Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Návrat dřeva - výzva 21. století
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Návrat dřeva - výzva 21. století

Závěr minulého století přinesl do světového hospodářství pozoruhodný a současně vítaný jev - návrat dřeva.

Příčinami tohoto jevu byla zejména čtyři jednoznačně doložitelná fakta. První z nich řadou prognostických údajů ukazuje, že při trvalém obhospodařování lesů se zásoby dřeva v 21. století udrží, druhá pak - na základě neméně jednoznačných zjištění - potvrzuje, že trvalé využívání lesů je významným příspěvkem k stabilizaci podnebí. Z ekonomického hlediska má největší význam fakt, že dřevo je významným materiálem s mnohostrannými možnostmi využití, a rovněž, že koloběh dřeva jako materiálu je názorným příkladem vysoce efektivního moderního materiálového koloběhu.

Výhody při použití dřeva

V současné době, kdy vážné problémy se zhoršujícím se životním prostředím obracejí pozornost k ekologickým materiálům, vystupují do popředí všechny výhodné vlastnosti dřeva. Dřevo se dá zpracovávat nejrůznějšími způsoby, jde o materiál s příznivými parametry jak mechanickými, tak estetickými. Navíc umožňuje šetřit energie a jiné materiály, a tím i finanční prostředky. Jeho největší předností však je, že ačkoliv provází lidstvo od začátku jeho existence, neustále se obnovuje, dorůstá. Dokonce tempem, které zejména ve vyspělých státech předstihuje objem těžby. Různost druhů dřeva pak otvírá i možnosti jeho použití k stále dalším a dalším inovacím. V posledních letech sílí i snahy o co nejširší zhodnocení dřevního odpadu, ať už recyklací nebo ekologickými způsoby spalování, které šetří ostatní energetické zdroje. Na rozdíl od plastů či oceli se dá dřevo rychle zpracovat, šetří nástroje, má malou specifickou hmotnost, dobré smykové vlastnosti, je při vysoké pružnosti pevné v tlaku a má i velmi dobré tepelně-izolační vlastnosti. Díky všem těmto - a ještě mnoha dalším - příznivým atributům se dřevo pomalu, ale jistě dostává nejen tam, kde se dosud nepoužívalo, ale i tam, kde se už dříve osvědčilo. Je to návrat plný zadostiučinění, ale především návrat plně oprávněný.

Dřevo - materiál budoucnosti

Je příznačné, že zejména ve vyspělých státech je tato surovina vysoce ceněna, počítá se s ní pro budoucnost, je surovinou tradiční i vhodnou pro objevování nových oblastí užití. A stejně tak jsou vysoce ceněny i profese, které se dřevem pracují.

Les - základ trvalého života v budoucnosti

Zásoby dřeva

V lesích Země jsou dostatečné zásoby nejrůznějších porostů. Jejich těžba musí být ovšem uvážená, a má-li být dlouhodobě možná, pak je bezpodmínečně nutné současné zásoby co nejdokonaleji využívat. Nejen trvale udržitelné obhospodařování lesa, ale i šetrné zacházení se dřevem jako s životně důležitou surovinou má svou logiku. Zaslouží si to stromy, příroda a prospěje to současným i budoucím generacím.

Vývoj produkce surového dřeva

Produkce surového dřeva, tj. evidovaná roční těžba, má ve světě stoupající tendenci. Podle statistických ročenek FAO (Food and Agricultural Organization, Organizace pro výživu a zemědělství - mezivládní organizace OSN) byla roční produkce surového dřeva v roce 1965 ve světě 2,22 mld. m3, v roce 1980 2,97 mld. m3 a v roce 1997 3,60 mld. m3. V uplynulých 32 letech se produkce průmyslového a palivového dřeva ve světě zvýšila o 1,38 mld. m3, tj. o 62 %. Výroba jehličnatého řeziva rostla v Evropě rychleji než spotřeba, což podnítilo expanzi vývozu zejména do Japonska a na trhy Severní Ameriky (spotřeba jehličnatého řeziva se zde výrazně zvýšila v souvislosti s tempem bytové výstavby). V Severní Americe rovněž stoupá spotřeba listnatého řeziva (opět důsledek vysokého tempa bytové výstavby, ale i vysokého podílu této suroviny na výrobě palet, obalů aj.), k růstu spotřeby došlo - po předchozím poklesu - i v Evropě. V sortimentu kulatin i řeziva se vysoká poptávka týká zejména buku a světlého dubu (zvýšení výroby sudů a podlahovin, spotřeba podlahovin se v Severní Americe i v Evropě zvýšila za poslední desetiletí až třikrát). Celosvětová spotřeba velkoplošných materiálů dosáhla v roce 1999 rekordní úrovně. Výroba DTD roste zejména v Evropě, naopak klesá výroba jehličnatých překližek, které jsou nahrazovány deskami OSB. Nárůst se předpokládá i ve výrobě MDF, které tvoří už 70 % výroby DVD.

Situace v ČR

V ČR představovala v roce 1999 spotřeba jehličnaté kulatiny 5618 tis. m3, produkce dosáhla 6338 tis. m3, import 430 tis. m3 a export 850 tis. m3. Ve skupině jehličnatého řeziva dosáhly stejné ukazatele hodnot 1960, 3250, 160 a 1450 tis. m3, ve skupině listnaté kulatiny 607, 552, 80 a 25 tis. m3 a ve skupině jehličnatého řeziva 425, 350, 100 a 25 tis. m3.

Český dřevařský průmysl

Využití dřeva v ČR

Těžba dřeva v ČR se v posledních letech pohybuje od 12 do 14 mil. m3 ročně, z čehož 40 až 43 % se využívalo na výrobu řeziva, 30 až 32 % na výrobu celulózy, 7 až 15 % na výrobu aglomerovaných desek a 15 až 18 % se vyváželo. V pilařské výrobě a ve výrobě aglomerovaných materiálů je registrovaných více než 1900 subjektů, které zaměstnávají 12 až 13 tis. pracovníků. Tento obor se podílí 42 % na tržbách celého odvětví. V roce 1995 v rámci EU dosahoval tento podíl jen 16 %. Výroba dýh, překližek a aglomerovaných desek má podíl na tržbách 19 % (EU 22 %). Stavebně-stolařskou výrobu zabezpečuje značné množství různě velkých firem s podílem 23 % na tržbách odvětví (EU 38 %). Výroba obalů má podíl 4 % na tržbách odvětví a výroba jiných výrobků ze dřeva podíl 12 % (EU 24 %). Přesto, že celý dřevozpracující průmysl je zprivatizovaný různými podnikatelskými subjekty, nedošlo dosud k rozsáhlejší restrukturalizaci. Nejlepších výsledků dosahují podniky s 25 až 99 zaměstnanci, které mají podíl 35 % na celkových tržbách odvětví.

Stav českého dřevařského průmyslu

Celkově lze konstatovat, že od roku 1993 v českém dřevařském průmyslu postupně klesá výroba, tržby i zaměstnanost. V roce 1996 zde pracovalo 19 347 pracovníků oproti 28 853 v roce 1993. Zahraniční obchod dosahuje aktivního salda (exportuje se téměř 35 % produkce), avšak v jeho komoditní skladbě mají převahu výrobky s nižší přidanou hodnotou. Naopak v dovozu převládají tzv. sofistikované výrobky. Odvětví zatím nemá dostatek moderních technologií, a proto pracuje s vysokou energetickou náročností a nízkou celkovou výtěžností, která se pohybuje kolem 50 %. Přes všechny tyto nedostatky má podle odborníků český dřevařský průmysl dobré předpoklady pro další růst, avšak za předpokladu hlubší modernizace a rovněž dalšího vstupu zahraničního kapitálu. Velmi perspektivní je celulózo-papírenský průmysl. Surovinová bilance zde umožňuje, aby do roku 2005 tento sektor zvýšil svou produkci na dvojnásobek. Nejméně 4 - 5 mld. Kč bude nutno investovat do zařízení na zpracování sběrového papíru, zejména na zasvětlení (deinkung), a to hlavně v návaznosti na celkové řešení nakládání s obalovými odpady. Jedním z perspektivních směrů je i rozšířené používání dřeva a materiálů na bázi dřeva ve stavebnictví. Podle zkušeností z vývoje v některých průmyslově vyspělých států (např. USA, severské státy, SRN, Rakousko aj.) půjde zejména o růst podílu staveb ze dřeva (v SRN za uplynulé desetiletí stoupl podíl staveb ze dřeva o 60 %).

Vývoj v posledních letech

V posledním období se postavení dřevařského průmyslu v rámci české ekonomiky poněkud zlepšuje. Zlepšení vykazují převážně podniky, v nichž je přítomen zahraniční kapitál. Zlepšení napomohla i začínající revitalizace bytové výstavby a zahájení rekonstrukce bytového fondu v panelových domech. Stále větší podíl na spotřebě dřeva a materiálů na bázi dřeva má i rozšiřování sortimentní struktury nové výstavby (individuální řešení, nástavby a vestavby aj.). Velké změny prodělá organizace výrobních procesů, která bude stále více odpovídat užití produkce. Bude sériová (pro masový odbyt) a individuální - zakázková (pro vyšší příjmové skupiny zákazníků; pro tuto skupinu výroby bude potřebná změna organizace i strojního vybavení). Masová výroba přitom pravděpodobně zůstane doménou kombinátů a středně velkých závodů. Individuální výroba se bude rozvíjet nejen pod vlivem vnitroodvětvových priorit, ale i celé řady meziodvětvových vztahů, zejména regionálních zvláštností, dopravních tarifů, struktury odbytu apod.
Zvlášť intenzivně se rozvinou vnitřní a meziodvětvové vztahy na základě profesionálních asociačních svazů. Nastanou strukturální změny ve výzkumném zabezpečování odvětví. Zatímco velké subjekty si ho budou zabezpečovat samostatně, malí a střední výrobci budou využívat asociační seskupení, která budou vytvořeným výzkumným jednotkám zadávat úkoly vyplývající z jejich konkrétní činnosti. Na úrovni státních orgánů pak budou existovat jen analyticko-informační centra, střediska na vypracování státní strategie rozvoje, jakož i realizace eventuálních podpůrných mechanismů.

Dřevostavby - triumfální návrat

Rostoucí zájem o dřevostavby

Podle odborníků se má v následujících pěti letech v řadě průmyslově vyspělých států zdvojnásobit množství dřevostaveb, a to nejen v soukromé, ale též ve veřejné i v hospodářské oblasti. V centru pozornosti by mělo být zejména budování tzv. nízkoenergetických domů. Symbolickým předznamenáním této "ofenzivy" byla i široká prezentace dřevostaveb na loňské Světové výstavě v Hannoveru, v jejíž koncepci hrály jednu ze základních rolí perspektivy lesního a dřevařského hospodářství v 21. století. Největšího uznání dřevu jako stavebnímu materiálu, a tím i lesnímu a dřevařskému hospodářství, se dostalo vytvořením dvacet metrů vysokého symbolu výstavy, složeného z deseti samostatně stojících deštníků s rozměry 40 x 40 metrů. Deštníkové prvky jsou vytvořeny ze vznášejících se dřevěných nosníků, na nichž jsou uloženy mřížkové třídimenzionální skořepiny. Celá střední konstrukce je zavěšena na dřevěných sloupech ve výšce 20 metrů. Střecha s plochou 16 000 m2 je pokryta průsvitnou recyklovatelnou střešní krytinou a kryje prostor určený pro vystoupení hudebních těles a jiné aktivity, resp. pro odpočinek návštěvníků při nepříznivém počasí. Na realizaci této unikátní stavby, pojmenované EXPO Dach se spotřebovalo 500 m3 jedlových kmenů, 2000 m3 lepeného dřeva z řeziva a 1000 m3 vrstveného dřeva ze smrkových dýh, 60 tun lepidla a množství kovových spojovacích prvků.

Nábytkářský průmysl

V evropských dimenzích se český nábytkářský průmysl řadí do střední kategorie s roční výrobou cca 30 mld. Kč v běžných cenách. Od začátku

Vývoj odvětví

hospodářské reformy prošlo toto odvětví složitým procesem. Jeho vývoj zprvu výrazně ovlivnila ztráta trhů v zemích bývalé RVHP, která vyvolala nutnost přeorientace na západní trhy, a rovněž útlum domácí poptávky, způsobený jak velkým poklesem nové bytové výstavby, tak i částečným snížením koupěschopnosti obyvatelstva.

Současný stav

V současné době je český nábytkářský průmysl plně zprivatizovaný. Privatizace, spolu s následným uplatňováním liberálně tržních podmínek, vytvořila řadu nových, většinou malých subjektů, zatímco velké podniky musely projít náročnou přeměnou. Dnes podniká v branži kolem 6000 subjektů, z čehož téměř 90 % tvoří malé firmy do 50 pracovníků. Na zpracovatelském průmyslu se nábytkářský průmysl podílí necelými 2 % u výroby, asi 2,27 % u vývozu a 1,09 % u dovozu.

Perspektivy

Perspektivy českého nábytkářského průmyslu budou záviset především na jeho schopnostech přizpůsobit se všeobecně platným trendům v zemích EU a dalších vyspělých státech. Neméně důležitá bude i průběžná modernizace výroby, inovace technologií i výrobků a rovněž rozvoj marketingových aktivit, budování vlastních prodejních sítí, ale i spolupráce s nadnárodními obchodními řetězci. Předpokládá se rovněž proces postupné koncentrace (fúze, odkupy majetkových podílů, strategické partnerství aj.). Předpokladem rozvoje vývozu bude další růst zahraniční poptávky, u tuzemského odbytu se čeká zásadní zlepšení od předpokládaného růstu ekonomiky, a tím i růstu bytové i podnikové výstavby. Mimořádné náklady si vyžádá proces ekologizace výroby vyžadovaný mezinárodními normami.

Průmysl dřevozpracujících strojů

Vývoj v ČR po roce 1990

Bezprostředně po roce 1990 se většina českých výrobců dřevozpracujících strojů soustřeďovala převážně na uspokojování poptávky na domácím trhu, v níž převládal zájem po strojích nižších kategorií, určených pro vybavení vznikajících dílen živnostníků a drobnějších podnikatelů. Tato poptávka po univerzálních strojích a strojích nižších cenových kategorií však byla poměrně brzo nasycena. Čeští zpracovatelé dřevní hmoty se začali specializovat na určité výrobky a začala stoupat poptávka po strojích a zařízení střední a vyšší kategorie, jakož i po speciálních technologiích. V té době také většina českých výrobců dřevozpracující techniky začala zajišťovat vývoz svých výrobků do zahraničí samostatně.

České stroje jsou žádané

V současné době se české dřevozpracující stroje vyvážejí zejména do okolních zemí - SRN, Rakouska, Maďarska, Slovenska a Polska. Pokud se týká dalších exportních teritorií, jsou naše firmy aktivní i na trzích obou Amerik, Afriky a v zemích jihovýchodní Asie. Sortiment tvoří jak stroje pro vybavení malých a středních truhláren, tak i pro velké technologické celky, např. pilnice, sušárny, stavebně-truhlářské provozy a nábytkářské výroby. Po stránce technických parametrů a kvality se naše výrobky dostaly na špičkovou evropskou úroveň, a to při zachování příznivějších cenových relací v porovnání se zahraniční konkurencí. Dodejme, že významnou roli v exportu českých dodavatelů dřevozpracujících strojů a zařízení sehrává výrobní kooperace s renomovanými světovými výrobci.

Trendy

Klíčovým trendem celosvětového vývoje dřevozpracujících strojů je snaha o co největší výtěž, o co nejefektivnější zpracování dřeva. Rozvoj zaznamenávají zejména technologie a programy minimalizující prořez, ale např. i programy umožňující slepování zbytků do podoby nekonečného vlysu aj. Významným trendem jsou i snahy o co nejdokonalejší metody ovládání, integrace vysoké techniky se snadnou obsluhou, snahy zlepšovat spojení člověka se strojem, které zatím vrcholí pokusy ovládat stroje hlasem a ruce a oči tak uvolnit pro soustředění na práci. Velká pozornost se soustřeďuje i na humanizaci práce - na snižování hlučnosti a prašnosti. Velký rozvoj zaznamenávají stroje a zařízení na výrobu velkoplošných materiálů. Hlavní zřetel je zde kladen na zdokonalení kvality povrchu, řez na míru, balení a přípravu na dopravu, mokré povrchové úpravy, laminaci, obrábění a na výrobu standardních a vysoce hustých MDF materiálů. Stojí za zmínku, že pokračuje i vývoj dřevotřískových desek - novinkou je např. DTD vyrobená na čistě biologické bázi, tzn. že jako pojivo byla použita přírodní pryskyřice.

Software

Na špičce technického rozvoje jsou i softwarové programy pro konstrukci vybavené vlastním prostředím CAD, u nichž uživatel dokáže vytvářet konstrukci až na úroveň třídimenzionálního plošného modeláře.

Další články

Novinky z veletrhů a výstav

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: