Brousicí nástroje pro broušení zvlášť vysokými obvodovými rychlostmi posilují součinnost technologické soustavy stroj - obrobek - nástroj, neboť při zvýšení rychlosti brousicího nástroje se snižují řezné síly, zbytková napětí v povrchových vrstvách obrobků i opotřebení kotouče. Dochází ke zlepšení drsnosti povrchu součásti (při použití konstantní zrnitosti kotouče) a zvyšuje se trvanlivost brousicího nástroje.
Kromě zlepšení jakosti výrobků přispívají vyšší řezné rychlosti ke zvýšení úběrů. Dle výsledků výzkumů je možno u vnějšího zapichovacího broušení dosáhnout zvýšením řezné rychlosti ze 30 na 60 m.s-1 čtyřnásobného zvýšení úběru, aniž by došlo ke snížení parametrů jakosti. Zvyšuje-li se řezná rychlost až na 90 m.s-1 při použití řezného oleje pod zvýšeným tlakem (1 MPa) jako chladicího a mazacího prostředku, je možné dosáhnout úběru, který se vyrovná až stonásobku úběru obvyklého v praxi. Dosažený úběr se tímto blíží k hodnotám dosud vymezeným nástrojům s definovaným břitem, jako jsou soustružnické nože nebo frézy.
Tvrdost brousicího kotouče je charakterizována odporem, který jednotlivá zrna kladou při vylamování z pojiva kotouče. Dokud je pevnost pojiva větší než řezná síla působící na zrno, vykazuje kotouč jen nepatrné opotřebení. Jsou-li však řezné síly větší, dochází k předčasnému uvolňování zrn a tím k většímu opotřebení brousicího kotouče. Řezná síla, která je toho příčinou, je současně také krajní mezí dosažitelného řezného výkonu.
Při broušení vysokými řeznými rychlostmi a řezným úběrem dochází v povrchové vrstvě obrobku ke zvýšenému tepelnému namáhání. Zvyšování obvodové rychlosti kotouče způsobuje zvyšování teplot. Výkon úběru má však mnohem větší vliv na teplotu než obvodová rychlost kotouče. Vliv obvodové rychlosti obrobku vw [m.min-1] na ohřev místa styku kotouče s obrobkem při konstantním řezném výkonu V´ je patrný z diagramu 1. Teploty byly určovány při konstantním řezném výkonu a při broušení bez chlazení, při různých obvodových rychlostech kotouče a obrobku. Z průběhu křivek vyplývá, že až do obvodové rychlosti 40 m.min-1 se zvýšení obvodové rychlosti obrobku projevuje prudkým poklesem teploty. Nižší tepelné namáhání při stoupající rychlosti obrobku je způsobeno zkracováním doby působení jednotlivých zdrojů tepla v oblasti styku kotouče a obrobku. Při vyšších obvodových rychlostech odvádí břity zrn značnou část tepla do třísek, čímž se vysvětluje pokles teplot při vyšších rychlostech obrobku a brousicího kotouče. Proto poměr rychlosti řezného kotouče k obvodové rychlosti obrobku q = vs/vw má značný význam a při vysokých řezných rychlostech by neměl být volen větší poměr rychlostí než q = 60. Použití vhodného chladicího prostředku a uvedeného optimálního poměru umožňuje nejvyšší úběr bez negativního tepelného ovlivnění obrobku - viz diagram 2.
Jakost povrchu obrobku je ovlivňována nejen řeznou rychlostí, ale i řezným úběrem Z´. V diagramu 3 vidíme, že se stoupajícím úběrem se jakost povrchu obrobku zhoršuje. Vzrůstající drsnost je způsobena zvětšující se tloušťkou třísky při zvyšování řezného výkonu. Zvýšení obvodové rychlosti kotouče zmenšuje tloušťku třísky, a umožňuje tak vyrovnat zhoršení jakosti povrchu zvýšením rychlosti. V diagramu dále vidíme, že např. drsnosti povrchu Ra 2 (m je dosahováno řeznou rychlostí 20 m.s-1 při řezném úběru 8 mm3/mm.s, oproti tomu plocha obrobená obvodovou rychlostí 80 ms-1 při řezném úběru 90 mm3/mm.s má drsnost Ra pouze 1,9 (m (hodnoty Ra odpovídají broušení bez vyjiskření). Kromě řezného úběru a řezné rychlosti ovlivňuje drsnost také množství odebraného materiálu V´ (specifické množství materiálu V´ je vztaženo na 1 mm šířky brousicího kotouče mm3/mm). Závislost jakosti povrchu na odebraném množství materiálu a řezné rychlosti při broušení stálým řezným výkonem je znázorněna v diagramu 4.