Teplota řezání je při obrábění zasucha samozřejmě vyšší než při obrábění s procesní kapalinou, a proto má správná volba druhu řezného materiálu rozhodující význam. Příčinou vyšší teploty je nejen snížený odvod již vzniklého tepla, ale i nárůst množství tepla ze tření mezi obrobkem a břitem. Schopnost řezného materiálu zachovat si tvrdost a otěruvzdornost i při této vyšší teplotě řezání je proto velmi důležitá..
Závislosti tvrdosti a ohybové pevnosti na teplotě jsou pro některé použitelné řezné materiály znázorněny v grafech. Tvrdost za tepla se u rychlořezné oceli snižuje již od teploty 400 °C a velmi rychlý pokles nastává nad 500 °C. Při obrábění zasucha ji proto lze použít jen v těch výjimečných případech, kdy je od břitu vyžadována vysoká houževnatost a pevnost v ohybu. Určité zvýšení odolnosti rychlořezné oceli proti teplotě i otěru za vyšší teploty a tím trvanlivosti břitu se docílí nanesením tvrdé ochranné povrchové vrstvy. Vyšší tvrdost za tepla než RO mají slinutý karbid, cermet, řezná keramika, kubický nitrid boru (CBN), polykrystalický diamant (PCD) a řada ochranných vrstev. Tyto řezné materiály se již hodí i pro obrábění zasucha některých materiálů obrobku.
V diagramech je možné si rovněž všimnout, že např. řezná keramika z Si3N4 má při nízké teplotě sice stejnou tvrdost jako cermet, ale udržuje si ji ještě při vysokých teplotách, zatímco cermet ji už ztrácí. Na druhé straně však nejsou tyto materiály tak houževnaté jako slinuté karbidy, proto je ostří velmi citlivé na vydrolování a vyštipování. Z diagramu pevnosti v ohybu jednotlivých řezných materiálů vyplývá, pro které způsoby obrábění budou tyto nejvhodnější. Při soustružení (většinou se jedná o nepřerušovaný řez) jsou nároky na houževnatost poměrně malé, proto zde může být úspěšně použita i směsná nebo oxidická řezná keramika. Cermet, díky své vysoké stabilitě řezné hrany, chemické a tepelné odolnosti za vyšších teplot a z toho vyplývající možnosti použití vysoké řezné rychlosti, je rovněž vhodný pro dokončovací soustružení zasucha. Pro frézování, které je však charakterizováno přerušovaným řezem, se křehké směsné nebo oxidické řezné keramiky i přes svoji vysokou tepelnou odolnost nehodí. Řezná keramika z Si3N4 jako nejhouževnatější druh keramiky však již může být použita, hodí se rovněž nové druhy (jemnozrnné) houževnatějších cermetů a slinutých karbidů. Při vrtání nepřerušovaným řezem se může uplatnit jak řezná keramika z Si3N4, tak i slinutý karbid.