Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.



Ing. Jaroslav Hanák
Po maturitě vystudoval obor ekonomika dopravy a spojů na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 1990 se stal ředitelem prostějovského ČSAD. Tento podnik byl v roce 1992 transformován na akciovou společnost a o rok později změnil svůj název na FTL –First Transport Lines. Jaroslav Hanák v letech 1992 až 1995 zastával funkci člena představenstva a od roku 1995 až do současnosti je předsedou představenstva. V roce 1991 spoluzakládal Asociaci dopravních, spedičních a servisních firem Čech, Moravy a Slezska (ADSSF). V čele od jejího založení až do současnosti figuruje v pozici prezidenta. V roce 2003 byl zvolen viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR a o osm let později v roce 2011 hlasy 90 % delegátů pak prezidentem Svazu.
Angažuje se v několika dalších organizacích, od roku 1991 je viceprezidentem pro osobní dopravu ve sdružení Česmad Bohemia, od roku 2003 prezidentem Svazu dopravy ČR, od roku 2003 členem a od roku 2011 místopředsedou Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tj. Tripartity za stranu zaměstnavatelů a podnikatelů). Od roku 2013 je také poradcem prezidenta ČR Miloše Zemana pro oblast průmyslu, dopravy a stavebnictví a od roku 2015 členem Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst.
Z mezinárodních funkcí lze zmínit pozici viceprezidenta řídící rady International Road Transport Union (IRU) pro osobní dopravu (2001 až 2008) se sídlem v Ženevě a člena dopravního výboru Business Europe v Bruselu (od 2005).
Zdroj: Wikipedie

 


MM: V jaké kondici se nachází český průmysl? Jakému odvětví se nejvíce daří?

Ing. Hanák:
České ekonomice se nesmírně daří, jelikož se daří její tradiční oblasti, českému průmyslu. V posledních třech letech jsme byli mimořádně úspěšní. Průmysl tvoří cca 34%HDP. Pokud budu počítat i 7% stavebnictví a 7% dopravu, tak je to téměř 50%.

Průmysl má u nás obrovskou tradici, díky níž se podařilo úspěšně překonat celosvětovou krizi v letech 2009 až 2012. V té době si řada podnikatelů uvědomila, co je v byznysu nejdůležitější – udržet si v nelehké době kvalifikovanou pracovní sílu. I za cenu snížení mezd a zkrácení pracovní doby nedošlo k masivnímu propouštění. V době následné konjunktury se to ukázalo jako správný krok, který se z hlediska dlouhodobého vývoje českého průmyslu vyplatil.

Nejvíce se daří automobilovémuodvětví.Spolu se Slovenskem máme největší výrobu aut na hlavu a jsme tak světovou velmocí v přepočtu množství vyrobených aut na obyvatele. Netýká se to však jen osobních aut, ale i autobusů a nákladních vozidel. Za všechny bych chtěl jmenovat znovuzrození kopřivnické Tatry, ze kterého mám opravdu radost.

Co se týká průmyslu,chci vyzvednout strojírenství. Firmy ve strojírenství jsou úspěšné, což dokládá každoroční pořádání MSVBrno. Pokud procházíte jednotlivými pavilony, tak vidíte obrovský pokrok. Zvláště v této nové průmyslové etapě, kterou nazýváme Průmysl4.0. Pokud se daří průmyslu, tak se také daří i dalším odvětvím, jako například dopravě, logistickému zabezpečení a ICT. Na vzestupu je chemický průmysl, sklářský a keramický průmysl.  V poslední době se daří i obchodu a službám.


Předchůdcem Svazu průmyslu a dopravy ČR byl Ústřední svaz čs. průmyslníků, který od roku 1930 vedl JUDr. Jaroslav Preiss, nejznámější a nejvlivnější český finančník první republiky.Jako šéf Živnostenské banky a předseda Ústředního svazu čs. průmyslníků zasahoval výrazně nejen do hospodářského života první republiky, ale i do její vnitřní a zahraniční orientace.

MM: Vidíte nějaké zásadní změny, které by mohly progres v českém průmyslu zpomalit nebo dokonce zastavit?

Ing. Hanák:
Jsem člověk s výrazně pozitivním myšlením a obrovským optimismem. Českým podnikatelům a řemeslníkům věřím. Přesto je nutné říct, že existujíurčité společensko-ekonomické neduhy, které mohou negativně ovlivnit budoucnost české ekonomiky, potažmo českého průmyslu. Na ty je nutné upozorňovat a důsledně se jimi zabývat.Na prvním místě je odchod Velké Británie z EU. To není dobrá zpráva pro český byznys. Velká Británie byla pro ČR vždy dobrým spojencem při zásadním rozhodování v EU. A to týkalo i byznysu. Společně jsme bojovali proti unijní byrokracii a dost se nám to společnými silami dařilo. Velká Británie byla čtvrtým největším obchodním partnerem ČR. To nelze podcenit. Nechci být skeptický, ale nerad bych se dožil toho, že by mezi Evropu a Velkou Británií vznikla opětcelní unie. Byl by to krok zpět a vrátit se ke clu, žádostem o dopravní povolení veVelké Británii, to si opravdu nedovedu představit. Další problém, který by nás mohl negativně ovlivnit, je studium a práce českých občanů zde. Nemám přesná čísla, ale statistiky se pohybují cca okolo 60 až 100 tisíc. Pokud by Velká Británie omezila práva našich lidí pracujících u nich, tak to by nebylo dobré. Většina českých občanů, včetně studentů, kteří navštěvují výborné anglické univerzity, se vrací domů a přiváží cenné know-how, zkušenosti, jazyk a další pozitiva.

Za druhé – volby v USA. Z pana prezidenta Trumpa mám smíšené pocity. Politiku a politiky nehodnotím. Pokud by však USA přistoupily k některým změnám, například v oblasti celních tarifů nebo jiným tarifním překážkám, také by to nebylo dobré. EU je pro Spojené státy tím nejlepším partnerem a spojencem.
Další oblast, která ohrožuje rozvoj podnikání a průmyslu,představuje evropské předpisy a legislativu.  Jsem rád, že jsme členy tohoto evropského týmu. Předpisy, které se na nás valí z EU, jsou však někdy nepříjemné. Myslím si, že česká legislativa by neměla být k evropské papežštější než papež. Někteří čeští úředníci s ní zacházejí, jako by to bylo dogma. Ztvrzování podmínek nad podmínkami EU, to je tragická chyba.       

Pokud se podívám na domácí scénu a na podporu podnikání ze strany státu, tak nejsem spokojen. V mnoha věcech se zaspalo. Podívejme se na dopravní infrastrukturu. Za čtyři roky se otevřelo pouze 23 kilometrů D8 v severních Čechách!? Dalším velkým problémem je absence plošné digitalizace ve státní správě a zdravotnictví. Nemáme e-government. Určitě by neměli úředníci nahrazovat IT technologie. Nízká digitalizace zdravotnictví – největší hrubá chyba. V 21. století neexistují elektronické neschopenky, evidence pacientů apod. Argumentace některých lékařů, že nemají počítač nebo že neumějí na počítači, mi přijde nedůstojná jejich postavení. 

MM: Co se za více než 25 let českému průmyslu podařilo, a naopak, co se vůbec nepodařilo nebo by mohlo být lepší?

Ing. Hanák:
Extrémním úspěchem českéhoprůmyslu je, žese ho podařilo udržet na velmi dobré úrovni. Podívejte se na sousední Německo, které se snaží některá odvětví vrátit na výsluní, ale bohužel se mu to nedaří. Pro Čechy je to fantastický výkon. Prošli jsme složitými začátky, privatizací, reprivatizací, některými špatnými rozhodnutími státu, včetně světové krize. V konečném výsledku se vše, i přes tato úskalí, podařilo. Česká republika je na špici ekonomicky vyspělých zemí ve střední a východní Evropě. Podařilo se udržet tradici, která je zde od první republiky. Naši lidé dřeli, stavěli továrny avytvářeli tím základ současné prosperity. Už v 19. století byla Česká republika neprůmyslovější zemí z celé střední Evropy. V lidech tyto řemeslné schopnosti a dovednosti zůstaly a dále se nabalovaly, tak jak šel technologický vývoj dopředu.

Co jsme nezvládli, je školství. Nevím, kdo za to může. Tím, že jsme zrušili učňovské školy a kvalitní technické vzdělávání, tak nemáme po 25 letech střední a vyšší technicky vzdělaný personál. Situace se však obrací k lepšímu. Mám radost z firem, které si zpět kupují a zakládají technické vzdělávání, jako např. TOS Varnsdorf. Oceňuji také opravdový zájem krajů, které podporují zavedení duálního vzdělávání a více praxe do firem. Mnoho soukromých podniků podepisuje smlouvy se studenty, kteří jsou ještě na středních školácha po ukončení studia se stávají plnohodnotnými zaměstnanci.


Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák je téměř 20 let v porotě, která vybírá manažery roku v jednotlivých odvětvích. Zvláštní kategorií v této oblasti je tzv. uvedení do Síně slávy manažera roku. Toto ocenění mu bylo uděleno v letošním roce za mnoho let usilovné práce pro český průmysl a pro hospodářskou kondici České republiky.

MM: Co táhne český průmysl? Neustále slyšíme o automobilovém průmyslu. Ostatní odvětví nefungují nebo jsou subdodavatelsky vázaná právě na automobilky?

Ing. Hanák: Budu naprosto upřímný – větší část HDP v průmyslu tvoří firmy, které jsou vlastněny zahraničními společnostmi. Jedná se například o německé vlastníky, kterých je cca 4 400, nebo polské, kterých je 1 500, a další. Mezi ty ohromné patří právě automobilky, jež jsou tím hlavním tahounem. Jsou zde ale i úspěšné národní firmy, jako například Tatra.

Střední a malé firmy jsou opravdu z velké části subdodavatelsky vázané na automobilky nebo další zahraniční firmy, které sídlí nebo mají filiálky v ČR. Má to logiku, vždy to tak bylo. Česká republika byla a je známá svou řemeslnou zručností, takže pro velké průmyslově vyspělé západní země jsme spolehlivými partnery. Velice si vážím a obdivuji ty, kteří se ještě dnes rozhodli rozjet podnikání na zelené louce. Velký respekt chovám i k rodinným firmám. V současné době se bohužel často potýkají s problémem nástupnictví. Není to jednoduché, starší generace v 90. letech budovala své firmy s nadšením, a pokud zde není následník, tak i prodej do cizích rukou může být vážný problém.

MM: Co český průmysl táhne ke dnu?

Ing. Hanák:
Co českým podnikatelům v průmyslu nejvíce komplikuje život? To je vztah k trhu práce. Nezaměstnanost je 4%. To je nádherné číslo pro statistiky a pro prezentaci v EU, ale již ne pro budoucnost a růst ekonomiky této země. My pracovní sílu ve firmách nemáme a nutně ji potřebujeme. Pokud není na českém trhu, tak ji potřebujeme dovézt, jinak bude opravdu velký problém. Nedostatek kvalifikované síly vidím jako velké rizikopro růst českého průmyslu. Chybí nám 200 tisíc lidí. Pokud je nenabereme, tak řada firem bude odmítat zakázky. V  celkovém kontextu českého průmyslu to bude fatální problém. To je nejhorší, co se může pro vývoj ekonomiky stát. Pokud musíte tuzemské i zahraniční zakázky odmítat, protože nemáte dost pracovních sil, tak to je hodně špatné.Odborníci na management mi mohou namítnout– využívejte lépe automatizaci a robotizaci.Lépe organizujte práci. Přesto u těch strojů musí někdo stát. Bude to zase jen člověk.
Svaz průmyslu a dopravy navrhuje tuto situaci řešit. My jsme byli iniciátory pilotního projektu pro přísun pracovní síly z Ukrajiny. To se moc nepovedlo, jelikož ti největší odborníci z Ukrajinyuž jsou na Západě. Podařil se nám však vládníplán B – na deset tisíc uchazečů o středně a nízko kvalifikované profese z Ukrajiny, z nich šest tisíc už je v České republice. Z vlastní podnikatelské praxe mohu potvrdit, že s nimimám výborné zkušenosti. Přesto 10 tisíc je oproti 200 tisícůmžalostně málo. Já jsem proto, abychom dále nabírali pracovníky ze zahraničí, kteří jsou nám kulturně blízcí, mají podobné myšlení, chtějí pracovat a mají odpovídající vzdělání. Jsou to převážně lidé z východní a jižníEvropy. Uvítal bych i lidi z Vietnamu nebo Mongolska. Vládě zazlívám, že pro přijímání zahraničních pracovníků nevytvořila podmínky a situaci s nedostatkem pracovníků v průmyslu nám nepomohla řešit.

MM: Jak vnímáte postavení malých a středních průmyslových firem, případně rodinných podniků v ČR? Česká republika je malá země a nemyslím si, že konglomeráty typu Škoda Auto zde rostou jako houby po dešti. Je pro vznik a fungování malých a středních podniků v ČR dostatečná podpora?

Ing. Hanák
: Malé a střední podnikání má v ČR velkou tradici. Už za první republikyjsme byli v první desítce nejúspěšnějších průmyslových zemí světa, a to díky těmto firmám. Hlavní oporou české ekonomiky by se měly stát právě tyto firmy. My jsme přesně ta země, kde by takové podniky měly kralovat. Stát by je měl podporovat a dávat jim proexportní šance. V dnešní době se často nejedná o malé a střední podniky, ale o velké rodinné firmy, které jsou lídrem české ekonomiky. V té samé pozici jsou dnešní start-upy.  Jsou novou budoucností této země. Já bych do tohoto odvětví investoval i nad rámec rozpočtu. Tato uskupení jsou základem pro další prosperitu této země. Investice do těchto oblastí včetně infrastruktury, digitalizace, aplikovaného výzkumu – to jsou všechno oblasti, které podmiňují růst ekonomiky.

Teď jsme ve světovém žebříčku asi na 40. místě. Kdybych byl politikem,dal bych si jako jediný strategický cíl dostat se do první dvacítky nejúspěšnějších a nejvýznamnějších ekonomik světa. K tomu bych zpracoval několik bodů – podporu malého a středního podnikání, progres v infrastruktuře, vzdělávání, aplikovaný výzkum a dalších cca deset stěžejních oblastí.Bohužel jsem nezažil za těch 25 let ani jednu vládu, která když skončí, tak si vyhodnotí svá programová prohlášení.V každém svém programovém prohlášení měly všechny vlády podporu malého astředního podnikání. Bohužel, skutečnost byla a je jiná.

MM: Zaznamenala jsem, dle mého názoru, kritické připomínky vašeho svazu k první verzi materiálu MF ČR „Příprava státního rozpočtu ČR na rok 2018 a střednědobého výhledu na léta 2019 a 2020“. Co z pohledu českého průmyslu konkrétně tomuto materiálu nejvíce vyčítáte, co se vám nelíbí? Pokud by v této první verzi prošel Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, co by to pro české firmy a podnikatele znamenalo? V jakém stadiu je tento materiál – zapracovalo MF vaše připomínky?

Ing. Hanák: Svaz průmyslu a dopravy ČR zastává názor, že v období, kdy se české ekonomice extrémně daří a v letošním roce je HDPcca 3%, není optimální dávat do rozpočtu minus 53 miliard. Mandatorní výdaje rostou především ve státní správě. Nejsme proti zvyšování mezd, ale je třeba diferencovat a nenavyšovat plošně. Vím, že tlak odborů je velký a není to jednoduché. 

A jak tato čísla mohou ovlivnit český průmysl? Čím více se budou navyšovat mandatorní výdaje, tím méně zbude na investicedo jiných odvětví, která jsou pro růst ekonomiky velice důležitá. Jedná se, jak už jsem zmínil, o dopravní infrastrukturu, digitalizaci, aplikovaný výzkum, malé a střední podnikání a start-upy.
MM: Ve druhé polovině měsíce června se guvernér ČNB Rusnok vyjádřil, že ČR je připravené přijmout euro. Jak to vidíte vy? Byl by to dobrý krok pro český průmysl?
Ing. Hanák:Jednoznačně. O mně je známo, že jsem zastáncem eura. Jsem rád, že intervence ČNB skončily. Na jedné straně pomohly malým a středním podnikům a českému exportu, který pravděpodobně letos překročí 4 biliony. Na druhé straně jsou odvětví, jako například doprava, kterým intervence uškodily. Respektuji, že na problematiku přijetí eura má každý jiný pohled. Chápu, že občanovi, který myslí na svou peněženku, se to samozřejmě nelíbí. Máme však již plno chytrých firem, které dávno obchodují v eurech. Jedná se cca o 30% až 35 % tuzemských firem. Ví, že nemají žádné převodní náklady, a to je velká výhoda
Česká republika plní všechna kritéria pro přijetí eura, takže proč to oddalovat. Jsme součástí nějaké rodiny. Respektujme pravidla a buďme plnohodnotnými členy. Jsem přesvědčen, že po volbách v Německu, ať už tam vyhraje jakékoliv politické uskupení, se bude vytvářet silné jádro EU. Já mám národní hrdost a chci, abychom u toho byli. V této souvislosti bych vůbec nepodceňoval, jaká bude role Evropské unie v příštích letech. Samozřejmě souhlasím s tím, že je byrokratická, úřednická a má své velké problémy, jako je Řecko, brexit, jih Evropy apod. Přestoje pro českou ekonomiku výhodné v tomto týmu být a je nutné více se snažit hrát hlavní roli.

MM: V polovině června EU prodloužila sankce proti Rusku. Následně došla odpověď i z ruské strany v podobě prodloužení ruských sankcí proti EU. „Zvykli“ si čeští podnikatelé na tuto situaci, našli si pro sebe nějaká náhradní řešení?

Ing. Hanák:
První, co musím ocenit, je vynikající postup této vlády. Podařilo se jívyjednat výjimku v oblasti duálních technologií ve strojírenství. To byl velmi dobrý tah.Sám jsem jednoznačně proti sankcím. Ale jak jsem již říkal – jsme součástí nějakého týmu, který se nazývá EU, takže pravidla se musejí respektovat.Na druhou stranu, co není zakázáno, je povoleno. Omezení, která z Bruselu přijdou, uchopme s rozumem a jejich dopady minimalizujme.

Co se týká časového harmonogramu, tak první dva roky české i ruské firmy tápaly a učily se s novou situací nakládat. Po těchto dvou letech obě strany pochopily, o co se jedná a jak se změnila pravidla trhu. Pružnost jednání se zlepšila. Naši podnikatelé se naučili, že není problémzaložit si firmu přímo v Rusku nebo udělat s Rusem joint venture.Takže jsme pomalu zpátky. Rusové jsou na naši značku zvyklí.  Mimochodem celý svět je zvyklý na Made in Czechoslovakia nebo Czech Republic. Ten, kdo vymyslel Made in Czechia,měl jistě dobrou myšlenku, ale já se s tím naprosto neztotožňuji. Procestoval jsem 110 zemí a naše republika je ve světě zavedená pod Czech Republic. Nechápu, proč něco měnit, když to funguje.


Odchod Velké Británie z EU není dobrá zpráva pro český byznys. To nelze podcenit. Velká Británie byla čtvrtým největším obchodním partnerem ČR. Nechci být skeptický, ale nerad bych se dožil toho, že by mezi Evropu a VB vznikla opět celní unie. Byl by to krok zpět a vrátit se ke clu, žádostem o dopravní povolení ve VB, to si opravdu nedovedu představit,“  říká Jaroslav Hanák k jedné z aktuálních společensko-ekonomických změn, která by mohla progres v českém průmyslu zpomalit.


MM: Myslíte, že zvraty a nejistoty na politické scéně ve světě, potažmo i v ČR, mají vliv na českou ekonomiku a český průmysl?

Ing. Hanák
: Můj osobní názor je, že žijeme v době, která hodně zhrubla. Makrosvětových problémů je najednou moc. Na každém kontinentě je nějaký problém. Já si myslím, že Evropa žádný velký problém nemá. Válečný konflikt ani hladomor zde nemáme. Od druhé světové války se životní úroveň nesmírně zvýšila a žijeme v blahobytu.K čemu jsem však skeptický, je budoucí migrace z afrického kontinentu, kterou podle mého laického odhadu můžeme očekávat za 20 až 30 let. S tím souvisí populismus, na kterýhodně lidí slyší, a to je pro byznys a podnikání špatné. Destabilizace, decentralizace, xenofobní tendence a případný politický extrémismus, není pro podnikání a prosperitujakékoli ekonomiky dobrou volbou.

Znovu se vracím k problému s nedostatkem pracovní síly, kterou by nám částečně mohli vyřešit i migranti. Opakuji, že hovořím o historicky blízkýcha podobných kulturách. Ale i ty většina české populace odmítá. Snad to souvisí s naší historickou zkušeností s Němci a pak Rusy. Bohužel i u nás mají některé populistické, xenofobní a extrémistické tendence své příznivce.Druhá strana mince je taková, že ČR má tak nezajímavý sociální systém, že se nemusí obávat nějakého velkého přílivu migrantů. Pro ty je německá nebo skandinávská životní úroveň daleko zajímavější.

MM: Zpět k nedostatku kvalifikované pracovní síly. Souvisí tento problém s úrovní českého školství, nebo je to jen o platech, které jsou diametrálně odlišné od západní Evropy?

Ing. Hanák:
Učňovské a technické školství jsme probrali. Dovolím si osobní názor na základní školství v ČR, který shrnu do čtyř bodů. Neexistují předměty, které by učily a prohlubovaly manuální zručnost. Tento obor bych zavedl již do mateřských školek. Velmi špatná je výuka cizích jazyků. ČR je v evropském kontextu špatně hodnocena. Je 25 let od otevření hranic a naši lidé, především v technických oborech, se nedokážouplnohodnotně domluvit. Na školách je špatná výuka matematiky. Na ni navazuje schopnost logického myšlení, které je pro vývoj Průmyslu 4.0 velice důležité. Na posledním místě je pohybová výchova, která je na školách naprosto nedostatečná. Myslím, že i přílišná feminizace základního školství nepřispívá ke kázni, disciplíně a dalším sociálním dovednostem.V této souvislosti zmíním rodinnou výchovu. Dle mého názoru je podstata problému už v rodině.  Bohužel mnoho rodičů má nereálné představy a očekávání o vzdělávání a kariéře svého potomka a systém našeho školství jde takovým rodičům na ruku. Na střední školu se v podstatě dnes dostane každý. Jsem rád, že se našemu svazu podařilo znovu prosadit a zavést přijímací pohovory z matematiky na střední školy.


Svaz průmyslu a dopravy ČR:

  • založení 1918, znovuobnovení Svazu 1990
  • nestátní dobrovolná nepolitická organizace sdružující zaměstnavatele a podnikatele v České republice
  • největší zaměstnavatelský svaz, který reprezentuje rozhodující část českého průmyslu a dopravy
  • jeho posláním je ovlivňovat hospodářskou a sociální politiku vlády České republiky s cílem vytvářet optimální podmínky pro dynamický rozvoj podnikání v ČR a hájit společné zájmy svých členů
  • hájí a prosazuje zájmy zaměstnavatelů a podnikatelů ČR v evropských a mezinárodních organizacích

Zdroj: www.spcr.cz


MM: Svaz průmyslu a dopravy prosadil do státního rozpočtu navýšení finančních prostředků pro aplikovaný výzkum a vývoj na 32,7 miliardy korun, což je nejvyšší částka v historii této kapitoly. Je podle vás tato oblast opomíjena, není dostatečně finančně, kapacitně, odborně apod. zajištěna? Kde vidíte příčiny?

Ing. Hanák
: S navýšením rozpočtu na aplikovaný výzkum není ještě rozhodnuto. Oproti původnímu rozpočtu chybí 1,8 miliardy. Náš svaz spolu s ostatnímisvazy bojujeza to, aby finance na tuto oblast byly do rozpočtu vráceny. Aplikovaný výzkumv České republice se dělá na vysoké úrovni. Spolupráce firem s různými odbornými pracovišti jsou opravdu na high-tech úrovni. Robotizace adigitalizace je budoucností této země. Krátit tyto investice by bylo hrubou chybou a velkou nezodpovědností.

Domnívám se, že hospodaření s finančními prostředky v oblasti vývoje a výzkumu není úplně efektivní.  Akademici mi často vyčítají, že jsem proti základnímu výzkumu. Není to pravda. Spíš mi vadí, že podobné ústavy jsou zároveň pod Akademií věd a vysokými školami. Jako například ústavy českého jazyka. Nerozumím. Pochopil bych, kdyby existovala pouze jedna instituce. Určitě by to bylo efektivnější. Jsme středně velká země, která nemůže mít ambice obsáhnout všechny prvky základního výzkumu. Určitě by bylo žádoucí, aby se vláda rozhodla, do kterých odvětví se bude investovat. Pokud jsme špičkoví v nanotechnologiích, investujme do nich, pokud jsme špičkoví v egyptologii, investujme do ní.  Nemůžemevšakdělat úplně všechno za obrovské peníze. V rodině nebo vefirmě také tak nehospodaříte.
Další aspekt, který bych chtěl zmínit, jsou evropské a státní dotace do výzkumu. Jsem v poradním týmu pana prezidenta, který mi argumentoval fakty, že pouze 12 %českých firem spolupracuje s vysokými školami. Přesná čísla neznám, a proto jsem mu odpověděl, že je to možné z jednoho prostého důvodu. Pro některé české vysoké školy nebo Akademii věd jevýhodnější požádat o nějaký grant z EU nebo české dotace, kde obvykle nejsou pevně stanovené termíny na plnění. Firmasi tento postup nemůže dovolit. Kooperace a práce zúčastněných subjektů musí být rychlá, efektivnía konkrétní výsledky musejí být uvedeny rychle do praxe.

MM: Letos v dubnu jste byl na 24. ročníku soutěže Manažer roku oceněn za dlouhodobé prosazování zájmů byznysu i příkladné manažerské řízení. Co to pro vás znamená?

Ing. Hanák:
V roce 2003 jsem byl prvnímManažeremroku –odvětví doprava. Nemám problém dělat 15 hodin denně. Zdraví mi slouží. Práce mne baví. Téměř 25 let vedu svoji firmu, včetně toho, že se angažuji v dalších funkcích. Je to asi tím, že od té doby, kdy někteří zjistili, že jsem otevřený, kritický a své názory neměním, tak mne zvali a volili do různých řídicích oborových sdružení, orgánů a porot. Takže jsem téměř 20 let i v porotě, která vybírá manažery roku v jednotlivých odvětvích. Zvláštní kategorií v této oblasti je tzv. uvedení do Síně slávy manažera roku. Tomi bylo uděleno v letošním roce a vážím si toho. Jsem rád, že mohu pracovat nejen pro svoji firmu, ale z titulu svých funkcí i pro jiné firmy, které chtějí této zemi pomoci.

MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji pevné zdraví a úspěchy.
 
PhDr. Iva Ruskovská

iva.ruskovska@gmail.com

Další články

Průmysl 4.0
Inovace
Management a řízení
Strukturální fondy EU
Legislativa, nařízení
Exportní příležitosti
Financování stroj. výroby/Podniková ekonomika
Výzkum/ vývoj

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky













Sledujte nás na sociálních sítích: