Témata
Reklama

Osobnosti českého průmyslu: František Ringhoffer

Když František Ringhoffer zakoupil 21. února 1852 na Smíchově pozemky, ohraničené dnešními ulicemi Štefánikovou, Plzeňskou a Kartouzskou, a začal stavět novou továrnu na železniční vagony, nikdo jistě netušil, jak velký podnik z toho vzejde.

Od roku 1854 Ringhoffer vyráběl nákladní vagony. Prvním byl uhlák, který opustil novou halu 20. dubna 1854. V dalších letech rozšířil svůj podnik o slévárnu a kotlárnu. Postupně vybudoval vůbec největší vagonku v rakouské monarchii, která od roku 1863 vyráběla i vozy osobní. Prvních deset vagonů bylo prodáno jižní státní dráze. Zanedlouho přišla prestižní zakázka, a to přímo od císařského dvora ve Vídni. Rodinná firma Ringhoffer na jejím podkladě dodala tři salonní vozy pro rakouskou císařovnu Alžbětu.
Reklama
Reklama
Reklama

Vagony, trubky a pivo

František Ringhoffer byl rovněž prvním podnikatelem, jenž v Rakousku-Uhersku zavedl válcování bezešvých trubek. Není bez zajímavosti, že se jménem Ringhoffer je spjat i pivovar ve Velkých Popovicích. Když byla doložena vydatnost pramenů v okolních lesích, rozhodl František Ringhoffer o výstavbě nového pivovaru na svém vlastním pozemku. To bylo v roce 1871. O tři roky později již byla uvařena první várka a v roce 1875 činil tamní výstav 18 000 hektolitrů. Ve strategickém myšlení Františka Ringhoffera se stále více objevovala představa, že je třeba vyvíjet vyrábět celé velké investiční komplexy. Žel, k rozvinutí této ideje již neměl dost času, protože zcela nečekaně zemřel 23. března 1873. Bylo mu pouhých 56 let.

František II.

Muž, který se ujal Ringhofferova odkazu, byl jeho syn František, narozený 22. listopadu 1844. Zpočátku sice působil jako důstojník, ale brzy se v něm probudily geny po otci, dědovi i pradědovi a plně se zabýval podnikáním ve strojírenství. Podnik sice neřídil sám, protože měl ještě po boku bratry Emanuela a Viktora, ale jeho velké organizátorské přednosti a zejména z armády převzatý smysl pro vysokou kázeň z něho brzy učinily "velkého šéfa". Tuto svoji velikost ovšem nepromarnil v nějakém neúčelném kacéřování lidí, ale v jejich řízení takovým způsobem, že se mu dařilo vyvíjet a produkovat konkurenčně zajímavé železniční vagony (4500 vozů za léta 1874 - 1890) a společně s tramvajemi je i úspěšně exportovat do zahraničí. Rovněž realizoval otcovy sny o výrobě zařízení pro cukrovary, lihovary, pivovary a další velké investiční celky.
Jestliže jeho otec František Ringhoffer se jako starosta Smíchova současně zasloužil o řadu společensky významných aktivit, včetně toho, že nový Smíchov se vlastně stal prvním městem, jehož výstavba se odvíjela plánovitě, tak i František Ringhoffer junior neomezoval své kvality pouze na byznys. Možno říci, že to byl právě on, kdo se velkou měrou zasloužil o některé sociální programy ve svém podniku, které se pak staly vzorem i pro ostatní společnosti. Byl to například Zaměstnanecký penzijní fond z roku 1878, nebo Dělnické starobní pojištění z roku 1889, které na tehdejší dobu zajišťovaly zaměstnancům vcelku solidní důchody, včetně dalších příspěvků (invalidní renta, pohřebné, výchovné na děti atd.). Ringhoffer rovněž nechal stavět domy pro zaměstnance (pro 700 rodin), které už měly vodovod i kanalizaci. Tato firma byla štikou i v dalších oblastech, jak o tom svědčí závodní lékařská a ambulantní služba, která měla od roku 1886 stálou pohotovost.

František III.

Po smrti Františka Ringhoffera (23. července 1909) se vedení ujal jeho syn - Ing. František Ringhoffer (31. 5. 1874 - 29. 2. 1940). Tento představitel již páté generace Ringhofferů byl tržními okolnostmi donucen ukončit podnikání na bázi rodinné firmy a od roku 1911 přejít k akciové společnosti. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století se již proslulá Ringhofferovka společně s vagonkami v Kopřivnici a ve Studénce stala vůbec největším světovým producentem železničních vozů.
§§§
Po druhé světové válce byly Ringhofferovy závody znárodněny. Na počátku dubna 1958 pak spojením závodů ČKD Sokolovo a ČKD Stalingrad s některými menšími specializovanými provozy, jako bylo například Stavoloko v Radotíně a Hefa ve Vysočanech, byla vytvořena výrobně hospodářská jednotka ČKD Praha. A právě k ní byly v roce 1963 přičleněny závody Tatra (bývalý Ringhoffer) a Polovodiče (bývalá Janečkova zbrojovka).
Reklama
Vydání #6
Kód článku: 50687
Datum: 15. 06. 2005
Rubrika: Management / Ekonomika
Autor:
Firmy
Související články
Silný výkon českého zpracovatelského sektoru

Od začátku roku na internetových stránkách www.mmspektrum.com ve speciální sekci přinášíme ve spolupráci se společností IHS Markit měsíční reporty indexu nákupních manažerů (PMI), který je nejvíce sledovaným obchodním průzkumem na světě a je pro svou schopnost poskytovat aktuální, přesné a často jedinečné měsíční indikace ekonomických tendencí oblíben mezi zástupci relevantních institucí a firem. Tento text přináší shrnutí prvního pololetí a výhled na další období.

Jaké má české strojírenství potenciál?

Analytická a výzkumná společnost CEEC Research opět po roce realizovala průzkum, který se zabýval mapováním potenciálu českého strojírenství. Vznikla Studie českého strojírenství 2017/H2, která přináší výsledky 101 uskutečněných osobních a telefonických interview realizovaných s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností. Studie byla slavnostně představena opět v prostorách Pražského hradu, tentokrát v Míčovně, za účasti generálních ředitelů českých firem, zástupců profesních svazů a organizací a politické sféry.

Investiční plán pro Evropu představen v Praze

Na pražském Žofíně se uskutečnila mezinárodní konference pod názvem Investiční plán pro Evropu, jež byla realizována Zastoupením Evropské komise ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Evropskou investiční bankou (EIB). Cílem setkání bylo přiblížit tzv. Junckerův balíček určený k posílení investic a tvorbě nových pracovních míst v Evropě. Konference se konala při příležitosti slavnostního otevření pražské kanceláře Evropské investiční banky, která chce posilovat svou přítomnost ve všech členských zemích EU.

Související články
Každá čtvrtá faktura v Evropě je zaplacena pozdě

Stálý přísun zakázek je pro firmu známkou úspěchu a dobře odvedené práce. Úspěch se ale stěží dostaví, pokud zákazníci za výrobky neplatí včas, v horším případě vůbec. Obchod je totiž dokončen až se zaplacenou fakturou. Podle průzkumu platební morálky, který uskutečnila mezinárodní inkasní agentura EOS KSI ve 12 zemích Evropy, je pozdě splacena téměř čtvrtina pohledávek. Nejvíce pozdních plateb v roce 2014 zaznamenaly firmy v Bulharsku a Polsku, nejméně v Německu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Internetový vyhledávač dotací

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky nabízí jednoduchý vyhledávač dotací. Na internetové adrese www.podporapodniku.cz najdete přehlednou webovou aplikaci, která dokáže zobrazit všechny aktuálně platné dotační nabídky. Zadáte stáří firmy, její velikost, místo realizace projektu a zvolíte oblast podpory a aplikace vyhledá nabídky, které zadaným parametrům odpovídají.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Fórum výrobních manažerů

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit