná technická zařízení, což značně komplikuje jednoznačný výklad dokumentu.

Co se musí udělat

Ke splnění minimálních požadavků na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku, které je s daným zařízením spojeno (§ 3), musí provozovatelé často značně zastaralých výrobních zařízení provést řadu kroků (z nichž ani jeden není jednoduchý), směřujících k dosažení vyšší bezpečnosti provozovaných zařízení. Především je nutné stanovit mezní hodnoty strojů, vymezit a pojmenovat všechny nebezpečné prostory, v nich identifikovat jednotlivá nebezpečí, vyhodnotit jejich úroveň a o všem pořídit dokumentaci, která slouží jako podklad pro posouzení stávajících bezpečnostních opatření. Zároveň je nezbytné stanovit kategorie požadavků na bezpečnostní části řídicích systémů jednotlivých strojů, bez ohledu na druh použité energie (elektrické, pneumatické, hydraulické atd.). Podle dokumentace stávajícího řešení bezpečnostních částí řídicího systému (pokud dokumentace není k dispozici, je nutné ji obstarat) je třeba rozhodnout, zda konstrukční řešení stroje z hlediska bezpečnosti odpovídá stanovenému riziku, či zda musí být provedeny úpravy. Pokud jsou úpravy nutné, musí je někdo navrhnout a zrealizovat.
To všechno je předpokladem pro splnění nenápadného, leč o to záludnějšího požadavku, aby ovládání stroje bylo bezpečné i v případě jeho poruchy nebo poškození, "ukrytého" pod písmenem h) prvního odstavce § 3 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Tento požadavek se jednoznačně týká tzv. funkční bezpečnosti řídicích obvodů pro bezpečnostní funkce a vyžaduje, aby odolnost těchto obvodů vůči závadám, které mohou vést k selhání bezpečnostní funkce, byla na úrovni, která odpovídá stanovenému riziku. Ještě tvrdší je ustanovení písmena f) čtvrtého odstavce § 3, které uvádí, že blokovací zařízení ochranných krytů musí splňovat normovou hodnotu, tedy všechny požadavky ČSN EN 1088.

Kolik to bude stát

Ve zdůvodnění k jednomu z návrhů dokumentu se uvádí, že 80 % provozovaných výrobních zařízení v ČR je starší třiceti roků a oficiální odhad předpokládá, že při stávajících cenách budou náklady na nutné úpravy přesahovat částku 10 miliard korun (několik desítek tisíc korun na jeden stroj). Podle mého názoru však skutečné náklady budou mnohem vyšší, neboť zmíněný odhad pravděpodobně zahrnuje pouze ekonomické nároky na vlastní realizaci úprav a nepočítá s náklady na zajištění dokumentace, posouzení rizika a hlavně s ekonomickými ztrátami, které budou způsobeny výpadkem výroby po dobu odstavení upravovaného zařízení. Za daleko realističtější proto považuji částku 53 miliardy korun, o níž se v "kuloárech" hovořilo na počátku roku 2001. Zdůrazňuji, že požadavky nařízení vlády č. 378/2001 Sb. se téměř nedotýkají státního rozpočtu, zato velmi citelně postihují podnikatelskou sféru a pro drobné a malé provozovatele asi představují doslova katastrofu.
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. nabude účinnosti 1. 1. 2003 a zkrácení přechodového období pro splnění jeho požadavků na jeden rok a necelé dva měsíce mi připadá zcela nepochopitelné, neboť většina návrhů dokumentu předpokládala čtyřleté přechodové období, které obvykle měly pro zavedení Směrnice 89/655/EEC k dispozici i velmi vyspělé a bohaté evropské země. S ohledem na fakta uvedená v předchozím odstavci je zřejmé, že termín 1. 1. 2003 je zcela nereálný, a proto také Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky dopisem upozornil na závažnost situace jak všechny členské podniky, tak Svaz průmyslu a dopravy ČR. Reakce ze strany členských podniků Svazu nereálnost termínu potvrzují a jako nezbytné se proto jeví koordinované usilování všech zainteresovaných firem o oficiální stanovení alespoň čtyřletého přechodového období i pro Českou republiku, popřípadě provedení kvalifikované revize dokumentu.
Výrobu na strojích, které nesplňují požadavky aktuálních bezpečnostních předpisů, chápe evropské právo jako nekalou konkurenci a v žádném případě proto nedoporučuji v Čechách tolik oblíbenou vyčkávací taktiku. Domnívat se, že se celý problém "nějak uhraje do ztracena", by bylo ze strany podnikatelských subjektů velkou chybou - asi takovou jako nečinné postávání v blízkosti tikající časované bomby.

Etapa naplňování předpisů

Některé z firem, se kterými spolupracuji, už do několika etap (s přesně stanovenými úkoly a termíny, většinou rozloženými do následujících tří let) naplánovaly všechny potřebné kroky a zahájily činnosti, směřující k naplnění požadavků nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Už první výsledky těchto činností, např. studie vytíženosti výrobních strojů, ukazují, že strojový park většiny firem je zbytečně velký a některé stroje jsou využívány třeba jen jeden den v týdnu (důvodem je např. to, že stroj je trvale seřízen pro určitý typ obrobku a firma nemusí proplácet čas seřizování). Domnívám se, že čtyřleté přechodové období je pro splnění požadavků nařízení vlády č. 378/2001 Sb. sice kritická, ale dostačující doba a při promyšleném a odpovědném přístupu k řešení úkolu lze očekávat, že se část vynaložených prostředků firmám vrátí, např. v podobě úspor na nákladech souvisejících s údržbou, a opravami nejstarších a obvykle také nejporuchovějších zařízení.
Cílem tohoto příspěvku je alespoň trochu napravit chybu Ministerstva práce a sociálních věcí, které dodnes nepovažovalo za nutné upozornit na závažnost jím zpracovaného předpisu, jakoby si ani neuvědomovalo jeho dopad na český průmysl.
Reklama
Vydání #4
Kód článku: 20422
Datum: 17. 04. 2002
Rubrika: Servis / Legislativa
Autor:
Firmy
Související články
Energetická náročnost obráběcích strojů, část 2: Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Profesor Přemysl Pokorný 80

V prosinci tohoto roku se prof. Přemysl Pokorný dožívá významného životního jubilea 80 let. V roce 1966 dokončil studia v oboru Strojírenská technologie na VŠST v Liberci. Po krátkém působení v průmyslové praxi zahájil v roce 1968 svoji akademickou kariéru na Fakultě strojní VŠST v Liberci, později TUL.

Související články
Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Na cestě ke zrození stroje, část 9. Know-how

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Na cestě ke zrození stroje, část 7: Realizace

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 4.
Prezentace nabídky

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 3:
Cenová nabídka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje,
část 2: Koncepce

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje,
Část 1. Průzkum trhu

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje postup výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, v jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu a návratnost investic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit