Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Odborné vzdělávání v rukou praxe
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Odborné vzdělávání v rukou praxe

Znalosti kvalifikovaného personálu a poznání všech firemních souvislostí hrají mj. jednu z klíčových rolí při zavádění nových technologií a jejich efektivního využívání směrem k ekonomické stabilitě daného subjektu. Kdo je však nositelem oněch potřebných znalostí? Stát v oblasti odborného vzdělávání bohužel dlouhodobě pokulhává a důsledky nekoncepčnosti práce ministerstva školství především v oblasti středního stupně se aktuálně projevují v plné míře.

Realita ukazuje, že firmy postupně přejímají zodpovědnost za stát, jelikož situace se stává kritickou. V několika případech vznikají firemní školy v tzv. duálním systému vzdělávání v mezích zdejších zákonů. Rozšířené jsou pak odborné vzdělávací moduly, skrze které si firmy vzdělávají jak nově příchozí personál a stávající zaměstnance, tak čím dále častěji i své spolupracující subjekty v dodavatelsko-odběratelských vazbách. Má to však z hlediska dlouhodobé státní koncepce odborného vzdělávání perspektivu?

O trendech v odborném vzdělávání z pohledu firemní sféry jsme hovořili s Ing. Petrem Zugarem, jednatelem společností Seco Tools CZ a Seco Tools SK, a s vedoucím technického vzdělávání Ing. Janem Matějíčkem.

MM: Jak zásadní roli podle vás hraje úroveň vzdělání ve společnosti a jaký je váš pohled na jeho kvalitu?

Ing. Zugar: Vzdělanost má zcela zásadní vliv na vyspělost společnosti, na její úroveň a další rozvoj. České republice bohužel schází dlouhodobá koncepce, kam naše školství směřovat. Ale není to jen vinou vzdělávacího systému. Při přechodu na tržní hospodářství se z ekonomických důvodů takřka vytratilo odborné vzdělávání a hlavně jeho propojení s praxí. Také se výrazně změnily hodnoty a priority ve společnosti. Často jsme svědky toho, že mnoho mladých lidí nemá motivaci se profesně věnovat tomu, co vystudovali. Na školu se přihlásili kvůli získání „nějakého“ akademického titulu nebo poměrně často pouze pro oddálení nástupu do zaměstnání. A to překvapivě platí i u studentů technických oborů, které patří k těm obtížnějším. Jeden z možných důvodů tohoto jevu spatřuji v tom, že studium na veřejných vysokých školách je stále zdarma. Ve vyspělých ekonomikách je zcela běžné, že si student, resp. jeho rodina, vezmou na studium úvěr, který absolvent následně splácí. Pak je motivace pro to, co bude dotyčný studovat, zda vůbec a s jakým úsilím, aby následně nalezl perspektivní uplatnění, zcela zásadní. Důsledek bezplatného vzdělávacího systému je u nás zcela zjevný.


„Své kroky v rámci technického vzdělávacího programu STEP považujeme za svůj příspěvek k udržitelnosti oboru, ve kterém podnikáme a chceme i nadále podnikat. Snažíme se zlepšit přežití svých zákazníků. Podílet se na zacelení mezery, která zde v oblasti technického vzdělávání existuje,“ říká jednatel společnosti Seco Tools Ing. Petr Zugar.

Ing. Matějíček: Praxe ukazuje, že jak střední, tak i vysoké školy zůstávají ve svém vzdělávacím přístupu vzdálené potřebám trhu. Naše firma se snaží být nápomocna reformě, a proto jsme mj. vstoupili do Národního strojírenského klastru a skrze něj spolupracujeme s několika průmyslovými školami na severní Moravě. Podporujeme jejich pedagogy v osvětě v oblasti nových technologií a přiblížení současné reality, aby přechod do praxe nebyl pro absolventy vstupem do jiného světa. Jinak může orientace v něm trvat až příliš dlouho, k čemuž dnešní doba prostor nedává.

MM: Jak se vámi popisovaná realita odráží v odborných kompetencích tuzemských firem z pohledu jak produktových inovací, tak samotného procesu výroby? Subdodavatelská výroba dle výkresové dokumentace zákazníka vs. vlastní finální výrobek.


Ing. Zugar: Ano, jak již bylo řečeno, naše školství z mého pohledu nemá dlouhodobě udržitelnou koncepci. Přetrvávající stav výrazně orientovaný na kvantitu naši společnost nikam neposouvá. My potřebujeme kvalitativní posun směrem k lepším odborným znalostem, zapálení pro daný obor, zaměření na nové technologie a inovace, které by nás dokázaly posouvat na vyšší úroveň. Pokud se toto nezmění, tak i nadále budeme pouze levnou pracovní silou pro západní firmy.

Stav současné situace asi nejlépe vidíme na tom, kolik se zde vyrábí jednotlivých součástek a kolik finálních výrobků. Tj. kolik přidané hodnoty jsme schopni generovat v domácím prostředí a jaký máme podíl práce ve mzdě. Musíme si přiznat, že u nás převažuje zakázková výroba nad vývojem a výrobou vlastních finálních produktů. České firmy s vlastním produktem a celou přidanou hodnotou, která zde zůstane a může být reinvestována do dalšího vývoje či vzdělávání, jsou v menšině. V tomto ohledu velmi pokulháváme za vyspělými ekonomikami světa.

MM: To, co uvádíte, je mj. odrazem stavu, že velká část firem působících na tuzemském trhu je součástí nadnárodních koncernů…

Ing. Zugar: V podstatě ano. V současném ekonomickém modelu můžeme pozorovat výraznou kumulaci kapitálu. Bohaté nadnárodní koncerny přesouvají výrobu do míst s nízkými náklady a dostatkem levné, pokud možno kvalifikované pracovní síly. Tím snižují náklady a generují větší zisky, za které skupují po světě další a další firmy. Můžeme se zamyslet nad tím, kolik z vygenerované přidané hodnoty a zisků zůstává v dané zemi. Nebo jaká je motivace těchto koncernů investovat do vzdělávání v daných zemích. Asi bychom pár příkladů našli, ale půjde spíše o výjimky než pravidlo a jde převážně o spolupráci na úrovni VŠ. Dříve mívala každá větší firma svou střední školu či učiliště, kde si vychovávala budoucí zaměstnance. To však nebylo se změnou společenského systému ekonomicky udržitelné, a postupně tedy zanikalo. Teprve s odstupem skoro 20 let se našly první firmy, které nezbytnost výchovy vlastních studentů a budoucích zaměstnanců pochopily a vlastní školy obnovily či s některou úzce spolupracují. Drtivá většina těch, o kterých vím, má české majitele.

Celý výše zmiňovaný jev nedávno komentoval jeden přední francouzský ekonom slovy: „Jsme pouze novodobými koloniemi vyspělých západních ekonomik.“ Nad tím ať se každý čtenář zamyslí a udělá si názor sám.


„Znalosti pracovníků ve výrobních provozech jsou často nedostatečné, a proto čím dále více společností projevuje zájem o vzdělávání v celém komplexu – od základní teorie a praxe obrábění přes pokročilé informace potřebné pro přípravu výroby až po její organizaci a manažerské znalosti vyššího vedení a vlastníků firem,“ popisuje realitu tuzemských firem vedoucí technického vzdělávání Seco Tools Ing. Jan Matějíček.

MM: Zpět ke vzdělávání. Můžete prosím uvést zkušenosti evropských firem spřízněných ve vaší skupině a jejich přístup ke vzdělávacímu procesu, příp. ve vazbě na výrobní sektor?

Ing. Zugar: Na některých pobočkách Seco vidíme úzkou spolupráci s univerzitami, celá řada kolegů z univerzit přišla a řada dalších na univerzitách naopak přednáší. Hodně interakce vzniká při spolupráci na výzkumných projektech, při výměně poznatků mezi praxí a školou. Naše pobočka např. v posledních dvou letech organizovala týdenní studijní pobyt pro studenty posledního ročníku univerzity ve švédském Lundu, se kterou naše firma úzce spolupracuje a v ČR každý rok pomáháme několika studentům s jejich diplomovými pracemi. V Německu a Anglii se mi velmi líbí model „povinné praxe“ při studiu, což pomáhá studentům získat potřebné praktické zkušenosti a firmám dodává v podstatě hotové zaměstnance. Z mého pohledu se tento model příznivě odráží na jejich hospodářských výsledcích, ale i v kontextu celé země. Také tam vnímám obecně větší odpovědnost při studiu technických oborů a setrvání v oboru po další profesní období.

MM: Historicky jsme se na stránkách MM Průmyslového spektra věnovali vašemu vzdělávacímu programu STEP – Seco Technical Education Program. V jaké fázi se nachází nyní, jaké konkrétní „ovoce“ dosud přinesl do ČR?

Ing. Zugar: Myšlenka vznikla před víc než 20 lety v Beneluxu z iniciativy Patricka de Vose, vysokoškolského pedagoga, který přišel do společnosti Seco. Pokročilé technologie a moderní materiály nebyly implementovány do praxe tak, jak by si zasloužily. Firmy si je pořizovaly, ale míra jejich využití nebyla dostatečná. Proto přišel Patrick s ideou tuto mezeru zacelit, doplnit odborné znalosti po teoretické i praktické stránce a dosáhnout plnohodnotného využití technologií, do jejichž pořízení byly investovány značné prostředky.

Ing. Matějíček: Dalším důvodem šíření programu STEP byla skutečnost, že relativně složité věci, které jsou často těžko stravitelnou formou předávány posluchačům na školách či rekvalifikačních kurzech, jsou v této koncepci technického programu názorné a snadno uchopitelné.

Jedná se ve své podstatě o vytváření partnerství. Dodávat jen produkt již v současné době nestačí, je třeba jej rozšířit o další formu přidané hodnoty. Ztrácí se náskok etablovaných firem před nově vznikajícími, především z asijské části světa, které se k novým technologiím lehce dostanou a následně je přeprodávají.

Poprvé byl program STEP představen v roce 2007, do České republiky s ním Patrick De Vos zavítal v roce 2011. Začínali jsme na univerzitách a mně se dostalo té důvěry, kdy jsem při jeho přednáškách vystupoval jako překladatel do češtiny, samozřejmě včetně přípravy české mutace všech studijních materiálů. Postupně jsem se tak připravoval na převzetí Patrickovy role v ČR. Od původních veřejných přednášek se však vzdělávání stále významněji přesouvá přímo do firem.

Ing. Zugar: Poslední vývoj v modulech vzdělávacích programů se zaměřuje na pochopení důsledků technických rozhodnutí, kterých dělá strojař v praxi každý den desítky, a často si plně neuvědomuje jejich ekonomické důsledky. Tento navazující modul jsme nazvali Next STEP a realizuje se po celém světě pod konzultační garancí Patricka de Vose. Na v podstatě neměnnou teorii obrábění přišla nástavba v podobě ekonomického povědomí. Aktuálním trendem je pojmout komplexně celý proces výroby. Často se setkáváme se subjekty, které nastavený firemní proces dovedly do určitého stavu a defacto se ocitly ve slepé uličce, ze které se nedokáží posunout dále. Zde vidíme celou řadu možností, spočívajících ve správném pochopení a využití plného potenciálu, kterým firma disponuje.

Patrick je nyní garantem konzultačních služeb po celém světě. Program se rozrostl do procesních sfér, ekonomických souvislostí a zde již míříme na střední až vyšší management a vlastnickou strukturu.

Skutečně došlo ke změně ve formě realizace vzdělávacích akcí. Dříve se jednalo o veřejné semináře pořádané často na půdě vysokých škol napříč republikou. Dnes už je to vzdělávání na míru pro jednotlivé firmy na základě jejich konkrétních potřeb a požadavků.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com
 

Další články

Vzdělávání a školství
Výzkum/ vývoj
Nástroje pro obrábění / řezné materiály
Obráběcí stroje a technologie

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky














Sledujte nás na sociálních sítích: