Dále jsou diskutovány některé základní otázky, které je nutno pro splnění uvedených požadavků uvažovat. Je nutné prohlásit, že informace dále uvedené je nutné při konkrétní aplikaci posuzovat v komplexnosti podmínek, které se liší případ od případu v návaznosti na konkrétní provozování obráběcího stroje. Vlastnosti dílců a skupin CNC obráběcích strojů jsou určeny především:
a) materiálem;
b) topologií – tvarování, žebrování, tloušťky stěn, proporce dílců;
c) spoji – množství, poloha a provedení pevných i pohyblivých spojení.
Všechny tyto vlastnosti má do jisté míry výrobce a konstruktér možnost ovlivnit. Existuje zde však mnoho omezení. Například jsou to omezení nákladová. Je zřejmé, že nelze vždy využít takovou možnost či variantu, která je technicky nejvhodnější, ale takovou, která je nákladově přiměřená. Dalšími omezeními jsou mnohdy velmi složité optimalizační postupy vedoucí ke zlepšování a zvyšování parametrů stroje. Mnohdy si uplatnění těchto pokročilých optimalizačních metod vyžaduje nejen velké nároky na vývojáře, ale také náklady na komerční výpočtové systémy umožňující optimalizace provádět. Dalším problémem je neznalost vazeb nebo náhradních výpočtových modelů popisujících dostatečně věrně chování reálné nosné soustavy. V důsledku toho se často, ve snaze vyhnout se nepředpokládaným komplikacím a nejistotám, volí konzervativní řešení, nikoli však řešení optimální nebo blízké optimálnímu.