Patří sem například požadavky na rozměrové a geometrické tolerance, texturu povrchu, lícování součástí, způsoby kótování, předpisy v dokumentaci apod.
Protože oblast podkladů a požadavků GPS se neobyčejně dynamicky vyvíjí v souladu s vývojem výrobní a měřicí techniky, rozvíjí se také řada teoretických poznatků z této oblasti. Snaha přiblížit tento rychlý rozvoj požadavků na geometrii výrobku a jeho uplatnění na mezinárodním trhu vedla ČNI k průběžnému vydávání zmíněných brožur, určených pro rychlou orientaci jak pracovníků průmyslu, tak především odborných škol a učilišť. Jejich účelem samozřejmě není a ani nemůže být náhrada technických norem, ale umožní ve zkratce seznámení s danou problematikou často v rozsahu několika souvisejících norem.
V současné době k již šesti vydaným publikacím přibyly další tři s těmito názvy:
- Geometrická specifikace výrobků (GPS). Základní pojmy – Charakteristiky;
- Technická dokumentace a geometrická specifikace výrobků (GPS) – Požadavky na zobrazování, kótování a tolerování součástí podle mezinárodních norem;
- Geometrická specifikace výrobků (GPS). Kótování a tolerování rozměrů, nejistota specifikace a náhradní řešení.
Geometrická specifikace výrobků (GPS). Základní pojmy – Charakteristiky
Tato publikace patří do oblasti nových pojmů, jako jsou například operátory, modifikátory, identifikátory, operace atd. Jejich znalost je však pro pochopení všech nových norem v oblasti GPS nezbytná. A tak pouze pro informaci několik pojmů „charakteristik“.
Základní charakteristika je vlastnost jednoho nebo více prvků vyjádřená délkovou nebo úhlovou jednotkou (např. vlastní charakteristika, situační charakteristika apod.) Charakteristiky jsou definovány buď ideálními prvky s vlastními charakteristikami, nebo ideálními prvky se situačními charakteristikami, případně ideálními a neideálními prvky se situačními charakteristikami.
A co je tou vlastní charakteristikou? Je to charakteristika ideálního prvku, kdy například u válce to znamená jeho průměr, u kužele jeho vrcholový úhel, u kružnice poloměr apod. Ale například prvek jako rovina, střední čára či bod nemají vlastní charakteristiku.
Situační charakteristikou je charakteristika definovaná relativními situacemi (umístěním či směrem) mezi dvěma prvky. Charakterizuje je délka a úhel, například rozměr v kombinaci bod – rovina, přímka – přímka, přímka – rovina, rovina – rovina, nebo úhel přímka – přímka, čára – rovina, rovina – rovina.
Samozřejmě situační charakteristiky pak pokračují pojmy jako charakteristika nezávislosti textury, charakteristika nezávislosti tvaru, směru či umístění, charakteristika nezávislosti rozměru či charakteristika míry variace atd.