Témata
Reklama

Názorové fórum odborníků

Na tomto místě budeme pravidelně přinášet názory odborníků k tématům, která se objeví v aktuálním vydání MM Průmyslového spektra. V tomto vydání jsme zástupcům vysokých škol a firem položili následující otázku:

Tento článek je součástí seriálu:
Názorové fórum odborníků
Díly
Gabriela Jedličková

V redakci MM Průmyslového spektra pracuje od roku 2006, nejprve na pozici redaktorky webového zpravodajství a tajemnice redakce, poté manažerky inzerce a od roku 2019 na pozici obchodní ředitelky a zástupkyně šéfredaktora. Vystudovala bakalářský stupeň na Fakultě ekonomické ZČU v Chebu, obor Ekonomika terciární sféry.

Už Jára Cimrman viděl budoucnost v aluminiu. Jaké materiály budou podle vás v budoucnu dominovat při výrobě složitých dílů? Zůstaneme u dnes konvenčních materiálů, nebo převezmou roli nové inovativní materiály? Jaké?

Reklama
Reklama
Reklama

Petr Louda, vedoucí katedry materiálů, TU v Liberci

Český génius Jára Cimrman byl nepochybně skvělým prognostikem, protože slitiny hliníku se opravdu staly významným materiálem 20. století, leč nástup nového milénia přinesl nové materiálové skupiny. Tou první jsou složené materiály – kompozity, které úspěšně spojují i protichůdné užitné vlastnosti jednotlivých komponent, dokonce i ekonomicky se stávají konkurenceschopnými oproti tradičním materiálům. Dále jsou to nanostrukturované materiály, které mohou být vytvořeny z klasických materiálů i metamateriálů. Díky jejich atomárně uspořádané struktuře vznikají unikátní vlastnosti, které nacházejí a dále budou nacházet široké uplatnění v průmyslu nebo medicíně. Nepochybně v nanomateriálech platí, že na velikosti záleží.

Josef Steidl, emeritní profesor, Fakulta strojní ČVUT v Praze, Ústav materiálového inženýrství

Jára Cimrman se jako bedlivý pozorovatel světa chtěl věnovat i materiálové prognostice. Inspiraci viděl zejména ve vývoji materiálů a technologií, které se udály od jeho mládí do dneška. Očekávaný budoucí vývoj se však zdá být progresivnější, než se Cimrman domníval na základě svých poznatků. Jedním ze znaků budoucí průmyslové výroby je její směřování ke stále složitějším, integrovaným dílům s multifunkčními vlastnostmi. Automobilový průmysl je toho příkladem. Materiálovou základnu v příštích letech budou tvořit oceli spolu se syntetickými polymerními materiály včetně kompozitů. Obě skupiny materiálů procházejí nepřetržitě výzkumem a inovačními procesy. Výroba tvarově složitých dílů bude založena na pokročilých technologiích a jejich dalších inovacích, např. v oblastech vstřikování, 3D tisku, infuzních technologiích kompozitů aj.

Stanislav Němeček, jednatel, Raptech

Denně objevujeme řadu skvělých materiálů. Já ale stále věřím v nezastupitelnost ocelí. Dosud je to po vodě a betonu třetí nejpoužívanější materiál. Stále jsme na čtvrtině jeho teoretické pevnosti. Pomocí tepelného zpracování (a fázovým přeměnám krystalové mřížky) umíme dát ocelím široké spektrum vlastností od tažnosti po vysoké pevnosti nad 2GPa, umíme je svařovat, umíme je vyrobit korozně nebo teplotně odolné, jsou snadno recyklovatelné a jsou relativně levné. Třeba elektrárnu z hliníku nebo niklu ještě dlouho nepostavíme. Takže je mi líto, pane Cimrmane…

Ivana Zetková, vědecko-výzkumná pracovnice, Regionální technologický institut při FS ZČU v Plzni,

Složité díly jsou pro mě neodmyslitelně spojeny s aditivní výrobou, která se díky její multioborové použitelnosti velmi intenzivně rozvíjí, a to samozřejmě i v oblasti spektra tisknutelných materiálů. Obecně si myslím, že budoucnost patří inteligentním materiálům, jako jsou materiály s tvarovou pamětí nebo biokompatibilní materiály – ty jsou známy již řadu let, ale bohužel jsme zatím nedokázali plně využít jejich potenciál. Budoucnost rovněž vidím v použití gradientních materiálů, které umožní vyrábět výrobky tzv. „na míru“. Věřím, že spolu s obrovským boomem aditivních technologií najdou svoje uplatnění v oblastech každodenního použití, a především v oblasti medicíny.

Miroslav Ivanko, obchodní a produktový manažer pro aditivní technologie, Trumpf Praha

Inovace a vývoj jsou obsaženy v samotné historii a identitě firmy Trumpf. Již dnes registrujeme, že se vyvíjejí, vyrábějí a zlepšují nové materiály a firma Trumpf sama testuje nové materiály na svých strojích v aplikačním centru. Aby nové materiály obstály ve výrobním procesu, musejí splňovat požadované nároky a očekávání zákazníků ve vazbě na užitné vlastnosti výrobku, dostupné a zpracovatelské technologie, cenu výrobku a v neposlední řadě i na jejich vliv na životní prostředí.

Očekávám, že materiálový výzkum ve vědeckých laboratořích a průmyslových vývojových a konstrukčních kancelářích se ve 21. století bude intenzivněji soustředit na vývoj inteligentních materiálů.

Lubomír W. Novotný, technická podpora prodeje, Toshulin

Jisté je, že mnohé okolo nás se vyvíjí závratným tempem, samozřejmě i používané materiály, jejich aplikace. Motivace jsou zřejmé – technické parametry, účel a peníze. Ani poklopy na kanály už nejsou to, co by bývaly a hovězí steaky se tisknou na tiskárnách. Aktuálně se několik týdnů pohybuji v prostředí, kde železo je „sprosté slovo“, hliníkové slitiny jsou na hony vzdáleny hliníku, ze kterého se vyrábí ešusy, 80 % kovových dílců se tiskne na 3D tiskárnách z vysokopevnostních a žáruvzdorných materiálů. Další skupiny součástek jsou z titanu, hořčíkových a dalších slitin a největší dílce jsou vyrobeny z vláknových a vrstvených kompozitu. Pokud se dobře pamatuji, je na jednom trámu v liptákovské chalupě zaznamenána dosud neobjevena mistrova věta: „Čas ve světě bude jednou běžet jinou rychlostí, než v České republice“. A to je na tom Česká republika v globálním porovnání pořád ještě relativně dobře, dodávám.

Gabriela Jedličková

gabriela.jedlickova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #4
Kód článku: 190407
Datum: 10. 04. 2019
Rubrika: Servis / Názory
Firmy
Technická univerzita v Liberci

Liberecká univerzita vznikla v roce 1953 jako Vysoká škola strojní v Liberci. Instituce byla založena průkopníky v tradičním průmyslovém regionu a již od počátku bylo snahou vzdělávat kvalifikované inženýry pro odbornou práci. O sedm let později ke strojní fakultě přibyla fakulta textilní, která je dodnes jedinou svého druhu v Evropě a škola byla přejmenována na Vysokou školu strojní a textilní v Liberci.
Technická univerzita v Liberci vznikla k 1. lednu 1995.
Dnes má univerzita sedm fakult a jeden odborný ústav. Spolupracuje s přibližně 200 podobně zaměřenými institucemi po celém světě.

Číst dál
ČVUT v Praze, Fakulta strojní

Fakultu tvoří celkem 21 ústavů a vědeckých pracovišť, které pokrývají značný záběr inženýrských odborností od technické matematiky, fyziky, mechatroniky, termodynamiky, přes konstruování částí strojů, automobilů, letadlové techniky i výrobních strojů, až po zpracovatelský průmysl a jednotlivé výrobní technologie, jejich projektování a automatizaci. Fakulta strojní ČVUT je v ČR jedinou civilní fakultou, kde se vyučuje konstrukce leteckých motorů. Značný tvůrčí potenciál spočívá ve vědecko-výzkumných pracovnících a také ve studentech, kterých je téměř tři tisíce.  

Číst dál
Západočeská univerzita v Plzni

Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) poskytuje vzdělání na devíti fakultách v Plzni, z nichž dvě působí rovněž v Chebu. Její součástí jsou také dva vysokoškolské ústavy. ZČU vyrostla na tradici technických oborů, které postupně doplnily obory humanitní, ekonomické, umělecké a zdravotnické. Pestré zaměření fakult a zároveň jejich blízkost tak univerzitě poskytuje podmínky pro rozvoj interdisciplinárních studijních programů.
V akademickém roce 2021/22 studovalo na ZČU v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech celkem 11 800 studentů.
Úspěchy na poli vědy a výzkumu univerzitě přinášejí její výzkumná centra – Nové technologie – výzkumné centrum (NTC), Nové technologie pro informační společnost (NTIS) Fakulty aplikovaných věd, Regionální technologický institut (RTI) Fakulty strojní a výzkumné centrum RICE Fakulty elektrotechnické.
V roce 2019 udělil Národní akreditační úřad pro vysoké školství Západočeské univerzitě institucionální akreditaci, která jí umožňuje autonomně schvalovat studijní programy. Osm součástí ZČU je nositelem známky HR Award, kterou uděluje Evropská komise za péči o lidské zdroje v oblasti vědy a výzkumu. V akademickém roce 2021/22 oslavila ZČU 30. výročí existence.

Číst dál
Související články
Finance pro podnikání - Zaostřeno na úspory energie

„Je lepší dobrý úvěr a podpora úvěru než dotace. Jen tak se prokáže životaschopnost projektu.“ To jsou slova Ing. Vladimíra Fabera, zakladatele a dnes předsedy dozorčí rady české strojírenské společnosti FMP.

Desatero pro export - Marketingový průzkum poprvé

V dnešním díle našeho exportního seriálu se budeme věnovat marketingovému průzkumu. Ten je základním nástrojem pro posuzování jednotlivých vývozních teritorií a sestavování individuálních exportních plánů. Cílem je vytvořit profily potenciálních trhů, které zahrnou jejich charakteristiky, očekávání a preference. Na základě těchto profilů chceme sestavit klasifikaci atraktivity trhů podle předem určených kritérií. Dalšími cíli jsou analýza konkurence na vybraných trzích, identifikace hrozeb a příležitostí a určení právního rámce a systému autorského práva.

Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Související články
Aditivní technologie (nejen) v leteckém průmyslu

3D tisk, neboli aditivní výroba, v dnešních dnech zažívá opravdový boom. Většina firem technického zaměření, které jsou na špičce v oblasti inovací, tuto technologii vlastní, nebo alespoň externě využívá. Obdoba této technologie však není v přírodě nová, ani nijak výjimečná.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Laserové řešení pro plastikářský průmysl

Konvenční technologie opracování plastů již v mnoha případech nevyhovuje požadavkům koncových uživatelů. Moderní lasery posouvají kvalitu výroby plastů na zcela novou úroveň. Lastic představuje implementaci nejmodernějších laserových technologií a ergonomického ovládání do jediného produktu, jenž je navržen tak, aby jeho aplikace do stávajících výrobních linek byla zcela bezproblémová.

Aditivní technologie pro Průmysl 4.0

Výrobní stroje pracující na principu aditivních technologií si generují samy vlastní výrobní strategii a dráhy. Nepotřebují zvláštní přípravu výroby. Ta spočívá pouze v umístění výrobku do výrobního prostoru stroje.

Madla s vyšší přidanou hodnotou

Sklopná madla a ruční kolečka v hygienické bílé nebo v ušlechtilé kombinaci kovů – to jsou nové produkty reagující na potřeby uživatelů.

Navařování metodou WAAM

Aditivní výroba (AM – Additive Manufacturing, 3D print apod.) je inovativní výrobní proces, kterým je možné vytvářet trojrozměrné objekty tak, že se postupně skládá vrstva po vrstvě určitého materiálu a tím se vytvářejí rozličné finální tvary podle CAD předlohy (zatímco u konvenčních způsobů výroby, jako např. obrábění, se odstraňuje nežádoucí materiál z plného průřezu).

Současný vývoj v oblasti svařování

Svařování, resp. spojování materiálů je v podstatě průřezová skupina technologií, která ovlivňuje prakticky všechny průmyslové obory. Některé obory by bez svařování a dalších způsobů spojování materiálů dnes již nemohly vůbec existovat, např. výroba automobilů, výroba konstrukcí ve stavebnictví a řady strojírenských složitých výrobků, včetně energetických zařízení.

Fórum výrobních manažerů

Jak se odráží ve vaší výrobě stále přetrvávající nedostatek materiálových vstupů? Jak to ovlivňuje chod vaší firmy, plánování průchodu zakázky výrobou? Navýšení cen surovin musíte pravděpodobně promítnout do výsledných cen vašich produktů. Jak na to reagují odběratelé?

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Na evropské trhy s finanční podporou

První celoevropsky významná akce v oblasti strojírenství a subdodavatelské branže se v příštím roce koná na lipském výstavišti v termínu 2. až 5. března: veletrhy Intec a Z 2021. Také a možná právě v současných obtížných časech zde čeští vystavovatelé a návštěvníci mohou navázat důležité obchodní kontakty a informovat se o nejnovějších trendech a vývoji v oboru. Vystavovatelé z Česka navíc se státní podporou.

Zcela jiné možnosti s aditivními technologiemi

Nadnárodní společnost General Electric napříč všemi svými dceřinými společnostmi neustále prohlubuje obrovské know-how. Vlastní zkušenosti s vývojem aditivně vyráběných částí zejména pro potřeby leteckého průmyslu přesahující již dvě dekády daly podnět ke vzniku zákaznického centra. GE Additive otevřela v roce 2017 zákaznické centrum (Customer experience center – CEC) kousek od Mnichova, kde firmám nabízí pomoc s nelehkými začátky s aditivními technologiemi.

Made in Česko - Romantické tóny z Hradce Králové

V roce 1948 byla doslova ze dne na den znárodněna česká firma Petrof vyrábějící dokonalé, světově proslulé klavíry. Její majitel, dědeček dvou dam a pradědeček třetí, tedy těch, které v současné době firmu úspěšně vedou, musel tehdy okamžitě svoji továrnu opustit. O dlouhou řadu let později se, nejen díky revoluci, ale i díky nezměrnému úsilí jeho samého i jeho potomků, podařilo firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, vrátit do rukou rodiny Petrofů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit