Témata
Reklama

Osobnosti českého průmyslu - Jindřich Waldes

V galerii vynikajících českých průmyslových a samozřejmě i obchodních podnikatelů má své čestné místo muž, který si jistě plným právem vysloužil přezdívku "král knoflíků". Jmenoval se Jindřich Waldes.

Jindřich Waldes se narodil 29. června 1878 v Nemyšlu u Tábora v rodině hostinského, který ještě vlastnil malý krámek s galanterním zbožím. Mladý Jindřich se nejdříve vyučil zámečníkem u pražské firmy Eduard Lokesch a syn. Pak absolvoval obchodní školu. Vzhledem ke svým kvalitám, které se během studií naplno projevily, včetně toho, že uměl tři řeči (německy, anglicky a francouzsky), se již v sedmnácti letech stal obchodním zástupcem Lokeschovy firmy na kovové zboží. "Díky znalosti řečí jsem byl poslán do světa a procestoval jsem velkou část Evropy, včetně Balkánu, Malé Asie a severní Afriky," vzpomínal později Jindřich Waldes na své začátky a dodal: "V cizině mne mrzelo, že jsme tak málo známí."
Reklama
Reklama
Reklama

Založení firmy

Ale netrvalo dlouho a sám Waldes se odvážně vydal na cestu, která měla napomoci naší zemi dostat se do širšího mezinárodního povědomí. V červenci 1902 založil s mechanikem Hynkem Pucem společnost Waldes a spol. na výrobu drobného kovového zboží, když se mu předtím podařilo přemluvit jistého Eduarda Merzingera, aby svou čerstvou výhru z loterie (20 000 rakouských korun) vložil do této firmy. A firmě se vskutku dařilo. Malá dílna, kde oba zakladatelé začínali výrobu se šlapacím soustruhem a s jedním dělníkem a jedním učněm, se brzy rozrostla. Spíše než vstupní kapitál pomohla rozvoji firmy podnikavost a vskutku mimořádné manažerské nadání jejího šéfa. Vždyť už roce 1907 se ve Vršovicích objevila skutečná továrna, která zaměstnávala 300 lidí a brzy se stala největší svého druhu v celém rakouském mocnářství. Když Jindřich Waldes v roce 1909 odkoupil podnik svého konkurenta, kterým byla firma Lokesch a spol. - tedy stejná společnost, kde se vyučil a pro kterou jistý čas pracoval -, zcela suverénně ovládl celý domácí trh a vytvořil si zároveň příznivé podmínky k expanzi do světa. O dynamice růstu Waldesovy firmy jistě nejlépe vypovídá skutečnost, že v této době měla také první zahraniční filiálku v Drážďanech, jejíhož vedení se ujal bratr Sigmund Waldes jako čtvrtý společník a prokurista firmy, a že její obchodní jmění v roce 1912 již představovalo úctyhodnou sumu 200 000 korun. Ještě před vypuknutím první světové války Waldes založil další zahraniční pobočky, a sice ve Varšavě, Paříži a New Yorku a ve dvacátých letech minulého století ještě v New Yorku a Barceloně.

Dívka s patentkou

Zajímavý je jistě příběh nejprodávanějšího a také vůbec nejslavnějšího Waldesova produktu. Šlo o stiskací knoflík, zvaný patentka. Podstatou vynálezu bylo nahrazení ruční montáže stiskacího knoflíku strojním vkládáním pružiny do pérové části knoflíku. Jeho známým reklamním symbolem se stala dívka s patentkou v oku. Nápad tohoto firemního loga údajně vznikl na palubě zaoceánského parníku plujícího roku 1912 do Spojených států. Tehdy si prý Waldesova společnice - slečna Elisabeth Coyensová - jen tak ze žertu vložila patentku do oka a Waldesův přítel, slavný malíř František Kupka, ji v této póze zachytil na svém plátně. Tím to ovšem neskončilo, protože právě z Kupkovy abstrakce vytvořil grafik Vojtěch Preissig firemní logo Koh-i-noor, nazvané podle největšího jihoafrického diamantu na světě se 186 karáty.

"Baťa knoflíků"

Jindřich Waldes měl různé přezdívky, které vyvěraly z jeho obrovské vitality zúročené v podnikatelských nápadech a hospodářských výsledcích. Říkali mu například "světový král knoflíků". A také si vysloužil přezdívku "Baťa knoflíků". Mimochodem, právě s firmou Baťa se Waldesovi dařilo dobře obchodovat. Do Zlína totiž dodával na boty stiskací knoflíčky, kterým se říkalo "tlačky". Také Waldesův nejstarší syn Jiří působil u Bati na praxi. Waldes si Baťu z legrace dobíral, když tvrdil: "Pokud Baťa nedokáže něco vyrobit levněji, pak jsou to výrobky od Waldese." Není divu, vždyť už na počátku 20. let dvacátého století přišel Waldes na trh se zipem. Podobně jako Baťa, i Waldes pochopil, že úspěch mu zaručí jen automatizace produkce a neustálá konstrukční inovace včetně vlastní výroby speciálních strojů k výrobě. Prostě to, čemu se dnes říká vědecká organizace práce a racionalizace produkce. Stačí uvést, že firma registrovala stovky patentů (35 tuzemských a 800 zahraničních) a 120 ochranných známek po celém světě.
A rovněž nelze zapomínat, že sám říkal, že za mnohé vděčí svým zaměstnancům. O tom, že si vážil jejich práce, svědčí například fakt, že z jeho podpůrného fondu byly zaměstnancům vypláceny příspěvky při narození dítěte, v mateřství, při úmrtí v rodině, na otop, na stěhování, za věrnost firmě, za zlepšovací návrhy i půjčky. Za vylepšení neboli inovaci, jak se dnes říká, dokázal zaměstnanci poskytnout odměnu třeba i ve formě dvoutýdenního zájezdu do Francie.

Waldesův odkaz

Žel, osud Waldesovi v závěru jeho života nepřál. Stačil sice včas poslat rodinu do Spojených států, ale sám skončil v nacistickém koncentračním táboře, nejdříve v Dachau a pak v Buchenwaldu. V září 1939 byl totiž uvězněn v rámci hromadného zatýkání významných osobností českého národa. Nacisté mu samozřejmě "připočetli" také skutečnost, že finančně podporoval i vydávání odbojového listu V boj. Jindřich Waldes zemřel za nevyjasněných okolností 2. července 1940 během plavby do Ameriky, když se předtím rodině podařilo vyplatit ho z vězení. Po jeho smrti se šéfem firmy Waldes & Co. ve Spojených státech stal jeho bratr Sigmund Waldes, který v této době vedl filiálky v Německu a USA. V roce 1961 se šéfem společnosti stal zakladatelův syn Jiří Waldes, jenž se narodil roku 1917 v Praze.
Waldesův podnik byl v roce 1946 znárodněn. Na konci čtyřicátých let měl jako národní podnik Koh-i-noor již 45 závodů, zabývajících se výrobou širokého sortimentu od knoflíků a krátkého zboží až po hroty do plnicích per. V lednu 1994 byl podnik zprivatizován a v současné podobě jako Koh-i-noor, a. s., produkuje na 750 druhů zboží - zejména špendlíky, zapínadla, sponky do vlasů, zipy, džínové knoflíky i stroje pro jejich výrobu a řadu dalších zajímavých produktů. Výrobky společnosti Koh-i-noor dnes putují do 60 zemí světa. Zákazníci je již nespojují s jménem největšího jihoafrického diamantu, nýbrž s firemním sloganem: "Zapínáme celý svět." Na zahraniční trhy odchází 52 % z celkové produkce, nejvíce do Německa, Francie, Polska, Velké Británie, Nizozemska a Polska. V této souvislosti je jistě zajímavé, že největší zájem je stále o zboží, se kterým začínal Jindřich Waldes - o tradiční stiskací knoflíky.

Knoflík měřítkem národní kultury

Závěrem nutno zdůraznit, že zakladatel firmy Jindřich Waldes slouží dodnes i jako vzor všem podnikatelům, protože byl nejen bohatým mužem, nýbrž i štědrým mecenášem sportovců a umělců. Vytvořil rovněž velmi cennou sbírku uměleckých děl, poskytoval dary Pražskému muzeu a také se hodně angažoval ve prospěch Uměleckoprůmyslového muzea. Jistě není bez zajímavosti, že sám založil také Muzeum knoflíku. Ve své knížce o něm mimo jiné napsal: "Knoflík, lépe řečeno spínání oděvu, je v pravém slova smyslu měřítkem národní kultury. A často dokladem a formou, v nichž se projevuje kultura národů. Knoflík byl, jest a bude vždy věrným průvodcem člověka v nejrůznějších formách, přizpůsobených ovšem rozmanitým životním požadavkům a potřebám. Novodobý poznatek, že jen věda a umění mají naději na trvalé úspěchy, proniká i do průmyslu knoflíkářského."
Reklama
Vydání #4
Kód článku: 50448
Datum: 13. 04. 2005
Rubrika: Management / Ekonomika
Autor:
Firmy
Související články
Silný výkon českého zpracovatelského sektoru

Od začátku roku na internetových stránkách www.mmspektrum.com ve speciální sekci přinášíme ve spolupráci se společností IHS Markit měsíční reporty indexu nákupních manažerů (PMI), který je nejvíce sledovaným obchodním průzkumem na světě a je pro svou schopnost poskytovat aktuální, přesné a často jedinečné měsíční indikace ekonomických tendencí oblíben mezi zástupci relevantních institucí a firem. Tento text přináší shrnutí prvního pololetí a výhled na další období.

Jaké má české strojírenství potenciál?

Analytická a výzkumná společnost CEEC Research opět po roce realizovala průzkum, který se zabýval mapováním potenciálu českého strojírenství. Vznikla Studie českého strojírenství 2017/H2, která přináší výsledky 101 uskutečněných osobních a telefonických interview realizovaných s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností. Studie byla slavnostně představena opět v prostorách Pražského hradu, tentokrát v Míčovně, za účasti generálních ředitelů českých firem, zástupců profesních svazů a organizací a politické sféry.

Investiční plán pro Evropu představen v Praze

Na pražském Žofíně se uskutečnila mezinárodní konference pod názvem Investiční plán pro Evropu, jež byla realizována Zastoupením Evropské komise ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Evropskou investiční bankou (EIB). Cílem setkání bylo přiblížit tzv. Junckerův balíček určený k posílení investic a tvorbě nových pracovních míst v Evropě. Konference se konala při příležitosti slavnostního otevření pražské kanceláře Evropské investiční banky, která chce posilovat svou přítomnost ve všech členských zemích EU.

Související články
Každá čtvrtá faktura v Evropě je zaplacena pozdě

Stálý přísun zakázek je pro firmu známkou úspěchu a dobře odvedené práce. Úspěch se ale stěží dostaví, pokud zákazníci za výrobky neplatí včas, v horším případě vůbec. Obchod je totiž dokončen až se zaplacenou fakturou. Podle průzkumu platební morálky, který uskutečnila mezinárodní inkasní agentura EOS KSI ve 12 zemích Evropy, je pozdě splacena téměř čtvrtina pohledávek. Nejvíce pozdních plateb v roce 2014 zaznamenaly firmy v Bulharsku a Polsku, nejméně v Německu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Internetový vyhledávač dotací

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky nabízí jednoduchý vyhledávač dotací. Na internetové adrese www.podporapodniku.cz najdete přehlednou webovou aplikaci, která dokáže zobrazit všechny aktuálně platné dotační nabídky. Zadáte stáří firmy, její velikost, místo realizace projektu a zvolíte oblast podpory a aplikace vyhledá nabídky, které zadaným parametrům odpovídají.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Fórum výrobních manažerů

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit