Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Názorové fórum odborníků
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Názorové fórum odborníků

Na tomto místě budeme pravidelně přinášet názory odborníků k tématům, která se objeví v aktuálním vydání MM Průmyslového spektra. V tomto vydání jsme zástupcům vysokých škol a firem položili následující otázku:

Už Jára Cimrman viděl budoucnost v aluminiu. Jaké materiály budou podle vás v budoucnu dominovat při výrobě složitých dílů? Zůstaneme u dnes konvenčních materiálů, nebo převezmou roli nové inovativní materiály? Jaké?


Petr Louda, vedoucí katedry materiálů, TU v Liberci

Český génius Jára Cimrman byl nepochybně skvělým prognostikem, protože slitiny hliníku se opravdu staly významným materiálem 20. století, leč nástup nového milénia přinesl nové materiálové skupiny. Tou první jsou složené materiály – kompozity, které úspěšně spojují i protichůdné užitné vlastnosti jednotlivých komponent, dokonce i ekonomicky se stávají konkurenceschopnými oproti tradičním materiálům. Dále jsou to nanostrukturované materiály, které mohou být vytvořeny z klasických materiálů i metamateriálů. Díky jejich atomárně uspořádané struktuře vznikají unikátní vlastnosti, které nacházejí a dále budou nacházet široké uplatnění v průmyslu nebo medicíně. Nepochybně v nanomateriálech platí, že na velikosti záleží.



Josef Steidl, emeritní profesor, Fakulta strojní ČVUT v Praze, Ústav materiálového inženýrství

Jára Cimrman se jako bedlivý pozorovatel světa chtěl věnovat i materiálové prognostice. Inspiraci viděl zejména ve vývoji materiálů a technologií, které se udály od jeho mládí do dneška. Očekávaný budoucí vývoj se však zdá být progresivnější, než se Cimrman domníval na základě svých poznatků. Jedním ze znaků budoucí průmyslové výroby je její směřování ke stále složitějším, integrovaným dílům s multifunkčními vlastnostmi. Automobilový průmysl je toho příkladem. Materiálovou základnu v příštích letech budou tvořit oceli spolu se syntetickými polymerními materiály včetně kompozitů. Obě skupiny materiálů procházejí nepřetržitě výzkumem a inovačními procesy. Výroba tvarově složitých dílů bude založena na pokročilých technologiích a jejich dalších inovacích, např. v oblastech vstřikování, 3D tisku, infuzních technologiích kompozitů aj.



Stanislav Němeček, jednatel, Raptech

Denně objevujeme řadu skvělých materiálů. Já ale stále věřím v nezastupitelnost ocelí. Dosud je to po vodě a betonu třetí nejpoužívanější materiál. Stále jsme na čtvrtině jeho teoretické pevnosti. Pomocí tepelného zpracování (a fázovým přeměnám krystalové mřížky) umíme dát ocelím široké spektrum vlastností od tažnosti po vysoké pevnosti nad 2GPa, umíme je svařovat, umíme je vyrobit korozně nebo teplotně odolné, jsou snadno recyklovatelné a jsou relativně levné. Třeba elektrárnu z hliníku nebo niklu ještě dlouho nepostavíme. Takže je mi líto, pane Cimrmane…





Ivana Zetková, vědecko-výzkumná pracovnice, Regionální technologický institut při FS ZČU v Plzni,

Složité díly jsou pro mě neodmyslitelně spojeny s aditivní výrobou, která se díky její multioborové použitelnosti velmi intenzivně rozvíjí, a to samozřejmě i v oblasti spektra tisknutelných materiálů. Obecně si myslím, že budoucnost patří inteligentním materiálům, jako jsou materiály s tvarovou pamětí nebo biokompatibilní materiály – ty jsou známy již řadu let, ale bohužel jsme zatím nedokázali plně využít jejich potenciál. Budoucnost rovněž vidím v použití gradientních materiálů, které umožní vyrábět výrobky tzv. „na míru“. Věřím, že spolu s obrovským boomem aditivních technologií najdou svoje uplatnění v oblastech každodenního použití, a především v oblasti medicíny.



Miroslav Ivanko, obchodní a produktový manažer pro aditivní technologie, Trumpf Praha

Inovace a vývoj jsou obsaženy v samotné historii a identitě firmy Trumpf. Již dnes registrujeme, že se vyvíjejí, vyrábějí a zlepšují nové materiály a firma Trumpf sama testuje nové materiály na svých strojích v aplikačním centru. Aby nové materiály obstály ve výrobním procesu, musejí splňovat požadované nároky a očekávání zákazníků ve vazbě na užitné vlastnosti výrobku, dostupné a zpracovatelské technologie, cenu výrobku a v neposlední řadě i na jejich vliv na životní prostředí.

Očekávám, že materiálový výzkum ve vědeckých laboratořích a průmyslových vývojových a konstrukčních kancelářích se ve 21. století bude intenzivněji soustředit na vývoj inteligentních materiálů.



Lubomír W. Novotný, technická podpora prodeje, Toshulin

Jisté je, že mnohé okolo nás se vyvíjí závratným tempem, samozřejmě i používané materiály, jejich aplikace. Motivace jsou zřejmé – technické parametry, účel a peníze. Ani poklopy na kanály už nejsou to, co by bývaly a hovězí steaky se tisknou na tiskárnách. Aktuálně se několik týdnů pohybuji v prostředí, kde železo je „sprosté slovo“, hliníkové slitiny jsou na hony vzdáleny hliníku, ze kterého se vyrábí ešusy, 80 % kovových dílců se tiskne na 3D tiskárnách z vysokopevnostních a žáruvzdorných materiálů. Další skupiny součástek jsou z titanu, hořčíkových a dalších slitin a největší dílce jsou vyrobeny z vláknových a vrstvených kompozitu. Pokud se dobře pamatuji, je na jednom trámu v liptákovské chalupě zaznamenána dosud neobjevena mistrova věta: „Čas ve světě bude jednou běžet jinou rychlostí, než v České republice“. A to je na tom Česká republika v globálním porovnání pořád ještě relativně dobře, dodávám.


Gabriela Jedličková

gabriela.jedlickova@mmspektrum.com

Další články

3D technologie
Materiály konstrukční nekovové
Materiály konstrukční kovové
Technologie zpracování pryže/ plastů

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: