Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Ne solidarita. Trendem je relokalizovaná síť
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Ne solidarita. Trendem je relokalizovaná síť

V posledních letech došlo k výjimečnému povědomí a upřednostňování kultury na pracovišti ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců. Kultura je „osobností“ společnosti, včetně očekávání, chování, praktik a dalších norem, které ovlivňují interní interakce lidí i jejich jménem. Ignorovat tento fakt je možné jen na vlastní nebezpečí. Nedávný výzkum společnosti Hired totiž zjistil, že firemní kultura je druhým nejdůležitějším faktorem, který uchazeči zvažují, zda vůbec pracovat pro společnost.

V posledních letech výrazně narostlo povědomí o kultuře na pracovišti na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců, a také míra jejího vlivu. Kultura je „osobností“ firmy, včetně očekávání, chování, praktik a dalších norem, které ovlivňují interakce lidí, již v ní pracují. Ignorovat tento fakt je možné jen na vlastní nebezpečí. Nedávný výzkum společnosti Hired totiž zjistil, že firemní kultura je druhým nejdůležitějším bodem, který uchazeči zvažují při výběru svého zaměstnání.

Kultura na pracovišti je ovlivněna různými faktory. Demografické posuny, iniciativy v oblasti rozmanitosti a začlenění, nedostatek opravdových talentů, automatizace, vyvíjející se technologie a nápor digitálních dat se navzájem prolínají a jsou příčinou mnoha změn. Je třeba mít na paměti, že špatné praktiky ve firemní kultuře přispívají k „psychické újmě a stresu“ zaměstnanců.

K trendům ovlivňujícím nejen kulturu pracovního života lidí neoddiskutovatelně patří podle Knight Frank rostoucí počet coworkingových prostorů a hledání možností jejich efektivního vytížení. KPMG zaznamenává sílící význam agility jako dominantního faktoru úspěchu a podle BCG se jedná o obrovskou obchodní příležitost související s cirkulární bioekonomikou. Poskytuje řešení pro největší environmentální problémy, jako jsou změny klimatu, nedostatek zdrojů, ztráty potravin a plýtvání, změny ve využívání půdy a ztráta biologické rozmanitosti.

Geopolitická neshoda, obchodní války, rychlé tempo změn vyvolané technologickým a digitálním narušením a naše pozice v pozdním hospodářském cyklu přispívají ke zvýšení nejistoty. Uprostřed této nejistoty je navíc zřejmá další věc: rozevírající se nůžky mezi společnostmi na stejné úrovni a ostatními, vznikla tak mezera, která neustále roste.

Podle analýzy EY vytvořené v roce 2019 investoři odměňují hlavně firmy, které si budují odolnost prostřednictvím silného vedení, udržení marží a posílení peněžních toků. Na druhé straně této mezery je neúspěch trestán rychleji a přísněji. Stále silnější místo má také aktivističtější zelený kapitál.

Vzhledem k obavám z recese nastal čas, kdy generální ředitelé musí připravit své organizace, aby prosperovaly za různých podmínek. Při vytváření sebeudržitelných podniků mohou vůdci zvolit přístup založený na třech zásadách:

  • přizpůsobivé a odolné myšlení;
  • vytvoření platformy pro přetvoření organizace;
  • obratnost, schopnost rychle se přizpůsobit. 

Podle prof. Zeleného je základním principem přizpůsobivého a odolného myšlení, přežití a prosperity v jakémkoli prostředí spolupráce (nikoliv solidarita) částí za účelem udržení celku, s tím, že chování celku zpětně ovlivňuje chování částí, celek a jeho části jsou neoddělitelné. Evoluce života je kreativní proces, protože vytváří realitu samotnou. Svět, ve kterém existujeme, je výsledkem kolektivní tvorby života a jeho složek – jak je dnes plně a silně demonstrováno u lidského druhu. Život je prostě výrazem specifické, sebeudržitelné rovnováhy mezi součástmi a celkem.

V současnosti podle prof. Zeleného spolupráce doplňuje a nahrazuje skomírající konkurenci nebo Evropskou unií prosazovanou solidaritu. Podniky v síti či alianci spolupracují, konkurují si až jejich sítě. Žádný podnik není ostrůvkem. Relokalizovaná síť užití zdrojů posiluje dlouhodobé vztahy a návaznosti doplňujících se podniků: kdo nespolupracuje, je odsouzen k izolaci a solidaritě.

Spolupráce doplňujících se entit je efektivnější. Když všichni dělají totéž, vzniká pouze dočasná konkurence. Účelem benchmarkingu je rozšíření diferenciace, ne homogenizace. Kopírování tzv. „nejlepších praktik“ vede ke stejnosti a inovačnímu útlumu, tak jako státní „udržitelnost“ eliminuje žádoucí autonomii sebeudržitelnosti.
Velké firmy se již rozkládají do sítí doplňujících se zdrojů, strojů, lidí a znalostí. Dělali to Baťové a dnes to například dělá Siemens. Malé firmy se sdružují do „klastrů“, aliancí, partnerství a sítí spolupráce, jako je například adaptivní organizace – Nadace ZET prof. Milana Zeleného. Pochopili, co se děje a proč. Tradiční firma se tak transformuje v pružnou, spoluvytvářející a rychle se měnící, obzvláště v lokálních kontextech. Právě v lokálních kontextech totiž lidé dokážou žít v souladu s přírodou, implementovat a provozovat řešení typické pro cirkulární bioekonomiku. Nejlepším důkazem v lokálním kontextu je energeticky soběstačná česká obec Kněžice.
Autor je expertem na adaptivní organizaci, management a prostředí.

Ing. Adrián Podskľan, Ph.D

Další články

Inovace
Štíhlá výroba a logistika
Management a řízení
Legislativa, nařízení
Financování stroj. výroby/Podniková ekonomika

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: