Po počátečních rámcových topologických optimalizacích pro získání přehledu o ideálním tvaru omezeném různými požadavky, včetně například vedení chladicích kanálků, přistoupil řešitelský tým k návrhu šesti dutin, jež byly uspořádány rotačně symetricky podle osy rotace frézy, a k jejich přepažení zpevňujícími mřížkovými žebry napomáhajícímu přenosu sil z vyměnitelných břitových destiček do středu frézy. Uvnitř stěn, rozdělujících jednotlivé dutiny, pak byly navrženy chladicí kanálky vedoucí chladicí médium k břitu nástroje ze strany čela a hřbetu vyměnitelné destičky.
Analýzou tohoto řešení bylo zjištěno, že trámky uvnitř zpevňující mřížky nejsou zatěžovány stejnou měrou, což vedlo k zesílení podélných trámků a zúžení příčných trámků, jak znázorňuje obrázek varianty B. Toho bylo dosaženo metodou tzv. size optimalizace, která má za cíl najít právě ideální rozměry zvolených částí konstrukce. Řešič Altair OptiStruct touto optimalizací dosáhl při 3% navýšení hmotnosti zvýšení tuhosti v radiálním i axiálním směru o celých 35 % a zároveň se podařilo o 30 % snížit maximální napětí.
V rámci dalších optimalizačních studií byl zkoumán potenciál tvarové změny vnější obálky. Konkrétně pak zesílení přechodu mezi upínací částí a hlavním kuželem. Toto však ukázalo, že zvýšení hmotnosti o další 4 % v tomto případě vede už jen ke změně směrů tuhosti, nikoliv však k dalším zlepšením sledovaných parametrů.
Při srovnání s variantou, jejíž celý vnitřní prostor vyplňovala pravidelná porézní trámčitá struktura, která byla předmětem zkoumání předchozích fází výzkumu, se ukázalo, že nové, konvenčnější řešení je ve většině parametrů výhodnější.