Témata
Reklama

Odborníci na 3D nerostou na stromech

Možnosti využití 3D modelování a 3D tisku existují snad ve všech oblastech průmyslové výroby. Ale aby bylo možné je v potřebném rozsahu skutečně využívat, musí existovat lidé, kteří s nimi umí dokonale pracovat. Proto jsou 3D modelování a 3D tisk zařazeny do výuky většiny (nejen) středních průmyslových škol. Ovšem – když dva dělají totéž, nebývá to totéž…

V mnoha případech se stává, že škola pořídí pouze jednu 3D tiskárnu. Tu poté vystaví na svém stánku na veletrhu středních škol, například na Schola Pragensis. Pak se instaluje v některé učebně a ukazuje se též rodičům při dnech otevřených dveří. V průběhu školního roku se sem pak žáci chodí dívat, jak s ní učitel pracuje…

Jednou ze škol, kde tomu tak není, a naopak k výuce 3D modelování a 3D tisku přistoupili skutečně „z gruntu“, je pražská SPŠS Betlémská. Zdejší vedení začalo před několika lety s modernizací celé školy. A protože zde velmi dobře pochopili význam práce ve 3D pro budoucí úspěch studentů, rozhodně nezůstalo u skromné výbavy.

Zdejší učebna 3D technologií je velice pěkně a velkoryse vybudovaná,“ pochvaluje si Ing. Richard Němec, který zde práci se 3D technologiemi vyučuje, a navíc je do nich opravdový nadšenec. „Ostatně, pan ředitel takto velkoryse postupuje při pořizování veškerého vybavení školy. Je to samozřejmě možné i díky podpoře dalších subjektů, například odpovědných osob z MHMP a také komerční sféry, například firmy Strojmetal Kamenice,“ dodává.

V učebně je dnes více 3D tiskáren než kolik je tam počítačů. To znamená, že výuka rozhodně neprobíhá jen formou ukázky.
„Pokud se totiž žáci na tuto práci mohou jenom podívat, určitě je dostatečně nezaujme a rychle ztrácejí zájem. Naopak zde se snažíme uplatňovat 3D tisk v praxi, a to i v rámci dalších předmětů,“ vysvětluje Němec.

Reklama
Reklama
Reklama
Ve zdejší učebně je více 3D tiskáren, než počítačů.

Na Betlémské tak sami žáci mohou vyrábět například modely, pomůcky pro matematiku, stejně tak jako pro mechaniku nebo pro technické kreslení. Podle Richarda Němce totiž není cílem mít perfektně vybavenou 3D učebnu, ta je pouze prostředkem, stejně jako není cílem mít počítač, ale je třeba s ním umět pracovat.

Hřeben, brýle i strojařské šachy

3D tisk se zde prolíná napříč téměř celou výukou. Například pro technické kreslení sami žáci vyrábějí modely součástí reálných strojů. Výhodou je i to, že takto vyrobené předměty na rozdíl od těch původních nejsou ani špinavé, ani těžké.

Když studentovi upadne na nohu ocelová součást stroje, může mu způsobit úraz. To u produktů 3D tisku nehrozí. Nebo pro předmět elektrotechnická praxe jsme vyrobili na 3D tiskárnách montážní přípravky pro sestavování hotových modelů. A často s podněty, co vyrobit, přicházejí sami žáci. Už od prvního ročníku se je totiž snažíme formou ukázek i v předmětech zdánlivě nesouvisejících, s 3D tiskem seznámit. Současně žáci vědí, že 3D tiskárny jsou k dispozici a že mohou kdykoli přijít a něco si vyrobit.“

Historek na toto téma dokáže Richard Němec vyprávět téměř nekonečné množství. Například jak přišel žák, že si chce vytisknout hřeben, protože odpoledne mají tělesnou výchovu a zapomněl si jej doma. Nebo přišli spolužáci chlapce, který si poškodil brýle o deseti dioptriích, bez nichž se pochopitelně neobejde ani pět minut, aby mu vytiskli náhradní nožičku. Tu mu přivázali drátkem, a on tak dokázal dojet domů pro náhradní brýle. Další žák si vyrobil panty k notebooku, u kterého už nebyla reálná oprava. Panty vytiskl s tím, že snad ještě chvíli vydrží, a nakonec vydržely až do maturity…

Vyrobit se podle Richarda Němce dá ve školních podmínkách prakticky cokoli, co žáky těší a motivuje k tomu, aby se učili. Ať jsou to třeba přívěšky na klíče a jmenovky na zavazadla, baťohy a třeba různé držáčky na bicykly. Přišla i dvojice, která chtěla vyrobit kompletní strojařské šachy. Přicházejí modeláři a dělají si součástky do svých modelů. Fandové do Lega vyráběli jak náhradní díly třeba do bioniclů, tak i díly, které zcela chybí, aby mohli ze stávajících dílů vytvořit nové kombinace. Nebo si přijdou vyrobit pro rodiče náhradní díly do domácích spotřebičů, nádobí…

Jeden student, který se zabýval tvorbou modelu automobilového diferenciálu, si vzal do hlavy, že jeho model vytvoří.

„Ukousl si docela velké sousto,“ konstatuje Němec. „Potýká se se spoustou problémů, jak po stránce funkčnosti, tak i jak to namodelovat a jak vytisknout. V průběhu řešení naráží na spoustu otázek, kterým se pak snažíme všichni věnovat a hledat řešení. A tím se on i jeho spolužáci hodně naučí.“

Vlastní hlavou i vlastníma rukama

Ale proč vlastně tohle všechno škola studentům umožňuje? Cílem je, aby se vše potřebné naučili na něčem, co budou sami chtít a co je bude bavit.
Prvořadé je, aby to žák udělal vlastníma rukama. Pak z toho má teprve radost a odchází spokojený, že to dokázal. A zpravidla se vrací při nejbližší další příležitosti, kdy něco potřebuje,“ vysvětluje Richard Němec.

Dobře totiž z vlastní zkušenosti vzpomíná na dobu, kdy těžiště výuky spočívalo v kreslení 2D výkresů. Žáci stáli u rýsovacích prken a kreslili a kreslili. To je dnes nahrazeno modelováním ve 3D, díky němuž člověk daleko snáze realizuje svoje představy. Snaží se, aby se všichni studenti, pokud možno od prvního ročníku, seznámili se základy 3D modelování, protože všichni je budou dříve či později potřebovat – ať už jde o studenty strojírenství, nebo informačních technologií.

Je to pro ně takový základ, jako číst a psát nebo umět ovládat počítač,“ je přesvědčen Němec. „Kdo má cokoliv společného s technikou, musí být schopen zobrazit své představy ve 3D modelu.“

„Kdo má cokoliv společného s technikou, musí být schopen zobrazit své představy ve 3D modelu,“ říká Richard Němec.

Na Betlémské mají kromě běžné výuky připravené i kurzy pro samostudium. Kdo má zájem, může tedy svoje schopnosti dále rozvíjet. Příslušný software mohou studenti používat zdarma a mohou si jej též nainstalovat doma a také si stáhnout příslušné výukové materiály. Studenti zde také mají kdykoli otevřené dveře ke svým vyučujícím, ať v rámci výuky, v rámci kroužku 3D modelování, a často i v době jejich volna. Mohou bezmála kdykoli přijít a na cokoliv se zeptat.

Ve školních podmínkách se dá vyrobit prakticky cokoli.

Práce s 3D technologiemi mohou dnešní studenti uplatnit v nejširším spektru technických oborů. A pokud pokračují na vysokou školu technického směru, tak znalosti získané na střední pro ně i zde budou jednoznačnou výhodou i v oblasti reverzního inženýrství.

3D tisk se prolíná napříč téměř celou výukou.

U nás se mladí lidé seznámí se širokým spektrem činností a znalostí,“ shrnuje záměry školy Ing. Miroslav Žilka, CSc., ředitel SPŠS Betlémská. „Naší snahou je, připravit studenty tak, aby je v žádné technické oblasti nezaskočili. Aby měli pokud možno co nejširší rozhled. Hlavním cílem však je, aby se naši absolventi věnovali činnosti konstrukční, v tom vidím u nás zatím největší dluh. Sehnat dnes dobrého konstruktéra je velký problém a byl bych rád, kdyby se právě takto co nejvíce z nich uplatnilo. Je to práce důležitá, a navíc tvůrčí.“

Hana Janišová

foto: Archív SPŠS Betlémská a Petr Janiš

hana.janisova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #4
Kód článku: 180431
Datum: 11. 04. 2018
Rubrika: Servis / Technické školství
Autor:
Firmy
Související články
Studentská formule pro světové autodromy

Ve středu 22. května letošního roku se mohli příznivci rychlých aut zúčastnit slavnostního odhalení formule Vector 05, kterou sestavili studenti VŠB – Technické univerzity Ostrava. Cílem studentského týmu Formula TU Ostrava bylo postavit již pátý monopost konkurenceschopného závodního vozidla kategorie pro spalovací motory a získat zkušenosti ve využití standardních a nestandardních technologií, a samozřejmě vyhrát na mezinárodních závodech Formula Student.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Česko-francouzskou cestou vzhůru

Kombinace magisterského titulu z oboru Industrial Engineering na VUT a inženýrského diplomu ze školy Arts et Métiers – to je dokonalý startovní můstek pro uplatnění ve špičkových zahraničních firmách. Pro brněnskou rodačku Pavlínu Trubačovou to byl začátek profesní cesty do CERNu.

Související články
3D tištěná versus obráběná?

Cenu rektora TUL za kvalitní provedení získala loňská diplomová práce dnes již inženýra Adama Lukeho. Stejná práce se také umístila na druhém místě soutěže Společnosti pro obráběcí stroje o nejlepší obhájenou diplomovou práci.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Budoucnost české výroby tkví v inovacích, Část 1. Změna konstrukčního přístupu

Česká republika je zemí s dlouhou vědeckotechnickou, průmyslovou a inovační tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí?
Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe bude snažit nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj inovační potenciál a tížený efekt.

Moderní technologie z Miskinu pomáhají léčit

Měřicí sondy Renishaw jistě velmi dobře zná každý náš čtenář a každý druhý obráběč. Plní nezbytnou a důležitou funkci v kontrole kvality v mnoha strojírenských aplikacích již téměř padesát let. Produkty společnosti se však neomezují pouze na prvky kontroly kvality, ale s technickým pokrokem a vývojem lidské společnosti se vyvíjí také portfolio této nadnárodní společnosti. Od roku 2011 vyrábí zařízení pro 3D tisk z kovů, která nacházejí uplatnění mj. v lékařství. Kvalita je důležitý faktor v průmyslové výrobě i v běžném životě, avšak zdraví je nade vše.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit