Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Pavel Sobotka, zakladatel a ředitel brněnské firmy Frentech Aerospace, která byla vloni oceněna titulem Firma roku 2017, získal již v roce 2012 ocenění Podnikatel Jihomoravského kraje v soutěži Ernst & Young. Přečtěte si jeho příběh – věříme, že inspiruje i vás.

Základy technických a technologických schopností získal Pavel Sobotka v Tesle Brno, kde pracoval 27 let. Byl a stále je přesvědčen, že přesná mechanika bude i nadále atraktivním oborem. Položíte-li si otázku, co používáte, aniž by se na tom nepodílela přesná mechanika, tak si za chvíli odpovíte, že nic. Brýle, zdravotnická technika, letadla, auta, tisk knih, výroba počítačů, čipů, raket, přistávacího modulu na Marsu – nic!

To byla příležitost pro Pavla Sobotku založit firmu po sametové revoluci, kdy většina státních podniků spěla ke konci. V podnicích nebyla síla táhnout tyto kolosy dál. Nebyli manažeři, kteří by dokázali v tržním prostředí zvládat komunikaci a nabídku výrobků, jež byly mnohdy už zastaralé.

Nový trh se teprve rodil, a i když Tesla Brno měla špičkové přístroje, srovnatelné nebo i předstihující v mnoha směrech světovou konkurenci v oblasti elektronových mikroskopů, vakuové a ultravakuové technologie, po roce 1989 nebylo možné tento obor v potřebném rozsahu udržet. „Know-how, které jsme měli, bylo rozsáhlé, kvalitní a mělo vysokou hodnotu,“ říká Pavel Sobotka o startovacích podmínkách. „Chtěl jsem pokračovat v oblasti přesné a jemné mechaniky, to byla má motivace.“
V roce 1993 potkal budoucího holandského společníka. „Setkání bylo náhodné, ale náhody se v životě dějí,“ vzpomíná. „Ten člověk měl u holandské skupiny Frencken Group, produkující velmi přesnou mechaniku hlavně pro Philips, dobré postavení. Padli jsme si do oka a hned na hotelu jsme se dohodli, že vybudujeme společnou firmu. Trvalo to tak patnáct minut,“ usmívá se. A během roku firmu společně vybudovali.

Jak se popasovali s obdobím růstu? „Technika samotná, obor, nebyly nejtěžší, věděli jsme, jak na to, navíc jsem měl plnou důvěru a respekt společníka. To platilo i naopak,“ vysvětluje. „Největší rozčarování, už když jsme měli společný podnik a dobrý podnikatelský záměr, však přišlo, když jsme si chtěli vzít podnikatelský úvěr od některých bank v České republice na asi dva miliony guldenů, což je 32 milionů korun. Banky na českém trhu tomuto záměru nerozuměly. Mohli jste si vzít úvěr na tržnici nebo na vykřičený dům, ale ne na přesnou práci.“ Firma už tehdy měla zakázky, ale tato nedůvěra v práci v oblasti výroby vyrazila podnikatelům dech. Bylo nutné situaci řešit. „Holandská investiční banka měla pro Českou republiku speciální program, který poskytoval úvěry na základě holandských investic u nás. Byly kryté holandskou vládou a to byla příležitost zafinancovat náš projekt,“ říká Pavel Sobotka. A tak se také stalo.

Cesta k dodávkám pro leteckou techniku nebyla přímá. V roce 1995 byla zprovozněna nová hala a od ledna, kdy omítky ještě nestačily ani vyschnout, se výroba rozjela. Zpočátku tvořily základ zakázky přístrojové techniky pro holandské firmy Philips, Philips Lighting, ASML. „Pak se přidala i Belgie, poté i německé firmy, jako Siemens.“ Během tří let se změnil i způsob získávání zakázek domlouvaných zprvu holandským partnerem, jež přešly do rukou brněnské společnosti.


Frentech Aerospace byla založena roku 1994 jako výrobce součástek pro jemnou mechaniku. Od roku 1997 se z ní stává dodavatel součástek a dílů pro letecký a vesmírný průmysl. Dodává díly pro německý Airbus (nyní pro jeho dceřinou společnost PAG) a rovněž díly pro Boeing 777 a brazilského výrobce letadel Embraer (Nord-Micro a Aero Vodochody). Během času se postupně Frentech Aerospace orientuje i na výrobu součástek a vesmírných mechanismů pro kosmický průmysl a 98 % jejího výrobního programu jde na export. Kromě toho vyrábí díly pro mikroelektroniku, lékařskou techniku, vakuovou a přístrojovou techniku, mikrovlnné a radarové systémy.
Frentech Aerospace v současné době zaměstnává 103 lidí. Společnost byla loni oceněna titulem Firma roku 2017. Ocenění převzal 6. prosince 2017 její ředitel a zakladatel Pavel Sobotka.

 

Jako blesk z čistého nebe

Dodnes nechápu, jak jsme se mohli dostat ke spolupráci s Airbusem, když v roce 1996 nebyl internet a komunikace byla složitá,“ vzpomíná Pavel Sobotka. „Tehdy nás navštívili dva pánové z konsorcia Airbus, kteří se o nás dozvěděli – dodnes mi není jasné jak –, a ti projevili zájem projít si podnik a výrobu. Jejich úkolem bylo získat zdroje z východní Evropy. Projeli Maďarsko, Ukrajinu, Slovensko, Polsko a Českou republiku. A byť tu byly – a ještě jsou – zbytky z bývalého koncernu Aero, oslovili nás, kteří jsme s takovou výrobou neměli do té doby žádné zkušenosti.“

Po této návštěvě přišel do firmy požadavek o vyjádření, zda by byla schopna spolupracovat na výrobě letadel. „Poskytli nám asi osm centimetrů vysokou dokumentaci a měli jsme se rozhodnout. Museli jsme posoudit naše technické i technologické možnosti. Byl jsem však zvyklý na zcela jinou dokumentaci,“ vzpomíná Pavel Sobotka. „Po jejím prostudování jsme byli nuceni přiznat, že většinu součástek na stávajících technologiích vyrobit neumíme. Dokumentaci jsme pečlivě zabalili a vrátili a nabídku s poděkováním odmítli.“

Příběh má však nečekané pokračování. „Následoval telefonát, kdy jsem pánům lámanou němčinou sdělil naše důvody, a oni odvětili, že mé rozhodnutí nechápou a nerozumějí mu. A udělali se mnou krátký proces. Položili mi totiž otázku, zda vím, co s dokumentací udělají teď? Když jsem řekl, že ne, jejich odpověď zněla: pošleme vám ji znovu,“ usmívá se Pavel Sobotka.

Stala se tak zajímavá věc. „Velký“ Airbus vysvětloval „malé“ brněnské firmě, že jeho lidé procestovali východní Evropu, aby došli k závěru: „Kdo jiný než vy, pane Sobotko?“ Tak došlo k vytvoření technického posouzení reálného stavu věcí a k vytvoření nabídky, jež odešla do Airbusu. „Ač to zní jako pohádka, tohle se skutečně stalo. Prošli jsme certifikacemi pro výrobce dílů leteckého a vesmírného průmyslu v Německu – a tak začala naše spolupráce s Airbusem.“ Do dnešního dne dodala společnost Frentech Aerospace přes 1,5 milionu dílů pro všechna letadla Airbus a stála u prototypů A380, A400M a A350.


Společnost Frentech Aerospace za dobu své existence obdržela několik významných ocenění. Aktuálně se tomu tak stalo v prosinci 2017 na pražském Žofíně, kde pan Sobotka převzal nejvyšší ocenění v soutěži Vodafone Firma roku.

 

Nakopnutí správným směrem

Diskutovali jsme se zákazníkem jeho potřeby. Tímto směrem se ubíraly i naše investice, hlavně do technologií. Vždy jsme se snažili o to, abychom se přizpůsobovali potřebám zákazníků. To nebylo snadné, protože jsme museli používat jiné finanční zdroje než vlastní. Dnes je taková diskuze se zákazníky téměř nemožná z několika důvodů: nikdo nikomu nic negarantuje a ani garantovat nehodlá, noví – mladší – tzv. manažeři mnohdy práci ani nerozumějí, nové metody řízení a organizace velkých zahraničních firem (ale někdy i těch působících u nás), kdy se odděluje operativní nákup a strategický nákup, nejsou efektivní ani pro vlastní firmu. A do toho zasahuje globalizace a internetové burzy. Jedním slovem – chaos. I profesor Milan Zelený říká, že my v Evropě stále rozvíjíme americké metody řízení, které však Američané už opouštějí, protože přišli na to, že prostě nefungují. Podobně je tomu i s globalizací,“ podotýká Pavel Sobotka.

Frentech Aerospace postupně nakupuje multifunkční obráběcí CNC stroje, investuje do řídicího systému výroby CPC (mj. je to první implementace v Evropě vůbec), do progresivního nářadí a měřicích zařízení a strojů. Na středně velkou společnost investují hodně, zpočátku pomocí běžných nástrojů, jako leasing a bankovní úvěry. V posledních letech jdou veškeré investice z jejich vlastních zdrojů.

Během doby se naskytla možnost spolupracovat s německou společností z koncernu UTC, která poskytuje mj. moduly pro řízení tlaku v kabinách letadel, klimatizace apod. Pro ni Frentech Aerospace dodává díly, jež jsou používány mimo jiná letadla i v boeingu. Kupředu se začínají drát kosmické technologie, které v portfoliu Frentech Aerospace v roce 2017 tvoří už 30 % z obratu. „Naše mechanismy máme na Marsu, rakety Falcon 9 Elona Muska na oběžnou dráhu vynášejí družice Iridium Next, pro něž jsme dodali mechanismy k rozvinutí solárních panelů, podílíme se na výrově mechanismů pro projekt Juice (evropská mise k Jupiteru), ExoMars 2020 (evropská mise na Mars) a na výrobě modulů pro satelitní systém MTG. Naše komponenty jsou v turbočerpadlech raket Ariane5, zahajujeme spolupráci na projektu One Web,“ říká Pavel Sobotka. Jeho společnost reaguje hned po vstupu České republiky do Evropské vesmírné agentury (ESA) na příležitosti, které vstup nabízí. „Zajímali jsme se o aktivity ESA, předkládali nabídky a vycházeli jsme ze zkušeností, které máme z letecké výroby,“ konstatuje. „Velký rozdíl oproti součástkám a mechanismům pro letectví je však v tom, že satelity se pohybují na oběžné dráze bez možnosti díly nebo v nich namontované mechanismy vyměnit či opravit. Po vzletu musejí fungovat a jakákoli korekce je téměř nemožná. Navíc se zde jedná o spolehlivost v nelehkých provozních podmínkách a o preciznost výroby vesmírných mechanismů, vše se prakticky vyvíjí a vyrábí poprvé.“

Projekty Frentech Aerospace nestojí jen na spolupráci s ESA, ale i s nejvýznamnějšími evropskými integrátory, jako jsou Thales Alenia Space, Airbus Defence and Space a další. Firma spolupracuje i se společností Honeywell na systému One Web, projektu na totální pokrytí zeměkoule internetovým signálem s dosud největší satelitní konstelací v historii, jež v první fázi bude mít 900 a v koncové pak 2 700 satelitů. Ti, co na tomto projektu spolupracují, říkají, že mění svět!
Být na špičce znamená být i špičkově vybaven

Pro špičkovou práci jsou nutné i špičkové stroje. „Koupili jsme první zde prodaný stroj firmou Mazak a následně pak mnoho dalších. Byli jsme v začátcích pro Mazak jakýmsi demopracovištěm,“ přibližuje potřebu být na špičce Pavel Sobotka. „Mimo stroje od Mazaku používáme tříosé stroje, české od ZPS-Tajmac a špičkové stroje švýcarské firmy Fehlmann. Nyní jako první v Česku od Fehlmannu kupujeme stroj s lineárními pohony. Věřím, že nám pomůže posunout naše schopnosti dál.“

Důležitá v obchodních vztazích je důvěra, možnost poznat se a spolupracovat. „Pana Yamazakiho seniora, který bohužel již zemřel, jsem měl možnost osobně poznat a diskutovat s ním. V Japonsku se Evropan může hodně naučit i hodně pochopit. Vloni jsem o tom hovořil s jeho synem na EMO v Hannoveru. Takové je partnerství: Mazak nám dodává špičkové stroje a my mu děláme dobrou reklamu,“ přibližuje spolupráci pan Sobotka. „Totéž platí o švýcarských firmách Fehlmann a Alfteth. Znám se osobně s majiteli a opět na základě důvěry a starosti o to, aby byl náš zákazník co nejlépe uspokojen, je naše spolupráce více jak nadstandardní.“

Aby si firma Frentech Aerospace mohla udržet svoji pozici, musí kromě špičkových technologií mít i moderní řízení. Proto modernizuje řídicí výrobní systém CPC a připravuje implementaci nové výkonnější verze Mazak Smart Factory, jež pomůže práci dělat ještě lépe: veškerá technologická zařízení a pracoviště jsou propojena do jedné sítě využívající společná výrobní data. Tento flexibilní systém minimalizuje náklady i náklady na řízení, optimalizuje výrobní proces, zkracují se vedlejší časy, a dává totální přehled o výrobním procesu. Ve fázi příprav a zavádění výroby používá firma systém SolidWorks.

V poslední době hodně investujeme do vesmírných technologií i do technologií, které k našim aktivitám ve vesmírném průmyslu potřebujeme, zde jsme v České republice průkopníky. Investujeme do testovacích technologií, čistých prostor a speciálních měřicích přístrojů,“ přibližuje Pavel Sobotka. „Musíte udržet technologickou úroveň ve srovnání s konkurencí anebo získat i náskok. Je to důležité. Jak zákazník zjistí, že spíte, tak o vás může ztratit zájem.“


Frentech Aerospace vyrábí díly a vesmírné mechanismy jak pro vědecké mise, tak i pro komerční vesmírné projekty. Mechanismy z Brna jsou na Marsu, rakety Falcon 9 Elona Muska na oběžnou dráhu vynášejí družice Iridium Next, pro které Frentech dodal mechanismy rozvinutí solárních panelů. Podílejí se na výrobě mechanismů pro projekt Juice (evropská mise k Jupiteru), ExoMars 2020 (evropská mise na Mars) a na výrobě modulů pro satelitní systém MTG. „Jejich“ komponenty jsou v turbočerpadlech raket Ariane5, zahájili spolupráci na projektu One Web.

„Byznys“ versus práce a spolupráce

Když jsme se Pavla Sobotky ptali, co firmu v dalším rozletu trápí, řekl: „Odpovědné a poctivé podnikání není vůbec lehká věc. Hodně mě mrzí, když se ve veřejných médiích, i v České televizi, hovoří o zbohatlících a evidentně nepoctivých lidech, kteří bůhvíjak zbohatli, jako o podnikatelích. To pak takové srovnání s těmi poctivými – a těch jistě málo není – hodně mrzí. Dělá to velmi špatné povědomí u občanů a slovo podnikatel nemá i z tohoto důvodu v České republice takovou váhu, jakou by mít mělo. Také často používané slovo ‚byznys‘ je pro mě problematické. Slovo ‚byznys‘ používají i ti, kteří ubytovávají nepřizpůsobivé spoluobčany a od státu za to berou peníze z našich daní. Proto slovo ‚byznys‘ nepoužívám a každému raději říkám, že pouze pracujeme a spolupracujeme. Což je ostatně pravda.“

A co je největší brzdou? „Nedá se říci, že by nás něco v podnikatelském rozletu brzdilo. Snad je to velká odpovědnost a vyhodnocování rizik. Jsem také příznivcem postupu krok po kroku. I tak se však můžete dopustit chyby anebo můžete mít ‚jen‘ smůlu. V podnikání jsou čtyři důležité momenty: odpovědnost, důvěra, poctivost a vysoká technická a technologická úroveň. Nedomnívám se, že by u nás existovala omezování, která by rozvoji podnikání bránila. Kdo nechce dodržovat zákony, nelíbí se mu odvádět daně, tak ať raději nepodniká, a pak si ani nebude stěžovat.“

A podpora investic? „Co mě trápí, je to, že Česká republika často podporuje velké firmy či zahraniční korporace a jejich investice u nás, i když takové firmy mají peněz dost. České střední firmy jim navíc ‚vychovají‘ schopné zaměstnance, které pak zahraniční společnosti – jež z důvodu, že působí na našem území, často nazýváme české – přeplatí a přetáhnou. Je to opravdu nerovný boj. Přál bych si, aby se do budoucna tato státní politika v oblasti podpory zahraničních investic změnila.“

Koruna, nebo euro?

„Jako firma bych ani na minutu nepochyboval a euro bych zavedl. Jako osoba také. Podle mě nesmíme stát v EU na vedlejší koleji. Ano, rizika mohou být. To ale vždy – a ve všem. Potom bychom nemohli dělat vůbec nic. Osobně vidím více pozitiv než negativ. Mám však obavy o správné provedení transformace měny. Aby se už při vyjednávání dosáhlo optimální hodnoty jak pro firmy, tak i pro lidi. Proces přechodu musejí zajišťovat odborníci, a ne amatéři, a tento proces musí být podpořen kvalitními zákony. Nesmí dojít k tomu, aby se jednotlivci či jisté skupiny na tomto procesu obohacovali! Musí se zabránit i spekulantům, aby své aktivity nemohli rozvinout. Proces musí být pod kontrolou a přestupky se musejí trestat. Jako na pranýři. Pak tomu bude i normální občan rozumět.“

Podpora rodiny a těch nebližších

Bez pochopení a podpory to opravdu nejde „dát“. Pokud ale podnikatel podporu svých blízkých má, je to mnohem snazší. „Důležité je zdraví, základní předpoklad, aby člověk vůbec něco mohl dělat. O zdraví musí člověk tvrdě bojovat. Není to až tak samozřejmá věc, když se to někdy dočasně může zdát. Pro podnikatele je ale zdraví věc zcela zásadní. Ve hře jsou zaměstnanci a spolupracovníci, zákazníci, finance… I mně několikrát nemoc pohrozila. Vždy jsem se s ní rozhodl tvrdě bojovat. Nejhorší však bylo, když mi zemřela dcera. I o její život jsem se tvrdě rval, ale – bohužel – jsme nezvítězili. I tato zkušenost vás musí ‚nakopnout‘ a motivovat k tomu dělat věci lépe a poctivěji. Vzedmula se ve mně touha se rakovině pomstít. Proto stále usiluji o to, aby v Brně vzniklo evropské centrum pro výzkum rakoviny, fungující na podobných principech jako Evropská vesmírná agentura.“

Stejně důležití jsou i spolupracovníci

Nedovedu si to ani jinak přestavit. Vždy se jedná o spolupráci a o tu je nutné pečovat a ochraňovat ji. Doufám, že žádné nepřátele nemám a sám se starám o korektní vztahy se spolupracovníky i s našimi obchodními partnery. Jsem zastáncem toho, že když se lidé i spolupracovníci ve firmě domluví, tak dokážou hodně. Musí to tak ale chápat všichni. Pak se dají dělat divy,“ sdílí svůj názor Pavel Sobotka.

I jeho firma se však potýká s nedostatkem lidí. „Tento problém je obecně znám, a proto k němu není co dodat. Snad jen několik postřehů. Je třeba více a kvalitněji prezentovat práci a její důležitost. Je třeba zvážit, zda potřebujeme tolik soukromých škol připravujících absolventy, kteří nám ke zkvalitnění procesu moc nepomohou. Je třeba okamžitě zavést výuku praktických dovedností na základních školách, kterou jsme hloupě opustili. Je nutné, aby na učilištích mladé lidi praktickým dovednostem vyučovali lidé, kteří to opravdu dovedou. Je nutné přesvědčit mladé lidí, že řemeslo má opravdu zlaté dno. Je toho více…,“ konstatuje. „Těžko se shánějí kvalitní pracovníci prakticky pro jakoukoli profesi. Nejtěžší je sehnat obsluhu konvenčních strojů. To nechápu. Proč? Tato práce přece vyžaduje opravdové profíky, takový řemeslník musí rozumět nejen stroji, ale i materiálům a nástrojům a musí to vše vnímat dohromady. Se strojem musí soucítit. To nedokáže každý. Kdo to však dokáže, tak ten je opravdový řemeslník i odborník. Takové lidi potřebujeme a hledáme.“ Frentech Aerospace spolupracuje s VUT Brno, v závodě pracuje několik absolventů. „I do budoucna je budeme zaměstnávat. S VUT Brno připravujeme realizaci vesmírného projektu pro satelit Athena.“


Pro Pavla Sobotku je loajalita věcí zásadní. Domnívá se však, že v Česku s něčím podobným nelze moc počítat.

Provoz firmy, to je boj mezi investicemi a odměňováním. Pavel Sobotka to vidí takto: „Musí vám zbýt na vše! Lehké to není, protože ceny se zvyšovat nedají. Inflace v České republice ani změny kurzu eura a dolaru ke koruně v zahraničí totiž nikoho nezajímají, a tak nezbývá nic jiného než práci dělat lépe a efektivněji. Jak při investicích do technologií, tak i do spolupracovníků se musí zvážit všechna rizika. Člověk by chtěl dělat více, ale na druhou stranu vše možné není. Musíte myslet i na zadní vrátka. Nebo se o to alespoň snažit. Myslím si, že firmy, které z důvodu využívání dotačních programů nabízejících levnou práci ‚naskočily‘ na vlnu nedávno opuštěného kurzovního závazku ČNB v kombinaci s neuváženým zvyšováním mezd, mohou mít v budoucnu potíže.“

A jaké jsou aspekty rodinných firem? „Myslím si, že důležité hlavně je, kdo firmu povede – bez ohledu na to, zda je rodinná, nebo ne. Firmu musí vést odborník, člověk, manažer. To platí pro všechny firmy. Ten, kdo vede firmu, musí být zkušený, ne absolvent nějaké soukromé manažerské školy. To je podle mého názoru zásadně špatně.“

Když jsme se pana Sobotky ptali, zda by něco udělal dnes jinak, odpověděl: „Ve svém životě se do minulosti nevracím. Spíše se zabývám tím, co budu dělat zítra. Každá lidská činnost je nebo byla vykonána za určitých podmínek a v určitém prostředí a čase. Proto nemá smysl říkat si, co bych udělal jinak. Jsme ve spirále času již trochu dál. Máme hodně práce před sebou – a tím je nutné se zabývat!“

A jak vidí budoucnost firmy? „Pokud neuděláme chyby, tak pozitivně. Rádi bychom rozšířili naše schopnosti ve vesmírném průmyslu, abychom získali projekty s větším podílem integrace. I nadále hodláme rozšiřovat mezinárodní spolupráci na vesmírných projektech a také se o to snažíme i v rámci České republiky.“

Ing. Milan Loucký

roman.dvorak@mmspektrum.com

Další články

Inovace
Management a řízení
Letecký průmysl
Legislativa, nařízení
Exportní příležitosti
Financování stroj. výroby/Podniková ekonomika
Výzkum/ vývoj
Obráběcí stroje a technologie

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky













Sledujte nás na sociálních sítích: