Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Opomíjené rodinné stříbro
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Opomíjené rodinné stříbro

Duševní vlastnictví a jeho ochrana jsou v současné době v naší zemi skloňovány ve všech možných pádech. Bohužel stále jen v rovině diskuzí. Čeští podnikatelé, kterých se problematika palčivě dotýká a v blízké budoucnosti bude ještě více, totiž nemají peníze na to, aby své duševní vlastnictví účinně chránili. A stát, na rozdíl od jiných zemí, jim nijak nepomáhá.

Například Švédsko oproti srovnatelně velké České republice eviduje ročně trojnásobný počet národních přihlášek patentů. V oblasti mezinárodních návrhů je to dokonce plný dvacetinásobek. Naše firmy si tak vůči zahraniční konkurenci zbytečně snižují hodnotu, přicházejí o investory a díky podhodnoceným aktivům získávají hůře finanční prostředky. Bohužel v důsledku toho dochází ke znehodnocování jejich majetku. Podstatné na celé věci je i to, že licenční poplatky, které by v případě správné ochrany duševního vlastnictví byly výsledkem, nejsou přínosem jen pro firmy, ale i pro státní pokladnu. Logicky by tedy podpora těchto aktivit měla být stejně tak zájmem státu, jako podniků.

Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví, k tomu říká: „Ve světě představují nehmotná aktiva 80 procent majetku firem. U nás naopak úzkostlivě pečujeme o náš majetek hmotný, přičemž si stále neuvědomujeme, že chytrým využíváním všech komponent systému ochrany průmyslových práv bychom při stejných nákladech, stejném úsilí a za stejný čas mohli vydělat násobně více.“

 

Alarmující čísla

Je více než zarážející, že v roce 1930 dokázali naši podnikatelé přihlásit osminásobně více národních patentů než v současnosti. Analýzu ochrany duševního vlastnictví, z níž tato a mnohá další alarmující fakta jasně vyplývají, předložila koncem loňského roku Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví.

Z analýzy vyplývá, že zatímco v roce 1930 bylo u nás přihlášeno 3 972 národních patentů, v roce 2016 to bylo pouze 792 patentů. Ve Švédsku tamní firmy přitom přihlásily v minulém roce 2 384 národních patentů.

Ještě horší situace nastává v mezinárodních patentech, které mohou naše subjekty řešit národní cestou, přes mezinárodní přihlášky nebo tzv. Evropským patentem. Ve všech třech případech totiž za nejvyspělejšími zeměmi značně zaostáváme, a to přesto, že jsme spolu s Německem nejprůmyslověji orientovanou evropskou ekonomikou.

Například počet mezinárodních přihlášek našich firem (PCT), které zajišťují ochranu ve 150 zemích světa, byl v roce 2016 pouze 199, zatímco němečtí podnikatelé jich zaktivovali 18 315, švédské firmy 3 720 a i v menším Rakousku jich bylo sedminásobně více než u nás. Podobná je situace u získávání Evropských patentů, kterých jsme za poslední měřené období získali 74, přičemž švédské firmy jich obdržely 1 939 a rakouské společnosti 1 041. To v důsledku znamená, že příjmy za licenční poplatky ze zahraničí jsou v ČR na úrovni pouhých 0,1 % HDP, zatímco průměr EU vykazuje více jak 1,1 %.

O něco lepší je situace v registraci ochranných známek, ale i tam jsme vůči Švédsku či Rakousku přibližně na třetině. V roce 2016 jsme přihlásili 1 103 ochranných známek v EU, zatímco švédské a rakouské firmy jich vykazují 3 267, resp. 3 158.

Jak na to

AMSP ČR proto připravila ve spolupráci s VŠFS praktický manuál s názvem „Průmyslová práva alicence“, který popisuje, jak v malé a střední firmě zabezpečit řízení patentů, užitných a průmyslových vzorů, nebo například jak pracovat s ochrannými známkami. Autorem publikace se stal přední český advokát David Karabec, který se tématu dlouhodobě věnuje.


Publikaci „Průmyslová práva a licence“ pokřtili 19. prosince 2017 (zleva) Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví, Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu, Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR, David Karabec, autor, a Ladislav Dvořák, manažer Kompetenčního centra znalosti trhů a trendů České spořitelny.

 

Naši podnikatelé si vůči zahraniční konkurenci naprosto zbytečně snižují aktiva, a to tím, že nedokážou začlenit do svého majetku hodnotu patentů, užitných vzorů nebo například ochranných známek,“ shrnuje vztah našich firem k ochraně duševního vlastnictví předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček. „V důsledku se tím snižuje hodnota celých firem, což začíná být problém u předávání společností nástupníkům.“

Hana Janišová

hana.janisova@mmspektrum.com
 

Další články

Inovace
Management a řízení

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky













Sledujte nás na sociálních sítích: